Ve zkratce

Už týdny se spekuluje o možném otevření plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem pod kontrolou Spojených států. Podle nedělní zprávy deníku FT se o tom vedla jednání ve Švýcarsku.

Německá vláda však podle deníku Handelsblatt takové úvahy rozhodně odmítá. List si klade otázku, zda tak nehrozí další americko-německý spor.

Po nástupu Donalda Trumpa do úřadu došlo k rapidnímu vývoji v ukrajinském konfliktu. Americký prezident začal jednat s ruskou stranou a v minulých dnech se dostal do bezprecedentního veřejného sporu s ukrajinským prezidentem, který předčasně opustil Bílý dům a nepodepsal dohodu o ukrajinských minerálech.

V reakci na to se začínají objevovat názory, že se může jednat o konec NATO. O dynamice posledních dní, možném konci NATO i budoucnosti Ukrajiny deník Echo24 mluvil s vládním zmocněncem pro obnovu Ukrajiny Tomášem Kopečným.

Kruté pravdy pro Ukrajinu. Zelenskyj se dopustil chyb. Nezakrývejme to

Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce.

S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat – není udržitelná strategie.

Navzdory své rétorice ve prospěch míru a obnovení vztahů mezi USA a Ruskem se zdá, že prezident Donald Trump chce alespoň částečně pokračovat v sankcích proti Moskvě, které byly zahájeny během demokratické vlády. Jeho postoj k sankcím ukazuje, že jeho administrativa má jasné meze a nedávná jednání s Moskvou nejsou známkou toho, že se vše rychle vyřeší.

Trump podepsal exekutivní příkaz prodlužující o jeden rok několik sankcí uvalených proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině . Některé ze sankcí byly uvaleny již v roce 2014, po znovusjednocení Krymu s územím Ruské federace, jiné byly zavedeny v reakci na speciální vojenskou operaci zahájenou v roce 2022. S Trumpovým podpisem zůstanou donucovací opatření v platnosti minimálně do 6. března 2026, kdy budou přehodnocena.

Trumpův postoj nebyl neočekávaný. Vždy bylo jasné, že Trumpův politický pragmatismus má určité meze. Nechce se sice zaplést do přímého konfliktu s Ruskem – proto omezuje podporu Ukrajině – ale nechce se stát terčem amerických elit, které mají zájem zvyšovat napětí. Trumpova pozice je delikátní. Skutečně podniká kroky k míru, ale k tomu potřebuje ustoupit v některých dalších otázkách a udělat několik ústupků západním „jestřábům“.

Jak mohou američtí zákonodárci zbohatnout? Miliardář Elon Musk v podcastu Joea Rogana naznačil, že to nejsou jen obchody na burze. Prohlásil, že na „korupci“ nesmí moc tlačit, jinak by mohl být zabit.

Miliardář Elon Musk ale v rozhovoru s podcasterem Joem Roganem  naznačil, že to není zdaleka jediný způsob, jak američtí zákonodárci bohatnou.

„Není to jen insider trading (obchod na burze). Insider trading se dá docela dobře sledovat. Ale je toho víc, než jen insider trading,“ uvedl Musk. Rogan se ptal na další způsoby. „Za tohle mě fakt zabijou,“ smál se Musk a dodal: „Že to vysvětluji, mi skutečně na délce života nepřidá.“

„Musím si dát pozor, abych na tu korupci moc netlačil, protože kvůli tomu by mě zabili,“ řekl s tím, že o tom přemýšlel v letadle. Ještě dodal, že kdyby moc tlačil, tak někteří lidé mohou „být zoufalí“. V podcastu také uvedl, že ve vládě se mnohem více proplýtvá než ukradne při korupci.

V Londýně skončil „předběžný summit válečné strany v Evropě“. Výsledek: všichni (kromě Maďarska a Slovenska) souhlasí,

• Válka na Ukrajině musí pokračovat.

