Ve zkratce

V Evropské unii žilo loni v listopadu 4,33 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejnovější čísla zveřejnil dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Nejvíce utečenců před SVO na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 390.000 lidí.

Tento text profesora Žampacha je především odpovědí oné protinárodní sedlině, kterou ode dna společnosti zvedla „brněnská kavárna“, společnost odtržená od naší historie, prospěchářky se lísající k sudetoněmeckého landsmanschaftu, k jediné organizaci, která usiluje o změnu výsledků poslední války a o konečné odtržení českého pohraničí od našeho státu.

Plánovaný sraz sudeťáků, přímých pokračovatelů Henlainovy SudetenDeutschePartei letošního května v Brně bude urážkou všech obětí protinacistického odboje.

Sudeťácké organizace nejsou žádným mostem mezi Čechy a Němci, jak se nám snaží namluvit, ale hluboko vykopaným příkopem, páchnoucím závanem Hitlerova odkazu.

Jak vnímáte vyjádření a postoj našich i evropských politiků na tento krok USA?

Je to katastrofa. Jde na tom vidět, že v naší Polanecké sněmovně není skoro žádná reálná pluralita názorů – Andrej Babiš se najednou vyjadřuje podobně jako Petr Fiala. Najednou všichni zapomněli na Irák, Libyi či Afghánistán a tváří se, že bombardování umí nastolit demokracii. To, že ten útok je porušení mezinárodního práva, je pro ně jen taková poznámka pod čarou – ministr zahraničí Macinka se to ve svém prohlášení ani nenamáhal zmínit. Naši páni politici pak zcela ignorují prohlášení USA o tom, jak hodlají na neurčitou dobu přímo řídit venezuelský ropný průmysl. Korunu tomu nasadil vicepremiér Havlíček, když patolízalsky prohlásil, že bychom měli Američany podporovat. Podporovat v čem? V porušování mezinárodního práva? V okrádání cizích národů o jejich suroviny? Reakce Evropy je pak jako vždy úsměvná – srovnejme si, jak zareagovala Evropská unie na ruskou invazi na Ukrajinu, a jak zareagovala teď. Přitom z hlediska mezinárodního práva jde o jednu a tu samou věc.

Veřejná iniciativa "Berlín bez aut" chce v německém hlavním městě radikálně omezit osobní automobilovou dopravu a přetvořit ráz jeho ulic. Aby se zákonodárci návrhem museli zabývat, je podle médií třeba, aby hnutí během následujících čtyř měsíců nasbíralo zhruba 175 000 podpisů.

Aktivisté konkrétně požadují, aby se téměř všechny stávající ekologické zóny, do kterých spadá celé širší centrum města, do čtyř let staly "ulicemi s omezeným provozem aut".

V praxi to znamená, že pohybovat se v dotčených oblastech bude povoleno pouze chodcům, cyklistům a vozidlům veřejné dopravy. Zásadně omezen má být navíc nejen provoz aut se spalovacími motory, ale i elektromobilita. I elektromobily totiž podle zastánců návrhu spotřebovávají energii, zabírají městský prostor a "vytvářejí jemný prach odíráním pneumatik".

Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužil násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou „připravené pomoci“.

Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní úředníky uvedla, že Trump dostal vojenské možnosti útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.

P.S. - aha, takže nepokoje v Íránu podporované a financované USA?  A možná i Izraelem?

Victor Gao, předseda Čínského institutu pro energetickou bezpečnost, dnes vydal překvapivě ostré varování Spojeným státům. 

Gao mimo jiné řekl: „Pokud chcete válku, budete mít válku; pokud chcete zničit Čínu, budete zničeni. Čína nevystřelí první, ale nedovolí vám vypálit druhý výstřel.“

Učinil také neuvěřitelné poznámky o nové čínské mezikontinentální balistické raketě DF-61, když tvrdil, že obsahuje ŠEDESÁT jaderných hlavic a JEDNU vodíkovou bombu.

Uvedl, že může zasáhnout jakékoli místo na planetě Zemi za pouhých dvacet minut!

