Ve zkratce

Čínské úřady o víkendu tvrdě potlačily protesty lidí, jimž tamní banky zmrazily jejich životní úspory. Stovky klientů vyrazily do ulic žádat vydání svých peněz, které jim banky odmítají vydat, a pro řadu z nich to znamená okamžité existenční problémy. Ke zvyšujícímu se napětí dochází ve velmi delikátním období pro čínské komunisty.

Od začátku dubna zmrazily čtyři klíčové bankovní instituce v čínské centrální provincii Che-nan finance svých klientů v hodnotě milionů dolarů. Tím došlo k ohrožení živobytí tisíců klientů, navíc v době, kdy je obrovské množství lidí zasaženo drakonickými covidovými lockdowny, uvádí server CNN.

Ve městě Čeng-čou, které je hlavním městem zmíněné provincie, došlo k sérii demonstrací. V neděli se tak shromáždilo zhruba tisíc lidí před místní pobočkou Čínské lidové banky, která je centrální čínskou bankovní institucí.

Šlo o jeden z největších protestů, který Čína zaznamenala od začátku pandemie koronavuiru.

Úřady přicházejí s plánem řešení tohoto problému, který bude oznámen v blízké budoucnosti, uvádí se v prohlášení.

Americké zpravodajské služby poskytují Kyjevu radarová data a satelitní snímky, včetně ruského území, uvedl pod podmínkou anonymity člen ruské hackerské skupiny RaHDIt.

"S jistotou víme, že americká rozvědka poskytuje ukrajinské rozvědce satelitní snímky, radarová data, včetně satelitních snímků ruského území, kam ve skutečnosti přilétají ukrajinské rakety a střely. Vidíme také, že americké radarové detekční systémy pracují v zájmu ukrajinské rozvědky".

8. června hacker RaHDIt uvedl, že se začaly objevovat neshody mezi kanceláří ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a velením ukrajinských ozbrojených sil ohledně vedení bojových operací. Podle jeho slov má ukrajinská armáda z tohoto důvodu velké ztráty.

V moravské metropoli se již poněkolikáté bojovalo o sochu markraběte Jošta. Socha na Moravském náměstí v Brně, jejíž štít pokrývá modro-žlutá vlajka na podporu Ruskem napadnuté Ukrajiny, se některým Brňanům ve svém aktuálním provedení silně zprotivila a začali o ni vést s brněnským magistrátem válku.

Na soše jezdce se tak nyní často střídá zbarvení štítu do ukrajinských barev s moravskou orlicí či jinými symboly, které na ni umísťují demonstranti. Přítomni již tentokrát museli být i těžkooděnci.

V Brně se znovu bojovalo u sochy Jošta sundání ukro vlajky z jeho štítu a výměna za moravskou orlici ‼️ Policejní zásahová jednotka tvrdě zasáhla policejní stát pronásledování vlastenců 1/4 pic.twitter.com/ofIkcjxgob

— POZOR ZMĚNA (@pozorzmena) July 10, 2022

Nositel Nobelovy ceny za mír, bývalý polský prezident Lech Walesa, vyzval k „rozkouskování“ Ruska nebo snížení počtu obyvatel země na 50 milionů lidí.

Bývalý polský prezident Walesa vyzval Západ, aby „roztrhal Rusko“.

Politik tohle další rusofobní prohlášení učinil v rozhovoru pro Le Figaro.

„Musíme pochopit, že Západ rozšiřuje svou moc prostřednictvím NATO, Evropské unie, prostřednictvím expanze, ale demokratickými způsoby. Rusko to dělá násilím,“ řekl Walesa.

„Buď změnit politický systém Ruska, nebo ho vrátit k populaci méně než 50 milionů,“ vysvětlil.

Co by udělal se 100 miliony přebytečných Rusů neuvedl. Nemám pro vás žádné další nositele Nobelovy ceny za mír, kteří skromně prezentují evropský nacismus s přáním trumfnout program Hitlera.

Nový ministr zdravotnictví HK Lo Chung-mau oznámil, že od pátku budou muset všichni pacienti s covid v domácí karanténě nosit elektronický náramek, aby nemohli opustit domov.

Lo také uvedl, že vláda „doporučuje“ částečně přijmout zdravotní kodex ve stylu pevniny, a to tak, že kód LeaveHomeSafe pro obyvatele s pozitivním výsledkem PCR změní na červený, aby jim znemožnil vstup na všechna veřejná místa, a žlutý kód pro příchozí ze zámoří, kteří jsou v povinné karanténě.

