Prosím, Bože, včely ne

Mezi různými mytologiemi apokalypsy vždy převažovala obava z morové rány světa hmyzu nad nad obavou ze ztráty živočišného druhu. Ale to se může brzy změnit, pokud bude pokračovat podivná nemoc, která zasahuje jeden úl po druhém a jedno včelí hnízdo za druhým. Včelaři ji nazvali Kolaps kolonií (v angličtině Colony Collapse Disorder, CCD) a momentálně si lámou hlavu, jak jí porozumět a zastavit ji. Poprvé ji hlásili minulý podzim v USA, nyní expandovala a vážně zasáhla Evropu stejně jako Brazílii, Tchaj wan a zřejmě i Kanadu.

Zdá se, že až do minulého roku nikdo o CCD nevěděl. Projevuje se zvláštními a unikátními příznaky. Jako kdyby se včely zapomněly ze svých cest vracet do svých úlů. Populace včelstva klesá až do okamžiku, kdy se celá včelí organizace zhroutí, neboť počet pracujících včel dosáhne podkritického množství a v úle zbude příliš málo včel na jeho zásobování. Kolem zasaženého úlu neleží mrtvá tělíčka včel. V úle zůstane královna, larvy a mladé včely.

Porucha postihuje dospělé včely. Larvy se vyvíjejí normálně i v čase, kdy se už celá společnost hroutí. Zasažené kolonie nevypadají pro pozorovatele zvenčí zpočátku nějak podezřelé, ale když včelaři otevřou úl, zjistí uvnitř malou skupinku dospělých včel pokoušejících se starat se o velkou skupinu mladých a dosud nevyvinutých včel. Za normálních podmínek pouze dospělé včely vylétávají ven za prací a sbírají nektar a pyl, mladší včely pracují jako zdravotní sestry uvnitř úlu, starají se o larvy a o čistotu. Zdravá kolonie čítá uprostřed léta asi 40 až 80 tisíc včel.

Možná nejpodivnější a nejvíce zneklidňující na CCD je skutečnost, že cizopasníci, hmyz a další zvířata žijící v blízkosti zasaženého úlu jej z nějakého důvodu ihned nevykradou. U dříve pozorovaných zániků kolonií a kolapsů včelích společností totiž běžně dochází k tomu, že zásoba energie je z umírajícího úlu rychle vykradena jiným hmyzem či zvířaty. V případě CCD je invaze včelích cizopasníků a malých brouků zřetelně opožděná.

Mezi možné příčiny způsobující CCD se počítá plísňová, virová či bakteriální choroba, pesticidy nebo jejich kombinace, geneticky modifikované plodiny obsahující pesticidní geny, netypické výkyvy počasí a také záření z mobilních telefonů. „Nejspíše jde o nějaký neurotoxin,“ říká kanadský včelař David VanderDussen, který nedávno vyhrál cenu za přírodní repelent. Podle Dennise vanEngelsdorp, špičkového specialisty na pennsylvanském ministerstvu zemědělství jde s vysokou pravděpodobností (dosud nepotvrzeno) o nakažlivou nemoc.

Na Penn State University byla vytvořena pracovní skupina CCD, podle jejich zprávy z 9.3.2007 byl první případ hlášený v polovině listopadu 2006. Hlásil jej pennsylvanský včelař Dave Hackenberg s 2900 včelstvy na Floridě. Přežilo pouze 1000. Brzy se objevila další hlášení jiných migrujících včelařů, všichni hlásili těžké ztráty.

S názvem „kolaps kolonií“ (CCD) přišel vanEngelsdorp a jeho kolegové z Penn State. BBC v podtitulku k pořadu o CCD uvedly, že výstižnější by bylo nazývat to „syndromem mizejících včel“.

Zprávy o CCD se dostaly na přední stránky světového tisku v únoru 2007. V široce publikovaném článku Associated Press se uvádí, že neobvykle vysoká úmrtnost včelstev byla zaznamenána ve 22 státech a někteří komerční včelaři hlásí až poloviční ztráty. V tomtéž článku bylo napsáno, že pitva mrtvých včel ukázala na vysoký výskyt plísní, bakterií a dalších patogenů a celkově oslabený imunitní systém. Jako kdyby byly včely nakaženy nemocí podobné AIDS.

V Independent vyšel 15. dubna článek, kde se uvádí: západní pobřeží USA možná přišlo o 60 % komerční včelí populace, východní pobřeží dokonce o 70 %. Jeden z největších komerčních včelařů v Londýně v článku uvedl, že ze 40 včelstev je 23 mrtvých. Nicméně britské ministerstvo agrokultury vydalo zprávu, že nemá žádné náznaky toho, že by CCD zasáhlo Británii.

