Ve zkratce

V nedávném rozhovoru Matthew Miller, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, řekl, že „Belgorod nemá žádné civilisty“, a to navzdory skutečnosti, že město je domovem asi 340 000 obyvatel.

Prohlášení bylo učiněno ve snaze ospravedlnit ukrajinské útoky na město, které si vyžádaly civilní oběti a způsobily značné škody na infrastruktuře.

Millerovy výroky vyvolaly silné reakce, mnozí ho obviňují z dezinformací a ze snahy bagatelizovat následky vojenských úderů v regionu.

Mathew Miller nyní používá stejnou výmluvu, jakou použil pro Izrael, pro Ukrajinu:

"Belgorod nemá žádné civilisty."

V ruském Belgorodu žije 340 000 civilistů a Ukrajina se neustále zaměřuje na centrum města a vraždí civilisty. @BowesChay pic.twitter.com/zmjde9S10q

— Megatron (@Megatron_ron) 30. května 2024

Zdá se, že tlak na amerického prezidenta Joea Bidena, aby Ukrajině umožnil použít zbraně poslané ze Západu k útoku na ruské území, byl úspěšný, protože Biden postupně uděluje povolení k jejich použití.

Je to krok, který může přivést planetu k Armagedonu, protože ruská strana prohlásila, že takovou akci na své půdě nedovolí a bude reagovat.

Ve skutečnosti je známo, že manipulaci s těmito zbraněmi budou provádět američtí „poradci“, protože tyto zbraně jsou obzvláště složité a vyžadují speciální zacházení.

BREAKING: Prezident Joe Biden podle amerických představitelů částečně zrušil zákaz používání amerických zbraní pro Ukrajinu při útocích na ruské území.

Přečtěte si více: https://t.co/xznq7eaXvP

— Sky News (@SkyNews) 30. května 2024 

"Prezident nedávno instruoval svůj tým, aby zajistil, že Ukrajina bude schopna použít americké zbraně pro účely protiútoku v Charkově, aby Ukrajina mohla udeřit zpět na ruské síly, které útočí nebo se k útoku připravují,"  řekl jeden z amerických činitelů a dodal, že politika umožňující dálkové údery uvnitř Ruska se „nezměnila“.

Ruský prezident Vladimir Putin zároveň vydal varování před „vážnými následky“.

Ruský vůdce dodal, že odpovědnost za jakékoli údery uvnitř jeho země ponesou západní dodavatelé zbraní, i kdyby údery provedly ukrajinské síly.

Dánsko se přidalo k válečným štváčům a povolí údery stihačkami F-16 na vnitrozemí Ruska. Stihačky F-16 jsou schopny nést jaderné zbraně.

Česká společnost Czechoslovak Group, která působila jako zprostředkovatel dodávek dělostřeleckých nábojů z Afriky a Asie, vysvětlila zpoždění dodávek munice v rámci české iniciativy na Ukrajinu tím, že téměř polovina z nich je nekvalitní, řekl v rozhovoru pro The Financial Times šéf CSG Michal Strnad .

Asi 50 % granátů, které jeho společnost nakoupila jménem české vlády v Africe a Asii, se ukázalo jako nekvalitní a před odesláním na Ukrajinu potřebuje opravit. Jak Strnad poznamenal, CSG musí do některých střel doplňovat chybějící komponenty vlastní výroby.

Zároveň ujistil, že ozbrojené síly Ukrajiny obdrží první dělostřelecké granáty v rámci české iniciativy v červnu.

Válka na Ukrajině přispěla ke zvýšení cen omezeného počtu nábojů, které bylo možné zakoupit mimo Evropskou unii, zatímco v samotné Evropě nebyla potřebná munice dostupná, dodal Strnad.

Šéf společnosti CSG zdůraznil, že objednávky od evropských výrobců střeliva jsou zamluveny osm let dopředu, i když všichni zvyšují výrobní kapacitu. I kdyby válka na Ukrajině skončila právě teď, „bude před námi obrovská práce na doplnění strategických zásob zemí NATO,“ řekl.