Významný vládní úředník by takovéto výroky nevyslovoval, pokud by Peking NEchtěl, aby byly vysloveny.

Včera byla – přesně jak se očekávalo – schválena dohoda o volném obchodu Mercosur, která zvýhodní především jihoamerické producenty.

Již nyní je jasné, že biti budou zejména evropští zemědělci, neboť zcela neregulovaným produktům z jižní Ameriky nemohou konkurovat. Na evropské zemědělce jsou kladeny velmi vysoké nároky a jsou doslova dušeni Green Dealem.

Proti dohodě hlasovaly Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, zdržela se Belgie. Ostatní země hlasovaly pro, čímž návrh získal kvalifikovanou většinu (nejméně 15 států zastupujících 65 % evropské populace).

Souhlas české a slovenské vlády byl založen právě na EU prezentovaných výhodách pro průmysl. Obě vlády si zřejmě myslí, že průmyslové podniky začnou získávat bezpočet zakázek z Jižní Ameriky.

Zatímco potrubím se již dodává méně plynu než dřív, dovoz LNG naopak vzrostl. Dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie přinesl Moskvě v roce 2025 odhadované příjmy ve výši 7,2 miliardy eur, podle nové analýzy německé environmentální organizace Urgewald.

Podle včerejších informací Urgewaldu evropští odběratelé loni z Yamalu dovezli přibližně 15 milionů tun LNG, z celkové produkce projektu 19,7 milionu tun. To znamená, že přibližně jeden z každých sedmi tankerů LNG v roce 2025 nedorazil do Evropy.

„Zatímco Brusel slaví nejnovější dohodu o postupném vyřazení ruského plynu, naše přístavy nadále slouží jako logistické plíce pro největší ruský terminál LNG, Jamal,“ řekl Sebastian Rötters, specialista na sankce v Urgewaldu.

„Dovoz v roce 2025 byl o 38 procent vyšší než v roce 2021, tedy před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu,“ řekla Brussels Signal.

Moc jsme si po volbách nepolepšili. Foltýn nazýval občany se špatným názorem sviněmi, Macinka je nyní nazývá pošuky.

V  pořadu  Interview (7. 1. 2025) veřejnoprávní  České televize bez problémů divákům sdělil, že  

„naprosto  drtivá  většina českých občanů,  mimo pár nějakých naprostých pošuků,  má velmi negativní vztah k Rusku“.

--------------

Podle Macinky tedy drtivá většina občanů nenávidí Rusko. Logicky zřejmě předpokládá, že většina občanů miluje nacistickou Ukrajinu.

Nevím, kde k té statistice přišel, ale je smutné, že člen vlády, která se chlubí rušením cenzury, nálepkuje občany s nevhodnými názory stejně jako nenáviděný Foltýn.

Macinka by si měl zapsat za uši, že jeho plat a benefity platí všichni čeští občané bez ohledu na jejich názor. Dluží jim alespoň základní snahu o slušné chování.

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pátek vyzvala Evropu, aby jmenovala zvláštního vyslance pro rozhovory s Ruskem v rámci pokračujícího úsilí Ruska o ukončení války na Ukrajině.

Meloniová uvedla, že souhlasí s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který minulý měsíc vyzval k novému dialogu s Ruskem . Ruský prezident Vladimir Putin následně „vyjádřil ochotu vést dialog“ s Macronem.

„Věřím, že nastal čas, aby Evropa hovořila i s Ruskem,“ řekl Meloni v pátek na tiskové konferenci v Římě. „Pokud bude Evropa hovořit pouze s jednou ze dvou stran na hřišti, obávám se, že její příspěvek bude omezený.“

Polský prezident Karol Nawrocki vetoval implementaci DSA do polských zákonů.  Tuskova parlamentní většina naopak schválila legislativu zavádějící DSA v Polsku.

Nawrocki řekl, že ačkoliv je deklarovaný cíl zákona chránit občany – zejména nezletilé – legitimní, polský návrh zákona by vládním úředníkům poskytl nadměrnou moc nad online obsahem, což by vedlo k „administrativní cenzuře“. 

