Ve zkratce

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování proti covidu-19 u těhotných i přesto, že dodnes nejsou dostupné zcela průkazné studie o jejich zdravotní nezávadnosti, tvrdí imunoložka Zuzana Krátká.

Po letech se podle ní ukazuje, že vakcinace těhotných nebyla „bezpečná ani efektivní“ a doporučení vakcinologů jsou podle ní založená „na vodě“.

P.S. - ne na vodě, ale LŽI !

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom dnes agentura AFP.

Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států, a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.

Při setkání se Starmerem mimo jiné ze strany Trumpa zaznělo, že ke vstupu Ukrajiny do NATO nedojde. Uvedla to agentura Reuters.

P.S. - a opět bez světového lídra Fialy ))

Diskuse se týkaly průzkumu přírodních zdrojů a obchodních tras, uvedli zástupci agentury.

Američtí představitelé považují spolupráci v Arktidě za způsob, jak vrazit klín mezi Moskvu a Peking, ale někteří si uvědomují, že to pravděpodobně nebude úspěšné vzhledem k tomu, jak se Rusko a Čína v posledních letech sblížily.

Arktida, obklopená Ruskem a sedmi členskými státy NATO - Spojenými státy, Kanadou, Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem, Švédskem a Dánskem - přitahuje v posledních letech stále větší pozornost, protože tání ledu způsobené změnou klimatu otevírá námořní cesty a možnost těžby energie a nerostných surovin.

The Economist zjistil, že Zelenskij nehodlá podepsat dohodu s USA o nerostných surovinách bez bezpečnostních záruk.

Budoucí dohoda „by měla vyjasnit kontrolní mechanismy a bezpečnostní záruky“, které Zelenskyj chtěl získat od minulé americké administrativy již v září 2024 (v rámci svého „mírového plánu“) výměnou za přístup k ukrajinským nerostným zdrojům.

Dohoda by měla rovněž vyjasnit otázky kontroly nad fondem, který Ukrajina a USA zřizují za účelem získávání příjmů z ukrajinských nerostných surovin, upřesňuje The Economist.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020.

Dnes o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu ale soud SPD nepřiznal. Právní zástupce SPD se k verdiktu nevyjádřil, odkázal na tiskové oddělení hnutí.

Zástupce ministerstva avizoval, že zváží podání odvolání k Městskému soudu v Praze.

Evropská unie připravuje velkou obrannou inciativu. Bude největší od studené války a EU plánuje utratit na posílení bezpečnosti stovky miliard eur. Podle agentury Bloomberg se nový bezpečnostní systém začne projednávat na mimořádném summitu EU 6. března v Bruselu.

V rámci první části plánu se EU podle agentury Bloomberg chystá uvolnit fiskální pravidla, což by mohlo pomoci získat na obranu až 160 miliard eur (bezmála čtyři biliony Kč).

Druhá část předpokládá vytvoření nového nástroje pro společné výdaje členských zemí EU. Prostředky budou použity na investice do klíčových zbrojních programů, jako jsou integrované systémy protivzdušné obrany, systémy pro přesné údery na velkou vzdálenost, rakety, drony a vojenské využití umělé inteligence.

Třetí část plánu se týká uvolnění investičních omezení pro Evropskou investiční banku, která zatím může investovat pouze do zboží dvojího užití. To umožní přitáhnout více finančních prostředků, a to i od soukromých bank. Součástí mají být i pobídky pro banky k poskytnutí většího objemu úvěrů pro obranný sektor.

Trumpova administrativa razantně omezuje zahraniční pomoc. 15 000 grantů za 60 miliard dolarů míří k likvidaci.

Podle sociálních sítí DOGE už Spojené státy americké ušetřily přes miliardu dolarů jen zrušením kontraktů na diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI).

Přišla i informace o tom, kolik dostala aktivistická organizace, jejíž představitelé oslavovali teroristu, který zavraždil amerického vojenského atašé. Dal by se za to koupit příjemný domeček někde v Podkrkonoší.

