USA porušily pravidla hry v bankovním světě

27. února Kongres Spojených států amerických zveřejnil podrobnosti zákona o sankcích proti Rusku, známého jako DASKAA (Defending American Security from Kremlin Aggression Act – zákon na ochranu Ameriky před agresí Kremlu). Některé ze sankcí DASKAA proti Rusku jsou hodnoceny jako velmi tvrdé, dokument v Americe dostal přezdívku „pekelné sankce“.

Tyto sankce směřují dvěma směry – k zákazu figurování ruského státního dluhu na světových finančních trzích a k omezení investic do energetiky (prakticky k úplnému zákazu investic do energetických projektů na území Ruska a k omezení projektů, na kterých se účastní ruské společnosti mimo Ruskou federaci). Dalším předmětem sankcí DASKAA jsou ruské banky. Seznam bank musí určit Donald Trump. V první verzi zákona byl uveden seznam 8 státních bank v čele se Sberbank a VTB, ale později bylo od konkrétního soupisu upuštěno.

Dříve bylo alespoň známo, které ruské banky jsou předmětem sankcí a které ne. Ještě v roce 2014 byly na seznamu sankcí banky „Rossija“, Sobinbank, InvestCapitalBank, SMP Bank. O něco později byly uloženy sankce vůči bankám VEB, VTB, Sberbank, Rosselkhozbank, Gazprombank, bance „Moskva“. Později se na černý seznam fyzických osob z Ruské federace začali dostávat jednotliví bankéři. Nakonec byl v minulém roce zveřejněn „kremelský seznam“, kde se mezi 210 posuzovanými osobami vyskytoval značný počet bankéřů.

Ruská banka, jejíž majitel nebo manažer byl na černé listině, sice formálně nepodléhala sankcím, ale spadala do rizikové zóny. Avšak zůstávala skupina ruských bank, která byla formálně mimo tuto zónu a banky, které spadaly pod sankce, v nich mohly otevírat korespondenční účty v cizích měnách. Nová verze DASKAA se zaměřuje na destrukci vnitřního ruského systému korespondenčních účtů. Podle koncepce DASKAA zůstanou mimo podezření Washingtonu pouze banky, které hrají na straně USA.

Něco v tomto smyslu dělal Washington i dříve. V roce 2010 byl v USA přijat zákon FATCA (zákon o daňové evidenci zahraničních účtů). Je to zákon s exteritoriální účinností, vyžadující od bank všech zemí světa informace o fyzických a právnických osobách, které jsou daňovými poplatníky USA. Ruské banky tyto informace poskytují přímo Daňové službě USA. Při jakémkoliv porušení zákona FATCA hrozí ruským bankám sankce ze strany Washingtonu, od pokut až po úplné zablokování transakcí a účtů. Zákon DASKAA byl koncipován jako druhý „obojek“ pro ruské banky.

Čím tedy vyhrožuje DASKAA ruským bankám? Minimálně zablokováním všech transakcí v amerických dolarech (USD), které určitě projdou americkým bankovním systémem, to znamená, že jsou pod kontrolou americké finanční špionážní služby. V nejhorším případě se může Washington pokusit zablokovat operace ruských bank v jakýchkoli cizích měnách, které projdou systémem SWIFT. K tomu patří i zmrazování a zabavování zahraničních aktiv ruských bank, jestliže taková vlastní a jestliže spadají pod jurisdikce, kontrolované Washingtonem.

Rizika uplatnění DASKAA se poněkud zmírňují v důsledku cílené dedolarizace ruského bankovního systému. Podle údajů Centrální banky Ruské federace a podle stavu z 1. února letošního roku aktiva bank v cizí měně klesla o 4,9 % ve srovnání se stavem z 1. února minulého roku. Pasiva ruských bank v cizí měně rovněž za rok klesla o 4,6 %. Avšak dosud byla měnová soustava v aktivitách ruských bank významná: aktiva (především v dolarech a eurech) tvoří (1. února letošního roku) 309, 5 miliard dolarů (přibližně 22% všech aktiv) a pasiva – 310,9 miliard dolarů (přibližně 12 % všech pasiv).

Proces dedolarizace ruského bankovního systému je třeba výrazně urychlit. Mimochodem, od 29. března 2019 vstoupilo v platnost „zlaté pravidlo“ Basel III (mezinárodní standardy pro banky), které umožňuje evidovat zlato v rozvahách úvěrových institucí ve výši 100% jeho tržní ceny (dosud to bylo 50%). Fakticky se zlato vrátilo do světa peněz. Nepodléhá ekonomickým sankcím, proto se pro ruské banky stalo východiskem ze situace, způsobené zákonem DASKAA. Mohou provádět dedolarizaci náhradou valuty za zlato.

