Ve zkratce

Američané na Írán odpálili 30 raket tomahawk a na jaderná zařízení shodili 6 bomb na ničení bunkrů.

Irzael má nový cíl - zavraždit nejvyššího íránského vůdce dle vyjádření ministra obrany Izraele Katze.

Írán tento útok čekal a jaderná zařízení byla evakuována. Nedošlo tam k žádným dalším ztrátám na životech. Írán plánuje jako odvetu uzavření Hormuzského průplavu.

Zemětřesení poblíž zařízení na obohacování jaderného paliva Fordow v provincii Qom 20. června 2025 vyvolalo mnoho spekulací a obav.

Dotyčné zemětřesení, ke kterému došlo v blízkosti íránského jaderného zařízení Fordo, bylo hlášeno s různou silou (5,1 až 5,5) napříč zpravodajskými zdroji.

Na základě dostupných informací z novinových zpráv, seismických dat a expertních analýz je zde odhad pravděpodobnosti, že tato událost souvisela s testováním jaderných zbraní nebo jadernou havárií:

Analýza pravděpodobnosti: Test jaderných zbraní nebo jaderná havárie?

Po čínských transportních letadlech, která přepravila zbraně do Teheránu, byly nyní v Perském zálivu rozmístěny i čínské válečné lodě pro elektronický boj, které pomáhají Íráncům ve střetu s Izraelem.

Pro Čínu je ve hře okamžité a zásadní riziko: pokud by bylo současné íránské vedení svrženo, nebo pokud by Írán utrpěl strategickou porážku, Peking by utrpěl kolosální geopolitickou ztrátu.

Čína získává 40 % své ropy z Íránu – množství, které není schopna nahradit z jiných zdrojů. Pokud Írán padne, ocitne se v ohrožení celý čínský projekt „Nové hedvábné stezky“, který je jádrem globálních ekonomických ambicí Pekingu.

A pokud padne Írán, další na řadě je Pákistán, neboť s Íránem sdílí nebezpečný region Balúčistánu – území, které je strategicky klíčové pro oba státy

Rakousko vzbudilo vlnu pobouření poté, co schválilo přísný zákon o genderové identitě, který posílá do vězení rodiče odporující změně pohlaví svých dětí.

Opatření, zaměřené na ty, kteří nesouhlasí s nevratnými lékařskými zákroky na nezletilých, hrozí až jedním rokem odnětí svobody nebo pokutou až 30 000 eur, a představuje kontroverzní eskalaci přístupu k genderové dysforii v zemi.

Nové evropské nařízení, které donutí domácnosti platit víc za plyn a uhlí, bude pro řadu rodin likvidační, a to zejména na vesnicích. Novinkám to řekl plynárenský expert Vratislav Ludvík.

U benzínu a nafty nebude problém s povolenkami tak dramatický. Tam se bude jednat o zvýšení v řádu korun za litr. Odhaduji zdražení o pět až šest procent.

Horší to bude u zemního plynu, protože tam se cena zvýší výrazně a můžeme se bavit nejméně o dvaceti procentech bez daně z přidané hodnoty. Takže celkově cena vzroste asi o čtvrtinu. Což je z hlediska domácností, zvláště pak důchodců, tragický nárůst.

V podstatě se tím vracíme zpět do let energetické krize, kdy stát musel mobilizovat všechny zdroje k tomu, aby pokryl sociálně slabším vrstvám životní náklady.

NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto.

Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu.

"Kdokoli dosáhne umělé inteligence s výpočetní kapacitou kvantového počítače, vyhrává výzvu a bude vládnout,“ řekl.

Šokující zpráva analytiků Wall Street! Izraelská protiraketová obrana se už vyčerpala. Válka na Ukrajině nezruinovala Rusko, ale EU i USA! Putin může začít slavit!

Podle společnosti S&P Global Commodity Insights přišel Izrael na neurčito o své rafinérské provozy a může mít vážné problémy s pohonnými hmotami. Země může čelit palivové krizi poté, co Írán zasáhl raketami rafinerii v Haifě.

