Ztroskotaná Moskva

Rusko nebude iniciovat diplomatický dialog. Pocit ohrožení je v Rusku velmi reálný. Diplomatickými kanály byl tento vzkaz Američanům předán. A pak, náhodně, téměř jakoby mimochodem při setkání s hrdiny Donbasu, Putin oznámí, že bude v březnových volbách příštího roku znovu kandidovat na prezidenta. Vzhledem k jeho obrovské popularitě – nejméně 80 % v celostátním měřítku – je jisté, že zůstane u moci až do roku 2030.

Vítejte ve VVP-2024. Spousta času na sériová setkání s jeho drahým přítelem Si Ťin-pchingem. Strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou – které má na starosti dláždění cesty k multipolaritě – se má rozkývat progresivněji než Emerson, Lake a Palmer v Tarku.

V oslnivé, zasněžené Moskvě to byly opojné dny. Pro začátek si pojďme vyjmenovat všechny ty ukazatele, které neochotně připouštějí i zběsilá NATOstánská média.

V poloválečné ekonomice panuje výrobní boom. Investice jdou nahoru, nahoru a ještě dál – i s pomocí pochybných ruských oligarchů, kteří už nemohou parkovat své prostředky na Západě.

Turistika je nahoře a stoupá – včetně zástupů čínských turistických skupin a všech a jejich sousedů ze západní, střední a jižní Asie. Dochází k rozmachu vývozu ropy a plynu – protože klienti z EU nadále nakupují plyn přes Turecko nebo k radosti Nového Dillí ropu přebalenou v Indii.

Jüan nahrazuje americký dolar a euro.

Vládne substituce dovozu – přičemž souběžně výrobky Made in Turkey nebo Made in China nahrazují evropské.

Loni v lednu MMF sázel na to, že ruská ekonomika klesne o 2,3 %. Nyní tato výspa ministerstev financí připouští, že ruský HDP vzroste o 2,2 %. Ve skutečnosti jsou to 3 %, jak tvrdí sám Putin na základě údajů poskytnutých „rozvracečkou“ (jak ji popisuje západní plátek), madam Elvírou Nabiullinou.

Za oponou bohaté hostiny

Měl jsem tu čest být součástí klíčových jednání o všem možném, od nejnovějších událostí na ukrajinsko-běloruské frontě až po stále ještě tajné, špičkové studie o ideálním mechanismu, jak obejít americký dolar při platebním styku.

Malá skupina z nás, pozvaná Mezinárodním rusofilským hnutím (MIR), byla podrobně seznámena s úžasným klášterním komplexem Sretenskij, který jeden cool chlapík, Larry Johnson, označil za jedinečný architektonický skvost, kde lze zažít „hmatatelnou přítomnost Boha“.

Pak následovala nezbytná rituální, dlouhá, lenošivá večeře s úžasnou kněžnou v nedostižných Patriarchových rybnících – moskevském Soho; rozhovor s mladou, budoucí generací, která plánuje nový průkopnický think tank v Petrohradě; fascinující výstava Rusko ve VDNKh – doplněná čtyřpatrovým podzemním bunkrem postaveným Rosatomem, aby upozornila na historii ruského jaderného programu.

Ano: jsou zde repliky nadzvukové TU-144, jaderné ponorky K3 Leninský komsomol a dokonce i Car bomby. Nemluvě o Gagarinově raketě nasvícené, jako by vystupovala na psychedelickém tripu.

Duch Vánoc na Rudém náměstí – doplněný kluzištěm a bezpočtem vánočních stromků ze všech ruských regionů vystavených v GUMu.

Vítejte na skutečném multipolárním pohyblivém svátku; a v době genocidy v každém chytrém telefonu, která se na rozdíl od Hemingwayovy doby před sto lety zrovna neodehrává v ponuré a ustrašené Paříži.

Dialog na nejvyšší diplomatické úrovni, koordinovaný organizací MIR, se řídil pravidly Chatham House: můžeme hovořit o – neocenitelných – informacích, o nichž se debatuje a které jsou zveřejňovány, ale totožnost a příslušnost by neměly být odhalovány.

To nám umožňuje zdůraznit několik zásadních bodů.

Vysocí představitelé ruské diplomacie byli ohromeni zjištěním, že Evropa je mnohem dogmatičtější, než se mnozí domnívali. K obnovení dialogu je zapotřebí „nová generace“ – ale nezdá se, že by to bylo v dohledné době v kurzu.