„Chci, aby to bylo jasně řečeno: situace, kdy o tom, co je na internetu povoleno, rozhoduje úředník podřízený vládě, připomíná konstrukci Ministerstva pravdy z románu George Orwella 1984,“ uvedl Nawrocki ve svém  prohlášení – a zopakoval tak postoj USA k tomuto zákonu.

Nawrocki také varoval, že pokud by úřady samy rozhodovaly o tom, co představuje pravdu nebo dezinformaci, „krok za krokem by to narušilo svobodu projevu“. Vyzval ke změně návrhu, která by chránila děti a zároveň zajistila, aby spory týkající se online projevu řešily nezávislé soudy.

Událost, která vyvolala úžas v alternativních médiích: členové mocné bankovní dynastie Rothschildů veřejně blahopřáli prezidentu Donaldu Trumpovi po vojenské intervenci ve Venezuele.

Nat Rothschild, generální ředitel skupiny Volta a prominentní dědic finančního impéria Rothschildů, poblahopřál Trumpovi po vojenské akci USA zaměřené na venezuelskou vládu a finanční systém.

Význam tohoto prohlášení je nepopiratelný: Venezuela je jednou z mála zemí světa, které historicky odolaly zavedení centrálního bankovního systému západního typu ovládaného Rothschildy.

Finanční nezávislost Venezuely z ní po léta dělala terč sankcí, pokusů o změnu režimu a ekonomické války.

Už asi 11 dní probíhají po celém Íránu protesty, jejichž cílem je svržení režimu. Mezi iniciátory protestů se nachází i agenti Mossadu a CIA, ale některé zdroje tvrdí, že se k nim dokonce přidaly i kurdské síly z Iráku.

To by nebylo nic nečekaného, neboť Kurdové s USA dlouhodobě spolupracují. Spekuluje se o tom, že tentokrát již zřejmě dojde k pádu režimu, který v zemi vládne již 48 let.

Objevují se však i oprávněné obavy z toho, že Írán nakonec dopadne jako Libye, která zůstává již takřka 15 let v totálním rozvratu.

Média ji vykreslují jako chudinku, která se jen vracela ze školy, kam vezla syna. Nicméně už často neříkají, že byla vycvičená aktivistka, jejímž cílem bylo bránit zatýkání a deportacím ilegálů.

Také často neuvádí, že její lesbická partnerka ji po celou dobu, co bránila výkonu příslušníků ICE, natáčela. Tedy šlo o předem připravenou akci, nicméně obě partnerky zřejmě nepočítaly s tím, že ta, která blokovala silnici před vjezdem agentů ICE – a později na ně najížděla – bude zastřelena.

Ovšem pokud víte, jak to chodí v USA, tak je celkem dobře známo, že stačí skutečně malý odpor a policie – či třeba příslušník ICE – vás může zastřelit. Jakmile provádíte cokoli, co je nezákonné, musíte si jednoduše uvědomit, že riskujete vlastní život.

Obzvlášť v situaci, kdy se policista – či v tomto případě agent ICE – cítí být ohrožen.

Pro vyvážení příliš jednostranných informací korporátních médií tedy přináším ty, které se o této kauze zamlčují nebo se kolem nich mlží.....

V návaznosti na výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že použije vojenskou sílu k obsazení Grónska, rozšířil ministr zahraničí Marco Rubio rozsah této rétoriky a prohlásil, že američtí prezidenti „si vždy vyhrazují možnost“ vojenského zásahu kdekoli na světě, pokud to považují za nezbytné pro národní bezpečnost.

Rubio se sice snažil vyhnout otázkám týkajícím se Grónska, ale znovu potvrdil postoj Bílého domu, který anexi ostrova označuje za „prioritní otázku národní bezpečnosti“, a nevylučuje, že k jejímu dosažení bude nasazena americká armáda, a to navzdory vlně mezinárodního odsouzení a schůzce evropských lídrů, na které se diskutovalo o možné odvetě.

