Vyprávějí se doma...
2015-06-04
Kameňák
Sedí manželka dvě hodiny na chodbě před operačním sálem. Po strašně dlouhý době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavenej a smutnej chirurg. Pomalu si přisedne k zhroucené manželce a tichým hlasem říká:
"Dělali jsme co jsme mohli, ale váš muž upadl do kómatu.
"Manželka vytřeští oči a ptá se:"Co já teď budu dělat??"
Doktor:"No,budete se muset o něj denně starat... každý dvě hodiny ho otáčet, aby neměl proleženiny, krmit ho hadičkou s umělou výživou, vyměňovat mu pleny, když se pomočí a umývat ho, když se pokálí... budete na něj muset vlídně mluvit, protože je možné, že všechno vnímá a on se třeba za dvacet let z kómatu probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout na dalších pár let...
Ženská mezitím zežloutla, zfialověla, zezelenala a totálně se rozklepala. Doktor ji kamarádsky obejme kolem ramen a říká:
"Nebojte se, dělám si prdel...samozřejmě zemřel.."
Manželská
Manželé sedí s lahví vína, když on říká:
"Vsadím se, že nedokážeš říct nic, co by mě potěšilo i nasralo naráz."
Manželka chvíli přemýšlí a pak odpoví:
"Máš větší péro než soused."