Zvědavec

Trumpovo prezidentské okolí (termín „kabinet“ se zdá být poněkud omezený co do rozsahu) zahrnuje poměrně početnou sestavu miliardářů.

Poté, co 17. 1. 2025 oslavila Doněcká lidová republika desetileté výročí od konce bitvy o doněcké letiště, se blíží smutný den připomínající smrt jednoho z „hlavních hrdinů.“

„V roce 2023 se každému tisíci neočkovaných žen ve věku 18 až 39 let narodilo přibližně 114 dětí. Na každých tisíc očkovaných žen ve věku 18 až 39 let se narodilo jen asi 42 dětí.“ Zdroj.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že očkované ženy v České republice (kde se vedou pečlivé bezpečnostní údaje) měly v roce 2023 o 66 % nižší pravděpodobnost, že se jim narodí dítě, než neočkované ženy (OR = 0,341).

To je katastrofa.

Jak známo, nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal v zastoupení náměstkem Přemyslem Polákem dovolání k Nejvyššímu soudu české republiky, kterým napadl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 v případu učitelky Martiny Bednářové.

Prezident Donald Trump pozval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se s ním v úterý4. února setkal v Bílém domě. Netanjahu bude první zahraniční hlavou státu, která navštíví nového amerického prezidenta v Bílém domě, a poselství, které je na základě této skutečnosti vysíláno, se zdá být nevyhnutelné, tj. že Izrael je v myslích mocných a médií země skutečně „nejlepším přítelem“ a „nejbližším spojencem“ Ameriky. Nebo snad ano. Je možné, i když přiznejme si, že méně pravděpodobné, že Trump, on s obrovským egem, by mohl využít příležitosti a potlačit jakékoli myšlenky na to, že izraelský vůdce v podstatě diktuje směr americké zahraniční politiky na Blízkém východě. Trump by prostě mohl chtít dát při osobním setkání jasně najevo, že on je ten, kdo velí.

Estonský ministr zahraničí varoval, že Západ riskuje ztrátu důležitých zásob nerostných surovin na Ukrajině, které jsou nezbytné pro technologie a obranu. Poukázal na to, že tyto zdroje se nacházejí v blízkosti frontové linie a že jejich ovládnutí Ruskem by posílilo jeho vliv v klíčových odvětvích.

Trump se dopouští extrémního válečného zločinu – o který Izrael usiloval od samého počátku a který západní média normalizovala.

Myšlenka uštědřit Rusku „strategické porážky“ je základním kamenem americké politiky již tak dlouho, že překračuje stranické hranice

Trumpova rétorika o tom, že Rusko ztratilo v ukrajinském konfliktu 1 milion mužů, je nejen nesmysl (skutečné číslo nedosahuje ani 100 000), ale jeho uchýlení se k ní podtrhuje, že obvyklý mem o tom, že Trump je jen žalostně špatně informován, vypadá stále méně věrohodně.

Trumpova serendipita je to jediné, na co mohou geopolitičtí analytici vsadit, protože jestli se v něčem shodneme, že můžeme s jistotou předpovědět, jak bude řešit všechny problémy světa, tak v tom, že nebude předvídatelný. Do značné míry se spoléhá na své instinkty a ješitnost a všude vidí příležitost. Jeho neomezená podpora Netanjahuovy genocidy by právě ještě mohla šokovat jeho zarytější příznivce, vzhledem k tomu, že v prosinci zveřejnil na sociálních sítích nelichotivé klipy o izraelském vůdci, a přesto je připraven se vrhnout na odvážnější izraelské ambice vymazat z povrchu Izraele všechny Palestince.

Po světě běhá mnoho násilníků, masových vrahů a zločinců, kteří u soudu nikdy neskončí. Ale učitelka, co se nezaprodala režimu – tu znovu čeká politický proces. Vítejte v „demokratické“ České republice.

O americkém „deep state“ toho bylo řečeno a napsáno mnoho – a nevyhnutelně se říká všechno a všechno naopak, až se úplně ztrácí ze zřetele, co to vlastně je -, ale o evropském „deep state“ nikdy nepadla ani zmínka; přesto existuje a dostává se stále zřetelněji do popředí. Je zde samozřejmě hluboký rozdíl oproti tomu americkému, kdy ten sice představuje složený svět, ale stále zaměřený na udržení americké hegemonie nad světem, zatímco ten evropský je zaměřen především na zachování sebe sama a své moci.

Mám ve svém mobilu písničky. Nejsem vybíravý a hudbě příliš nerozumím, tak tam najdete převážně české a anglické skladby z 80 let minulého století. Nějakou klasiku orchestrální a na kytáře, samozřejmě Kryla, něco z country a pak lidové písničky z moravskému Slováka a také cimbálovku. Všechny písničky mají společné jedno: Narodily se před rokem 2000

Michail Gamandij-Egorov

V době, kdy se aktivně diskutuje o možných rozhovorech mezi Ruskem a novou administrativou washingtonského režimu, jeho vazalové v rámci europeistického prostoru stále více trvají na „nutnosti“ své účasti na těchto rozhovorech. Je zřejmé, že tato tzv. nutnost vůbec neexistuje.

Ázerbájdžán, země s dobrou polohou v oblasti rostoucího strategického významu ve Střední Asii, se z geopolitického hlediska nachází na tureckojazyčném orbitu a je jistě nejlepším spojencem Ankary. Vláda v Baku v poslední době oživila své nároky vůči Arménii, a to jak v otázce enklávy Náhorní Karabach (tato otázka byla následně vyřešena rychlým konfliktem v září 2023), tak především v otázce Zangezurského koridoru, který by měl přes arménský region Sjunik spojit autonomní republiku Nachčivan se zbytkem Ázerbájdžánu. Naopak Arménie, země tradičně řazená do ruského orbitu, se v poslední době začala postupně sbližovat se Západem (EU, NATO) a distancovat se od Moskvy. Po katastrofální porážce v roce 2023, za kterou Jerevan nese poměrně velkou odpovědnost, se toto sbližování ještě zvýraznilo, zejména prostřednictvím Francie – tradičně přátelské země, v níž žije arménská diaspora.