Ve zkratce

Indický poslanec Nishikant Dubey prohlásil, že Pákistán přestane jako země existovat do konce roku 2025, uvedla televize NDTV.

"Získáme zpět část Kašmíru, kterou Pákistán okupoval. Také Pákistán bude rozdělen na samostatné země. Premiér Naréndra Módí to zajistí," řekl.

Dříve Islámábád prohlásil, že válka je nevyhnutelná, a vyzval, aby se upustilo od použití jaderných zbraní.

Pákistánské ministerstvo obrany. - Válka mezi Pákistánem a Indií může začít už za 2-4 dny.

Kanada zažívá překvapující výsledek voleb. Zvítězil předseda liberálů Mark Carney, jehož strana dříve výrazně ztrácela, zatímco původně favorizovaný šéf konzervativců Pierre Poilievre zřejmě ztratí i své křeslo ve Sněmovně.

Paradoxem přitom je, že první průzkumy na začátku roku jasně favorizovaly Poilievrea, drtivou porážku přisuzovaly Marku Carneymu. Opak je ale pravdou.

Nutno dodat, že na volbách v zemi javorového listu se značně podepsala administrativa Donalda Trumpa. Poilievre totiž amerického prezidenta ze začátku podporoval, zatímco Carney chtěl silný mandát proti Trumpovi, píše zpravodajský server BBC.

Premiér Carney už slíbil přitvrdit cenzuru

Kauza psychiatra Jana Cimického jde znovu před soud. Případem Jana Cimického, který byl původně odsouzen k pěti letům vězení za čtyři znásilnění a desítky případů vydírání, se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 8.

V úterý o tom rozhodl odvolací senát pražského městského soudu, vyhověl odvolání Cimického obhájce. Sedmasedmdesátiletý lékař a spisovatel obžalobu dlouhodobě odmítá, dnešního jednání se nezúčastnil.

Belgii letos již počtvrté ochromila generální stávka, kterou svolaly odborové svazy proti rozpočtovým škrtům nové vlády a důchodové reformě.

Výrazně narušen je zejména letecký provoz, hlavní bruselské letiště Zaventem zrušilo všechny odlety, narušeny jsou rovněž přílety.

Stávka se ale dotkla i veřejné a železniční dopravy, uvedl list The Brussels Times. Dopad na letecké spojení s Prahou.

Země automobilů se mění na zemi datových center. Vize amerického prezidenta Donalda Trumpa o obnovení slávy amerického průmyslu možná přitáhne investice, ale už ne pracovníky, kteří kdysi tvořili jeho srdce.

Pokud vám minulá pandemie přišla jako zlý, hodně dystopický sen, tak Pandemická dohoda WHO v podstatě vše posouvá ještě na vyšší level, říká pro ParlamentníListy.cz spisovatelka a publicistka Cecílie Jílková.

Zároveň představuje detaily, ve kterých se počítá s kontrolou nad zdravotní dokumentací i oprávněními bojovat proti "zdravotnickým dezinformacím".

Španělsko, Portugalsko i část Francie zasáhl masivní výpadek elektřiny

Španělsko a Portugalsko v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny, kvůli kterému zůstaly miliony lidí bez proudu.

Zprávy hovoří o problémech s evropskou elektrickou sítí. Situaci v případě kybernetického útoku zkoumá také španělský Národní institut pro kybernetickou bezpečnost (INCIBE), ačkoli prozatím nedospěl k žádnému závěru. Možnost kybernetického útoku naznačila i portugalská vláda.

Kdo ve skutečnosti vládl? 

Nesmírný skandál, o kterém však korporátní média zcela mlčela, může doslova zrušit značnou část Bidenova volebního období.

Drtivá většina jeho podpisů byla totiž vytvořena tzv. „autopenem,“ tedy automatickým perem, které používal někdo jiný, často dokonce v době, kdy ani Biden nebyl v Bílém domě přítomen!

„Česká televize už dávno není tím, čím měla být,“ soudí ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Radim Panenka.

Připomíná případy, kdy se moderátor pouštěl do opozice, zatímco vládní politici dostali prostor k monologu. Nebo kdy se o některých událostech diváci vůbec nedověděli, případně jim je vysvětlili „ti správní“ experti.

„Situace začíná být neudržitelná a je zřejmé, že budoucí vláda by měla najít odvahu na zásadní změny,“ míní. Podle něho je potřeba se nebát hysterického křiku.