Na otázku ohledně možnosti vojenského zásahu Rubio odpověděl: „Nemluvím o Dánsku ani o vojenském zásahu... Setkám se s nimi příští týden.“ Později upřesnil:

Rubio dodal, že diplomacie zůstává preferovanou možností, „ale ve Venezuele selhala“, čímž ospravedlnil operaci proti této zemi hrozbami souvisejícími s obchodem s drogami, což je odůvodnění, které odborníci na mezinárodní právo odmítají.

Pobřežní stráž USA a armáda zadržely tanker Olina (dříve známý jako Minerva M).

Loď byla spatřena u pobřeží Venezuely pod vlajkou Východního Timoru, ačkoli již dříve byla pod sankcemi za přepravu ruské ropy (z čehož kyjevská média vytvořila falešné zprávy, že tanker přepravoval ropu z Ruska).

Poslední přístavy, do kterých Olina vplula, byly čínské.

Jedná se již o pátý tanker zadržený USA v rámci kampaně na zadržování nelegálních ropných tankerů, píše Wall Street Journal.

Analytici poukazují na to, že tyto kroky potenciálně zvyšují napětí s Moskvou a Pekingem, protože některé tankery jsou spojeny s ruskými a čínskými zájmy a mohou také ovlivnit mezinárodní obchodní loďstvo a normy námořního práva.

Strategický těžební projekt na Ukrajině byl svěřen skupině amerických investorů, z nichž několik patří do úzkého okruhu spolupracovníků Donalda Trumpa. Rozhodnutí, které přijala vládní komise, musí ještě formálně schválit kabinet ministrů.

Vybraná skupina má přímé vazby na současnou americkou administrativu. Mezi investory patří Ronald S. Lauder, miliardář z kosmetického průmyslu a dlouholetý blízký přítel Donalda Trumpa. Dalším klíčovým partnerem je TechMet, energetická společnost částečně vlastněná investiční agenturou americké vlády, která byla založena během prvního funkčního období hlavy státu.

Jedná se o ložisko známé jako lithiové pole Dobra, které se nachází ve střední Ukrajině a patří k nejvýznamnějším zásobám lithia v zemi. Tento kov je klíčovou složkou pro výrobu elektrických baterií.

Počet firemních insolvencí v Německu dosáhl v uplynulém roce nejvyšší úrovně za posledních dvacet let. Celkem bylo zaznamenáno 17 600 bankrotů, což podle ekonomů odráží dlouhodobé problémy německé ekonomiky.

Výrazně pak vyrostl počet bankrotů velkých firem. Podle expertů jde o důsledky několikaleté stagnace ekonomiky, nejde tak jen o krátkodobé potíže, ale o dlouhodobý vážný stav, který přirovnávají k horečce.

Trumpa prý naštvalo tvrzení Rusů, že se Ukrajinci pokusili zaútočit na jednu z rezidencí Vladimira Putina.

K takovému pokusu podle analytiků nedošlo a Trumpovi se ani trochu nelíbí, že mu Rusové lhali. Je prý proto nakloněn dát novému sankčnímu zákonu zelenou. 

Republikánští senátoři jsou však prozatím opatrní, protože už se naučili, že prezident Trump může ještě změnit názor. Senátor Graham vyjádřil naději, že k hlasování o tomto zákonu by mohlo v Senátu dojít už příští týden.

Za vraždu dvou žen v obchodě v Hradci Králové Vrchní soud v Praze potvrdil mladistvému pachateli devět let vězení a zabezpečovací detenci. Zamítl jeho odvolání. Obžalovaný se k činu přiznal, nesouhlasil ale s výší trestu a s uložením detence. Dnešní rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné.

Obžalovaný zaútočil noži na dvě prodavačky v obchodě v Hradci Králové loni 20. února krátce po otevření provozovny. Oběti neznal. Ženám bylo 19 a 38 let. První podle spisu muž zasadil 26 bodných a řezných ran, druhou poškozenou bodl čtyřikrát. I přes okamžitou pomoc ženy na místě zemřely.

V době spáchání činu bylo obžalovanému 16 let. Dnešní jednání bylo kvůli věku pachatele neveřejné, rozhodnutí soud vyhlásil veřejně. Mladistvého k soudu přivedla eskorta, na rukou i na nohou měl pouta. Rozsudek vyslechl bez emocí.