Výrazné navýšení výdajů na obranu. Premiér Petr Fiala ve včerejším mimořádném projevu k národu mluvil o nutnosti intenzivnějšího zbrojení a zajištění obranyschopnosti země.

„Naším základním cílem nyní musí být silná Evropa,“ řekl před televizními obrazovkami. „Nebude to komfortní,“ varoval Fiala občany, že přichází doba utahování opasků.

„Mám pocit, že žijeme mezi blázny a nebezpečnými k tomu,“ komentuje to ekonomka Ilona Švihlíková. „Já peníze na zbraně hledat nemíním.

Chci je hledat na funkční sociální systém, na modernizaci infrastruktury, na vnitřní bezpečnost a celkově posílení odolnosti země vůči krizím,“ vysvětluje.

P.S. - se slovy paní Švihlíkové naprosto souhlasím

Po celé republice ve čtvrtek dopoledne protestují zemědělci. Se svou technikou plánují ochromit všechny kraje mimo Prahu. Vadí jim dovozy ze zemí mimo EU, zaměří se proto na hraniční přechody.

Na hranici s Polskem by mělo přijet zhruba sedmdesát traktorů. Chystají ale také demonstrace na náměstích nebo debaty s veřejností a politiky. 

„Už mě nic nepřekvapuje. Připomíná mi to mentalitu komunistického systému 50. let. … My jsme ta síla, my jsme ta energie, my jsme Rumunsko,“ rumunský prezidentský kandidát Calin Georgescu promluvil od plic po odchodu z policejní služebny.

Jeho kauza se dál vyvíjí. Žalobci ho viní mimo jiné z podpory fašistických, rasistických či xenofobních organizací.

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie.

Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.

Clean Industrial Deal si vnitřně odporuje

Spojené státy se chystají podepsat s Ukrajinou dvoustrannou dohodu o těžbě nerostného bohatství. Ukrajina toho má v tomto ohledu hodně co nabídnout: disponuje významnými zásobami lithia, kobaltu, grafitu, titanu, uranu a dalších vzácných prvků, někdy označovaných za „suroviny budoucnosti“.

Velká část se jich však nachází na Ruskem okupovaných územích. To, co zbyde, tedy poválečná obnova a rekonstrukce válkou zničené země, si mají podle dřívějších proklamací rozdělit evropské státy.

Trump: Ze Zelenským v pátek podepíšu dohodu, bezpečnostní záruky ale zajistí Evropa

S příchodem Elona Muska do čela jeho Oddělení pro efektivitu vlády (DOGE) se konečně objevila myšlenka ověřit existenci zlata z Fort Knoxu. Od roku 1953 nebyla kromě částečného auditu v roce 1974 provedena žádná oficiální kontrola.

V roce 2011 chtěl republikánský senátor Ron Paul návrat ke zlatému standardu, ale až po ověření pravosti rezerv. Jeho plán byl ovšem odložen.

Fort Knox, nejzabezpečenější zařízení na světě, mohl být vyrabován pouze zevnitř, takže čistka DOGE, která začala u CIA, pokračuje nyní v armádě.

„Toto zlato je majetkem amerického lidu. Pevně doufám, že tam stále je!“ napsal Elon Musk na své síti X. Pro jistotu ještě nadhodil myšlenku odvysílat živě natočenou prohlídku místa, ale protože všechno, co se třpytí, není zlato, budeme se muset prohrabat slitky, a dokonce i těmi pod hromadou.

Pokud Elon Musk opravdu chce pravdivou operaci o dolaru...

V pořadu BelVPO to uvedl bývalý soudce Varšavského vojvodského správního soudu Tomasz Schmidt.

„Pokud v boji o vliv mezi Trumpovou administrativou a administrativou EU zvítězí Brusel, nelze očekávat oteplení vztahů mezi Polskem a Běloruskem.

Možná se ještě zhorší, protože je to součást prosazované politiky technokratů, jako je předsedkyně EK Ursula von der Lejnová,“ řekl Tomasz Schmidt.

Šéf amerického ministerstva zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Ukrajina nesouhlasila s účastí na mírových jednáních.