Velvyslanectví by měla fungovat jako prostředníci. Přesto tomu tak není – zejména pokud jde o velvyslanectví USA v Moskvě.

Rusko nebude (kurzíva moje) iniciovat diplomatický dialog. Pocit ohrožení je v Rusku velmi reálný. Diplomatické kanály tento vzkaz Američanům předaly, a to za zavřenými dveřmi.

O zbožných přáních takových chasníků, jako je bývalý generální tajemník NATO Anders „Fogh of War“ Rasmussen, kteří se chlubí tím, že zablokují Petrohrad od Baltského moře: „To je něco, co může skončit velmi špatně.“

Propast ponížení NATO

Uprostřed toho, co bylo správně popsáno jako „suverénně organizované pokrytectví“, se objevily záblesky možné jednotné intelektuální iniciativy Ruska, globálního Jihu a několika disidentských Američanů a Evropanů, která by mohla nasměrovat kolektivizovaný Západ k přijetí multipolarity. Zatím však vládne to, co bylo definováno jako „temné modely“ – včetně otázky, na kterou stále není odpověď a kterou položil Alastair Crooke, analytik trhu zlata, platiny a vzácných zemin: jak to, že Západ tak podléhal wokeismu?

Dozvěděli jsme se mnoho o ruské přizpůsobivosti sankcím a posilování národního charakteru, paralelně s ekonomikou. Takže Nabiullina měla nakonec pravdu: není divu, že se Rusové cítí sebevědoměji než dříve.

Přesto si nedělají iluze, pokud jde o mnohovrstevnatou hybridní válku vedenou hegemonem: „Rusko musí být potrestáno – a to na mnoho generací. Rusové by měli vědět, kde je jejich místo“. Toto smýšlení nezmizí. Proto je zapotřebí sjednocené Rusko pod vedením Putina a pravoslavné církve, aby bojovalo proti něčemu tak „existenčně vážnému“.

A pak je tu hluboký rozměr speciální vojenské operace. To, co se děje ve stepích Donbasu, je vnímáno i jako duchovní výzva. Takže bylo třeba vyvolat hegelovského ducha: lid jako celek odhodlaný zvítězit – tím spíše nyní, kdy Hegemon zcela vyděšeně zírá do propasti kosmického ponížení NATO.

Vzhledem k výše uvedenému není divu, že při každé mé dlouhé procházce uprostřed moskevské noci kolem mě vždy vířila Mléčná dráha myšlenek. Pak jsem se zastavil v jedné ze svých oblíbených zahrádek, nalil si poslední vychlazenou vodku a připil na galaktickou multipolaritu. Daleko, ale přesto na dosah.

Poznámka editora: Nejsem si jistý, že jsem dobře pochopil název článku. V originále Moscow on the Rocks – otrocký přeloženo Moskva na skálách. To nedává smysl. V druhém odstavci článku je zmínka o rockové skupině Emerson, Lake and Palmer (The Russia-China strategic partnership – in charge of paving the road to multipolarity – is scheduled to be rocking more progressively than Emerson, Lake and Palmer in Tarkus (“Have you walked in the stones of years?”)). Myslel tím autor, že Moskva tančí v rytmu rocku? Zatím jsem to tak přeložil, ale budu vděčen za přesnější překlad. Editor

Udate 13.12.,15 hod.

Z Británie, kde léta žije, se ozvala paní Olga, která má anličtinu i češtinu v malíčku a navíc má vybroušený cit na překlady. Píše:

"Moscow on the rocks" je možná dvojsmyslný nadpis v originále.

O rytmu rockové muziky to ale, myslím, není.

Autor možná chtěl popsat Moskvu, která efektivně žije a podniká, zatímco Západ o ní šíří fámy, že je na tom velmi špatně (sankce atd), je "on the rocks" = in a bad state = ztroskotala.

Možná měl na mysli tu vodku nalitou na ledové kostky.

Možná měl na mysli oboje.

Záludná, dvojsmyslná angličtina.

Jedna možnost překladu nadpisu by byla: "Ztroskotaná Moskva", kde potom v textu popisuje, že neztroskotala, je na tom výborně.

Přikládám krátké vysvětlení strýčka Googla.

on the rocks adjective

Poured over ice, usually in reference to alcoholic drinks.
In a bad state, particularly of a romantic relationship

Přikláním se k tomuto vysvětlení, zdá se mi nejblíž autorově záměru.