Tel Aviv zůstal bez fungujících rafinerií nejméně na několik týdnů. Odstávky v Haifě a v druhé rafinerii v Ašdodu, která dnes prochází běžnou údržbou, změní Izrael v dovozce ropných produktů.

V kritické době pro vojenskou kampaň země bude náhlý dovoz zásob, jako je letecké palivo, prověří limity infrastruktury vnitrozemských přístavů.

Izrael zůstal dočasně bez fungujících rafinerií. Rafinerie v Ašdodu s kapacitou 110 tisíc barelů denně by měla obnovit provoz do čtrnácti dnů.

Izraelský ministr energetiky Eli Cohen ujistil, že rafinerie v Haifě by mohla opět fungovat „během několika týdnů“. Zároveň zde stále probíhá vyhodnocování škod.

Používala titul Mgr., ačkoliv na něj neměla nárok. Vykonávala advokacii, i když nesplnila zákonné podmínky. A přesto dnes řídí celý český resort spravedlnosti. Kauza Evy Decroix budí oprávněný rozruch, kozel se stal zahradníkem!

Nová ministryně spravedlnosti za ODS Eva Decroix čelí vážnému skandálu, který by v právním státě měl znamenat okamžitý konec politické kariéry. Ukázalo se, že léta neoprávněně používala titul Mgr., přestože jej nikdy nezískala.

Ještě horší je však skutečnost, že byla zapsána do seznamu advokátů České advokátní komory, ačkoliv podle zákona nesplňuje základní podmínky k výkonu advokacie. A dnes? Dnes řídí celý resort spravedlnosti. Ticho institucí je ohlušující.

Rajchl přináší informace.

Trump zatím odmítá zaútočit na Írán navzdory nátlaku. Izrael se mezitím vojensky i mediálně hroutí. Diplomacie by mohla v Ženevě znovu získat navrch

Tváří v tvář tlaku válečných štváčů Trump všechny překvapil, když odmítl myšlenku okamžitého úderu proti Íránu. „Dávám si dva týdny na rozhodnutí,“ uvedl prostřednictvím svého mluvčího v Bílém domě.

Facka pro jestřáby, kteří doufali v rychlou eskalaci. Tento odklad otevírá cestu k možné diplomacii, neboť v pátek se mají ve Švýcarsku konat jednání, jichž se zúčastní EU, Německo, Francie, Spojené království a Írán. Nenechme se však mýlit:

Trump jako obvykle tvrdě mluví, ale činí málo. A má k tomu dobrý důvod: 60 % Američanů je proti intervenci v Íránu a dokonce i osobnosti jako Tucker Carlson, vlivný komentátor, odmítají, aby američtí vojáci byli používáni jako potrava pro děla izraelských ambicí.

Trump uklidňuje válečné štváče, ale na jak dlouho?

Národní očkovací strategii pro období 2025 – 2029.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje tzv. Národní očkovací strategii (NOS) pro období 2025 – 2029. 

Jejím cílem je zavést mechanismy, které donutí co největší část společnosti podstoupit “dobrovolná” očkování. Sloužit k tomu mají nátlakové kampaně, omezování práv neočkovaných, sdílení dat o očkovacím statutu se třetími osobami apod.

Návrh přitom nešetří ani novorozeňata či těhotné ženy. Naopak zcela ignoruje ústavní práva i principy bioetiky.

Tento dokument téměř unikl pozornosti médií. Moc děkujeme novinářce Angelice Bazalové, která umožnila každému, vyjádřit k němu své připomínky.

Pokud chcete k této veřejné diskusi připojit svůj názor, dokument najdete zde.

P.S. - Bylo podáno trestní oznámení na WHO, EMA, Pfizer a Modernu kvůli prudkému nárůstu turbo rakoviny

Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo, že letadla jsou součástí vzdušných a námořních mostů, které provozuje od začátku izraelského útoku na Írán 13. června.

