Ve zkratce

Vojenská policie prověřuje spolek Skupina D, který je zodpovědný za sbírku na drony v projektu Nemesis. Bezpečnostní analytik Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz uvedl, že všichni armádní činitelé spojení se Skupinou D by měli být degradováni a prezident Petr Pavel, který spolek podporuje, by měl zvážit demisi.

„Pašování vojenského materiálu a používání nelegálních dokladů totožnosti není legrace… to je na vojenský kriminál,“ tvrdí Kotrba.

Ve středu 10. prosince předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lejnová  oznámila nejnovější bruselský projekt na podporu imigrace na kontinent. Nezatajovala úmysly programu a uvedla, že abychom zabránili nelegální imigraci, musíme otevřít bezpečnější trasy do Evropy a tím ji zlegalizovat.

Projekt by vytvořil „talentový pool“ neevropských pracovníků hledajících zaměstnání v Evropě a spojil je s evropskými zaměstnavateli hledajícími uchazeče se specifickými dovednostmi.

Cílem je zjednodušit zapojení pracovníků mimo EU do ekonomiky kontinentu a urychlit imigrační proces, který už nyní vyvíjí tlak na všechny vlády starého kontinentu.

Evropská komise chystá plán na zřízení unijní zpravodajské služby. Podléhat by měla přímo předsedkyni Ursule von der Lejnové.

Informace o tomto plánu prosákly na veřejnost před pár týdny a už stihly vyvolat silné kontroverze, a to zdaleka nejen v Bruselu. Oslovení experti i politici upozorňují na závažná rizika a označují plán za šílený a nepřijatelný.

Designovaný český premiér Andrej Babiš v Bruselu odmítl, že by byl v nějakém klubu s premiéry Slovenska Robertem Ficem a Maďarska Viktorem Orbánem.

Časté tvrzení zahraničních médií o určitém „problémovém klubu států“, do kterého by se měl Babiš nyní zařadit, označil za nepravdu. Podle svých slov bude hledat spojence mezi všemi členskými státy.

Nicméně Babišovo hnutí je členem evropské frakce Patriotů právě spolu s Maďary a směřuje tam i slovenský vládní Smer.

Stane se z Bruselu nová Budapešť? Evropská unie výrazně přitvrzuje vůči Belgii, která nadále blokuje plán financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky kryté zmrazenými ruskými aktivy.

Podle diplomatických zdrojů EU zvažuje, že bude s Belgií zacházet podobně nepřátelsky jako s "neposlušným" Maďarskem. To znamená, že by omezila její vliv na rozhodování, pokud belgický premiér Bart De Wever nepřestane vetovat údajné společné řešení.

Belgie argumentuje, že nese největší finanční břemeno, jelikož se většina zmrazených aktiv nachází právě v této zemi, píše bruselský deník Politico.

Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to ve středu řekl prezident v Liberci.

Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.

Připomněl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země.

P.S. - v článku odpověď čtenářů v anketě zda souhlasí s odvody do armády 

Indická vláda zvažuje masivní rozšíření uhelné energetiky do roku 2047. Plán má zajistit energetickou soběstačnost, ale výrazně komplikuje klimatické cíle a globální dekarbonizaci.

Budoucnost indické energetiky tak zůstává otevřená. Zda se podaří skloubit masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosových soustav a postupné omezování uhlí, nebo zda se Indie rozhodne vsadit především na jistotu domácích fosilních zdrojů, bude mít zásadní dopad nejen na její vlastní ekonomický vývoj, ale i na globální snahy o omezení klimatických změn.

Podle informací serveru Politico spočívá nový návrh v tom, že členské státy EU poskytnou záruky podle velikosti svého hrubého národního produktu (HNP). Státy by tím pravděpodobně ručily za ruská aktiva, která by sama sloužila jako záruka pro půjčku.

Pokud by s plánem souhlasily všechny členské státy, záruka Česka by činila 3,7 miliardy eur (89,9 miliardy korun), tedy asi 1,8 procenta celkového objemu.

Částka se však může měnit – bude záležet na tom, kolik zemí (včetně těch mimo EU) se k iniciativě přidá, případně kolik ji odmítne. Jedním z pravděpodobných odpůrců je Maďarsko.

Trumpova iniciativa na příměří nebo mír v ukrajinské válce je v troskách poté, co úřadující prezident Ukrajiny Vladimir Zelenski odmítl (archivováno) jeden z jejích klíčových bodů:

Ukrajina se nevzdá svého území, prohlásil v pondělí prezident Volodymyr Zelensky a odmítl tak hlavní požadavek Ruska, který prezident Donald Trump zahrnul do svého posledního návrhu na ukončení války Kremlu.

