Ve zkratce

Naštvaní Češi darovali Ukrajině od pátku miliony. Máme na vrtulník Black Hawk, oznámila iniciativa.Iniciativa Dárek pro Putina vybrala cílových 70 milionů korun na nákup vrtulníku Black Hawk pro Ukrajinu. Vyplývá to z údajů na webu iniciativy. Celkem 20 400 dárců poskytlo 72 219 584 korun.

Tento titulek je kopií zpráv v mainstreamu, které mají mediálně masírovat českou veřejnost v potřebě dále a dále válčit s Rusem. Vysoce zmanipulovaná část zdejších nadšenců pro pokračování genocidy Slovanů a nechápající už naprosto nic, ani své vlastní potřeby žít v míru, v obklopení relativně bezpečnou a fungující rodinou, bydlením a půdou schopnou plodit, zdravou populací tvořící nové ekonomické a výrobní příležitosti, zásoby a levné energie, byla zcela psychicky a morálně propagandou zdecimována. Toto stádo tupých hlav v hojném počtu posílá peníze na válečný stroj (zisk půjde rozhodně americkému zbrojaři), který kromě vyškolené obsluhy má na současném bojišti životnost několika hodin. Pokud na bojiště vůbec doletí a nebude vysoce sofistikovanou PVO Ruska odhalen a zničen, stejně jako tisíce dalších strojů za biliony peněz a stojící desetitisíce zmrzačených a mrtvol "na sračky". Takže na místo rozvoje si zákonitě lidé vybrali pád karmy pro svoji zemi, tedy odezvu čistě fyzikálně viditelnou, promítající se v řádu několika hodin do osudů své země, rodin. Nevědí co činí? Nebo nemají již schopnost rozlišit či vědět, protože své mozky a osobnosti odevzdali na oltáře propagandy  temné/ totalitní moci?! Takže ten pád země se tímto logicky urychlil, no a o to organizátorům akcí jde primerně.

Evropské akcie v úterý výrazně oslabily poté, co Spojené státy uvalily vysoká cla na své významné obchodní partnery Mexiko, Kanadu a Čínu.

Panevropský index STOXX Europe 600 se snížil o 2,14 procenta a uzavřel na 551,07 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější jednodenní pokles od loňského srpna.

Amerika je zpět, Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl americký prezident

Donald Trump v úvodu svého dnešního projevu k oběma komorám Kongresu. Za svou hlavní prioritu označil záchranu americké ekonomiky a obvinil minulou administrativu ze způsobení masivní inflace.

Zároveň přislíbil, že všem Američanům sníží daně a cenu energií a navýší těžbu kritických surovin v USA.

Zákonodárce požádal, aby schválili opatření k posílení ochrany hranic a zopakoval, že bude bojovat proti mexickým drogovým kartelům.

BlackRock přebírá kontrolu nad Panamským průplavem

Poslanci vládních stran přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, platy vrcholných politiků tak v letošním roce vzrostou skoro o 7 procent, soudcovské platy budou naopak takřka stagnovat. Zákon kritizovaly opoziční ANO, SPD i Piráti.

Pro zákon hlasovalo přesně 101 vládních poslanců, proti bylo 91.

Plat řadového poslance či senátora se bez příplatků za funkce a bez náhrad zvýší o 6,95 procenta, tedy o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér dostane o 20 tisíc korun víc, a to 294 tisíc korun měsíčně, plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun.

Prezidentské veto přehlasovali poslanci vládních stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, ačkoliv premiér Petr Fiala (ODS) v únoru veřejně prohlásil, že s výhradami prezidenta k zákonu souhlasí.

„Kvůli nedostatečným finančním prostředkům“ armáda upouští od plánů pokrýt letadla nátěrem, který je činí méně viditelnými pro nepřátelské radary. Přitom Polsko za dané situace chce nakupovat F-35.

Když nemají na nátěr letadla, tak čím potom chtějí bojovat proti Rusku? A naše republika na údržbu F-35 bude mít prostředky, nebo to nikoho nezajímá?

Americký obchodní deficit dosáhl rekordních 1,2 bilionu dolarů a masivní přesuny zlata z Velké Británie do USA vyvolávají spekulace o možné revalvaci. Donald Trump a Elon Musk požadují kontrolu zásob ve Fort Knox. Co stojí za tímto posunem k reálným aktivům?

Rusko souhlasilo, že pomůže administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa komunikovat s Íránem o jaderném programu islámské republiky.

