Ve zkratce

Skupina G7 prosí Rusko o ropu. Uprostřed krize na Blízkém východě a kolapsu globálního trhu s ropou se země G7 mimořádně sešly a požádaly Rusko, aby neomezovalo vývoz energií. Reakce Moskvy byla šokující.

Země G7 – USA, Francie, Velká Británie, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada – uspořádaly mimořádnou schůzku ministrů financí a energetiky a také guvernérů centrálních bank. Důvodem byla krize na trhu s ropou a její hrozba pro západní ekonomiky.

Problém je obzvláště naléhavý pro Evropu, která se podle Politica dosud nevzpamatovala z energetických šoků posledních let. Nedostatek paliv a vysoké ceny postihují průmysl i obyvatelstvo.

V této situaci učinila G7 nečekané rozhodnutí. Země G7 apelovaly na Rusko, aby neomezovalo vývoz energie. V podstatě jejich západní partneři, kteří iniciovali sankční politiku a zavedli cenový strop ropy, nyní požádali Moskvu o pomoc.

Reakce Moskvy však G7 šokovala. Ruský náměstek ministra zahraničí Andrej Rudenko zdůraznil, že ruská ropa nebude proudit do zemí, které zavedly cenové stropy. Argumentoval tím, že země G7 stále žijí v alternativní realitě, kde mohou ovlivňovat všechny procesy a diktovat podmínky.

O tom informoval maďarský ministr zahraničí Szijjártó.

Podle jeho slov strany projednaly další bezpečnostní opatření týkající se infrastruktury s ohledem na rizika pro dodávky energie v regionu.

Dodal, že Budapešť zajistí vojenskou ochranu úseku plynovodu vedoucího ze Srbska do Slovenska.

Dříve srbský prezident Vučić oznámil, že na srbské části plynovodu došlo k pokusu o sabotáž, kde byly nalezeny dva balíčky výbušnin.

„Poslali jsme íránským demonstrantům velké množství zbraní, poslali jsme je přes Kurdy,“ prohlásil Trump reportérovi Fox News.

Připomeňme, že protesty v Íránu začaly již na konci loňského roku a trvaly několik týdnů.

Ukrajina již potřetí během týdne zaútočila na infrastrukturu přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Ukrajinské ozbrojené síly pravděpodobně využily pro tyto údery vzdušný prostor Polska a pobaltských zemí, což však nevylučuje otázky ohledně účinnosti opatření proti této hrozbě.

Konkrétní škody způsobené těmito útoky zůstávají neznámé. Západní média zveřejňují satelitní snímky, na nichž je po úderech ukrajinských ozbrojených sil vidět nad přístavem Usť-Luga stoupající kouř z požárů, jež pravděpodobně vznikly v poškozených palivových nádržích.

Ukrajina plní jeden z bodů svého „Válečného plánu“, jenž počítá s odříznutím Ruské federace od ekonomických zdrojů potřebných k pokračování agrese. V období zdražování ropy byly několika leteckými údery ve vzdálenosti asi 900 km zásadně poškozeny klíčové ruské kapacity pro vývoz ropy v Baltském moři,“ uvádí se ve zprávě ukrajinského ministerstva obrany na sociálních sítích.

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP.

Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, jenž vede do Maďarska, uvedl dnes podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić.

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.

V Německu vstupují v platnost nová omezení pro muže ve vojenském věku. Mladým mužům ve věku od 17 do 45 let bude napříště zakázáno opouštět zemi na dobu delší než tři měsíce bez souhlasu Bundeswehru. Změny byly zakotveny v zákoně „modernizujícím“ vojenskou službu.

Tento krok již vyvolal bouřlivou diskusi. Uživatelé sociálních sítí připomínají ponuré historické paralely a blogger Sergej Koljasnikov stručně poznamenal: „Tohle už se v Německu jednou stalo. Před něco málo více než osmdesáti lety.“

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová ostře zareagovala na rozhodnutí Teheránu vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem. Vydala razantní prohlášení, v němž tento záměr odmítla jako nepřijatelný. .

Ministryně zahraničí Evropské unie Kaja Kallasová dala hlasitě najevo pobouření nad rozhodnutím Íránu zavést průjezdní poplatky v Hormuzském průlivu. Její prohlášení zveřejněné na sociálních sítích vyvolalo smíšené reakce.