Na otázku, zda nová opatření přimějí více lidí, aby své pozitivní výsledky RAT před úřadem tajili, Lo odpověděl, že „nenahlášení je v rozporu se zákonem“.

Na otázku, proč má vláda tak malou důvěru v občany, že na nakažené osoby nasazuje náramek i červený kód, Lo odpověděl: „Proč Hongkong potřebuje policii a soud? Protože nikdy nemůžeme zaručit, že každý jednotlivý občan bude plně dodržovat pravidla.“

_______
Výzkumníci v Číně vyvíjejí technologii, která rozpoznáváním obličejů pomocí umělé inteligence zjišťuje loajalitu a poslušnost občanů k vládnoucí straně.

Brzo i u nás ))

Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo izraelské bombardování v Sýrii a vyzvalo k jeho okamžitému a bezpodmínečnému zastavení.

Ruské ministerstvo spravedlnosti se obrátilo na izraelskou vládu s dopisem, v němž požaduje okamžité ukončení činnosti Židovské agentury na svém území.

Přečtěte si dnešní článek na Parlamentních listech Že bych žaloval Němcovou… Radši ne, šel bych sedět já. Michal Kraft se rozjel jak nikdy. Rozhovor s politickým konzultantem a poslaneckým asistentem Jaroslava Foldyny Michalem Kraftem o jeho případu, o ústavní stížnosti i o současné situaci a vývoji občanských svobod. A o těch, kteří mohou říkat nenávistné věci bez obav.

Jestli tu současnou celosvětovou hrůzu přežijeme, tak jednou se bude o Parlamentních listech možná učit v dějepise. Píšou odvážně a dobře. Mohou si to dovolit.

Evropský parlament 9. června přijal rezoluci (B9 0307/2022), v níž žádá Evropskou radu, aby zahájila proces změny zakládajících smluv, včetně odklonu od jednomyslného rozhodování k rozhodnutí založenému na prosté většině. O záležitostech EU by tak v budoucnu mohly rozhodovat pouze větší státy bez ohledu na menší, tedy i například bez ohledu na Visegrádskou čtyřku. De fakto by tím tak skončila suverenita jednotlivých států.

Návrhy na změnu Smluv, jejichž cílem je:

posílit akceschopnost Unie na základě reformy hlasovacích postupů, včetně umožnění toho, aby bylo v Radě v příslušných oblastech a v mimořádných situacích rozhodováno kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, např. při přijímání sankcí a tzv. překlenovacích ustanovení; přizpůsobit pravomoci svěřené Unii smlouvami, zejména v oblasti zdravotnictví, energetiky, obrany a sociální a hospodářské politiky…“

Z českých europoslanců pro ukončení svrchovanosti států v EU hlasovali:

Niedermayer, Polčák – TOP09
Šojdrová, Zdechovský – KDU-ČSL
Maxová – dříve ANO, nyní ČSSD
Gregorová, Kolaja, Peksa – Piráti

Proti hlasovali: David, Blaško, Tošenovský, Vondra, Vrecionová, Zahradil, Knotek,

Zdrželi se: Pospíšil, Charanzová, Dlabajová, Kovařík

Před lídry zemí Evropské unie stojí úkol, najít rozumnou alternativu ruského plynu a také mít jasnou strategii, co dělat, pokud by prezident Putin utáhl nečekaně kohoutky.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy svůj plán pro tento případ představil. A zní velmi jednoduše: stát, který bude dostatkem plynu disponovat, ten se s ostatními státy o něj podělí.

V tomto směru pevně věří v evropskou soudržnost. „Vidím snahu o společné kroky a uvědomění si i toho, že není možné, aby se země, jako je Česká republika, dostaly do problémů, a všichni ostatní by od nich dali sobecky ruce pryč,“ dodává předseda vlády.

„Je třeba, aby existoval i mechanismus, že ve chvíli, kdy skutečně začne toho plynu být nedostatek, tak ty státy, které by měly přebytek plynu, nebo ho dostávají snadněji z jiných zdrojů, by ho mohly poskytovat těm, které by se dostaly do objektivních potíží, protože jsou prostě závislé na Rusku anebo jsou vnitrozemské,“ popisuje Fiala.
----
Z Maďarska přišla odpověď Orbána: Maďarsko nebude prodávat svůj plyn evropským partnerům

Tisíce lidí požadují odstoupení srílanského prezidenta Gotabáji Radžapaksy uprostřed nejhorší hospodářské krize od roku 1948.

