Vyprávějí se doma...

2017-09-20

Sousedi a auta

Chlápek si koupí obrovské luxusní auto a vytahuje se před sousedem. Ten povídá: „No, hezkej bourák, ale má taky postel, jako ten můj?”
„Váš? Tak mrňavé auto přece nemůže mít uvnitř postel!”
„Tak se koukněte!”
Jedno zmáčknutí tlačítka na palubní desce a uvnitř onoho obyčejně vypadajícího auta se rozloží pohodlné lůžko. Naštvaný chlápek uhání do autosalónu a nechá si za velké peníze namontovat do své limuzíny rozkládací postel na míru. Hned se jede předvést, ale soused není doma. Tak vyrazí do města.
Cestou vidí na odpočívadle stát sousedovo auto. Přijede blíž a vidí, že okna jsou zevnitř zamlžená. Tak vystoupí a začne bouchat na dveře. Po chvíli se zevnitř na okně objeví obrys ruky, která otře kolečko. Uvnitř je vidět nahatý soused, který naštvaně povídá: „Člověče, co se děje? Co sakra chcete?”
„Sousede, mám v autě postel jako vy!”
„No, a jen kvůli tomu mě taháte z vany?”

Vyléčená pacientka

Veronika a Michal jsou pacienti v blázinci. Jednoho dne se procházejí okolo bazénu a v tom Michal náhle skočí do vody. Potopí se jako kámen a už nevyplave. Veronika okamžitě skočí za ním, aby ho zachránila. Ponoří se na dno a vytáhne Michala ven. Když se o tomto hrdinském činu dozví ředitel ústavu, okamžitě dá příkaz propustit Veroniku z blázince, protože poznal, že je duševně naprosto stabilní a příčetná. Přijde k ní a říká:
"Veroniko,mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Nejprve dobrá zpráva, a sice můžeš opustit ústav, neboť jsi byla schopna zachránit jinému pacientovi život. Myslím tedy, že jsi opět mentálně v pořádku. Špatná zpráva je ta, že se Michal, kterého jsi zachránila, krátce poté oběsil v koupelně na pásku z kalhot jeho obleku. Je mi to líto, je mrtev."
Veronika se na něho krátce podívá a prohlásí: "On se neoběsil, já jsem ho tam pověsila, aby uschnul."

Domovník volá

"Haló, Señor Bob? Tady je Ernesto, domovník vašeho venkovského domu."
"Ano, Ernesto. Co potřebuješ? Vyskytly se nějaké problémy?"
"Ehm, volám, abych vám řekl, Señor Bob, že zemřel papoušek."
"Můj papoušek? Mrtvý? Ten, co vyhrával mezinárodní soutěže?"
"Si, Señor, ten."
"Proklatě! To je škoda! Zaplatil jsem za něj nemalé jmění. Na co zemřel?"
"Jedl zkažené maso, Señor Bob."
"Zkažené maso? Kdo mu k čertu dal zkažené maso?"
"Nikdo, Señor. Jedl ho sám, maso z mrtvého koně."
"Mrtvého koně? Jakého mrtvého koně?"
"Toho plnokrevníka, Señor Bob..."
"Můj plnokrevník, který vyhrával všechny dostihy je také mrtev?!"
"Ano, Señor Bob, pošel, protože musel tahat cisternu s vodou."
"Přeskočilo ti? Jakou cisternu?"
"Tu, co jsme ji používali k hašení požáru, Señor."
"Můj bože! O jakém požáru to zase mluvíš?!"
"O tom jak hořel váš dům, Señor! Převrátila se svíčka a chytily od ní záclony."
"Co to meleš? Chceš říct že můj mansion je zničený kvůli nějaké svíčce?!"
"Ano, Señor Bob."
"Vždyť v tom domě byla zavedena elektrika! Na co jste potřebovali svíčku?"
"Na pohřeb, Señor Bob..."
"O jakém zatraceném pohřbu to mluvíš?!!"
"Vaší manželky, Señor Bob. Jednou se vracela domů velice pozdě a já jsem si myslel, že je to zloděj. Tak jsem ji udeřil do hlavy vaší novou golfovou holí PingG15 204g s titaniovou hlavicí a TFC 149D grafitovou rukojetí."
Ticho...
Dlouho trvající ticho...
"Ernesto, jestli jsi mi tu hůl zlomil, tak si mě nepřej!!!"

Starší anekdoty