Vyprávějí se doma...
2014-03-14
Pepíček
Pepíček přijde že školy a v žákovské knížce má napsáno od paní učitelky:
"Vypadá to, že váš syn má velké problémy s pochopením rozdílu mezi chlapci a děvčaty, mohla byste s nim o tom promluvit?"
Maminka vezme Pepíčka za ruku, odvede jej po schodech do ložnice, zavře dveře a povídá:
"Pepíčku, tak nejdřív sundej moji blůzu." Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji.
"Teď sundej moji sukni." Pepíček sundá její sukni.
"Teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku.
Teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky.
"Pepíčku, prosím tě, už nikdy nechoď do školy v mém oblečení."
Pepíček 2
Přijde Pepíček pozdě do školy a omlouvá se: "Promiňte, já jsem se opozdil, protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil desetikorunu."
"A ty jsi mu ji pomáhal hledat?"
"Ne, já jsem na ní stál!"
Pepíček 3
Pepíček říká tatínkovi: "Tati, dnes jsem se jako jediný hlásil!"
"Jo? A na co se paní učitelka ptala?"
"Kdo nemá domácí úkol..."
Pepíček 4
Malý Pepíček jede v tramvaji. Paní, sedící vedle, ho pohladí po hlavě a pochválí, že je hezký chlapeček. Pepíček se jí zeptá, zda má doma taky takového chlapečka.
Paní se začervená a smutně konstatuje, že jí čáp žádného nepřinesl.
"A máte alespoň holčičku?" ptá se opět Pepíček.
"Ne, vrána mi žádnou nepřinesla."
Pepíček se chvilku zamyslí a pak se nevinně zeptá: "A s jiným ptákem jste to nezkusila?"