Aby se předešlo riziku blokování bankovních operací prostřednictvím systému SWIFT, Centrální banka už v roce 2014 zahájila rozvoj alternativního systému SPFS (Financial Reporting System). V roce 2017 Centrální banka oznámila, že SPFS byl spuštěn. Podle údajů Centrální banky se do systému SPFS zapojilo v roce 2018 asi 500 uživatelů, včetně Federálního ministerstva financí a velkých národních korporací – „Gazprom Neft“, „Rosneft“ aj. Zatím však ruské banky preferují systém SWIFT a SPFS považují za „náhradní letiště“ pro případ blokování systémem SWIFT. SPFS se dosud nestal alternativou systému SWIFT, zahraniční partneři se k němu nepřipojili. Teprve nedávno SPFS překročil hranice Ruské federace, první připojení nerezidentů byla provedena, ale vzhledem k tomu, že zákon DASKAA bude schválen do začátku léta, proces internacionalizace SPFS by měl být značně urychlen. V opačném případě se zahraniční obchod Ruské federace může zastavit (hodnota vývozu ve vztahu k HDP se v posledních letech pohybovala v rozmezí 25 – 30 %).

U systému DASKAA existuje ještě jeden zajímavý bankovní aspekt. Patři k němu sankční omezení pro Centrální banku Ruské federace. Centrální banky ve většině států světa mají status „nezávislých institucí“, což jim umožňuje mít velice vysokou imunitu vůči sankčním opatřením a zároveň jsou chráněny od trestního stíhání. Výjimkou jsou centrální banky v Sýrii, Íránu, Libyi, Severní Koreji; také proti nim jsou uplatňovány sankce Washingtonu. Jednak proto, že patří do systému vládních orgánů, a také proto, že tyto centrální banky se pokoušely o celkové vymanění z dolarového systému, což je považováno za přímou výzvu pro „vlastníky peněz“. Např. Centrální banka v Libyi začala dle nařízení M. Gaddafiho včas přecházet z amerického dolaru na euro a připravovala zavedení nové mezinárodní měny – zlatého dináru. V souvislosti se zmíněnými centrálními bankami byla přijata opatření, jako je blokování operací prostřednictvím systému SWIFT (Centrální banka Íránu) a zmrazení zahraničních aktiv (devizových rezerv, uložených v zahraničních bankách).

O záležitosti, týkající se zmrazení mezinárodních aktiv Centrální banky Ruské federace zákon DASKAA neříká nic, ale vyskytuje se v něm taková sankční inovace jako je zákaz vystupování dluhových cenných papírů Centrální banky na světových finančních trzích. Celkem vzato, takové cenné papíry Centrální banka nikdy nevydávala, ale autoři amerického dokumentu se rozhodli do budoucna vyloučit podobnou možnost.

Kromě toho DASKAA zakazuje Centrální bance získávat krátkodobé úvěry v cizích měnách prostřednictvím swapových operací. K těmto operacím Centrální banka Ruské federace přistupovala mnohokrát. Jedno z nejrekordnějších čerpání půjčky bylo zaznamenáno v roce 2009, kdy výše dluhu na swapových transakcích dosáhla 11,9 miliard dolarů. Další vrcholová hodnota byla zaznamenána v roce 2017; za 3. čtvrtletí roku 2017 dovezla Centrální banka do země 8,9 miliard dolarů při využití swapových operací. Z mého pohledu je tento zákaz vážnou výzvou pro Centrální banku Ruska a zachází nad rámec nepsaných pravidel hry.

Přání některých amerických zákonodárců dostat Centrální banku pod přísnou kontrolu se projevuje také ve skutečnosti, že ve fázi přípravy DASKAA byl pro Centrální banku navrhován zákaz podpory komerčních bank, které jsou pod sankcemi. To je šílenství: nutit Centrální banku Ruska podílet se na sankcích Washingtonu proti ruským bankám, na které je povinna dohlížet! V poslední verzi zákona toto opatření chybí.

V každém případě, USA porušily pravidla hry v bankovním světě. Nic jim nebrání, aby to mohly dělat dál. To znamená, že blokování operací Centrální banky systémem SWIFT a zmrazování devizových rezerv Centrální banky Ruské federace je nadále možné.