Bylo by možná dobré si položit otázku, nakolik je zpráva britských Independet objektivní, vezmeme-li v úvahu hon za senzacemi v britském tisku. Nicméně v tom článku (a v dalších na podobné téma uveřejněných jinde) je uváděn údajný Einsteinův výrok: „Kdyby z povrchu zemského zmizelo včelstvo, člověk by nepřežil o více než o čtyři roky.“

Einstein to s vysokou pravděpodobností nikdy neřekl, ale je to pochopitelné přehánění. Včely jsou důležité a pokud zmizí, bude to zlé. „Nejde o spotřebitelské zboží denní potřeby,“ říká Jeff Pettis z amerického výzkumného ústavu Agricultural Research Service. „Pokud si dokážete představit, jak každý den snídáte svou misku ovesné kaše bez ovoce, tak tak nějak bude vypadat váš život.“

Americký včelařský průmysl podporuje produkci ovoce a zeleniny v ceně zhruba 15 a více miliard dolarů. Podobně tomu je v mnoha dalších zemích Západu. Včely medonosné se komerčně používají k opylování přibližně třetiny všech produktů, včetně například mandlí, brokolice, meruněk, sojových bobů, jablek, broskví, třešní, jahod, ostružin, borůvek, malin a dalších. Některé obilniny bývají opylovány i jiným hmyzem a jiným druhem včel, ale pouze včely jsou spolehlivé v komerčním využití. Přijdeme-li o ně, zřetelně to poznáme v našem supermarketu za rohem.

Pochopitelně všichni doufají v rychlé řešení a také se už objevily optimisticky znějící zprávy. Nedávný výzkum ve vojenské laboratoři Edgewood Chemical Biological Center prý zjistil, že pravděpodobnou příčinou CCD jsou viry, mikroparaziti nebo obojí. Ve výzkumu použili novou technologii, tzv IVDS ( Integrated Virus Detection system), která dokáže rychle odhalit ve vzorku patogeny.

Vzorky s virem byly odeslány do UC San Francisco, kde vědci rovněž našli plíseň, což naznačuje, že tato plíseň potlačuje imunitu nebo je sama smrtelným patogenem zabíjejícím včely. Tyto poněkud předčasné závěry už byly oznámeny i v tisku. 25.4. v Los Angeles Times hlásaly titulky „Experti možná už vědí, čím stůňou včely“. Podle článku mají vědci v rukou první solidní důkazy potenciálních příčin a článek dokonce naznačil, že bychom mohli případně tyto plísně léčit antibiotikem Fumagillin.

Nebylo by na škodu si položit otázku, proč se do článku dostala obchodní značka výrobce pesticidů. Ale výskyt patogenů ve včelách by neměl být překvapením pro nikoho, kdo se zabývá jejich zdravím. Téměř všichni včelaři běžně používají různá chemická ošetření úlů spolu s pesticidy, což je dáno absolutní nutností. Na včely číhají celé pluky roztočů, plísní, mikrobů a dalších nepřátel. Všechna tato havěť se zřejmě časem stává odolná vůči chemickým postřikům. Jistě by bylo úžasné, kdyby se podařilo najít novou léčbu včas, ale tak jednoduchý důvod CCD je nepravděpodobný.

Neškodí si připomenout, že CCD bylo prezentováno médií jako náhlý a nový problém a že ty stejné teorie o jeho příčinách byly prezentovány i u předcházejících včelích onemocnění. Zejména u toho z jara 2005, kterou způsobuje roztoč varroa přezdívaná „upíři roztoč“ a postihující americké včely od roku 1987.

Velikostí špendlíkové hlavičky s osmi nožkami živí se krví dospělých včel jako klíště a co je horšího, také larvami. Varroa je kletbou včelařů všude kromě Číny, odkud pochází, a tamní včely jsou vůči ní odolné. Je smutnou ironií, že první případy varroy byly před několika týdny hlášeny také z Havaje.

V květnu 2005 napsal starší editor LiveScience Robert Roy Britt článek o této roztoči: „V některých oblastech vyhynulo až 60 % včelstev. Celé kolonie se mohou do dvou týdnů po infekci zhroutit. Strach v Severní Carolině je na hranici zemědělské krize. Žádný stát není imunní.

