Ve zkratce

Americký prezident Donald Trump se pustil do amerických spojenců poté, co se celá řada států odmítla zapojit do mise na odblokování Hormuzského průlivu. O víkendu přitom americký prezident mluvil o řadě zemí, které mají Spojeným státům s odblokováním průlivu pomoci. Většina z nich to však odmítla.

Trump nyní vyjádřil své zklamání z NATO a opět alianci zkritizoval jako zátěž pro USA. Zároveň uvedl, že pomoc zemí NATO a dalších spojenců Spojené státy nikdy nepotřebovaly.

Vlivný americký senátor Lindsey Graham prezidenta podpořil a reakci spojenců označil za arogantní. Graham také uvedl, že Trumpa nikdy neviděl „tak rozčíleného,“ jako nyní, kdy spojenecké státy odmítají zapojení do konfliktu s Íránem.

Politické neziskovky budou muset odkrýt karty a přiznat, kdo a proč je financuje. Vláda takový zákon slíbila a schválí ho. Zopakoval to premiér Babiš i vicepremiér Macinka.

Podle poslance Tomáše Doležala z SPD jde o zásadní systémový problém a veřejnost musí znát, kdo a v čím zájmu ovlivňuje politická rozhodnutí. K věci se vyjádřil i končící ombudsman Stanislav Křeček. Ten se pozastavil nad tím, koho vlastně politické neziskovky reprezentují.

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, je přesvědčen český ministr zahraničí Petr Macinka. Vyjádřil se tak po dnešním zasedání šéfů diplomacií zemí Evropské unie v Bruselu.

Zároveň se vyslovil pro rozšíření unijní námořní mise Aspides na Perský záliv a Hormuzský průliv kvůli tomu, že Írán blokuje průliv, který je klíčový pro transport ropy, což vedlo k výraznému nárůstu cen této suroviny.

Energetická krize mezi Kyjevem a střední Evropou nabírá na obrátkách, přičemž Slovensko a Maďarsko reagují na přetrvávající problémy s tranzitem strategickým rozhodnutím, píše slovenský deník Pravda.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na pondělní tiskové konferenci po zasedání Rady EU v Bruselu potvrdil, že se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou podepsal důležitou dohodu o výstavbě 127 kilometrů dlouhého produktovodu ve snaze eliminovat "vyděračský potenciál“ ukrajinského vedení.

USA se snaží Kubu zlomit nejdříve ekonomicky a pak i s pomocí protivládních protestů.

V zemi propukly silné protesty, které v poslední době ještě zintenzivnily. „Mírumilovní protestující“ házeli kameny na budovu Komunistické strany Kuby a pokoušeli se ji zapálit. Začíná to připomínat pokus o barevnou revoluci.

​Venezuela, která byla za Nicoláse Madura největším dodavatelem ropy na Kubu, přestala po jeho zajetí americkými vojsky 3. ledna přepravovat surovinu na ostrov. Podle rádia obdržela Kuba od začátku ledna pouze jednu malou zásilku mexické ropy.

Situace je kritická cestovní kanceláře ruší lety na Kubu. Krize je uměle vyvolaná.

Prezident Trump ve snaze zachránit se před válkou, kterou zahájil bez dostatečné přípravy, jak ho marně varoval jím osobně vybraný předseda Sboru náčelníků štábů, předložil návrh ruskému prezidentu Putinovi, píše americký publicista P.C.Roberts.

Dohoda, kterou Trump nabídl, spočívá v osvobození ruské ropy od sankcí pod podmínkou, že Putin přesměruje uvolněné toky ropy do Evropy mimo Asii. Tím se pro Trumpa dosahují dva cíle. Snižuje se nebo odstraňuje tlak na cenu ropy a inflaci způsobený blokádou Hormuzského průlivu, čímž se neguje íránská výhoda v konfliktu, a zároveň se Číně brání v nahrazení íránské ropy ztracené v důsledku blokády průlivu a omezení pojištění lodní dopravy.

Není pochyb o tom, že nekompetentní ředitelka ruské centrální banky Nabiulina říká Putinovi, aby dohodu přijal, s odůvodněním, že Rusko potřebuje příjmy z ropy k rozvoji své ekonomiky.

Jinými slovy, pokud Putin zradí ruské spojence v íránu a Číně, Trump zruší sankce na ruskou ropu.

Pokud se Putin spojí s Trumpem a Izraelem proti Íránu, bude to znamenat konec BRICS a Nové čínské Hedvábné stezky a ukončení čínské důvěry v Rusko.

Hlavní problém souvisí s nedostatkem močoviny – nejrozšířenějšího dusíkatého hnojiva na světě.

Podle údajů analytické společnosti Kpler se z 2,1 milionu tun močoviny téměř polovina nedostala na světový trh: více než 1,1 milionu tun hnojiv se v současné době hromadí v Perském zálivu v důsledku eskalace konfliktu.

