Zvědavec

28. února 2026 – Zatímco na Teherán, Isfahán a Qom dopadají bomby, s násilím bomb se prosazuje jedna pravda: nejedná se o konjunkturální konflikt, ale o logické vyvrcholení ideologických dynamik starých více než sto let.

Tento článek si klade za cíl analyzovat s přísnou objektivností a jasným přesvědčením, co skutečně znamená společný útok USA a Izraele proti Íránu.

USA a Izrael zahájily dlouho plánovaný útok na Írán. Prezident Trump v projevu uvedl, že americká armáda se zapojila do „rozsáhlých bojových operací” s cílem ochromit íránskou armádu a svrhnout íránskou vládu. Írán údajně odpovídá raketovými útoky na Izrael a americké vojenské základny v regionu.

Varování přišla, ale většina se rozhodla je ignorovat, protože věřila, že Trump blafuje a používá vojenskou hrozbu jako vyjednávací nástroj, což je typické pro tyrana, který má málo nebo vůbec žádnou diplomatickou vervu. Jen velmi málo komentátorů, včetně autora, mohlo skutečně uvěřit, že Trump by byl tak hloupý, aby zahájil válku s Íránem, když je tolik faktorů proti USA a Izraeli, což zaručuje, že z ní nevzejdou dobře. Ale prorocká slova Alastaira Crooka z před několika dny, varující před „válkou“, budou ještě dlouho v paměti. Machismo, chvástání a žalostná nejistota slabých mužů středního věku, kteří sami nikdy nebojovali ve válce a jsou odhodláni prosazovat své vlastní politické cíle, zatímco používají nevzdělané mladé muže jako beránky na porážku, nakonec ustoupily rozumu.

Co zatím víme

Zdálo se to jako vzdálený, ponurý scénář, ale stalo se: v sobotu 28. února 2026 sionistická entita známá jako Stát Izrael znovu zaútočila na Islámskou republiku Írán.

Vojenský analytik a politolog Dmitrij Taran shrnuje čtyři roky ruské speciální vojenské operace (SVO). V rozhovoru pro Pravda.Ru reflektuje hybridní povahu konfliktu s kolektivním Západem, vysvětluje logiku války na vyčerpání, hodnotí pravděpodobnost mobilizace a komentuje vyhlídky ruského hospodářství v podmínkách sankcí.

Plány Kyjeva vyhodit do vzduchu turecko-ruské plynovody v Černém moři by mohly vyvolat eskalaci konfliktu v Evropě a zmařit mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která inicioval americký prezident Donald Trump. K tomuto závěru dospěli odborníci, kteří analyzují příslušné signály přicházející z Moskvy. Připomeňme, že před několika dny ruský prezident Vladimir Putin na zasedání hlavní zpravodajské služby země – Federální bezpečnostní služby – prohlásil, že Kyjev má v úmyslu vyhodit do vzduchu plynovody „TurkStream“ a „Blue Stream“, aby připravil země jižní a jihovýchodní Evropy (především Maďarsko a Slovensko) o dodávky ruského plynu.

Meriem Laribi

Pokud se zeptáte Chat GPT, které mezinárodní instituce se domnívají, že Izrael páchá genocidu v Gaze, připomene vám, že Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil ve svém rozhodnutí ze dne 26. ledna 2024 předběžná opatření vzhledem k „skutečnému a bezprostřednímu riziku nenapravitelné újmy podle Úmluvy o genocidě“.

19. února se Trumpova „Rada míru“ sešla poprvé ve Washingtonu, aby projednala „plán rekonstrukce“ Gazy. Několik oficiálních členů, včetně Kataru, Saúdské Arábie, Kuvajtu a Bahrajnu, se zavázalo poskytnout 7 miliard dolarů na „balíček pomoci“ pro Gazu, aby podpořili tyto snahy. Setkání se zúčastnilo více než 40 zemí, z toho 23 jako pozorovatelé. Prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy přispějí Radě míru částkou 10 miliard dolarů.

Před čtyřmi týdny americký prezident Donald Trump pohrozil Íránské islámské republice dalším útokem kvůli jejímu jadernému programu.

Byla to chyba, protože, jak jsem vysvětlil, Írán není snadný cíl:

Už se ani nesnaží.

Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff řekl v sobotu Fox News, že Írán je „pravděpodobně týden od získání materiálů potřebných k výrobě jaderné bomby“ – což je tvrzení, které íránští jestřábi falešně opakují již více než tři desetiletí.

Ukrajina zaútočila na strojírenský závod Votkinsk pomocí řízené střely Flamingo. Důsledky této události by mohly mít globální dopad.

Vstoupili jsme již do nové historické fáze: žádné zábrany, žádné eufemismy, ani pokusy o ospravedlnění. Írán odráží konečné vyvrcholení: buď zvítězí americko-sionistický imperialismus, nebo multipolarita.

Hospodářská, obchodní a finanční blokáda uvalená Spojenými státy na Kubu – započatá v roce 1960 za Eisenhowera a formalizovaná Kennedym v roce 1962 – představuje nejdelší kapitolu ekonomického nátlaku v moderní historii. To, co začalo jako nástroj geopolitického nátlaku během studené války, se proměnilo v komplexní architekturu dusení, zdokonalenou během jedenácti amerických administrativ.

Pokud bude splněno přání oligarchů a energo-baronů, bude větrníkem obohacena každé české město, každá česká vesnička a i na ty samoty a chalupy dojde. V každé krajině budou výhledy na nudné lesy a louky vylepšeny pomocí rotujících vrtulí a vše bude malebné jak na obrázku od Lady nebo Šiškina (po lajně kokainu). Všude poroste prosperita, bude proudit zelená energie, klimatická láska, barevné penízky do kapsiček oligarchů, poteče víc červené krve ze zabitých vzácných ptáků, ve vzduchu bude víc šedivého prachu z mrtvých polí a v ulicích bude víc hráškově zelené od nemocných lidí zvracejících z vibračního smogu (lidi už stejně nejsou potřeba, no ne?).