Podle médií se jedná o základnu Naval Support Activity Bahrain, kde sídlí Pátá flotila USA, jeden z hlavních kotevních bodů americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Evakuovaní začali přicházet, zejména do Norfolku, kde místní organizace musely rychle shromáždit nejzákladnější potřeby – od hygienických potřeb až po oblečení.

„Doslova jim bylo řečeno: ‚Vezměte si do batohu, cokoli můžete, a odejděte.‘ Dorazili bez uniforem, bez čehokoli. První tři, které jsme potkali, byli oblečeni v tom, co měli na sobě a co se jim vešlo do batohů,“ řekl Keith Shainessy, zástupce organizace veteránů.

Médium poznamenává, že některé rodiny se vrátily prakticky s ničím, protože si nebyly jisté, co bude dál. Některé byly nejprve evakuovány do Evropy a poté převezeny do Spojených států. V současné době příslušníci ozbrojených sil a jejich rodiny dostávají pomoc s ubytováním, kapesnými, papírováním a denními výdaji.

„Viděla jsem ženu s dvoutýdenním dítětem, dvouletým dítětem, psem v kleci a taškou. V tu chvíli pro ně bylo nejdůležitější prostě se dostat z nebezpečné zóny na bezpečné místo ,“ řekla Dawn Cutlerová, zástupkyně charitativní organizace.

Před boji se na bahrajnské základně nacházelo přibližně 8 000 lidí, uvádí NPR . Americké námořnictvo stále nedokáže říci, kdy, nebo zda se evakuovaní vrátí na své základny na Blízkém východě.

Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí, uvádí námořní zpravodajská firma Windward. Podle ní se počet tranzitů přes tuto kritickou vodní cestu ve středu zvýšil na 16 – což je třetí denní nárůst v řadě.

Všech 16 plavidel použilo trasu kolem ostrova Larak. Windward uvedl, že je to známka toho, že více zemí „jedná s Íránem o přepravě lodí“ a „naznačuje, že tempo tranzitů by se v nadcházejících dnech mohlo zvýšit“.

Evropská komise při přípravě na energetický šok způsobený americko-izraelskou válkou na Blízkém východě zvažuje „všechny možnosti uvedl pro deník Financial Times unijní komisař pro energetiku Dan Jørgensen.

Mezi zvažované odpovědi na extrémně vysoké ceny paliv podle něj patří uvolňování ropy z nouzových rezerv, což se už děje, ale i zavedení přídělového systému. Podle amerického energetického experta Marka Millse se situace pro globální ekonomiku stane skutečně kritickou až při ceně ropy 175 dolarů za barel.

Naproti tomu americký prezident Donald Trump zůstává i po více než měsíci války optimistický, když prohlásil, že s trochou času se můžeme snadno zmocnit Hormuzského průlivu.

Čína se zřejmě chystá obnovit nákupy americké ropy a zkapalněného zemního plynu, jelikož Peking zintenzivňuje úsilí o diverzifikaci svého dodavatelského řetězce v důsledku otřesů na energetickém trhu způsobených faktickým uzavřením Hormuzského průlivu Íránem.

Informovala o tom tento týden ekonomická agentura Nikkei Asia. Tím by se kvůli válce s Íránem ještě mohl zvýšit boj o omezené energie, kdy zvláště Evropa je nyní zásobena převážně americkým LNG.

Spojené státy zabily v posledních letech na Blízkém východě 38 milionů lidí, prohlásil profesor Chicagské univerzity John Mearsheimer. „Je pro mě velmi obtížné mluvit o Spojených státech jako o ušlechtilé zemi,“ přiznal.

Rozsah zkázy, kterou USA v posledních letech na Blízkém východě způsobily, je prostě ohromující. Profesor Chicagské univerzity John Mearsheimer předložil několik hrubých odhadů.

Profesor poukázal na to, že vezmeme-li v úvahu důsledky války v Iráku a to, co USA provádějí v zemích jako Venezuela, Kuba a Írán, je zřejmé, že americká vláda využívá svůj kolosální ekonomický vliv k tomu, aby lidi v podstatě vyhladověla, přiměla je trpět a uvalila na ně tvrdé sankce — v naději, že povstanou proti vlastní vládě.