Článek ze Science Daily 18.5. zdůvodňuje proč je varroa tak nebezpečná. Pod titulkem „Včelí roztoč oslabuje imunitu, otevírá dveře bakteriím a virům“ vysvětlil pokus na úrovni „deformovaných křídel viru“, mutagenního patogenu přetrvávajícího ve včelstvech neboť díky jemu jsou bojovné včely agresivnější. V normálním úle včelí organismy udržují nízkou úroveň tohoto patogenu, ale v laboratořích Penn State zjistili, že jeho výskyt prudce vzroste po druhé infekci když a pouze když jsou včely rovněž zasaženy roztočí varroa. Je tedy jasné, proč je roztoč varroa prvním podezřelým na seznamu možných viníků pro každého, kdo se tím zabývá.

Další možnosti

Včely jsou jako jemně vyladěné stroje podobné více robotům než jiným průměrným živočichům. Operují podobně jako Borgové ze seriálu StarTrek. Včela medonosná nemůže existovat jako jedinec, proto o ní někteří biologové hovoří jako o super-organismu. Jsou citlivým barometrem znečistěného prostředí, užitečné pro monitorování pesticidů, radionuklidů a kontaminace těžkými kovy. Reagují na široké množství znečistění tím, že umírají nebo mění své chování. Jimi sesbíraný pyl a med je ideálním pro měření kontaminace škodlivých látek. Některé pesticidy jsou pro včely mimořádně jedovaté, zabíjejí je individuálně dříve, než se stačí vrátit do hnízda.

Není tedy překvapením, že při hledání příčin CCD je v podezření nasazení jednoho nebo dvou nových pesticidů. Ale nejen pesticidy mohou včelám poškodit. Někteří vědci podezřívají globální oteplování. Teplota hraje integrální roli v masovém chování včel. V reakci na teplotní změnu každá včela funguje jako termostat pomáhající ochladit nebo ohřát úl, pokud zrovna neplní jiný úkol.

Zvýšení teploty v jarních měsících vede včely k předčasné aktivitě. Nepravidelné cykly tepla a zimy způsobované globálním oteplováním mohou zmást citlivý včelí cyklus. Mnoho severovýchodních včelařů se domnívá, že letošní studené jaro je důvodem jejich škod tento rok. Michiganský včelař Bill Draper přišel téměř o polovinu ze svých 240 včelstev, ale nedomnívá se, že je zatím CCD. Podle něj je CCD způsobeno kombinací několika faktorů jako změnami počasí a způsobem krmení včelstev, které klade důraz na některé kvality, jako odolnost vůči roztočům, na úkor jiných kvalit, jako otužilost.

Někteří vědci podezírají radiaci emitovanou mobilními telefony jako možnou příčinu CCD. Podle této teorie ovlivňuje radiace mobilních telefonů navigační systém včel a ony prostě zabloudí a nenajdou cestu zpátky do úlu. Němečtí vědci dokázali, že včely se chovají jinak v blízkosti elektrického vedení. Nyní některé pokusy dokázaly, že se včely odmítají vrátit do svého úlu, pokud je v jeho blízkostí mobilní telefon. Vedoucí vědeckého týmu řekl, že tohle by mohla být jedna z možnosti. Snad by stálo zato zjistit, zda začali včelaři hromadně používat Blackberry v roce 2004.

Měli bychom upozornit, že pracovní skupiny CCD na pennsylvanské univerzitě považují možnost, že včely jsou mateny mobilními telefony, za vysoce nepravděpodobnou. Stejně tak příliš nevěří tomu, že příčinou jsou GM obilniny. Ačkoliv GM potraviny mohou obsahovat geny produkující pesticidy, z nichž některé jsou pro včely jedovaté, korelace mezi rozložením GM polí a CCD tomu nenasvědčuje.

Paní Sharon Labchuk s Prince Edward Island je aktivistkou strany Zelených a včelařskou amatérkou. Dvakrát usilovala o politickou dráhu za Zelené v kanadském parlamentu. Je rovněž provinčním lídrem své strany. V široce cirkulovaném emailu napsala:

„Jsem na seznamů přibližně tisícovky organicky orientovaných včelařů, většinou Američanů a nikdo z organických včelařů včetně komerčních nehlásí žádný výskyt CCD. Problémem velkých komerčních podnikatelů je to, že do úlů aplikují pesticidy a vykuřují roztoče varroa a včely krmí antibiotiky. Úly dopravují v nákladních autech na velké vzdálenosti za účelem maximalizace zisku. všechny tyhle postupy včelstva stresují.“

Ve svém emailu doporučuje navštívit webovou stránku bushfarms.com, kde Michael Bush hned v úvodu píše:

Většina včelařů bojuje s roztočí varroa. Jsem šťasten, že mé největší problémy jsou jak přežít zimu a jak vyrobit úl, který by se dal stěhovat na zádech aniž bych se přitom poranil, nebo jak lépe krmit včelstva.