Dodalo, že tato dodávka je určena na podporu „operační připravenosti“ armády, a upřesnilo, že tato várka je doplňkem k více než 800 vojenským nákladním letounům, které dorazily od začátku genocidní války v pásmu Gazy 7. října 2023.

Ministerstvo neprozradilo povahu tohoto vybavení a Washington ani Berlín se k němu do 17:45 SEČ nevyjádřily.

Izraelské úřady uvedly, že bylo při íránských raketových útocích zabito nejméně 25 lidí a stovky byly zraněny.

Mezitím v Íránu bylo podle íránských médií při izraelském útoku zabito 639 osob a více než 1 300 osob bylo zraněno.

Spojené státy americké zřejmě směřují k zásadnímu rozhodnutí ohledně zapojení do konfliktu mezi Izraelem a Íránem.

Jak informoval deník Bild, prezident Donald Trump měl podle amerických médií, Wall Street Journal či New York Times, schválit vojenské plány útoku na íránský režim ajatolláha Alího Chameneího. K jejich spuštění nyní chybí pouze formální rozkaz prezidenta.

Zda prezident Trump vydá rozkaz k útoku, zůstává nejasné. Hlavní otázkou zůstává, zda jsou USA ochotné čelit přímé íránské reakci.

Zatímco Izrael je od íránského území vzdálen zhruba tisíc kilometrů, některé americké základny se nacházejí jen stovky kilometrů od íránských hranic.

P.S.- pro srovnání - jako by Británie vedla válku proti České republice, co se vzdálenosti týče 

Charlie (NGŠ Řehka), prý zadal úkol Velitelství informačních a kybernetických sil, aby rozpracovali a zjistili všechny hejtery, kteří jsou na něho nebo drony Nemesis oškliví na sociálních sítích, armádní batohy z Číny skončily v Rusku, neprůstřelné vesty našich vojáků jsou průstřelné už jednou kulkou, vojáci si stěžují, že kromě těch batohů a rukavic, co pořád nemají vůbec, mají jen staré hadry a v tom všem marastu si hodlá ministerstvo obrany pro 800 svých úředníků pronajmout novou soukromou budovu na 7 let za miliardu!

Děsivé.

Koncem dubna oběsili v Teheránu šéfa kontrarozvědky odpovědného za honění špionů izraelského Mosadu v Íránu. Sám totiž byl roky agentem Mosadu. Dvacet mužů jeho jednotky také pracovalo pro Mosad. V roce 2021 pronikli agenti Mosadu až mezi centrifugy v podzemní jaderné továrně na obohacování uranu v Natanzu a načas ji vyřadili z provozu.

Pokud vám snad nejde do hlavy, jak mohli Izraelci před týdnem mít přímo v Íránu komanda zabíjející jaderné vědce a ničící zblízka raketové základny, tady máte odpověď. Ještě stručněji ji shrnul Mosad, který na sociální síti vyvěsil tento jedovatý vtip: Írán sdělil, že raketovým útokem zasáhl budovu Mosadu. Naštěstí tam nikdo nebyl... Všichni jsou v Íránu.

Ten vtip je jedovatý proto, že je v podstatě pravdivý.

V těchto dnech nalézají náhradníci zabitých hlavounů režimu a jaderného programu dopisy podstrčené pod dveřmi bytů. Lze si představit, že k tomu je přidán nějaký obzvlášť zneklidňující detail ze soukromí.

Ruská ekonomika je na pokraji recese. Na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu to ve čtvrtek řekl ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov.

„Podle čísel nastalo ochlazení, podle aktuální nálady podnikatelů jsme už na pokraji vstupu do recese,“ citovala ministra agentura DPA. Rešetnikov také uvedl, že současná výše úrokových sazeb v Rusku brzdí hospodářský růst, centrální banku proto vyzval k větší podpoře ekonomiky.

Recese podle Rešetnikova není nevyhnutelná, záviset však bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb. Ruská centrální banka začátkem června překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent.

