Ve zkratce

Pět let po očkovací horečce bijí onkologové na poplach: počet případů rakoviny prudce stoupá u lidí ve věku 25–35 let, což je věková skupina, která dříve zůstávala ušetřena. Ve Francii však panuje mlčení – stejně jako po Černobylu nám tu zní stále stejná písnička: „Jděte dál, není tu nic k vidění.“

„Lhali nám.“ Vakcíny proti covidu, které byly prezentovány jako zázračná ochrana, prý nebyly dostatečně otestovány a dnes, „turbo-rakoviny“ – bleskově se rozvíjející nádory – postihují mladé lidi v plném zdraví.

„Nikdy nekouřili, nikdy nepili, ale byli očkováni,“ shrnuje a zmiňuje kolegy lékaře, sportovce a osoby bez anamnézy, které skolí rakovina slinivky břišní nebo tlustého střeva. Ještě horší je, že úřady raději zakládají „komise“ pro „lepší léčbu“, než aby hledaly příčiny.

Ve Spojených státech se odváží naznačit souvislost; ve Francii je toto téma „tabu“. „Nemáme právo klást tuto otázku,“ kritizuje profesor Joyeux. Přesto je „časová souvislost“ znepokojivá: rakoviny se objevují po očkování a „náhody“ se hromadí.

Poté, co Írán oznámil znovuotevření Ormuzského průlivu pro obchodní lodě, obnovil nad ním vojenskou kontrolu kvůli americké blokádě. Teherán toto rozhodnutí zdůvodňuje tím, že Spojené státy „nadále páchají pirátské činy, které samy označují za blokádu“.

Amatérský astronom porovnává snímky pořízené svým dalekohledem za 1 000 dolarů se snímky z mise NASA Artemis II, která stála 100 miliard dolarů a byla o 235 000 km blíže k Měsíci.

Amateur astronomer compares his $1k Telescope images, to NASA Artemis II’s which cost 100 hundreds of billions of dollars & is 235,000 closer to the Moon. pic.twitter.com/Tzx8gNBkSi

— Concerned Citizen (@BGatesIsaPyscho) April 15, 2026

To, co se objevuje v roce 2026, už není náhoda. Je to vzorec. A stává se stále viditelnějším: od místních explozí po požáry, které jsou podle současných zpráv viditelné i z vesmíru.

Energetická infrastruktura hoří po celém světě. Náhoda nebo koordinované útoky, které nás všechny ovlivnily? Tyto události představují vývoj, který se v roce 2026 celosvětově zrychluje.

Jde o kontrolovaný výbuch energetické suverenity za účelem prosazení globalistické agendy do roku 2030.

Rok 2026 jasně ukazuje, že globální energetická infrastruktura se stala zranitelnější.

To, co byly dříve izolované případy, se nyní stává trendem.

Nově představená mobilní aplikace Evropské unie pro ověřování věku se krátce po svém uvedení dostala pod ostrou kritiku odborníků na kyberbezpečnost. Ti upozorňují na závažné nedostatky v ochraně dat i samotném fungování nástroje, který má pomoci omezit přístup nezletilých mimo jiné k sociálním sítím, píše server Politico.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Lejnová ji přitom představila jako „technicky hotovou“. Aplikace už předtím vzbudila kritiku organizací věnujících se ochraně soukromí. Kritici varují, že opatření může ohrozit soukromí i svobodu projevu.

Podobný boj se dlouhé roky vedl o nařízení nazývané Chat Control, které bylo postavené na podobném argumentu ochrany dětí.

Lídři Evropské unie měli příští týden jednat o zásadních dlouhodobých problémech, které EU trápí. Ty však budou muset do velké míry ustoupit řešení dopadů krize spojené s válkou v Íránu, která podle některých unijních představitelů, třeba finského prezidenta Alexandera Stubba, zavání globální recesí.

Evropská komise připravuje balíček opatření, který by měl státům pomoci situaci řešit. Do pozadí se ale dostává třeba "půjčka" 90 miliard eur pro Ukrajinu či problematika nekonkurenceschopného průmyslu.

Írán stanovil tři podmínky pro průplav lodí Hormuzským průlivem, informovala agentura Tasnim s odvoláním na zdroj z Nejvyšší rady národní bezpečnosti Islámské republiky. Podle prvního požadavku je průlivem povolen průplav pouze obchodním plavidlům. Námořním plavidlům je průplav zakázán.

Dále ani samotné lodě, ani náklad, který přepravují, nesmí mít žádné vazby na země nepřátelské vůči Teheránu. Druhou podmínkou je, že se musí plavit po předem určené trase. Třetí požadavek vyžaduje, aby navigace probíhala v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami.

Íránský poslanec Mahmúd Nabavjan dříve prohlásil, že obchodní lodě budou muset za plavbu Hormuzským průlivem platit mýtné . Dodal, že po ústupu USA a dohodě o příměří v Libanonu bude některým obchodním plavidlům povoleno proplout průlivem za poplatek.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí dříve oznámil, že se Islámská republika rozhodla otevřít průliv po dobu platnosti příměří. Nepřátelské akce skončily o půlnoci 16. dubna a příměří zůstane v platnosti 10 dní.

Včera se objevila mapa akceleračních zón a jak je patrné, tak některé kraje jsou zastoupeny mnohem více než jiné. To také hodně vypovídá o vedení daných krajů, ale možná jen o tom, kde bydlí či mají rekreační objekty ti, kteří se nám větrníky snaží vnutit bez toho, aby se někdo ptal občanů.

Podle aktuálního návrhu ministerstva pro místní rozvoj zóny zahrnují 474 kilometrů čtverečních napříč republikou.

Jde o 94 lokalit, kde by mohly vyrůst větrné elektrárny. 

Vláda Donalda Trumpa chce, aby se automobilky a další američtí výrobci začali mnohem více podílet na zbrojním průmyslu podobně jako za druhé světové války, kdy se z USA stával „arzenál demokracie“.

Tento biblický obrat se nyní převrátil i doslova, neboť mezi firmami, které hovoří s Pentagonem o výrobních změnách, je i wisconsinská společnost Oshkosh, která mimo jiné vyrábí také pluhy, byť ty sněžné.

A například firma Sun Rubber, jejíž kvíkající gumová zvířátka mačkaly a olizovaly miliony batolat, se přeorientovala na plynové masky.

Když vláda oznámila, že chce zrušit koncesionářské poplatky, v části kulturního a mediálního rybníka to začalo vřít. Nešlo o debatu, spíš o něco mezi existenciální krizí a hlasitým bzučením vyplašených vos. Dlouholetý zdroj příjmů, který tekl stejně samozřejmě jako ranní káva, najednou není jistý.

Z některých komentářů by člověk nabyl dojmu, že se právě hroutí demokracie, kultura i samotný vesmír. Ve skutečnosti jde „jen“ o to, že by se někdo chtěl podívat pod pokličku hospodaření institucí, které roky fungovaly ve stylu: „peníze přijdou, nějak to dopadne“. A to je zjevně pro některé z okolí České televize i rozhlasu nepřijatelná představa.

Oblíbený argument zní: ohrožení nezávislosti. Přeloženo do běžné řeči: „Nechte nás být, neptejte se a hlavně nic neměňte.“ Nezávislost si někteří rádi pletou s nedotknutelností.

Jakmile někdo navrhne kontrolu, ozve se sborové „útok na svobodu!“. Zajímavé je, že skutečně nezávislé instituce by kontrolu měly zvládnout bez paniky. Pokud ji nezvládají, možná problém není v kontrole.

Evropě hrozí vážné narušení letecké dopravy i další růst cen energií. Podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola má kontinent v současnosti zásoby leteckého paliva přibližně jen na šest týdnů. Pokud by přetrvalo omezení dodávek ropy v důsledku napětí na Blízkém východě, mohlo by to vést až k rušení některých letů.

Birol tvrdí, že zažíváme největší energetickou krizi v historii, píše německý deník Bild. To potvrzuje i nejnovější oznámení německé aerolinky Lufthansa, která od soboty trvale odstaví 27 provozuschopných letadel.

Benešovy dekrety se vracejí do hry. Zatímco vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu veřejně uklidňuje, že o jejich zrušení neusiluje, některé dokumenty svědčí o opaku. Zástupci Brna a Jihomoravského kraje přesto znepokojeni nejsou.

ParlamentníListy.cz zkoumaly, co Němci o dekretech ve skutečnosti píší a co říkají. A zjistily znepokojivá fakta.

Německo, Francie a EU poskytují Ukrajině miliardy eur na zbraně, které Ukrajina používá. Nyní se ukazuje, že Zelenskyj prodává zemím Perského zálivu vojenský materiál, který obdržel od Evropanů na obranu Ukrajiny, a zbraně, o které mají Evropané zájem (drony). Peníze Evropanů slouží Zelenskému k podnikání a rozšiřování jeho finančního impéria.

„Ukrajina zahájila přesun výroby svých zbraňových systémů a dronů přímo do Německa ve spolupráci s německými firmami. Cílem je ochránit svou výrobu před ruskými útoky a těžit z německé technologie,“ informoval v prosinci 2025 magazín WirtschaftsWoche.

V únoru 2026 Zelenskyj oznámil, že Ukrajina hodlá v Evropě otevřít 10 exportních center za účelem prodeje přebytků místně vyráběných zbraní (zejména dronů),“ informoval server Euractiv.