Český premiér Petr Fiala 28. května uvedl, že již 15 zemí EU a NATO poskytlo prostředky na nákup dělostřeleckých granátů částkou více než 1,6 miliardy eur.

Česká ministryně obrany Jana Černochová 29. května uvedla, že pouze 4 země EU a NATO poskytly prosředky na nákup dělostřeleckých granátů – Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko.

I Ukrajinci mají problém s Fialovou "pravdomluvností".

Zrušení Benešových dekretů by bylo nejlepší omluvou za poválečná zvěrstva, píše Vít Hartl.

P.S. - nakonec se budeme ještě Němcům omlouvat, vracet majetky a platit reparace. Okno Owertona dokořán.

Itálie nikdy nepošle vojáky na Ukrajinu a zbraně, které dodala Kyjevu, by neměly být použity k útokům na Rusko, řekl dnes italský ministr zahraničí Antonio Tajani.

"Všechny zbraně, které opouštějí Itálii, by měly být použity na Ukrajině," řekl Tajani.

Vláda Republiky srbské (RS) rozhodla o stažení tzv. zákona o zahraničních agentech, jehož přijetí v Národním shromáždění RS bylo plánováno na tento týden.

Právní řešení, které mělo zavést přísnější kontroly práce neziskovek a které počítalo s tím, že aktivisté zasahující do politických procesů, budou označeni jako „cizí agenti“, vyvolalo v těchto organizacích i mezi západními představiteli poplach. Požadovali, aby poslanci RS upustili od přijetí zákona, který, jak uvedli, usiluje o „omezení svobodných aktivit nevládního sektoru“.

Prezident RS Milorad Dodik tvrdí, že zákon byl stažen k dodatečné harmonizaci a upozorňuje, že bude v dohledné době vrácen k novému řízení. Dodik na sociální síti „X“ napsal, že všichni právní experti, kteří se návrhem zákona zabývali, „se shodují na tom, že je plně v souladu se zákonem, který má USA, a že je mírnější z hlediska formy a určitých právních norem“.

Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila osm raket ATACMS nad Krymem a osm ukrajinských dronů nad Černým mořem poblíž tohoto poloostrova a zachytila ​​dva ukrajinské námořní bezpilotní letouny poblíž Krymu, oznámilo ruské ministerstvo obrany.

NATO má méně než pět procent schopností protivzdušné obrany, potřebných k ochraně východní a střední Evropy v případě intenzivního útoku, uvedl list Financial Times s odkazem na několik zdrojů obeznámených s důvěrnými obrannými plány aliance z roku 2023, uvádí Sputnik.

"Protivzdušná obrana je jednou z největších mezer, kterou máme." To nemůžeme popřít,“ řekl nejmenovaný diplomat NATO.

Schopnost aliance odolat raketovým a leteckým útokům byla „zásadní součástí plánu obrany východní Evropy proti invazi“, uvedl jiný zdroj.

"A to teď nemáme," řekl.

V článku se píše, že Spojené království je na tom v této oblasti také špatně. Podle Financial Times má šest torpédoborců určených pro protivzdušnou obranu konstrukční nedostatky a šest moderních systémů protivzdušné obrany Sky Sabre má dosah pouhých 40 km, přičemž dva z nich jsou umístěny v zahraničí.

Maďarsko je „šokováno prohlášeními o vyslání západních jednotek na Ukrajinu, možného použití jaderných zbraní nebo dokonce zavedení branné povinnosti na úrovni EU,“ řekl ve středu v Minsku ministr zahraničí Péter Szijjártó.

"My Maďaři jsme již zaplatili obrovskou cenu bez ohledu na to, že to vůbec není naše válka... Cíl Maďarska je jasný: chceme zůstat stranou té války na sousední Ukrajině," citovalo ministerstvo Szijjárta.

