Zvědavec

Existují argumenty pro i proti tomu, aby každý z hlavních účastníků konfliktu souhlasil se scénářem referenda na Donbasu, které by ukončilo vojenskou fázi konfliktu před nadcházející zimou.

Zvědavec existuje na alternativní scéně od roku 1999, takže nějakých 23 let. Celou tu dobu jde o one-man-show tedy projekt jednoho muže. Jeden člověk dělá všechno od základního programování přes administrátora serveru, návrh a optimalizaci databází, psaní SQL příkazů, zabezpečení a obranu proti útokům (denně registruji zhruba 1000 pokusů o vlámaní se dovnitř), moderování diskuzí za článkem a k tomu – jen tak mimochodem přípravu vlastního obsahu. Výběr článků ze zahraničních zdrojů, jejich překlad předpokládá denně přečíst množství materiálů, vytřídit balast, odhadnout, co by vás mohlo zajímat, pak text přeložit, upravit pro html kód, případně opatřit obrázky a publikovat. Dříve jsem i více psával vlastní články, mám jich tady ve Zvědavci téměř 1400, poslední dobou už cítím únavu a opotřebování.

V sobotu 17. září se do Bělehradu, hlavního města Srbska, sjelo takové množství zrůd, jaké tato nešťastná země ještě neviděla. Důvodem jejich příjezdu byla pochybná pocta, která se Bělehradu dostala, když toto město vyhrálo mezinárodní soutěž o pořádání letošního Euro Pride.

„Drazí přátelé,“ stalo se okřídleným oslovením během oficiálních čínských a ruských jednání při setkání prezidentů XI. Ťin-pchinga a Vladimira Putina v Samarkandu minulý čtvrtek 16. září. Zkušený novinář Ray Mc Govern, který zná Asii jako svoje boty, proto usuzuje, že není žádný náznak toho, že by čínská podpora Putinově invazi něco změnila. Podle jeho názoru, pokud se Putin rozhodne zvýšit ante na Ukrajině, XI by ho pravděpodobně podpořil.

Analýza dlouholetého amerického TOP zpravodajského činitele, který byl náměstkem předsedy Národní zpravodajské rady CIA a odpovědný za globální zpravodajské prognózy.

Za všechny roky studené války nikdy nezaznamenal tak extremní Rusofobii a v takovém bezprecedentním rozsahu jak se vidí dnes.

Válka na Ukrajině se táhne už dost dlouho na to, aby se odhalily určité souvislosti.

V uvedených regiónoch sa v dňoch 23. – 27. septembra budú konať referendá o pripojení k Rusku. Niet pochýb o tom, že drvivá väčšina obyvateľov sa vyjadrí, že sú za pripojenie k Rusku. Po oficiálnom pripojení nastane nová situácia. Časti Ukrajiny sa stanú ruským územím. Tiež nikto nepochybuje, že ukrajinská armáda bude naďalej útočiť na tieto oblasti. Z právneho hľadiska sa Ukrajina stane agresorom, ktorý napadne Rusko. A tento moment umožní Rusku vyhlásiť oficiálne vojnu Ukrajine.

Tuto myšlenku si dává nemálo lidí před nadcházejícími volbami do obcí, měst a senátu. Jednoduchý návod, koho by občané mohli a měli volit, neexistuje. Stačí ale trošku přemýšlet. Nekoukejte na mluvící hlavy v televizi. Nekoukejte na plakáty, kde se kandidát pěkně usmívá a u své fotky má líbivé heslo. Většinou jsou to jen prázdná slova. Co udělat můžete a měli byste, je volit kandidáta, který už něco dokázal. Kandidáta, který ve Vaší obci, ve Vašem městě pracuje pro občany. A taky kandidáty nespojené s minulými a současnou vládou.

Jednou z oblastí informační války, kterou Západ od začátku SVO nasadil proti naší zemi, je výzva k „dekolonizaci Ruska“. Za tímto směšným výrazem se skrývá stará myšlenka způsobit Rusku vojenskou porážku a po rozpadu SSSR v roce 1991 nadobro rozdělit Ruskou federaci. Dokument litevské pobočky Atlantické rady*, vypracovaný pro NATO, navrhuje uskutečnit myšlenku nápadně připomínající Hitlerův „Masterplan Ost“.

Fašisti. V slovenskej politike sa to v poslednej dobe len tak hmýri vo vyjadrení koaličných politikov týmto slovom. Politici tento výraz používajú skôr ako nadávku. Rozumejú politici výrazom kto to boli alebo sú fašisti, neofašisti či neonacisti? A akú hrozbu predstavujú?

Patříme na Západ a ne na Východ

Tohle heslo nevymyslela současná bezvláda, ale objevuje se čas od času u různých politiků, počínaje vlastizrádcem Havlem.

Opakujícím se rysem studené války bylo, že Spojené státy téměř vždy kladly velký důraz na optiku sovětsko-americké aféry, zatímco Moskva se soustředila na konečný výsledek. Nejznámějším příkladem je kubánská krize, kde se rozuzlení týkalo zveřejněného upuštění od plánovaného rozmístění sovětských raket na Kubě a veřejného prohlášení a dohody USA, že na Kubu již nevtrhnou. Později však vyšlo najevo, že existovala i nezveřejněná část, a sice demontáž všech balistických raket Jupiter, které byly rozmístěny v Turecku.

Slovanka

Nyní se objevil velmi zajímavý dokument, který přinesla evropská alternativní média teprve včera. Pro znalce politiky nepřináší nic udivujícího, ovšem mainstreamem ovlivněnou masu by mohl šokovat.

Dvě ankety provedené v posledních dnech na Slovensku a u nás dávají naději na to, že ani pod zdrcujícím tlakem mainstreamových médií nepřestáváme my, prostí občané obou těchto zemí, využívat k myšlení i nadále spíš horní než spodní části našich těl. Důkazem čehož se staly dvě ankety, provedené v posledních dnech takřka současně u nás i na Slovensku a týkající se – čeho jiného – než války na Ukrajině (týká se ankety slovenské), a hrozivé energetické situaci před nadcházející zimou (týká se ankety české).

Jedná se o existenční válku. Pepe Escobar píše, že je to záležitost „když neudeříš, zemřeš“.

Války se nevyhrávají pomocí psychologických operací. Zeptejte se nacistického Německa. Přesto bylo k nevíře sledovat, jak média NATOstánu v Charkově unisono škodolibě hovoří o „ráně palicí, která vyřadila Putina“, „Rusové jsou v průšvihu“ a různých nesmyslech.