Není snadné být farmářem...
27.2.2001 Zvířata / příroda Témata: Příroda 723 slov
...ale ještě horší je být hospodářským zvířetem. Alespoň na farmách v západní Evropě v těchto dnech.
Není tomu ještě ani čtrnáct dnů, co západní Evropa likvidovala (raději bych napsal vraždila) milióny kusů hovězího dobytka v obavě před nákazou nemocí šílených krav.
Zvířata, nemohoucí za to, že byla krmena něčím, co nikdy neměla dostat do žrádla, tak doplácela nejdříve na lidskou chamtivost (farmáři ve snaze maximalizovat zisky přikrmovali od přírody býložravá zvířata masovou
|
Uběhly dva týdny a máme tady novou HYSTERII. Tentokrát je to infekce kulhavky a slintavky - nemoci, které nejsou pro člověka zvlášť nebezpečné.
Přesto obava farmářů z možné ztráty zisků, způsobené nedůvěrou veřejností, opět převládl nad jakýmkoliv soucitem. V pondělí bylo v Británii postříleno 7000 prasat. Zvířata byla buldozery shrnuta na hromady, polita naftou a zapálena. Oranžový a žlutý oheň spolu s černým dýmem valícím se ze dvou kopců mrtvých těl sto metrů dlouhých poskytoval příšerný pohled řidičům jedoucím po dálnici M25.
V Německu zabili preventivně 400 ovcí v pondělí a dalších 1600 v úterý. Holanďané nařídili utracení 3000 kusů, z toho 2400 ovcí a 600 vysoké dovezené z Anglie. Španělé zabili 400 prasat a Francie se rozhodla zlikvidovat 20000 ovcí - právě v době, kdy se tamní početná muslimská komunita připravuje na svátek Eid al-Adha 5.března, k čemuž potřebuje právě ovce.
Další tisíce, zřejmě spíše statisíce, ne-li přímo milióny naprosto zdravých zvířat zřejmě přijde na řadu v dalších dnech.
Pohled z dálnice M25. Na obzoru lze vidět hořící hromady dobytka. |
Nesouhlasím s tímto postupem. Domnívám se, že i chovná zvířata mají právo na určitý respekt. Kdo se někdy podíval do oka krávy, může potvrdit, že tam je hloubka i cit. Vraždit tisíce kusů dobytka jen jako prevenci mně připadá kruté a zbytečné. Důvěra zákazníků je už stejně pryč, ztráty budou tak jako tak.
A co by se tedy mělo dělat? Podle mě si zvířata zaslouží, abychom k nim přistupovali stejně jako lidem. To, co bychom dělali, kdyby mezi lidmi propukla infekce. Zavraždili bychom preventivně pár miliónů? Jestliže vám připadá tato myšlenka šílená, měla by vám připadat stejně šílená, týká-li se jiného živočišného druhu.
Měly by se uzavřít dočasně hranice nejen zemí, ale i okrsků (týká se hlavně Anglie) a hranice pozemků, kde se nemoc vyskytla. Mělo by se okamžitě přestat s jakýmkoliv transportem dobytka kamkoliv. Měl by se omezit pohyb lidí. Desinfikovat zasažené oblasti. Očkování bych nedoporučil, aby se očkovaná zvířata nestala nositeli nákazy. A pak by se čekalo. Myslím, že by stačilo čtrnáct dnů, maximálně tři týdny. Do té doby by se nemoc u nakažených kusů projevila.
Přeživší zvířata, která byla vystavena nákaze a neonemocněla, by pak mohla sloužit jako základ pro nový chov - odolnější vůči této nemoci. (Běžný princip genetického šlechtění druhu s určitými požadovanými vlastnostmi.)
Můžete právem namítnout, že zvířata tak jako tak skončí na jatkách. Ano - a jejich smrt nebude o nic příjemnější. Jenomže tenhle článek nechce (ani nemůže) napravovat všechny křivdy, které člověk denně způsobuje tzv. nižším tvorům. Dobytek jednou skončí na jatkách. Ale do té doby má právo žít alespoň jako dobytek chtěný.