„Snažíme se je dostat k jednacímu stolu. Ukrajina bohužel nesouhlasila, chtěla postupovat po svém,“ řekl Rubio v rozhovoru Breitbart News.

Řekl také, že pokud bude konflikt na Ukrajině vyřešen, USA by chtěly s Ruskem projednat nejen otázku zmrazených ruských aktiv, ale také situaci amerických společností.

„Bude to součástí širší diskuse: jak obnovit naše vztahy,“ řekl americký ministr zahraničí.

Nezávislého rumunského prezidentského kandidáta Calina Georgescua nechala generální prokuratura zadržet. Podle rumunského zpravodajského kanálu Digi24 na něj žalobci vydali zatykač a začali prohledávat prostory jeho blízkých spolupracovníků.

Georgescu byl zadržen kvůli nesrovnalostem ve financování jeho předvolební kampaně. Úspěšné předvolení kampaně.

„Kde je demokracie, kde jsou partneři, kteří musejí demokracii bránit?“ napsali k tomu členové kandidátova týmu na sociální síti Facebook.

Podle rumunského zpravodajského kanálu Digi24 na něj žalobci vydali zatykač a začali prohledávat prostory jeho blízkých spolupracovníků.

Žalobci podezřívají 27 lidí z jednání proti rumunskému ústavnímu pořádku, veřejného podněcování k nepokojům, iniciování fašistické organizace a nepravdivých prohlášení o zdrojích financování volební kampaně.

Rumunská zpravodajská stanice Antena 3 CNN s odvoláním na další zdroje upozornila, že Calin Georgescu je obviněn z účasti ve fašistické organizaci a propagace kontroverzních ideologií a historických osobností ve veřejném prostoru a šíření nepravdivých informací s dopadem na národní bezpečnost.

„Podle rumunské generální prokuratury existuje jasná souvislost mezi financováním Georgescovy volební kampaně a Ruskem. … Dříve policisté našli 10 milionů dolarů v hotovosti a letenky do Moskvy v podzemním sejfu v domě Georgescova bodyguarda,“ napsala Nexta.

Nové prezidentské volby se mají konat 4. května, druhé kolo je plánováno o dva týdny později, 18. května.

Vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn se v pořadu Epicentrum vyjádřil k aktuálním otázkám týkajícím se války na Ukrajině.

Zdůraznil, že konec války bude záviset na vytrvalosti Západu podporovat Kyjev. Odmítl tvrzení, že by Česko na podpoře Ukrajiny tratilo – naopak podle něj na pomoci vyděláváme.

Silně se ohradil proti obviněním v kauze dronů Nemesis, která označil za absurdní. A že se mu zvedá žaludek z toho, že ho někdo vykresluje jako parazita na pomoci Ukrajině.

Svými názory vyvolal silné reakce.

Veřejné slyšení k petici proti zákazu aut se spalovacími motory, kterou podepsalo téměř 60 tisíc občanů, mělo ostrou politickou dohru.

Předseda Svobodných Libor Vondráček a další kritici varují, že vládní představitelé neplní své sliby o snaze zrušit unijní zákaz.

Poslanci vládní koalice totiž odmítli podpořit výzvu, která by budoucí vládu zavázala k aktivnímu vystoupení proti zákazu v roce 2026.

Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat "Trumpovy zlaté karty", které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech.

Podle tiskových agentur to řekl médiím v Bílém domě. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident.

Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.

Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem Pavlem Zarubinem z VGTRK uvedl, že příští a případné další kontakty mezi Ruskem a Spojenými státy budou zaměřeny především na bilaterální vztahy. V jejich rámci je Rusko připraveno dodat na americký trh 2 miliony tun hliníku, aby se stabilizovala jeho cena.

Rozhovor se dotkl také ukrajinského konfliktu. Putin uvedl, že Rusko nemá nic proti zachování ukrajinské státnosti, ale její území by nemělo být využíváno jako nepřátelské předmostí. Ruský vůdce dodal, že s Trumpem zatím o řešení ukrajinského konfliktu nejednal.