Jak jsem psal udání

Proto jsem velmi ocenil, když ke světovému dni laboratorních zvířat napsal článek Vladimír. Jsem rád i z toho důvodu, že se mohu s klidnějším svědomím definitivně vzdát záměru obšírněji se tímto tématem zabývat. Díky, Vladimíre.

Mučení zvířat však neprobíhá pouze v laboratořích, jatkách a velkochovech. Často se tak neděje jen pod pláštíkem vědy a výzkumu nebo ve snaze co nejefektivněji uspokojit poptávku masožroutů. Samostatnou kapitolou by mohlo být týrání zvířat pro zábavu či – lépe řečeno – zisk z ní. Ošklivým příkladem budiž podmínky, v nichž žijí nebo spíše přežívají zvířata v cirkusech, různé ŽIVÉ vánoční nebo velikonoční jesličky, ŽIVÉ kolotoče, dravci v malinkých klecích, atp.

Vím, že lidé neradi čtou články na toto téma. Většina se tváří, jako kdyby týrání zvířat prostě neexistovalo a pokud ano, pak k němu dochází jen a pouze v „bohulibém“ zájmu lidstva. Budu tedy stručný a přidám jen dvě krátké příhody.

Příhoda první – mučení pro radost

Bylo krásné nedělní odpoledne a do Prahy zavítala moje sestra s rodinou a tříletým Tomáškem – mým synovcem. Společně jsme se vydali na legendární Matějskou pouť. Osobně je mi podobná forma zábavy dosti cizí, ale budiž.

Asi po 50 metrech od vstupu jsme narazili na první „atrakci“, která mi hnula žlučí. V malém kruhu chodilo do kolečka několik evidentně žíznivých a zesláblých poníků. Přestože byl teprve začátek dubna, bylo celkem horko a nikde jsem nezahlédl kbelík s vodou pro vyčerpaná a rezignovaná zvířata. Ono by asi nebylo zrovna efektní, kdyby se „kolotoč“ občas vyčůral…

Děsivé, říkám si, ulevuji si hlasitou hláškou o tom, že bych do otěží zapřáhl majitele a s bičem v ruce bych je nutil chodit celý den do kolečka. O několik desítek metrů dál narážíme na další „živý kolotoč“. Celkem jsme potkali tři podobná útrpná kolečka. Ještě jedna živá „atrakce“ mě na Matějské upoutala. Postávající paní nabízela za úplatu možnost vyfotit se s malou opičkou na řetízku nebo s asi metrovým hadem. Hadovi to bylo celkem jedno (nebo spíš neumí dát najevo opak), ale z tváře opičky se dala vyčíst beznaděj kombinovaná s nenávistí.

Nebudu vás dále obtěžovat neveselými historkami z posledního dne Matějské pouti a přejdu rovnou k druhém zážitku.

Příhoda druhá – Humra nelze týrat

Stalo se to předminulý týden. Byli jsme cosi koupit v pražském hypermarketu Makro na Černém mostě a u regálu s rybami jsem si všiml jedné středně velké krabice v chladícím boxu. Byli v ní tři poměrně velcí humři se svázanými klepety. Dva leželi takřka bez hnutí, ale třetí se neustále marně snažil pohnout. Byl jsem z toho pohledu v šoku. Chvíli jsem přemýšlel, jestli nemám klepeťáky nějak vysvobodit – na cenovce bylo 900 Kč bez DPH (nevím, jestli za kilo nebo za kus), takže vykoupení by vyšlo poměrně draze. Navíc nevím, co bych s nimi dělal.

Ale ihned po příchodu domů jsem sepsal „udání“ na Městskou veterinární správu v Praze:

Dobrý den,

včera jsem navštívil hypermarket Makro v Praze na Černém mostě a ke svému zděšení jsem zjistil, že v oddělení ryb jsou v krabici cca 40x50cm tři ŽIVÍ humři se svázanými klepety, kteří se marně pokoušeli ve stísněném prostoru pohnout. Pohled to byl opravdu trýznivý.

Tímto vás prosím, abyste v rámci svých pravomocí proti tomuto do očí bijícímu týrání zvířat zakročili.

Děkuji.

S pozdravem,

Michal Podolák

Nevěděl jsem, jestli to mělo nebo nemělo nějaký efekt, každopádně jsem se asi po týdnu rozhodl, že se do Makra zajedu podívat. Jenom na humry. A – světe div se – humři byli pryč. Ano, je možné, že je někdo koupil a na nové se teprve čekalo, ale já jsem se opájel iluzí, že humři z regálu zmizeli po mé intervenci.

Bohužel. Zanedlouho mi přišla odpověď z Odboru hygieny potravin Městské veterinární správy v Praze:

Věc:Odpověď na stížnost

Odpovídáme Vám na Vaši stížnost ohledně prodeje živých humrů v provozovně Makro Černý Most. Vámi popsaný prodej humrů odpovídá způsobu prodeje v rybích tržnicích a ostatních obchodech na celém světě a je běžně vžitý.

Žádná právní norma ani zákon tento způsob neupravuje, ani nezakazuje, mimo to humr, langusta a ostatní členovci nespadají pod zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění, který se týká jen obratlovců.

Uložením humrů na ledové tříšti dochází ke snížení metabolismu a tím i k celkovému zklidnění a snížení vnímání, o týrání zvířat se nejedná. A svázaná klepeta mají kvůli sobě samým, neboť by se navzájem zraňovali.

I přes výše uvedené skutečnosti Vám děkujeme za Váš podnět.

MVDr. Antonín Kozák , Ph.D.
ředitel

Pointu nečekejte.

A na závěr bych dal – trochu netradičně – odkaz pro milovníky orientální kuchyně: Nesnesitelná krutost.

Dobrou chuť!