Další tlak vyvolává růst cen zemního plynu, který se používá při výrobě dusíkatých hnojiv z amoniaku. Kvůli zdražení plynu byly některé závody v Asii již nuceny výrobu pozastavit.

Blízký východ hraje klíčovou roli ve světovém obchodu s hnojivy a energetickými zdroji: přibližně třetina globálního vývozu močoviny prochází Ormuzským průlivem.

V souvislosti s blokádou lodní dopravy vzrostla cena močoviny od začátku konfliktu o více než 40 %.

Dříve bylo rovněž uvedeno, že přes Ormuzský průliv prochází přibližně 26 % světového obchodu s dusíkatými hnojivy.

„Již jsme zničili 100 % vojenského potenciálu Íránu, ale pro ně je snadné vyslat jeden či dva bezpilotní letouny, shodit minu nebo odpálit raketu krátkého doletu někde podél této vodní cesty nebo přímo v ní, bez ohledu na to, jak moc byli poraženi.

Doufám, že Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Velká Británie a další země, které tímto umělým omezením utrpěly, vyšlou do této oblasti lodě, aby Ormuzský průliv přestal představovat hrozbu ze strany země, která byla zcela zbavena vedení,“ napsal americký prezident.

Slíbil, že bude „nemilosrdně bombardovat pobřeží a neustále sestřelovat íránské čluny a lodě“, aby „co nejdříve“ otevřel průliv pro lodní dopravu.

Íránský poslanec a předseda parlamentní Komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Ebráhím Azízí (Ebrahim Azizi) dnes na sociální síti X prohlásil, že Ukrajina se svou údajnou pomocí Izraeli – zejména v oblasti dronové technologie – fakticky zapojila do války na Blízkém východě.

Podle něj to činí celé ukrajinské území „legitimním cílem“ pro íránskou odvetu, a to v souladu s článkem 51 Charty OSN (právo na sebeobranu).

Přímá citace z příspěvku Ebráhíma Azízího „Tím, že zkrachovalá a okupovaná Ukrajina poskytuje izraelskému režimu podporu drony, se fakticky zapojila do války. V souladu s článkem 51 Charty OSN se tím celé její území stalo legitimním cílem pro Írán.“

Toto prohlášení přichází v době eskalujícího konfliktu mezi Íránem na jedné straně a Izraelem společně se Spojenými státy na straně druhé.

Maďarsko zablokovalo nový přísun peněz Ukrajině z EU.

A navíc v Maďarsku policie zabavila vozidlo převážející 40miliónů dolarů a 9kg zlata. Peníze byly buď určeny členům Zelenského bandy a nebo na úplatky maďarské opozici před volbami. Vozidlo nesměřovalo přímo na Ukrajinu. Zelenský obvinil Maďarsko z banditismu.

Generál SBU varoval Orbána, že ukrajinská organizace “Karma” ví, kde spí, kam chodí a s kým se stýká! Tato organizace Karma vykonává popravy odpůrců Ukrajiny mimo území Ukrajiny.

Nízkých českých výdajů na obranu si všímají i v zahraničí. „Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ upozornil americký velvyslanec při NATO Matthew Whittaker na nízký rozpočet české armády. Varoval, že výše nákladů na obranu, ke které se Česko zavázalo, není umělou hranicí.

Upozornil na to na sociální síti X společně s článkem Euronews, který upozorňuje, že schválený český rozpočet sotva plní 2 % HDP na obranu. Na summitu NATO v Haagu se přitom aliance domluvila na nárůstu až na 5 % do roku 2035.

Minimálně dva a půl tisíce let už víme, jak snadno nás mohou ovládnout odporní parazité a jak šikovně umí využívat lidskou hloupost a slabiny. Přesto se od nich necháváme znovu a znovu zmanipulovat a pro jejich potěšení proléváme vlastní krev i krev svých dětí.

Postup je vždy stejný – zmást davy, poštvat je proti sobě, nasadit do jejich čela lehce ovladatelné hlupáky. Vznikne zdánlivý chaos, ale protože ho parazité řídí, tak se v něm skvěle orientují a mohou snadno udržovat svou moc a plnit si břicha lidskou krví (často doslova).

Na konci února došlo na jihu Íránu k raketovému útoku na dívčí základní školu, během něhož zemřelo dle íránských zdrojů 175 lidí, většinou dětí mezi 7 až 12 lety.

Podle předběžného vojenského vyšetřování mohou za chybný útok raketou Tomahawk příslušníci americké armády, jelikož velící důstojníci využili zastaralé informace zpravodajských služeb, napsal dnes deník The New York Times (NYT). List se odkazuje na zdroje blízké vyšetřování.

P.S. - a kde jsou protesty a řev liberálních médií a západních politiků odsuzující tento teroristický akt USA!?

Od včerejška se všude objevují informace o odchodu poslankyně Markéty Šichtařové. Podle mne není toto oznámení tak podstatné jako to, co ona sama zmínila coby důvod jejího odchodu.

A tím je fakt, že drtivá většina poslanců odmítla zamítnout v prvním čtení cenzurní zákon DSA, který v EU pomohla zavést svého času Jourová. Nyní jej musí všechny státy implementovat do svých zákonů.