Důvodem, proč nemusím bojovat s roztočí varroa je hlavně to, že jsem se vrátil k přirozené velikosti buněk plástve. Pokud to nevíte, a já sám jsem to dlouho nevěděl, tak základna v běžném užití vede k mnohem větším včelám, než jaké se vyskytují v přirozených úlech. Měřil jsem rozměr buněk v přirozených úlech. Bývá to kolem 4,6 mm v průměru. Většina komerčních včelařů používá základnu s buňkami o průměru 5,4 mm. Pokud to transformujete z jedno- do třírozměrného prostoru, produkuje to včely, které jsou zhruba o polovinu větší než ty nekultivované. Tím, že jsem dovolil včelám stavět buňky pláství přirozené velikosti, jsem se zbavil problémů s roztočí varroa a tracheal. Jednou příčinou je možná to, že čas potřebný k uzavření buňky a čas po uzavření buňky je u malých buněk kratší o jeden den. To znamená, že do buněk pronikne méně roztočů varroa a méně se jich stačí reprodukovat.

Překvapí někoho, že nám masmédia zapomněla sdělit, že ty umírající včely jsou vlastně vyšlechtěné super-včely, jejichž tělesná hmotnost a velikost je větší než by byla v přírodě? Zní to skoro jako hovězí velkoprůmysl. A máme tady řešení k mizejícím koloniím včel? Budou to řešení podporovat pracovní skupiny CCD a vědecký svět? Budou masmédia ovlivňovat státní politiku na tomto poli?

Je třeba si tyto důležité otázky klást. Není to okrajový názor, ačkoliv tento nový problém s CCD přišel jako blesk z čistého nebe (což naznačuje něco, co tento proces odstartovalo). Není vyloučeno, že byl překročen nějaký biologický limit. Existuje řada důkazů, že jsme se k tomu limitu blížili už nějakou dobu.

„Snažili jsme se z nich nelítostně vyždímat maximum,“ říká v rozhovoru pro CBC dr. Peter Kevan, profesor enviromentální biologie na univerzitě v Guelphu v Ontáriu. „Necháváme je vyhladovět umělým krmivem, stěhujeme je na velké vzdálenosti.“ Přihlédneme-li ke stresu, kterému jsou komerční včelstva vystavena, Kevan si myslí, že CCD by mohlo být způsobeno parazitní roztočí, dlouhou studenou zimou, či dlouhým, mokrým jarem, pesticidy nebo GM plodinami. Možná vším dohromady.

Tohle vyústění by nebylo tak překvapující, když si uvědomíme, jak bylo praktické včelařství transformováno do ultra efektivního pod vlivem konkurenčního prostředí a ekonomiky volného trhu. Na rozdíl od mnoha plodin nejsou výrobci medu subsidiovány státními dotacemi navzdory svého velkého významu na produkci potravin. FDA neudělala nic k ochraně spotřebitelů před nahrážkami medu, které se prodávají pod nálepkou med, ale obsahují ho jen mizivé množství nebo vůbec nic. Najít včelaře, který nepotřebuje používat pesticidy a další techniky spadající pod hlavičku „tovární produkce“ je velmi vzácné.

A můžete být také velmi překvapeni, když se dozvíte, jak málo peněz bylo do problému CCD zatím investováno. Tisková zpráva Penn State z 29. 1. uvádí: „Včelařský průmysl na krizi rychle reagoval. National Honey Board odsouhlasil částku 13 tisíc dolarů k financování výzkumných týmů zabývajících se CCD. Další organizace, jako floridská státní Medová asociace spolupracuje se svými členy k uvolnění dalších prostředků. Rychlý pohled na stránku CostofWar (CenaVálky) nam řekne, že 13 tisíc dolarů je částka za 4 sekundy války. Pamatujme, titíž vědci varovali před podobným nebezpečím před dvěma roky. Svět je zřejmě neslyšel.

Článek Please Lord, not the bees vyšel na serveru gnn.tv 2.5. Kráceno.

Doplnění vydavatele: Všechno v těchto dnech tady kvete a voní. Schválně se tento rok dívám po včelách. Našel jsem několik vos, jednoho čmeláka. Včelu dosud žádnou.