Zabíjejte Araby a křičte o antisemitismu

Jedinou novinkou zprávy, která většinou znovu ohřívá pošetilá obvinění, odmítnutá už ve Víc než chucpe, je další překročení prahu stupidity. Všimněte si metodiky použité pro demonstraci nového antisemitismu. Zpráva definuje jako antisemitskou každou příležitost „být vnímán“ jako antisemitský vůči „židovské komunitě“.2 To je škola myšlení, podle které prší dokonce i když nejsou mraky jen proto, že já mám pocit, jako by pršelo. Je to sen filosofie paranoiků – zvláště racionálních paranoiků, pro něž je údajné utrpení politicky použitelné. Zpráva zahrnuje do rubriky antisemitských událostí nejen násilné činy a pobuřující projevy, ale „rozhovory, diskuse nebo prohlášení, učiněná veřejně či soukromě, která překračují hranici přijatelnosti,“ stejně jako „způsob a tón, jímž se o Židech mluví.“ Je s podivem, že v ní nejsou do tabulky sestaveny potlačované antisemitské libidinózní fantasie.3 Do kategorie značně antisemitských prohlášení zpráva zahrnuje „přirovnávání současné izraelské politiky k politice nacistů“ (přípustné je pouze přirovnávání současné arabské politiky k nacistické) a „teorie o židovském či sionistickém vlivu na americkou zahraniční politiku“ (i když židovské a sionistické organizace se tímto vlivem chlubí).4

Mnohé důkazy rozšířeného britského antisemitismu spoléhají na lidskou důvěřivost. Jeden z nich, uvedený pod zlověstným podtitulem „Krvavý hanopis“, je jakýsi syrský televizní seriál, „který mohli shlédnout i diváci v Británii … pokud měli příslušné satelitní vybavení“.5 Zpráva také zaznamenává neověřený „případ židovského univerzitního lektora, který byl uprostřed lekce nucen vyslechnout antisemitskou tirádu studenta a následně požádán univerzitními představiteli o vysvětlení, proč se studenta dotkl.“6 Je antisemitské se nad tím pozastavit? Dále se ve zprávě uvádí varování londýnské konzervativní skupiny, že „existuje riziko, že v některých politických kruzích pohled na mezinárodní události může, byť podvědomě, vést k různým postojům a střetnutím s jinými minoritními skupinami.“7 Podle reakce britských konzervativců se nový antisemitský obchod dokonale nezdařil. Antisemitské je nakonec i doporučení studentských svazů bojkotovat izraelské zboží, protože to „by mohlo omezit dostupnost košer potravin v kampusu“.8 Možná by měl Izrael zorganizovat „berlínský letecký most“ s rybami.

Ačkoli zpráva o boji proti antisemitismu prohlašuje, že „nikdo z těch, kdo podali důkazy, si nepřeje, aby bylo porušeno právo svobody slova“, a „pouze za mezních okolností by měl být požadován právní zákrok“,9 doporučuje, aby univerzitní představitelé „projevili aktivitu v zasahování proti činům, projevům, literatuře a událostem, které působí neklid nebo poplach mezi jejich židovskými studenty“, zaznamenává znepokojení, že „klasická a moderní antisemitská díla jsou volně dostupná na webové stránce Amazon.com“, a že „obzvláště Spojené státy pomalu podnikají kroky“ k uzavření „antisemitských internetových stránek“.10 Což je jeden z mála okamžiků, kdy i ty nejméně patriotické duše mohou být hrdé na to, že jsou Američané.

Článek Kill Arabs, Cry Anti-Semitism vyšel na serveru normanfinkelstein.com v září. Překlad Eva Cironisová.