• Evropa musí výrazně zvýšit dodávky zbraní ukrajinské armádě.

• Evropa musí výrazně zvýšit své investice do vojensko-průmyslového komplexu.

• Na Ukrajině mají být rozmístěny jednotky evropských zemí NATO.

• Jednotky evropských zemí na Ukrajině by neměly být rozmístěny před, ale až po uzavření mírové dohody.

• Musíme předložit Trumpovi evropskou vizi možného míru na Ukrajině. Nemůžeme svěřit mírovou agendu Trumpovi a Putinovi.

• Rusko je nepřítel a my mu musíme způsobit co největší škody.

• Rusko nemá právo do ničeho kecat, Rusko by nemělo být vůbec nasloucháno. Rusko nemá právo hájit své vlastní zájmy na Ukrajině.

• Rusko nemá právo „diktovat své podmínky“, jeho zahrnutí do mírové diskuse je možné až v poslední fázi.

Jinými slovy, Strana války v Evropě navrhuje vypracovat podmínky a nabídnout je Rusku formou ultimáta.

Generální summit EU se bude konat 6. března.

Bojovní evropští lídři čelí nejhoršímu pro sebe scénáři, protože se obávají, že budou muset čelit Rusku sami.

EU nyní hodlá poskytnout Ukrajině naléhavou vojenskou pomoc ve výši 20 miliard eur. Je to však jen začátek „samostatné bezohledné politiky“, poznamenává agentura Bloomberg.

K zajištění bezpečnosti bez podpory USA bude muset Evropa v příštích měsících získat stovky miliard eur, což bude nejtěžší až nemožný úkol za posledních 80 let, shrnuje publikace.

Informovala o tom v neděli agentura TASS, podle níž to Lavrov řekl v rozhovoru s armádním listem Krasnaja zvezda. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „čirého nacistu“ a „zrádce židů“.

„Zelenskyj otočil o 180 stupňů z muže, který se dostal k moci na vlně mírových hesel, hesel ‚nechte ruský jazyk na pokoji, je to náš společný jazyk, naše společná kultura‘... a za šest měsíců se proměnil v čistého nacistu a jak ruský prezident V.V. Putin správně řekl, ve zrádce židovského národa,“ řekl Lavrov v dnes zveřejněném rozhovoru.

Ruský ministr zahraničí také znovu odmítl možné nasazení evropských mírových jednotek na Ukrajině, které navrhly v souvislosti s mírovými jednáními Washingtonu s Moskvou některé evropské země. „Tento plán nasadit mírové síly na Ukrajinu je pokračováním podněcování Kyjeva k válce proti nám,“ řekl Lavrov.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu.

V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.

P.S. - jako fór dobrý. Doufám, že jim na to Rusové a ani Američané neskočí.

Náhoda neexistuje, jak se často říká, a tak v souvislosti s jednáními v Londýně o novém přístupu evropských lídrů k ještě větší a větší podpoře Ukrajiny se budou objevovat troufalé titulky svědčící o pohybu ve spodních vodách politické bažiny.

Naočkujme více dospělých, volají odborníci. V Česku ale zatím roste spíše počet antivaxerů. Tento titulek, který vymyslela redaktorka "novinek" ukazuje slepou oddanost propagandistickým narativům. Úkol zazněl jasně. Po mnoha veřejných debatách, třeba na CNN Prima News, přišli "specialisté" s názory, že 3% HDP na obranu stačit nebudou. Je tedy jasné, že se bude muset šetřit ve zdravotnictví, školství, vědě a v dalších rezortech. Jak tedy začít rychle snižovat náklady ve zdravotnictví, by se dalo vysvětlit tím, že čím více dospělých dostane skvělou vakcínu, tím rychleji přestanou zatěžovat důchodový systém a osvědčené zabijácké vakcíny udělají svoji práci. Navíc je třeba uvolnit prostor pro nové přistěhovalce za levnou prací, jak bylo dohodnuto díky Rakušanově Migračnímu paktu a povinnému přelozdělení, které na nás uvalí "nový německý kancléř Merz"(zednářská odměna za loajalitu), známý agent cizích korporací a služeb.