Policie používá vodní děla k rozehnání demonstrantů, kteří požadují odstoupení srílanského prezidenta Gotabayi Rajapaksy kvůli ochromující hospodářské krizi v zemi, v Kolombu 8. července 2022. © AFP

Srílanský prezident Gotabaya Rajapaksa musel údajně uprchnout ze své rezidence v hlavním městě Kolombu, protože areál obklíčily tisíce demonstrantů, kteří požadují jeho rezignaci.

Íránské vojenské námořnictvo se v srpnu poprvé v historii zúčastní společného cvičení s Čínou, Ruskem a dalšími 10 zeměmi ve vodách západní polokoule na ''zadním dvorku'' USA.

Venezuelský prezident Nicolas Maduro nedávno podnikl oficiální cestu na Blízký východ, během níž podepsal dvacetiletou strategickou dohodu s Íránem, která je základem pro hospodářskou a ropnou spolupráci mezi oběma zeměmi, na něž se vztahují americké sankce.

Souběžně s rozvojem vojenských a hospodářských vztahů mezi Íránem a Venezuelou obnovil prezident Nikaraguy Daniel Ortega vojenskou dohodu s Ruskem, která umožňuje ruským vojákům, letadlům a lodím hlídat hranice země a provádět společná vojenská cvičení.

Střelcem byl podle místních novinářů, odvolávajících se na policii, jedenačtyřicetiletý Tecuja Jamagami. Sloužil jako voják v japonském námořnictvu v letech 2002 až 2005, motiv jeho činu ale zatím není jasný.

Podle agentury Kjódó se u policejního výslechu k činu přiznal a řekl, že neměl žádnou zášť proti Abemu, ale proti organizaci, se kterou spojoval bývalého premiéra. Neuvedl ale jméno této údajné organizace.

Policistům, kteří ho zatýkali, ale tvrdil, že nesouhlasil s Abeho politikou a chtěl ho zabít. Útočník měl trvalé bydliště ve městě Nara, při domovní prohlídce jeho bytu tam policisté nalezli výbušniny.

Od 4. července zažívá několik evropských zemí, jako je Itálie, Nizozemsko a Polsko, vlnu protestů ze strany zemědělců, a to v obzvláště tvrdém kontextu poznamenaném všeobecným růstem cen a zaváděním opatření na omezení klimatických změn.

V Holandsku stovky zemědělců uspořádaly řadu akcí, včetně pomalé jízdy, a demonstrovaly na protest proti vládnímu plánu na snížení emisí dusíku.

Policie dokonce použila zbraně 5. července na shromáždění v Heerenveenu na severu země. Supermarkety a jejich distribuční řetězce byly zablokovány.

V Itálii, kde severní část země postihlo sucho, se zemědělci mobilizují, aby upozornili na spekulace s potravinami a následné zvyšování cen. V Kalábrii prošel regionem velký průvod traktorů pod vedením mladého Hnutí za území a zemědělství (Movimento Territorio e Agricoltura), informoval 6. července list Corriere della Calabria.

Další média informují o demonstraci v centru polského hlavního města Varšavy, která se konala 7. července před ministerstvem zemědělství. Jak informoval místní tisk, mobilizace odsoudila inflaci spojenou s "nekontrolovaným dovozem" obilí a dalších potravin z Ukrajiny.

Konzervativní agrární politické hnutí AGROunion se domnívá, že skladování ukrajinského obilí v Polsku je příčinou "destabilizace trhů s obilím" a přispívá k potížím polských zemědělců, kteří se snaží "prodat a uskladnit svou úrodu".

Videa uvnitř článku.

Ruské energetické společnosti by se měly připravit na ropné embargo v rámci sankčního balíčku EU, uvedl v pátek 8. července ruský prezident Vladimir Putin na setkání se členy ruské vlády.

Putin rovněž poznamenal, že navzdory obrovskému tlaku sankcí zůstává ruský palivový sektor stabilní a některé ukazatele vykazují růst.

Evropská unie 3. června oznámila konečné schválení šestého balíčku protiruských sankcí. Omezující opatření zahrnují šestiměsíční zákaz dovozu ropy z Ruska do členských států unie a osmiměsíční odmítnutí ropných produktů.

Kanada na žádost Německa zruší sankce na turbíny pro Nord Stream. Takové rozhodnutí by bylo precedentem, zdůrazňuje portál.

