Vyprávějí se doma...
2003-06-29
O Horymíru a Šemíkovi
Rozhodne se Horymír, že si jen tak se Šemíkem vyjedou.
Chvilku na to mu zazvoní mobil v kapse a po kratším rozhovoru se svou milenkou, nasměruje Horymír Šemíka k jednomu pražskému sídlišti. Zaparkuje Šemíka pod okny paneláku a požádá ho, aby nikam nechodil, aby v případě předčasného návratu manžela domů mohl Horymír skokem dolů upláchnout.
Šemík pokývá rozumně hlavou a Horymír zvesela utíká za svou milenkou. Když jsou v nejlepším ozve se zvonek u dveří.Horymír neváhá a vyskočí balkonovými dveřmi dolů.
Milostivá si oblékne župánek, lehce upraví vlasy a otevře dveře bytu. Za dveřmi stojí Šemík, krátce zařehtá, a pak praví: "Vyřiďte Horymírovi, že venku strašně prší a tak se jdu schovat do kočárkárny."
Životní pravda
"Pane, kupte sněženky pro svou manželku!"
"Nemám manželku."
"Tak kupte snšženky pro svou milou!"
"Nemám žádnou milou."
"Tak si je kupte je tak, pro radost, že máte tak šťastný a spokojený život."
Ateista
Šel takhle chlápek na závody koní. Když se před prvním závodem šel podívat k padoku, na kterého koně by měl vsadit, zahlédl tam kněze, jak jednomu koni žehná. Řekl si, že by to mohlo něco znamenat, honem šel na koně vsadit a kůň samozřejmě vyhrál. Chlápek tedy sledoval kněze dalších pět závodů a docela příjemně na tom vydělal. Rozhodl se, že v posledním závodě vsadí všechny vyhrané peníze. Učinil tak. Závod začal dobře, ale pár desítek metrů před cílem se najednou vedoucí kůň zhroutil k zemi a byl na místě mrtvý. Chlápka to pěkně dožralo a běžel za tím knězem žádat vysvětlení. Ten pouze smutně zakýval hlavou a povídá:
"No jo, s váma nevěřícíma je problém. Vy zkrátka nepoznáte rozdíl mezi požehnáním a posledním požehnáním."
Hádají se dva teplí
Hádají se dva teplouši: "To je moje růžová ponožka."
"Ne, to je moje růžová ponožka."
"To je můj růžový svetr."
"Ne, to je můj růžový svetr."
"Víš co, polib mi prdel!"
"Ne, ne, ne, žádný usmiřování nebude."