V sobotu se v centru Dublinu konaly dvě souběžné demonstrace - velký protiimigrační protest a menší protirasistická protidemonstrace.

Obě akce proběhly pod silným policejním dohledem. Přesto došlo při setkání obou táborů k několika slovním potyčkám a agresivním interakcím.

Protiimigrační protest podpořil i zápasník Conor McGregor, který označil shromáždění za „velký den pro Irsko“.

Volební kampaně v Česku se nově obejdou bez možnosti postihovat v přestupkovém řízení šíření zjevně nepravdivých nebo hrubě urážlivých informací.

Poslanecká sněmovna v pátek rozhodla, že sporné ustanovení o přestupku s pokutou až dva miliony korun vypustí ze zákona, což vyvolalo vlnu kritiky i obav – a na sociálních sítích se rychle objevily břitké komentáře i varování před důsledky.

Armáda USA čelí rozkladnému tlaku. Důstojníci a řadoví vojáci se bouří proti svému prezidentovi a proti ministrovi obrany.

„Dříve byla jádrem vojenských hodnot bojová morálka – ‚duty, honor, country‘ (povinnost, čest, vlast) nebo ‚never surrender the ship‘ (nikdy neopouštěj loď).

Dnes se DEI (diverzita, rozdílnost a inkluze) stala novým ‚válečným étosem‘, který nemá s bojovou připraveností nic společného. Je to čistě politická doktrína,“ napsal k tomu bývalý důstojník US Army.

Ředitel Úřadu pro vědu a technologii Bílého domu Michael Kratzios uvedl, že Spojené státy mají pokročilé technologie, které dokážou manipulovat s prostorem a časem.

Prohlášení zveřejněné na oficiálních stránkách Bílého domu vyvolalo překvapení a rozdělené reakce ve vědeckých a politických kruzích, protože nebylo doprovázeno žádným technickým vysvětlením ani důkazy.

Kratziovo prohlášení přichází v době, kdy se americká administrativa snaží obnovit důvěru veřejnosti ve schopnost země vést technologické inovace.

Někteří analytici se domnívají, že poselství je primárně politické, určené jak pro domácí, tak pro zahraniční politické publikum – což je ukázka inovační autority v době, kdy Čína a další mocnosti agresivně investují do podobných programů.

Při absenci důkazů zůstává otázka: mají USA skutečně technologie, které posouvají hranice fyziky, nebo jde o pečlivě zabalenou zprávu pro účely image a strategie?

V tomto průlomovém projevu Vladimir Putin vyhlašuje poplach: „Zítra už bude pozdě“. Vyzývá k masivnímu urychlení vývoje tajných zbraní, dronů, robotických technologií a umělé inteligence. Tento silný signál ukazuje, že se Rusko připravuje na globální technologickou konfrontaci.

Úplná, nefiltrovaná analýza tohoto významného zásahu: Co Kreml skutečně chystá? Jsme svědky počátků rozsáhlého konfliktu?

Na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu využil Volodymyr Zelenskyj příležitosti, aby tuto slavnostní událost proměnil v intenzivní lobbování. Bez saka, ve vojenském stylu, si s Trumpem, Macronem a Starmerem postával stranou, jako by do Říma nepřijel vzdát úctu, ale vyjednat nové výhody.

Volodymyr Zelenskyj využil své přítomnosti ve Vatikánu k uspořádání politických setkání, zejména s Donaldem Trumpem, několik minut před začátkem obřadu v samotné bazilice svatého Petra. Oba muži, usazení jednoduše na židlích, dokonce bez stolu, vedli diskusi, kterou Bílý dům označil za „produktivní“.

Skutečnost se však zdá být méně zářivá. Jejich výměna názorů trvala jen asi patnáct minut, než Donald Trump rychle odešel a zjevně si raději udržoval distanc. Trumpa a Zelenského během ceremoniálu oddělil Emmanuel Macron, poblíž byl britský premiér Keir Starmer, jako by chtěl lépe ilustrovat jejich politickoulitickou vzdálenost.

Jakmile Donald Trump odešel, Volodymyr Zelenskyj neztrácel čas: okamžitě zorganizoval schůzku s Emmanuelem Macronem. Elysejský palác ze své strany označil výměnu názorů mezi Trumpem, Zelenským, Macronem a Starmerem za „pozitivní“ a zdůraznil, že i na okraj pohřbu si ukrajinský představitel přeje pokračovat ve své diplomatické agendě.