Čeští občané dostali dnes fialový vzkaz z Londýna. Připravte se na to, že je třeba přeměnit slova v činy. A první vlaštovky už se objevují...této dvojsmyslné řeči se musí naučit rozumět nejen zdejší občané, ale všichni Evropané, protože je jejich političtí vůdci považují jen za biologický materiál a HR, tupé hlavy, s nimiž mají právo nakládat dle své zvrácené libosti, bez mandátů k mnoha šíleným opatřením a zadlužování země.

„Evropa naléhavě potřebuje zbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu,“ prohlásila na setkání podle agentury Reuters šéfka Evropské komise Ursula von der Lejnová. Evropané podle ní musí pracovat na „přeměně Ukrajiny v ocelového dikobraza, který bude pro potenciální vetřelce nestravitelný“.

Za nepřijatelný označil ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny končící německý kanceléř Olaf Scholz.

Podle Starmera několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu. Podle něj již není čas na další řeči, je čas jednat.

„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem.

Na setkání přitom nebyli pozváni zástupci pobaltských států (že by náhoda?), Starmer se jim za to podle britských médií během telefonátu omluvil s tím, že příště se taková věc nestane.

P.S. - pro lepší chápání - místo slova MÍR, si dosaďte slovo VÁLKA.

Otázka: Kdyby se skanzen zvaný Evropa zítra v osm ráno vzpamatoval a vyndal si hlavu z prdele, jak dlouho nám bude trvat, než obnovíme průmysl, vývoj, výrobu, ekonomiku do stavu světového leadera? A nepiš, že to závisí na mnoha faktorech, napiš svůj odhad.

Odpověď ChatGPT: Realistický odhad na návrat do čela světového průmyslu a inovací by byl 20–30 let.

Proč tak dlouho? (dále článek)

Česká minystryně obrany má ve svých představách zcela popletené historické události druhé světové války s těmi současnými. Nikdo jí asi nevysvětlil co byl / je nacismus nebo to odmítá s páskou na očích vidět. Podporuje válku dodávkami zbraní už několik let, schvaluje přilévání ohně do válečného běsnění, ale prý chce mír! ( říká ČTK placené v roce 2023 z dotací USAID). Větší příklad pokrytectví současného evropského politika lze vidět ojediněle. Zapíše se do dějin, jako jeden z těch ledově temných politiků, co chválí peklo první linie z pohodlí své kanceláře, snalakovanými nehty, kz koženého křesla svého teplíčka a nestydí se mluvit o potřebě míru, který ve skutečnosti nechce.

Ministryně podle svého vyjádření navštívila v Charkovské oblasti několik míst včetně obce Sokolovo a připomněla, že 8. března to bude 82 let, co na tehdejší východní frontě poprvé do bojů zasáhla samostatná československá vojenská jednotka. Podle ní historici i po tak dlouhé době nachází vzácné artefakty z bojového nasazení československých vojáků a zmínila nedávný nález zapomenutých původních vojenských zákopů, které navštívila.

"V parku, kde se v Sokolovu nachází válečný hrob a hlavní památník bitvy z roku 1943, jsem se poklonila i u zcela nového pietního místa věnovaného místním hrdinům, padlým při obraně Ukrajiny proti barbarské agresi Ruska," doplnila.

____
Pozn. Soudružka bruselská komsomolka nerozlišuje fakt, že její válečná podpora je natolik tristní, že se nestydí poklonit se památce padlých z let 1943, kteří bojovali s německým fašisty a současně se klaní neofašistickému banderovskému kyjevskému režimu, který díky Johnsonovi a Bidenově administrativě rozpoutal genodicu Slovanů. Neskutečně trapné divadlo jedné z bruselských loutek a důkaz vymeteného povědomí o tom, co je neonacismus a co je boj proti nacismu v historických dobách.