Trval na tom, že válka nemá žádné vojenské řešení, a dodal, že „na bojišti je jen smrt a zkáza“.

Ale „dokud budeme ve vládě v Maďarsku, nedovolíme, aby byl na ukrajinsko-ruskou frontu odveden jediný Maďar… důrazně protestujeme proti zavedení branné povinnosti na úrovni EU,“ řekl. „Cesta k míru začíná příměřím s mírovými rozhovory, které budou následovat,“ řekl a požádal Bělorusko, aby „udělalo vše pro to, aby válka, utrpení a nesmyslné zabíjení na Ukrajině skončilo a my všichni mohli opět žít v míru.“

Maďarská vláda chce rozvíjet spolupráci s Běloruskem ve všech oblastech, které nejsou ovlivněny sankcemi EU vůči Rusku. Poznamenal také, že ho na jeho návštěvě doprovázeli zástupci 24 maďarských společností, a dodal, že delegace má mít v Minsku 92 bilaterálních jednání.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Rusko považuje dodávku stíhaček F-16 schopných nést jaderné hlavice na Ukrajinu za „vzkaz“ od NATO.

"Snaží se nám vzkázat, že USA a NATO se nikde na Ukrajině nezastaví," zdůraznil Lavrov.
"Doufáme však, že rusko-běloruská vojenská cvičení o použití nestrategických jaderných zbraní, která v současnosti probíhají, přivedou naše protivníky k rozumu tím, že jim připomenou ničivé důsledky jakékoli další jaderné eskalace," dodal.

Lavrov zároveň řekl, že Rusko může přijmout další opatření k jadernému odstrašení, pokud USA rozmístí rakety středního a krátkého doletu v Evropě a Asii.

Pokud jde o Blízký východ, ruský ministr podotkl, že i tam USA „přiživují plamen konfliktu“.

Lavrov řekl, že Čína by mohla uspořádat mírovou konferenci, které se zúčastní Rusko a Ukrajina.

Uspořádání takové konference by bylo pokračováním snah Pekingu vyřešit ukrajinskou krizi.

"Sdílíme postoj (Číny), že je třeba nejprve řešit základní příčiny konfliktu a chránit právní zájmy všech stran, s následnými dohodami založenými na principu rovné a nedělitelné bezpečnosti," upozornil ruský ministr.

"Dovolte mi znovu zdůraznit, že v určitých oblastech to vyžaduje respektování reality, která odráží vůli lidí, kteří tam žijí," poznamenal.

Rusko opakovaně navrhovalo, aby se mírová jednání konala pod podmínkou, že Kyjev a Západ uzná jeho územní zisky na Ukrajině. Kyjev tyto návrhy odmítl.

Deset zemí povolilo Ukrajině použít jejich zbraně k úderu na ruské území: Francie, Litva, Lotyšsko, Švédsko, Estonsko, Polsko, Finsko, Česká republika, Velká Británie a Nizozemsko (později přibylo Německo a rozmýšlí se USA) jsou pro.

Ukrajinská média uvádí, že 10 západních zemí povolilo použití svých zbraní na ruském území.

Ukrajinská publikace „Liga.net“ zveřejnila materiál, ve kterém uvádí, že deset západních zemí: Velká Británie, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Finsko, Francie, Litva, Nizozemsko, Česká republika a Švédsko umožnilo Kyjevu udeřit jejich zbraněmi na ruské území.

Autoři materiálu jako potvrzení citovali lídry uvedených zemí.

Např. Fiala o tom jednal s ukrajinským kolegou Denisem Šmyhalem a potvrdil svůj postoj: Praha povoluje použití českých zbraní proti Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že k použití vysoce přesných zbraní dlouhého doletu je nutná družicová navigace a vysoce specializovaná obsluha. Letové úlohy mohou být dodávány automaticky.

