Jako štvaná zvěř...

Úderky nechodí po dvou, jak by snad jeden čekal podle pravidel zdravého rozumu, ale rovnou ve skupinkách. Je to jistě příjemné, když stojíte vyhnán před hospodou a najednou vás obstoupí partička vymakaných borců a začne vás přesvědčovat, že „kouření je fuj“ a „polepší se človíčku“. Nebo tě polepšíme my. Což možná (ještě) neříkají, ale vyznívá to tak. Snad by nebylo na škodu vybavit tyto úderky když ne minimaxem, tak aspoň baseballovými pálkami. Dodalo by jim to na sebevědomí, na přesvědčivosti a jistě by to mělo za následek větší procento „polepšených“ zbloudilců.

Co mě šokuje, je rychlost, s jakou tyto týmy vznikly. 31. začal platit zákaz kouření a úderky v ulicích aktivně „napravují“ hříšníky hned následující den. To muselo být připravené dlouho před 31. květnem.

Protikuřácký teror je rozšířen v celém světě, protože tak to Hitler chtěl a vládce zeměkoule Rothschild naplánoval (rozděl a panuj), ale gestapácké úderky protikuřáckých aktivistů máme jen v Praze. Alespoň nikde jinde jsem o nich neslyšel. Co se různých buzerací a zákazů týče, musíme být vždy o krok napřed.

Také se už hovoří o cedulích zakazujících kouření před hospodami, protože to (už předem) vadí nájemníkům v bytech nad hospodami. Tohle je také půvabné řešení. Nikdo z těch, co o cedulích hovoří jako o hotové věci, se neptá, kde ještě tedy mohou kuřáci existovat? Například v Kanadě, kde také probíhá protikuřácká hysterie na plné koule, bývá u vchodu do restaurací a podniků nápis „zákaz kouření v okruhu pěti metrů“, ale tam často lze poodstoupit, protože mnohé podniky jsou samostatné budovy. V Praze když poodstoupím, budu zase stát pod okny někoho jiného. Snad stání na dělícím pruhu v jízdní dráze by ještě připadalo v úvahu...

Ve vlastních bytech? Tam to často zase vadí spolu-nájemníkům. Například dům, kde bydlím, má na vstupních dveřích už roky vylepenou zlověstnou značku přeškrtnuté cigarety doplněné o text, že ve všech zastřešených prostorách domů je přísný zákaz kouření. Napadá mě, pokud to poruším, vtrhne mi protikuřácké gestapo až do bytu?

Na balkóně? Opět totéž – vadí to spolu-nájemníkům. Ostatně v USA, ve Švýcarsku, v Kanadě už je docela běžné dávat si do nájemní smlouvy klauzuli, že se v pronajatém bytě nesmí kouřit.

V práci? V ZOO? Na nádraží? Na zastávce? Vyloučeno.

Na veřejných prostranstvích? Podle toho kde, těch, kde nám ještě za kouření nerozbijí hubu, rychle ubývá. Četl jsem, že v Praze začnou také pokutovat za odhozené vajgly. Kromě gestapáckých úderek přepadávajících kuřáky před hospodami teď bude kuřáky honit i městská policie městapo. Snad ještě v některých parcích, ale jen do doby, než si užiteční idioti začnou stěžovat. A oni začnou.

V lese? Jednak lesů není tolik, jednak tam hrozí nebezpečí požáru, zvlášť v suchých obdobích. Počítám, že lesníkům se to zamlouvat nebude. Kde by ukájeli své nízké choutky vrahů zvířat, kdyby jim lesy vyhořely?

Tak znovu: kde ještě mohu? Mě už nic nenapadá, vás ano?

Hon na kuřáky byl v ČR doveden do dokonalosti. Co na tom, že dotujeme rozkradenou státní kasu 80 miliardami korun ročně, které z nás stát vydřel jen na stonásobně zdaněném tabáku. Co na tom, že dále šetříme státní kasu tím, že umíráme dříve, a stát tedy nemusí tak dlouho platit důchody. Argument o údajných zvýšených nákladech na léčbu kuřáků je lživý od podstaty. Každá pojišťovna potvrdí, že zvýšené náklady na zdravotní péči mívá člověk v prvních a posledních pěti letech života, lhostejno zda předtím kouřil nebo ne. U kuřáků je těch posledních pět let jen dříve. Přesto nás stát doslova buzeruje, terorizuje, uráží, ponižuje a kriminalizuje.

A my mlčíme. Ale já se nedivím, že mlčíme. Není to nedostatek odvahy. Je to apatie. Rezignace. Přesně tak, jak to chtějí PSM. Většina z nás už pochopila, že nemůžeme nic změnit. Tak, jak v případě migrace. Je to nalajnováno, systém dovedený k dokonalosti jede jak dobře namazaný stroj.

Uvědomuji si, že ten článek vyznívá pesimisticky, ale já nevidím světlo na konci tunelu, ať se snažím, jak se snažím.