Na území námořního přístavu Šahíd-Radžaj, který se nachází 23 kilometrů západně od města Bandar Abbás v Íránu na pobřeží Perského zálivu, došlo k silné explozi.

Počet obětí dosáhl 516, přičemž zemřely nejméně čtyři osoby.

Na místě vypukl požár. Záchranná služba začala požár hasit pomocí vrtulníků.

Výbuch také způsobil zřícení jedné z přístavních budov.

Jak poznamenali očití svědci, síla výbuchu byla tak silná, že ji pocítili i obyvatelé Bandar Abbásu a ostrova Qeshm. Práce celého přístavu byla pozastavena.

Podle předběžných informací došlo k výbuchu ve skladu nebezpečného zboží a chemikálií. Podle televizního kanálu IRIB explodovala nádrž s palivem.

Tohle už není jen špatné vládnutí. Tohle je vědomý podraz na vlastních občanech.

Když v loňském roce postihly Jesenicko ničivé povodně, přiletěli se ministři pětidemoličního kabinetu vládními vrtulníky za státní peníze fotit s místními lidmi a slibovali pytle peněz na pomoc postiženým oblastem.

Za pár týdnů instruovali Moravskoslezský kraj, aby ze svých prostředků uhradil nezbytnou hmotnou pomoc v nouzi s tím, že mu tato částka bude následně proplacena ze státního rozpočtu.

 A nyní, když došlo na lámání chleba, Zbyněk Stanjura sdělil hejtmanovi MSK Josefu Bělicovi, že „s ohledem na stav státního rozpočtu“ mu ze slíbených 468 milionů nepošle ani korunu.

Ve státním rozpočtu máme dost peněz na zbraně pro Ukrajinu, na genderové audity, nebo třeba na podporu pěstování bio oříšků v Bosně a Hercegovině (další příklady na co vláda peníze má v článku).

Kristi Noemová zavádí tyranii skutečných průkazů totožnosti, zavádí cestovní omezení; pošlapává americkou svobodu.

Ministryně vnitřní bezpečnosti oznámila, že 7. května 2025 vstoupí v platnost zákon o reálných průkazech totožnosti (Real ID), který vyžaduje digitální skenování obličeje pro vstup do letadla nebo do federálních budov. Tvrdí, že to “zabrání podvodům” a “zvýší bezpečnost”.

Podle mnoha bojovníků za svobodu je nejnovější krok Kristi Noemové fackou do tváře americké svobodě. Kritici, jako je člen Sněmovny reprezentantů Thomas Massie a Ron Paul, varovali, že se tak stane – a nemlčí. Massie kritizoval plán Noemové na síti X a odmítl její tvrzení o bezpečnosti.

“Real ID je zbytečný a nezabrání teroristům v únosu letadel,” řekl a poznamenal, že většina únosců z 11. září měla zahraniční pasy. “Je to národní standard a databáze … především nástroj ke kontrole Američanů.”

Téma platů ve veřejné sféře zase hýbe politickou i veřejnou debatou. Tlak na navyšování mezd v bezpečnostních složkách, školství i administrativě roste, zatímco státní pokladna zápasí s vysokým schodkem a vládní sliby začínají narážet na tvrdou realitu čísel.

Ve stínu probíhajících jednání o růstu platů policistů, hasičů a vojáků vyplývá z čerstvých dat organizace Hlídač státu, že skutečnými vítězi v odměňování jsou jiní: manažeři státních institucí a další úředníci.

Odvolací soud v Rumunsku pozastavil rozhodnutí Ústavního soudu (CRR) zrušit výsledky prvního kola loňských prezidentských voleb, které nečekaně vyhrál nezávislý kandidát Calin Georgescu. 

„Soudce Alexandru Vasile z Odvolacího soudu v Ploješti ve čtvrtek rozhodl o zrušení a pozastavení rozhodnutí Ústavního soudu (CCR) o zrušení prezidentských voleb v prosinci 2024.

Proti rozhodnutí se lze odvolat do pěti dnů od jeho vyhlášení, uvádí se na webových stránkách soudu, a odvolání bude projednáno Nejvyšším soudem, který 17. ledna s definitivní platností odmítl žádost Calina Georgescu, aby mohl pokračovat v kandidatuře.“