Podstatou DSA je cenzura nepohodlných názorů. A není pravda ani to, co tvrdí někteří politici, tedy že bude záležet jen na dané politické garnituře, jak dalece bude uplatňován.

Ve skutečnosti má být cenzura již brzy centralizovaná, plně řízená z EU, čímž se má zabránit právě tomu, že by některá vláda byla k cenzuře příliš laxní nebo by opomíjela některé oblasti podléhající cenzuře.

EU dokonce nedávno specifikovala, co sem spadá: mimo jiné je to nejen kritika migrace, ale i islámu, LGBTQ či dokonce samotné EU a jejích hlavounů.

Jedná se o rozhodnutí soudce Michala Poláka z Okresního soudu v Semilech ze dne 27.2.2026 o vydání části mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově dědičce rodu Walderode.

Krom toho předmětné rozhodnutí, dle kterého má vdova po Karlovi des Fours Walderode, Johanna Kamerlanderová získat zhruba pět tisíc položek zmíněného mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec považuji za protiústavní i vlastizrádné!

Soudce je sice nezávislý, ale přesto nese odpovědnost za svá rozhodnutí, pokud jsou učiněna zaviněně v rozporu se zákonem a ústavou. Soudce proto nesmí prolamovat tzv. Benešovy dekrety – nemluvě o tom, že jestliže v letech 1938 až 1945 jako důvod k vyhlazování Čechů stačilo jejich české občanství, pak jako důvod ke konfiskaci majetku dle dekretu č. 108/1945 Sb., i Dekretů jiných musí stačit německé občanství.

Informace, že Národní památkový ústav se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat ve mně pak zakládá nejen podezření, že vše bylo předem na míru a možná i za hodně tučný peníz ušito, ale i podezření z trestného činu Porušení povinnosti při správě majetku českého státu.

15.3. 2026 od 14:00 se v Praze na Václavském náměstí koná demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého landstmanšaftu.

Akci pořádá: M.Suchopár, Magistrát Vitae, NE základnám, ČSMF, KČP, Petr BurešTV, Protiproud Petra Hájka.

Na demonstraci promluví:

Ivan David, Josef Skála, Petr Bureš, Jiří Kobza aj.

Přijďte kdo můžete podpořit tento protest.

Íránská ponorka třídy Kilo (projekt 877 Varšavjanka), postavená v Rusku, se podle TWZ údajně potopila po americkém útoku na námořní základnu v Bandar Abbásu . Americký obranný portál prozkoumal satelitní snímky íránských zařízení po poslední vlně amerických útoků.

Zpráva rovněž uvádí, že americké ústřední velení dříve uvedlo, že zasáhlo „nejschopnější íránskou ponorku“. V kombinaci s dřívějšími válečnými ztrátami zpráva dospěla k závěru, že íránské námořní schopnosti byly výrazně sníženy.

Strmý pád BlackRocku je první krach, který otřásl globalistickým impériem. BlackRock má svůj podíl ve většině globálních korporací. Jeho vliv na politiku je tedy zásadní.

Spouštěč? HPS Corporate Lending Fund (HLEND), nástroj v hodnotě 26 miliard dolarů, jehož prostřednictvím BlackRock –  finanční válečná mašinérie Larryho Finka – půjčuje peníze podnikům a vládám na financování agendy Velkého resetu.

Žádosti o splacení dosáhly během pouhých několika týdnů celkové výše 1,2 miliardy dolarů. Reakce pánů z Davosu? Zavřeli brány. Zaplatili pouze 5 %. Zbytek? „Je nám líto, vaše peníze jsou zablokovány.“

Je to klasické zablokování, které používají, když si lidé dovolí vzít zpět to, co jim bylo ukradeno. Tedy když náhle vybírají své úspory.

Trump začíná chápat, že jeho tažení proti Íránu se mění v katastrofální neúspěch pro Spojené státy. Nikolaj Sorokin, ředitel Institutu pro studium národních krizí, to uvedl na videoblogu Day-TV.

„Americká média šíří informace, že počet íránských úderů prudce klesl – o téměř 70 až 80 procent. Že Íránu takříkajíc došel dech. Ale buďme upřímní: Írán vyřadil všechny cíle, které měl v úmyslu vyřadit. Všechny americké základny, které byly v jeho dosahu. Zničil všechna velvyslanectví a konzuláty. Udeřil na hotely, kde se skrývali američtí vojáci. Zatím splnil všechny své cíle,“ poznamenal expert.

„Vše ostatní Američané evakuovali – flotilu i vojáky – na místa mimo dosah íránských raket. Írán přitom není tak bohatý jako Amerika, aby si mohl dovolit plošné útoky bez rozmyslu. Proto íránské údery prozatím prořídly a Írán vyčkává, až se Američané rozhodnou pro pozemní operaci nebo pro nový příchod svých lodí do oblasti,“ uzavřel expert.