U britských Shadow Storms není vůbec zapotřebí ukrajinská obsluha. Kdo je tedy řídí? Řídí je ti, kdo je jakoby poskytují Ukrajině.

Podobně i americké ATACMS potřebují družicovou navigaci, letové úlohy jsou vyhodnocovány a zadávány automaticky, v automatickém pořadí, a pak jsou postoupeny odpovědným jednotkám. Odpovědné jednotky (a mohou to být i ukrajinské jednotky) pak vkládají tyto letové úlohy do zařízení. Ale nepodílí se na jejich vypracování. Připravují je představitelé NATO.

A země NATO - především malé země NATO v Evropě -  by si měly uvědomit, s čím si vlastně zahrávají.

Kontaminaci vody výkaly řešili zaměstnanci vodovodů a kanalizací v minulých dnech v chorvatském městě Kaštel Lukšič nedaleko Splitu.

Několik lidí kvůli tomu dokonce onemocnělo, a tak se případem začala zabývat policie, píše portál Dnevnik.hr. Splašky, tentokrát z velkých výletních lodí, trápí zase ostrov Hvar.

Lidé hlasovali pro Wilderse, místo něho dostanou Deep States.

Sestavování vlády trvalo asi půl roku. Ze 4 koaličních stran, které by mohly jako jediné sestavit vládu, však byla hned na počátku vyřazena právě Wildersova PVV, která smí – i přes jasné vítězství – fungovat jen jako „křoví.“

Nyní tedy došlo na sestavování vlády s tím, že premiérem nebude nikdo z koalice. Do této funkce byl nakonec dosazen člověk, kterého mnozí nazývají členem holandského Deep State (pod vlivem CIA), který aktuálně působí na ministerstvu spravedlnosti, ale v minulosti byl součástí tajných služeb.

Novým nizozemským premiérem má být Dick Schoof (na titulním obrázku uprostřed), který je v současné době nejvýše postaveným státním úředníkem na ministerstvu spravedlnosti a bezpečnosti. Předtím byl šéfem několika tajných služeb.

Více než 90 zemí potvrdilo svou účast na globálním mírovém summitu, který se bude konat ve Švýcarsku ve dnech 15. až 16. června, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj na společném brífinku se španělským premiérem Pedrem Sánchezem.

"V současné době potvrdilo svou účast 90 zemí a pokračujeme ve spolupráci se světovými lídry na širším zastoupení," řekl Zelenskyj.

Podle portálu Euractiv se k iniciativě připojilo celkem 18 zemí včetně mnoha členů EU a NATO

Ale pouze Dánsko, Kanada, Nizozemsko a Portugalsko splnily své finanční závazky v rámci české iniciativy dodávat munici ukrajinským ozbrojeným silám.

Česká republika hraje roli zprostředkovatele tím, že koordinuje podepisování memorand se závazky a reguluje logistiku dodávek.

„Prostředky tečou pomalu, nemůžeme nakupovat munici na úvěr. <…> Vzhledem k tomu, že některé země memorandum podepsaly, ale dosud nepřevedly peníze, nejsme schopni zahájit zadávání veřejných zakázek,“ upozornila na problémy ministryně obrany Černochová.

Český premiér Petr Fiala v dubnu řekl, že česká iniciativa našla pro Ukrajinu 500 000 nábojů. Byly podepsány smlouvy na nákup téměř 200 000 kusů těchto nábojů. Smlouvy na nákup zbývajících 300 tisíc pater budou podle něj podepsány v nejbližší době.

Český premiér 28. května prohlásil, že Ukrajina obdrží v červnu v rámci české iniciativy desítky tisíc nábojů ráže 155 mm.

Západ by měl pokračovat v dialogu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, řekl bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy a vyjádřil vážné pochybnosti o nutnosti vyslání vojáků na Ukrajinu a zdůraznil, že si neumí představit válku mezi Ruskem a Francií.