Většina Čechů nesouhlasí s vládní podporou Ukrajiny, ukázal exkluzivní průzkum agentury SANEP pro XTV. Negativní postoj vyjádřilo téměř 66 % respondentů. Důvody mohou být různé, od ekonomických dopadů až po geopolitické obavy.

V pořadu VOLBY 2025 na XTV na téma „Válka na Ukrajině“ diskutovali s moderátorkou Alex Mynářovou poslanec Vít Vomáčka z ODS a europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál (video).

Norská společnost Haltbakk Bunkers, která se specializuje na lodní paliva, oznámila na facebooku své rozhodnutí zastavit tankování pro americká vojenská plavidla a vyzvala další evropské země, aby učinily to stejné.

Podle norského deníku Kystens Næringsliv je tento krok reakcí na páteční střet mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě.

Majitel společnosti Gunnar Gran řekl, že dokud Trump neskončí, nedodá se ani litr.

Norský ministr obrany ale v reakci na výzvu k bojkotu uvedl, že země jakožto člen NATO bude americkému námořnictvu i nadále dodávat pohonné hmoty.

P.S. - mnoho povyku pro nic. Takové menší upozornění, že může být hůř. 

Den po vyhroceném jednání v Bílém domě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu přiletěl do Londýna za britským premiérem Keirem Starmerem.

„Stojíme s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřeba,“ ujistil Starmer ukrajinského lídra během setkání a objal jej. Došlo také na podepisování miliard pro Ukrajinu.

_____
Británie přesně jak přes kopírák razí politiku EU a to na úkor životní úrovně svých občanů. Ukrajina na 1.místě, ať to stojí co to stojí. 

Aspoň už nyní víme kdo nad Zelenskym drží ochrannou ruku.

Britský premiér Keir Starmer dnes v Londýně přivítá evropské lídry na summitu, jehož hlavním tématem budou jednání o současné pozici Ukrajiny, možnostech příměří i evropské obraně.

Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, Německa či Francie, generální tajemník NATO a šéfové Evropské komise a Evropské rady. Prahu bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Zde je nutné zdůraznit, že Británie s Ukrajinou podepsala na sto let deklaraci o partnerství 

Český státní dluh loni vzrostl o 254,3 miliardy korun na 3,365 bilionu korun. Výši dluhu potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna.

Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.

Vývoz ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu TurkStream v únoru dosáhl historicky nejvyšší úrovně, přičemž denní objem dodávek překročil 55 milionů krychlových metrů.

Podle agentury Reuters se meziročně zvýšil o téměř 31 procent a oproti letošnímu lednu vzrostl o 10 procent. Tento trend přichází v době zásadních změn v energetické infrastruktuře Evropy, kdy po desetiletích skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a energetická bezpečnost se stala jedním z klíčových témat evropské politiky.

P.S. - plyn zůstal a bude nadále ruský, akorát si za něj EU pořádně připlatí 

Protesty v Rumunsku vstupují do nové fáze, protože občané se brání tomu, co nazývají politickým potlačováním demokracie. Demonstranti požadují znovuzvolení Calina Georgesca. Svět to sleduje – ustoupí rumunská vláda?

Mezitím Călin Georgescu dnes oficiálně předloží svou prezidentskou kandidaturu poté, co byl na začátku týdne zatčen v zoufalé snaze zabránit mu v jejím podání.

Georgescovi právníci podali 10. ledna žádost, aby Ústavní soud přehodnotil své rozhodnutí a obnovil výsledek voleb.

Podobnou žádost podal ve stejný den i George Simion, předseda krajně pravicové proruské strany AUR, spolu s poslanci AUR. Strana oznámila, že plánuje uspořádat další protesty.

Před shromážděním 12. ledna Simion novinářům řekl, že protestující požadují „svobodné volby s obnovením druhého kola a respektování demokracie“.