Trump podle agentury Bloomberg požádal v této věci o pomoc během únorového telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina. O pár dní později o tom jednali Američané s Rusy při setkání v Saúdské Arábii.

Francie si nepřeje, aby se zmrazená ruská aktiva používala k financování evropských vojenských výdajů. Takové opatření je „v rozporu s mezinárodními dohodami, ke kterým se Francie a Evropa zavázaly“, prohlásil 4. března francouzský ministr hospodářství Eric Lombard.

Je to model, který vzhledem ke svému dojezdu destabilizuje trh s elektromobily. Dá velký náskok čínským výrobcům, přestože Evropané je předběhli, jenže tuto technologii sabotovala Komise, která požadovala plně elektrické automobily do roku 2035! Jednoduše řečeno, je to průmyslová sebevražda.

Vůz pracuje na elektrický pohon. Je li baterie prakticky vybitá, zapíná se automaticky benzinový motor (generátor), který baterii za jízdy dobíjí, což prodlužuje dojezd až na 1000 km.

https://odysee.com/...

Nález byl objeven v Číně, přičemž nedávno odtajněná zpráva – zveřejněná v čínském časopise Geological Review – odhalila, že země má možná více jistého radioaktivního kovu, než se dosud předpokládalo.

Pro ty, kteří nevědí, thorium je druh stříbřitého kovu, který může generovat 200krát více energie než uran, píše Interesting Engineering.

Tento zdroj energie má oproti uranu mnoho výhod, protože thoriové reaktory s roztavenými solemi neprodukují téměř žádný radioaktivní odpad, což je samozřejmě dobré pro životní prostředí, a navíc nevyžadují chlazení vodou.

Ve zprávě se uvádí, že thorium může hrát klíčovou roli v rámci čínského těžebního odpadu, přičemž jen z jednoho těžebního komplexu se údajně získá přibližně milion tun thoria.

Fan Honghai z Národní klíčové laboratoře pro průzkum a těžbu uranových zdrojů a dálkový jaderný průzkum v Pekingu a vedoucí výzkumný pracovník studie uvedl: „Tyto zdroje thoria v hlušině zůstávají zcela nedotčené.“

Do České republiky opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. Informace ČTK potvrdil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Nedostatek ropy pro tuzemské potřeby to podle něj ale nehrozí.

Zároveň upozornil, že v případě dlouhodobého zastavení dodávek z Družby může Česko přejít na dodávky z ropovodu italského TAL+, který je k tomu technicky připravený.

Unipetrol požádal kvůli zastavení Družby o půjčku ropy ze státních rezerv.

Česká republika je schopna zvýšit výdaje na obranu ze dvou procent hrubého domácího produktu na tři procenta, tedy o minimálně 80 miliard korun ročně, jak to plánuje premiér Petr Fiala (ODS).

Ekonomové se shodují, že je možné zvyšovat daně, například ty spotřební, a zároveň seškrtat některé výdaje.

V zájmu posílení bezpečnosti země by teď podle některých z nich bylo ospravedlnitelné i větší zadlužení země.

P.S. - když do pr..., tak s plnou parádou, že.

Takže na programu v blízké budoucnosti další ožebračení národa aby bylo na zbraně proti Putinovi. A samozřejmě taky na Ukrajinu.

Ve zdravotnictví je naprostý přebytek peněz, když je možné nakupovat zbytečné "vakcíny" a ty potom vylévat do kanálu.

„Do konce roku 2024 bylo objednáno pro ČR více než 40 milionů dávek v celkové částce téměř 18 miliard korun, z toho byly cca čtyři miliony dávek darovány.

EU vyjednala za českého předsednictví novinku, stačí pouze platit výrobci a vakcíny nebude potřeba dokonce ani odebrat. V normální společnosti by za tohle byl někdo odsouzen!

Už týdny se spekuluje o možném otevření plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem pod kontrolou Spojených států. Podle nedělní zprávy deníku FT se o tom vedla jednání ve Švýcarsku.

Německá vláda však podle deníku Handelsblatt takové úvahy rozhodně odmítá. List si klade otázku, zda tak nehrozí další americko-německý spor.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.

V reakci na to se začínají objevovat názory, že se může jednat o konec NATO. O dynamice posledních dní, možném konci NATO i budoucnosti Ukrajiny deník Echo24 mluvil s vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny Tomášem Kopečným.

Kruté pravdy pro Ukrajinu. Zelenskyj se dopustil chyb. Nezakrývejme to

Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce.