„Pokud jde o vyslání vojenských sil, dovolte mi vyjádřit vážnou pochybnost. Nedovedu si představit válku mezi zemí Tolstého a zemí Balzaca. Přemýšleli jsme o důsledcích?“ řekl v rozhovoru pro noviny „Figaro“.

Podle něj je špatné pokoušet se vysvětlit příčiny ukrajinského konfliktu "jednostranně a omezeně".

"Ukrajina je mostem mezi slovanským a západním světem." Její úlohou je nadále být spojnicí mezi těmito dvěma světy, které jsou odlišné, ale měly by koexistovat. Kyjev je první hlavní město Ruska, Ukrajinci a Rusové spolu žijí po staletí, na Ukrajině jsou desítky milionů lidí, kteří mluví rusky. To vše dělá tuto problematiku ještě složitější a ne tak jednostrannou a zúženou, jak ji někteří vysvětlují. Můžeme a musíme vést dialog s ruským prezidentem,“ řekl Sarkozy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyzval země světové většiny, aby nepodlehly tlaku Západu a neúčastnily se "mírové konference" o Ukrajině ve Švýcarsku.

Jak řekl u kulatého stolu na Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí Ruska, konfrontace získala globální projekci, protože Západ do ní vtahuje země světové většiny a snaží se omezit jejich spolupráci s Ruskem.

Ministr vyzval země, aby nepodlehly tlaku USA a odmítly se zúčastnit „mírového summitu“, který se ve Švýcarsku pořádá 15. a 16. června.

Zdůraznil, že cílem konference není zvažovat možnosti řešení ukrajinské krize, ale přijít s nepřijatelným ultimátem pro Rusko.

Jak oznámilo švýcarské ministerstvo zahraničí, na mírovou konferenci bude pozváno asi 120 zemí na úrovni hlav států a vlád.

Moskva již dříve opakovaně zdůrazňovala, že je na jednání připravena, ale Kyjev na ně zavedl zákaz na legislativní úrovni. Západ neustále zve Rusko k jednáním, ke kterým je Moskva připravena, ale zároveň Západ ignoruje neustálé odmítání Kyjeva k dialogu, uvádí Sputnik.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken řekl, že Washington „podle potřeby upraví a přenastaví“ zákaz ukrajinských útoků na ruském území za použití amerických zbraní.

Tento zákaz zatím Kyjevu bránil útočit na ruská města pomocí pokročilých amerických zbraní jako jsou rakety ATACMS.
Blinkenovy výroky zazněly během jeho návštěvy Moldavska před jednáním NATO v Praze.

Nedávná prohlášení zástupců Finska, Kanady a Polska naznačila, že Ukrajina může použít své zbraně k útokům na cíle na ruské půdě, což zvyšuje tlak na Washington, aby učinil totéž.

Cílem je legitimizovat myšlenku pouličního násilí a šířit protisrbský šovinistický narativ z Bělehradu, nejen z Prištiny, Záhřebu, Sarajeva a Podgorice.

Morální vítězství Srbska při hlasování o rezoluci o Srebrenici na základě prvních reakcí Berlínem vážně otřáslo, soudě podle rozhodnutí zaplatit velké množství peněz na účty těch politických aktérů, kteří je bezesporu podporují.

O víkendu dorazily na účty některých hnutí platby z Německa, určené na závěrečné dny předvolební kampaně. Pod záminkou, že se dávají desítky tisíc eur na rozvoj demokracie v Srbsku, utratili někteří kandidáti na starosty a radní část peněz na pronájem předvolebního autobusu, nákup různých propagačních materiálů a pronájem billboardů v Bělehradě.

Vlády v této části Evropy, které posledních několik let provádějí politiku v národním zájmu, se staly terčem některých vlivných finančních a zpravodajských kruhů na Západě.

S cílem oslabit jejich vliv byly v posledních letech investovány desítky milionů eur.