Kanada navzdory žádostem Ukrajiny má v úmyslu učinit výjimku v omezeních týkajících se turbín pro ruský plynovod Nord Stream, uvedla evropská Pravda s odvoláním na informované zdroje.

Formálním důvodem pro zrušení omezení vůči Rusku bude žádost německého ministra hospodářství Roberta Habecka, který požádal Kanadu o předání turbíny SRN.

Ottawa hodlá své rozhodnutí vysvětlit tím, že vrácení zařízení pomůže Rusku obnovit předchozí dodávky plynu do EU. Kyjev je s postupem Ottawy nespokojen.

Navrhovanou půjčku zablokovala rozpočtová jednotka Evropské komise kvůli obavám o její finanční stabilitu.

Evropská investiční banka, úvěrová instituce EU, nabídla Kyjevu půjčku. Komise ručí za úvěry EIB na operace mimo EU, přičemž rezerva obvykle činí 9 % celkového financování.

V tomto případě však Komise požaduje 70 % celkové částky v rezervách, stejně jako v případě předchozí nabídky 1 miliardy eur pro Ukrajinu, uvedli úředníci.

Komise předkládá požadavek pro případ, že země nevrátí finanční prostředky na trhy.

Mluvčí Komise uvedl, že EU musí zajistit, aby byla schopna pokrýt ztráty v případě, že Ukrajina nebude schopna splatit svůj dluh.

Georgijské poradní kameny nebyly nějaký bezvýznamný šutřík, šlo o 6 masivních žulových desek o celkové hmotnosti 110 tun. Do jejich povrchu bylo vytesáno deset přikázání v jazycích angličtina, španělština, svahilština, hindština, hebrejština, arabština, čínština a ruština, které měly ukázat, kam bude lidstvo směřováno v budoucnosti.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z funkce premiéra poté, co rezignovalo více než 50 vládních ministrů včetně kancléře státní pokladny Rishiho Sunaka, jehož nástupce Nadhim Zahawi pak vyzval svého šéfa, aby „udělal správnou věc a odešel“.

Johnson prohlásil: „Je to jasná vůle Konzervativní strany, že by měl být nový předseda strany a nový premiér.“

Johnson zůstane ve funkci premiéra do doby, než se ve vládnoucí Konzervativní straně uskuteční volba vedení.

Podle agentury Bloomberg se ruská ropa v pondělí obchodovala za 80 dolarů za barel, přičemž USA a EU diskutovaly o zavedení cenového stropu ve výši 40-60 dolarů. Analytici se obávali, že by Moskva mohla odpovědět snížením produkce.

USA a jejich spojenci jednají o omezení ceny ruské ropy na 40-60 dolarů, píše agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje.

O cenovém stropu se jednalo koncem června na summitu G7, po němž se země G7 dohodly, že budou hledat způsoby, jak omezit přepravu ruské ropy, pokud bude prodávána za cenu vyšší, než je cenový strop. Tato hodnota "bude dohodnuta po konzultacích s mezinárodními partnery", uvádí se v komuniké.

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že země EU by byly připraveny zavést takové opatření, až by se přesvědčily, že bude mít negativní dopad na Rusko, nikoli na ně samotné.

P.S. - nové obchodní praktiky Západu, který si sám předem určuje za kolik mu bude Rusko prodávat svou ropu! Jejich drzost nezná limit!

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

Možnost úplného znárodnění EDF naznačil Macron už na začátku tohoto roku. Znovuzvolený prezident hodlá ze společnosti učinit hlavní pilíř masivních investic do nových jaderných reaktorů.

Dnešní oznámení francouzské premiérky má podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zřejmě návaznost na rovněž dnešní hlasování Evropského parlamentu, který na návrh Evropské komise schválil jádro jako zelený zdroj. Francouzská vláda tak nyní ani v nejmenším neriskuje reputační újmu, že by znárodňovala elektrárenskou společnost, která produkuje „špinavou energii“, totiž jadernou elektřinu.

„Znárodnění Edf zřejmě zintenzivní veřejnou diskusi v Česku o možném znárodnění ČEZ, případně, po vydělení, jeho určité části. Pokud by český stát měl plně získat tu část ČEZ, jež zahrnuje výrobu a distribuci elektřiny a také jadernou energetiku, vyšlo by jej vytěsnění menšinových akcionářů minimálně na 200 miliard korun,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank.