Vyprávějí se doma...

2005-11-18

Přemlouvá katolický kněz varšavského rabína...

Přemlouvá katolický kněz varšavského rabína ke konverzi: "Víte - vy jste pořád jen rabín, ale jako katolík si můžete pořád polepšovat a stoupat - můžete se vypracovat třeba až na biskupa nějaké diecéze!"
"To maj dobrý - ale já jsem vrchní rabín ve Varšave, vědí - a myslej voni, že ta jejich diecéze bude větší než Varšava?"
"Ale pak se třeba můžete stát i arcibiskupem!"
"Taky dobrý. Ale kouknou, v celým Polsku ze všech rabínů ma hlavní slovo dycinky varšavskej rabín - tak to je tak nastejno, nemyslej?"
"Ale pak se můžete stát třeba i kardinálem a nakonec i hlavou celé církve - papežem!!"
"Taky dobrý. Ale mezi náma, poslouchaj: když maj Židi kdekoli na světě nějakej velkej a důležitej spor, tak kam jdou? Nakonec vždycky skončej u varšavskýho rabína jako nejvyšší instance. V čem je ten jejich papež důležitější?"
Knězi dojde trpělivost: "Tak to už je vrchol - nechtěl vy byste se nakonec stát samotným Bohem?"
"Taky dobrý. Jednomu z našich se to koneckonců podařilo..."

Pojištění

Povídá Mayer Kohnovi: "Tak jsem slyšel, že u nich hořelo?" "Na ja, Mayer - shořelo dočista všecko." "A byl pojištěnej?" Kohn vytřeští oči: "Umgotesvil, Mayer, neni von mešuge? Jak by mohlo hořet, kdybych nebyl pojištěnej?!"

Úschova

U rebe Sterna, rabína na malém městě, se stavil na návštěvu jeho přítel rabín Laube, který jel do Vídně na svatbu - jako dar vezl krásné zlaté hodinky. Aby se mu neztratily, poprosil Sterna, jestli by si je u něj mohl schovat. Stern zavolal kostelníka (šámese), svou ženu a nejstaršího syna Izáka a povídá: "Jste mi svědky, že sem do almary dávám do úschovy zlaté hodinky rebe Lauba."
Přišel den odjezdu a Laube povídá: "Děkuju jim za pěkné přijetí, rabi, dobře se o mne starali a mnoho novinek jsem se dozvěděl. Teď už se musím vydat na cestu - jen jich prosím o ty zlatý hodinky, co jsem si u nich schoval."
"Um gotteswillen, nejsou voni mešuge, rebe - jaký hodinky? Já o ničem nevim!", diví se rabi Stern.
"Vždyť je schovali sem do almary - a před svědkama, no zeptaj se jich přece!"
Zavolali tedy šámese a Stern se ho ptá: "Tady rabín Laube tvrdí, že prý si u nás schoval zlatý hodinky a oni u toho byli jako svědek, Mayer. Je to pravda?"
"Ať do mně hrom uhodí, rebe - žádný hodinky jsem jaktěživo neviděl!"
Zavolají i rabiho syna a nakonec jeho ženu - všichni se dušují, že o ničem neví a že rebe Laube určitě musel ty hodinky nechat někde jinde.
Když odejdou, povídá Laube: "To jsem si o nich teda nemyslel, Stern - vždycky jsme byli přátelé a teď mi udělaj takovou věc! Nestyděj se?"
"Nerozčilujou se hnedka, Laube," říká rabi Stern a vytahuje z kapsy Laubovy hodinky, " - to já jenom aby viděli, s jakou verbeží já tady musím pracovat!"

Slušné vychování

- Ježíšmarja, tati, před naším barákem šoustaj' dva koně!
- Moric, slušně vychovanej Žid neříká ježíšmarja!

Starší anekdoty