„Podle našich zákonů, podle mezinárodního práva – a podle morálního zákona – nemáme právo nic vzdát,“ řekl Zelenskyj po pondělním setkání s nejvyššími evropskými představiteli, na kterém se diskutovalo o Trumpově plánu. „To je to, za co bojujeme.“

Ukrajinský stálý zástupce v OSN Andrij Melnyk vyvolal pobouření, když v ostré odpovědi na Trumpův mírový plán prohlásil: „Rusko nedostane Ukrajinu, ale díru v koblize.“

Očkování je podle končícího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jedním z nejdůležitějších nástrojů moderní medicíny, přestože podle něj jednotliví populisté mohou mít jiný názor. Řekl to dnes na tiskové konferenci po posledním jednání vlády v demisi, která schválila Národní očkovací strategii na roky 2025 až 2029.

Proti způsobu přípravy strategie vznikla petice, kterou na internetu podpořilo přes 20.000 lidí. Národní očkovací strategii letos v říjnu kritizovaly spolky Rozalio, Institut práva a občanských svobod Pro Libertate a Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků SMIS.

Vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) má zachování dobrovolnosti očkování v návrhu programového prohlášení, který zveřejnila na konci října. 

P.S. - Dr. Vernon Coleman: Každý, kdo vám říká, že vakcíny jsou bezpečné a účinné, lže! + BONUS

Ukrajina se ocitá na prahu obrovské demografické krize. Počet porodů po vypuknutí ruské války klesl o několik desítek procent. Část mladých ze země odešla, tisíce lidí přišly kvůli ruským útokům o život, někteří stále bojují na frontě a dalším se do zakládání rodin nechce. Nejčernější scénáře hovoří o tom, že v roce 2100 bude na Ukrajině žít jen 9 milionů lidí.

P.S. - tisice lidí přišli o život od roku 2014 kvůli ukrajinským útokům - Doněck + Lugansk. A tisíce mladých Ukrajinců umírá na frontě, kam jsou ve většině případů násilně a proti jejich vůli odvedeni. 

Neudržitelná produkce potravin a fosilních paliv globálně každou hodinu způsobuje environmentální škody ve výši 5 miliard dolarů (104,2 miliardy korun), uvádí nová zpráva Global Environment Outlook (GEO) Programu OSN pro životní prostředí.

Ukončení páchání těchto škod je podle zprávy klíčovou součástí změn potřebných před tím, než se environmentální kolaps stane nevyhnutelným.

Podle nové zprávy GEO, kterou vypracovalo 200 světových výzkumníků, už není možné na klimatickou krizi, ničení přírody a znečištění pohlížet pouze jako na environmentální krizi.

„Všechny podkopávají naši ekonomiku, potravinovou bezpečnost, vodní bezpečnost, lidské zdraví a také jsou ohrožením národní bezpečnosti, které v mnoha částech světa vede ke konfliktu,“ uvedl spolupředseda týmu zodpovědného za zřízení zprávy profesor Robert Watson.

P.S. - logický vývod : lidstvo se musí zredukovat (depopulace). Ať už formou válek a nebo "pandemii".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí silnému tlaku ze strany Spojených států ohledně mírového plánu pro ukončení válečného konfliktu s Ruskem, uvádí Financial Times.

Podle dostupných zdrojů řekl Zelenskyj evropským kolegům, že ho vyslanci Donalda Trumpa, Steve Witkoff a Jared Kushner, tlačili k rychlému rozhodnutí, přičemž Trump doufá, že finální dohoda by mohla být uzavřena ještě před Vánocemi.

Zelenskyj je připraven uspořádat na Ukrajině volby.

Advokát a poslanec Jindřich Rajchl (PRO) v nedělním streamu Xaver Live ostře zkritizoval prezidenta Pavla, vládu i EU, hájil Filipa Turka a Andreje Babiše a varoval před migračním paktem.

Londýn podniká kroky, které by mohly vést k přímému konfliktu mezi Tureckem a Ruskem v Černém moři, varoval významný turecký politický analytik a novinář Ibrahim Karagül.

Karagül se domnívá, že jednou z největších hrozeb pro Ankaru není samotná Ukrajina, ale snaha některých evropských zemí přesunout tíhu konfliktu s Moskvou na Turecko.

Podle něj se vytváří nebezpečný obraz, kdy údery v Černém moři představují „hodinu ve jménu Ukrajiny, hodinu ve jménu Ruska“, čímž riskují přímou konfrontaci mezi dvěma hlavními regionálními mocnostmi.

Varuje, že série útoků na lodě v Černém moři tato podezření potvrzuje. Podle něj byla Ukrajina „tlačena proti Rusku“ a nyní za to platí, a pokud se jí vyčerpají zdroje, Polsko a další východoevropské země by mohly být dalšími zasaženými zeměmi.

Podle něj by to vedlo k vytvoření široké „východní fronty“, která by se táhla od Baltského až po Egejské moře.