Ještě před rokem 2025 představila tento plán německá televizní stanice ARD (první německá televizní stanice): „Ukrajina v posledních letech vyvinula vojenské vybavení pro zajištění své obrany.

Zelenskyj prostřednictvím svého obchodu se zbraněmi, při kterém využívá evropské finance a struktury, rozesílá svou produkci dronů – vzdušných, námořních i pozemních – do celého světa, a to i za cenu rizika, že se dostanou do rukou teroristů.

Rusko oficiálně zveřejnilo seznam výrobců dronů pro Ukrajinu a hrozí útokem na místa výroby.

Ve zveřejněných cílech a adresách v České republice: (1) Firma PBS v Praze, adresa Krakovská 583/9, a ve Velké Bíteši, adresa Vlkovská 279. Odůvodnění – protože vyrábí malé proudové motory používané k útokům na Rusko. (2) Firma Deviro v Praze, adresa Ve Strži 1702/65. Odůvodnění – vyrábí drony Bulava používané ukrajinskou armádou proti ruským vojákům.

Dimitrij A. Medvěděv oficiálně potvrdil, že se jedná o seznam cílů: „Prohlášení ruského ministerstva obrany je třeba brát doslova: seznam evropských podniků vyrábějících drony a další techniku je seznamem potenciálních cílů pro ruské ozbrojené síly“.

Jak daleko chtějí rusofobové u nás zajít? Chtějí aby nám na hlavu padaly ruské bomby? Ve válce proti Iránu se ukázalo, že celé USA jsou chromá kachna a útoky na americké základny Íránu prošly. My nemáme žádnou PVO obranu.

V prvních měsících roku 2026 evropské země zvýšily nákupy ruského zkapalněného zemního plynu, a to navzdory neustálým výzvám z Bruselu ke snižování energetické závislosti na Moskvě.

Rozpor mezi oficiální politikou a skutečným chováním evropského trhu je stále zřetelněji patrný na konkrétních číslech — a na miliardách eur, které nadále proudí do ruského energetického sektoru.

Aplikace, která bude k dispozici pro telefony, tablety i desktopové počítače,  podle ní má umožňovat prokazování věku na online službách. Svůj věk uživatel aplikaci prokáže pomocí svého průkazu totožnosti nebo pomocí služeb třetích stran, jakou jsou například banky. 

Při přihlašování k online službě, která bude ověření věku vyžadovat, pak má potvrdit zletilost bez toho, že by o uživateli prozradila jakékoli osobní informace, slíbila von der Leyen. Uživatele aplikace podle ní nebude možné žádným způsobem sledovat.

„Online platformy se už nemohou na nic vymlouvat. Evropa nabízí zdarma jednoduché řešení, které může ochránit děti před škodlivým a nezákonným obsahem,“ řekla šéfka Komise. Komise nechala vyvinout vzorovou aplikaci (blueprint), kterou si budou moci členské státy přizpůsobit podle svého.

Neočkované a očkované ženy vykazují rozdílnou schopnost otěhotnět a donosit živé dítě. Data to říkají naprosto jasně a je to nezpochybnitelné. Nejmenší schopnost úspěšně počít a donosit dítě měla očkovaná žena přesně devátý měsíc po podání mRNA vakcíny proti covidu.

Dělo se to po podání první dávky, pak znovu po podání druhé dávky a s odstupem několika měsíců znovu v kampani s podáváním třetí dávky.

Padáme exponenciálně, rychlostí cca 10% ročně, takže jsme cca na 73% porodnosti před očkováním.

Několik evropských zemí se rozhodlo zvýšit výrobu dronů pro Ukrajinu, zatímco ztráty na ukrajinské straně narůstají a nedostatek personálu se stále prohlubuje. Ruské ministerstvo obrany varovalo před novou úrovní eskalace a nepředvídatelnými důsledky.

Zvýšení výroby dronů pro kyjevský režim má být zajištěno rozšířením financování takzvaných „ukrajinských“ podniků i společných struktur se sídlem v Evropě. Tyto subjekty se specializují na výrobu dronů a jejich komponentů.

Dceřiné společnosti ukrajinských podniků působí ve Velké Británii, Německu, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Dánsku, Nizozemsku a České republice. Kromě toho se zahraniční podniky vyrábějící komponenty nacházejí v Německu, Turecku, Španělsku, Itálii, České republice a Izraeli.

Předsedkyně italské vlády Giorgia Meloni oznámila 14. dubna pozastavení automatického prodloužení obranné dohody mezi Itálií a Izraelem. Tato dohoda, ratifikovaná v roce 2006 a mlčky prodlužovaná každých pět let, upravuje bilaterální spolupráci v oblasti armády, průmyslu a technologií.