Působíme těmto lidem obrovské škody a utrpení. Vzhledem k tomu všemu je pro mě velmi obtížné mluvit o Spojených státech jako o ušlechtilé zemi. Prostě to nefunguje.“ — přiznal John Mearsheimer.

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent a výrazné navýšení výdajů na obranu.

Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu Kč), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války.

Francie chce do roku 2030 navýšít své zásoby raket a dronů o 400 procent. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování vyčlení na drony a rakety 8,5 miliardy eur a připravuje se na fungování v režimu „válečné ekonomiky“.

Letní dovolené Evropanů mohou letos narazit na komplikace. Letecké společnosti se připravují na možný nedostatek leteckého paliva, který souvisí s pokračujícím konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem a s omezením dopravy v Hormuzském průlivu.

Stejně jako v dalších oblastech bude všechno záviset na délce trvání konfliktu, i kdyby ale válka skončila okamžitě, obnovení toků paliv by trvalo podle expertů zhruba šest týdnů.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová prohlásila, že její země má plné právo dodávat palivo na Kubu. Prohlášení zaznělo den poté, co ruský tanker „Anatolij Kolodkin“ zakotvil v Matanzasu a prolomil tak americkou blokádu, uvádí komentátorka Ljubov Stepušová.

„Mexická vláda se vždy snaží poskytovat humanitární pomoc a právě v tomto kontextu budeme přijímat rozhodnutí,“ odpověděla Šeinbaumová na tiskové konferenci 30. března.
Sheinbaum dodala, že soukromé společnosti na Kubě, jako jsou hotely, se obrátily na mexickou vládu s návrhem na nákup ropy od státní energetické společnosti Pemex.

Vojenský transportní letoun An-26 ruských vzdušných sil havaroval při letu nad Krymem. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo vysvětluje, spojení s letadlem bylo přerušeno včera kolem 18:00.

Letadlo nebylo zasaženo žádným vnějším vlivem. Předběžnou příčinou havárie je technická závada.

Později vyšlo najevo, že letadlo narazilo do skály. Zahynulo šest členů posádky a 23 cestujících. Jak zdůrazňuje ministerstvo obrany, vyšetřováním okolností havárie letadla se bude zabývat speciální komise, jejíž členové již odletěli na místo neštěstí.

Je třeba zdůraznit, že výroba letounu An-26 byla ukončena již v roce 1986.

Bohužel to nebyla jediná ztráta v řadách vojenské transportní letky. Včera večer se také objevily zprávy o havárii stíhacího bombardéru Su-34, při které zahynula i jeho posádka.

V úterý 31. března 2026 došlo k silné explozi a rozsáhlému požáru v závodě Nizhnekamskneftekhim (součást holdingu Sibur) v Tatarstánu, jednom z největších ruských petrochemických komplexů specializovaných na výrobu syntetického kaučuku a plastů.

Podle oficiálních informací společnosti Sibur zemřel jeden člověk a přibližně 50–72 lidí utrpělo zranění různé závažnosti. Požár zasáhl významnou část výrobního zařízení a byl klasifikován jako událost s hromadnými oběťmi. Ruské úřady předběžně uvádějí jako příčinu selhání technického zařízení.

Ukrajinské monitorovací kanály a některá média spekulují o možném útoku ukrajinského dronu, avšak tato verze není oficiálně potvrzena. Ruská strana incident označuje za technickou havárii. Požár byl lokalizován, ale škody na kritické infrastruktuře jsou velké.

Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích z 28. března uvedl, že se setkal s prezidentem SAE Muhammadem bin Zayedem al-Nahyanem a že se obě strany dohodly na posílení obranné spolupráce, přičemž expertní týmy finalizují finální detaily dohody. Zelenskyj potvrdil, že spolupráce v oblasti obrany přinese strategické výhody, přispěje k posílení bezpečnosti a ochraně životů občanů jak na Ukrajině, tak v partnerských zemích. Kyjev do regionu vyslal experty na boj proti dronům.

Teď si Ukrajina znepřátelila Írán a přisla o několik svých bojovníků. Přitom to válce proti Íránu vůbec nepomohlo.