Dokud Petr Pavel nejmenuje Andreji Babišovi celou vládu, bude zemi vést kabinet v demisi Petra Fialy (ODS). I proto by Babiš celý proces se jmenováním rád stihl do 17. prosince, aby se den poté mohl účastnit důležitého jednání Evropské rady v Bruselu.

Překážkou v cestě by se mohl stát spor okolo nominace Filipa Turka na post ministra životního prostředí. Prezident Pavel si jej ve vládě nepřeje.

„Kabinet Petra Fialy bude dál řídit veřejnou správu, bude dál vykonávat všechny ústavní pravomoci vlády a Petr Fiala bude dál vykonávat všechny ústavní pravomoci předsedy vlády, pokud uzná za vhodné a bude k tomu příležitost,“ popsal následující dny po jmenování Babiše premiérem ústavní právník Ondřej Preuss.

„Jedinou pravomocí, kterou bude mít Andrej Babiš, bude navrhovat členy vlády. 

 P.S. - absurdistán, vítejte u nás v Kocourkově 

Zdůvodnění drastické pokuty od Evropské komise pro sociální síť X podnikatele Elona Muska považuje ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) Vlastimil Veselý za absurdní. Češi se podle něj mají připravit na to, že tlak EU nepoleví a „hlavní cenzurní hrozbou“ pro ně v příštím roce budou právě orgány Evropské unie. Ty se podle něj svojí snahou již ani netají.

Sám Musk v neděli označil na síti X Evropskou komisi za tyranskou, nevolenou byrokracii utlačující obyvatele Evropy, když komentoval jiný grafický příspěvek srovnávající velikost Evropy s Bruselem a Štrasburkem, sídly institucí Evropské unie.

Společnost Smartwings patřící ČSA kupují turecké nízkonákladové aerolinky Pegasus Airlines. Podepsaly závaznou smlouvu za 154 milionů eur (3,8 miliardy Kč). Informuje o tom web Türkiye Today (TT).

V prohlášení se uvádí, že cena se ještě může změnit na základě podmínek definovaných ve smlouvě. Podle TT smlouvu podepsala společnost Prague City Air s.r.o., která je prodávajícím, a společností Unimex Group, a.s., která postupuje své pohledávky.

Smlouva se vztahuje na celý základní kapitál, včetně vlastního kapitálu skupiny Smartwings Group i převzatých dluhů akcionářů.

Peking, 8. prosince 2025 – Čínská ambasáda zveřejnila seznam zemí, které byly po druhé světové válce bombardovány Spojenými státy.

• Korea a Čína 1950–53 (korejská válka)
• Guatemala 1954
• Indonésie (1958)
• Kuba (1959–1961)
• Guatemala (1960)
• Kongo (1964)
• Laos (1964–1973)
• Vietnam (1961–1973)
• Kambodža (1969–1970)
• Guatemala (1967–1969)
• Grenada (1983)
• Libanon (1983, 1984) (zničení cílů v Libanonu a Sýrii)
• Libye (1986)
• Salvador (1980)
• Nikaragua (1980)
• Írán (1987)
• Panama (1989)
• Irák (1991) (válka v Perském zálivu)
• Kuvajt (1991)
• Somálsko (1993)
• Bosna (1994, 1995)
• Súdán (1998)
• Afghánistán (1998)
• Jugoslávie (1999)
• Jemen (2002)
• Irák (1991–2003) (společně s americkými a britskými silami)
• Irák (2003–2015)
• Afghánistán (2001–2015)
• Pákistán (2007–2015)
• Somálsko (2007–2008, 2011)
• Jemen (2009, 2011)
• Libye (2011, 2015)
• Sýrie (2014–2015)

Seznam zahrnuje více než 20 zemí. Čína je vyzvala, aby „nikdy nezapomněly, kdo představuje skutečnou hrozbu pro mír“.

Použití zmrazených ruských aktiv pro „půjčku“ Ukrajině ve výši 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč), je stěžejní eurounijní téma konce tohoto roku. V mainstreamu se toho moc smysluplného kromě obvyklých politických floskulí nedozvíte, přestože se jedná o neuvěřitelnou prasárnu, která nás může zadlužit na generace dopředu a fakticky znemožní uzavření míru. Co se ještě musí stát, aby odvedli vedení Eurokomise v poutech?

Ursula von der Lejnová s Friedrichem Merzem se snaží destabilizovat celý finanční systém a odradit investory od evropského hospodářského prostoru, což by mohlo způsobit pád Eura, finanční krizi minimálně v Evropě nebo třeba razantní navýšení nákladů tj. úroků na státní dluh všech evropských zemí. Tématu se podrobně věnuje Pavel Šik, publikujeme časově seřazené texty. Je to trochu delší, ale stojí za přečtení.

Ukrajina je bankrot, tak padneme s ní....