Izraelská armáda oznámila, že zasáhla těžkovodní reaktor v íránském Aráku, zařízení na výrobu jaderných zbraní v Natanzu a desítky vojenských cílů na různých místech země. Útočilo celkem 40 stíhaček, které vypustily stovku střel, uvedl zpravodajský web The Times of Israel.

Izraelská armáda v noci vyzvala k evakuaci okolí reaktoru a tuto výzvu doplnila satelitním snímkem jaderného provozu v červeném kruhu. Těžkovodní reaktor v Aráku se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Teheránu.

Tento typ reaktoru umožňuje jako palivo využívat méně obohacený uran. Izraelské vojsko po útoku uvedlo, že zasáhlo strukturu reaktoru, která je klíčová pro produkci plutonia použitelného k výrobě jaderné bomby.

Toto prohlásil doktor ekonomických věd, bývalý náměstek ministra financí USA ve vládě Ronalda Reagana – Paul Craig Roberts v rozhovoru pro kanál Dialogue Works.

Mohou přijít provokace, které Izrael využije k zatáhnutí USA do války s Íránem.
11. září sloužilo tomuto účelu – bylo důvodem, proč se USA rozhodly zbavit sedmi zemí. Pět z nich už není.“

Závěr: Podle Robertse je celý narativ o „íránské hrozbě“ jen další geopolitickou lží, která má sloužit k prosazování izraelsko-amerických válečných zájmů.

A Rusko je podle něj rovněž na „seznamu k likvidaci“ – jen zatím nepřišel jeho čas.

Irácké šíitské milice, které jsou spojenci Íránu, hrozí, že zasáhnou do izraelsko-íránského konfliktu, což vyvolává obavy z eskalace konfliktu v regionu. Abú Husajn el-Hamidáví, generální tajemník hnutí Kataeb Hizballáh, varoval, že jakékoli americké zapojení po boku Izraele by vyvolalo útoky na americké základny a zájmy v Iráku, kde je rozmístěno 2 500 vojáků.

Tyto frakce, začleněné do Lidových mobilizačních sil (PMF), by mohly použít bezpilotní letouny nebo rakety, a to navzdory arzenálu oslabenému léty bojů proti Daechu a izraelskými údery.

Turecko ústy Erdogana odsoudilo „nezákonný postoj“ Izraele, zatímco Rusko a Čína hájí íránskou suverenitu.

Irácké milice, ačkoli jejich vojenské působení je omezené, zůstávají klíčovým hráčem. Přímý zásah by se pravděpodobně zaměřil na cílené útoky na americké základny, ale jejich aktivace by závisela na míře zapojení USA.

Izraelský deník Haaretz v pondělí 16. června odhalil, že počet osadníků prchajících z Izraele na jachtách na Kypr roste a nyní se počítá na stovky, a to v návaznosti na íránskou reakci na rakety vypálené 13. června 2025 proti agresi Izraele na jeho území.

Zatímco letecká doprava z Izraele zůstává pozastavena, velký počet izraelských osadníků se podle listu připojil ke „skupinám, které jim nabízejí alternativní únikovou cestu“, a to po moři. Tento útěk se uskutečňuje „tajně, bez dohledu a za tisíce dolarů“.

Jeden z osadníků, kterého citoval deník Haarec, vyjádřil obavy z íránských útoků na Izrael, které od pátku, kdy začaly, zasazují přímé údery, a prohlásil: „Už máme těch raket plné zuby.“

Odhalení listu Haaretz přišlo poté, co íránské ozbrojené síly vydaly varování izraelským osadníkům na okupovaných palestinských územích a vyzvaly je, aby okamžitě odešli.

V prohlášení zveřejněném v neděli íránské ozbrojené síly zdůraznily, že okupovaná území „v blízké budoucnosti rozhodně nebudou obyvatelná“, a dodaly, že útěk do podzemních krytů „nezajistí osadníkům bezpečnost“.