S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat – není udržitelná strategie.

Navzdory své rétorice ve prospěch míru a obnovení vztahů mezi USA a Ruskem se zdá, že prezident Donald Trump chce alespoň částečně pokračovat v sankcích proti Moskvě, které byly zahájeny během demokratické vlády. Jeho postoj k sankcím ukazuje, že jeho administrativa má jasné meze a nedávná jednání s Moskvou nejsou známkou toho, že se vše rychle vyřeší.

Trump podepsal exekutivní příkaz prodlužující o jeden rok několik sankcí uvalených proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině . Některé ze sankcí byly uvaleny již v roce 2014, po znovusjednocení Krymu s územím Ruské federace, jiné byly zavedeny v reakci na speciální vojenskou operaci zahájenou v roce 2022. S Trumpovým podpisem zůstanou donucovací opatření v platnosti minimálně do 6. března 2026, kdy budou přehodnocena.

Trumpův postoj nebyl neočekávaný. Vždy bylo jasné, že Trumpův politický pragmatismus má určité meze. Nechce se sice zaplést do přímého konfliktu s Ruskem – proto omezuje podporu Ukrajině – ale nechce se stát terčem amerických elit, které mají zájem zvyšovat napětí. Trumpova pozice je delikátní. Skutečně podniká kroky k míru, ale k tomu potřebuje ustoupit v některých dalších otázkách a udělat několik ústupků západním „jestřábům“.

Jak mohou američtí zákonodárci zbohatnout? Miliardář Elon Musk v podcastu Joea Rogana naznačil, že to nejsou jen obchody na burze. Prohlásil, že na „korupci“ nesmí moc tlačit, jinak by mohl být zabit.

Miliardář Elon Musk ale v rozhovoru s podcasterem Joem Roganem  naznačil, že to není zdaleka jediný způsob, jak američtí zákonodárci bohatnou.

„Není to jen insider trading (obchod na burze). Insider trading se dá docela dobře sledovat. Ale je toho víc, než jen insider trading,“ uvedl Musk. Rogan se ptal na další způsoby. „Za tohle mě fakt zabijou,“ smál se Musk a dodal: „Že to vysvětluji, mi skutečně na délce života nepřidá.“

„Musím si dát pozor, abych na tu korupci moc netlačil, protože kvůli tomu by mě zabili,“ řekl s tím, že o tom přemýšlel v letadle. Ještě dodal, že kdyby moc tlačil, tak někteří lidé mohou „být zoufalí“. V podcastu také uvedl, že ve vládě se mnohem více proplýtvá než ukradne při korupci.

V Londýně skončil „předběžný summit válečné strany v Evropě“. Výsledek: všichni (kromě Maďarska a Slovenska) souhlasí,

• Válka na Ukrajině musí pokračovat.

• Evropa musí výrazně zvýšit dodávky zbraní ukrajinské armádě.

• Evropa musí výrazně zvýšit své investice do vojensko-průmyslového komplexu.

• Na Ukrajině mají být rozmístěny jednotky evropských zemí NATO.

• Jednotky evropských zemí na Ukrajině by neměly být rozmístěny před, ale až po uzavření mírové dohody.

• Musíme předložit Trumpovi evropskou vizi možného míru na Ukrajině. Nemůžeme svěřit mírovou agendu Trumpovi a Putinovi.

• Rusko je nepřítel a my mu musíme způsobit co největší škody.

• Rusko nemá právo do ničeho kecat, Rusko by nemělo být vůbec nasloucháno. Rusko nemá právo hájit své vlastní zájmy na Ukrajině.

• Rusko nemá právo „diktovat své podmínky“, jeho zahrnutí do mírové diskuse je možné až v poslední fázi.

Jinými slovy, Strana války v Evropě navrhuje vypracovat podmínky a nabídnout je Rusku formou ultimáta.

Generální summit EU se bude konat 6. března.

Bojovní evropští lídři čelí nejhoršímu pro sebe scénáři, protože se obávají, že budou muset čelit Rusku sami.

EU nyní hodlá poskytnout Ukrajině naléhavou vojenskou pomoc ve výši 20 miliard eur. Je to však jen začátek „samostatné bezohledné politiky“, poznamenává agentura Bloomberg.

K zajištění bezpečnosti bez podpory USA bude muset Evropa v příštích měsících získat stovky miliard eur, což bude nejtěžší až nemožný úkol za posledních 80 let, shrnuje publikace.