Můj komentář ke zrušené výstavě aktů v knihovně Akademie věd

Zde je událost: Akademie věd ukončila výstavu aktů. Nahé ženy vyvolaly pobouření

Je hezké, že se to vykládá černobíle, ale máslo na hlavě mají asi 4 strany. Jednalo se o tvrdý obchod – nikoli o boj ideologií.

1) Na půdu knihovny Akademie věd čisté akty jako propagace vědy nepatří. Prostě nepatří. Akademie věd si má držet jistou vážnost a je odsuď posuď. Nemám problém s uměleckými akty v knihovnách. Mám problém s akty, které iniciuje Akademie věd a jako propagaci vědy. Marně přemýšlím, jaké sdělení tím Akademie dává.

2) Je zcela evidentní, že fotograf Karel Richtr prostě chtěl reklamu, a spojení s Akademií věd (zřejmě kvůli zákulisním známostem) mu nabízelo se etablovat. To se mu podařilo. Akademie věd ovšem neprohlédla, že to dělá na úkor své vážnosti.

3) Právě založená samozvaná skupina „Genederové expertní komora ČR“ hledala totéž co fotograf. Hledala případ, na kterém by se etablovala, a vešla ve známost veřejnosti. O nějaké akty či svlečené ženy jí nešlo, hledala reklamu a debut pro své budoucí působení, debut, na kterém získá moc ovlivňovat dění. Tedy v zásadě zcela stejný cíl jako fotograf Karel Richtr, kdy oběma stranám jde o reklamu ať to stojí veřejnost, Akademii či další strany co to stojí, hlavně že mám reklamu. Zde se tedy projevil karmický zákon – svůj ke svému.

Zcela klíčovou úlohou bylo chování ředitele knihovny, který měl mít koule, a tu výstavu stůj co stůj měl nechat dokončit, když už tu kravinu začal. Protože „Genderová expertní komise ČR“ hrála o všechno, o svou budoucnost, moc, vliv. Kdyby jim to nevyšlo, ředitel knihovny by je fakticky zabil a vykastroval navěky. Zřejmě vyvinuly silnou hysterii, protože jim šlo o všechno a George Soros a Norské fondy, které jako pátá kolona tyto „disidenty“ velmi štědře financují, také chtějí výsledky. Kdyby ředitel měl koule, šla by se celá „Genderová expertní komise ČR“ klouzat na věky věků.

„Genderová expertní komise ČR“ sehrála svou roli – na rozdíl od ostatních – špičkově. Znovu říkám, o akty nešlo, šlo o debug a etablování se. Svou výhru pak nechali oslavovat a řečnit nikoli ženami, ale ústy muže, a nakonec svůj triumf veřejně okomentoval Tomáš Pavlas s této slepičí expertní komory, který „ocenil stažení výstavy“. Je to jako když mocný spolek a otec vysvětluje nezvernému klukovi plně podléhající jeho moci, že je dobře, že jeho příkaz dodržel.

* * *

Jinak řečeno, slepičí expertní komise vyhrála na 300 %. Získala debut, známost, vliv. A ředitel knihovny Akademie věd ČR se její moci dobrovolně podvolil, a symbolicky se tak Akademie věd ČR podvolila vlivu slepičí expertní komise.

Nebylo to drahé za to, že Akademie věd ČR chtěla zaštítit svou vážností a renomé fotografa aktů Karla Richtera? Namísto toho zaštítila svou vázností a renomé „Genderovou expertní komisi ČR“ a vykonala všechny rituály, které by jakýkoli přírodní člověk pochopil jako symboly toho, že se Akademie věd ČR zcela a bezvýhradně podřizuje „Genderové expertní komisi ČR“?

Dělám to, na co mám koule. A když nemám, tak riskuji, že mě ještě více někdo vykastruje a vezme mi i ten poslední kousek moci, co mám.

Chyba byla na začátku – Akademie věd ČR neměla v žádném případě žádné akty pod svým jménem vůbec vystavovat. Max. akty slavných vědkyň. Nepatří to do toho, co se od Akademie věd ČR očekává – a nijak to nesouvisí s puritánstvím. Kam nemůže čert, tam nastrčí ženu. To si Akademie věd ČR vyzkoušela na vlastní kůži.

Jsem zvědav, zda Akademie věd ČR udělá něco pro to, aby se vyzula z vazalství slepičího expertního spolku, nebo jim tu moc nechá. Sázím na druhý případ. Zadarmo se slepičí spolek nedá.

Poznámka editora

Sice s obsahem článku celkem souhlasím, ale stejně mi to nedá, abych si trošku nerýpl. Ono existuje nějaké pravidlo nebo zákon, že věda musí být suchá a bezpohlavní? Nebo že vědec musí být vousatý dědek, který nevnímá nic, než svou vědu, a na krásu světa už rezignoval, pokud ji vůbec někdy registroval?

Nemyslím si, že vážnost Akademie nebo potažmo vědy vůbec snižuje nahota ženského těla na půdě Akademie stejně jako například vážnost vážné hudby nesnižuje to, zda jí poslouchám v obleku nebo v džínách. Podle mě daleko více snižuje vážnost vědy tzv. junk science. To je postup, kdy si vědec vytkne cíl, který chce dokázat, a pak selektivně vybírá důkazy PRO, přičemž přehlíží a vyřazuje ty, které tomu odporují. Takový postup se dnes ve vědeckém světě, který je závislý na grantech, vžil a je hodně běžný. Provádějí ho mnohé farmaceutické a bio- firmy (třeba Monsanto), Dnes už klasickým příkladem takového postupu byly "důkazy" pro škodlivost pasivního kouření. Tam skutečně dělali psí kusy, dokonce ohýbali metody statických výpočtů, jen aby potvrdili to, co si na začátku vytkli potvrdit.