Snowden uprchl do Ruska, Američané prskají
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2013/06/5542-snowden-uprchl-do-ruska-americane-prskaji.htm
Vladimír Stwora
Tak se zdá, že Čína a Rusko vypálily Američanům rybník, když umožnily Edwardu Snowdenovi, člověku, který odhalil a zveřejnil americké šmírování celého světa, únik před chapadly tzv. „americké spravedlnosti“. Číňané čekali 5 hodin po odletu letadla se Snowdenem na palubě, až když si byli jistí, že Snowdenovo letadlo bezpečně opustilo jejich vzdušný prostor, vydali krátkou informaci, že Snowden už není v jejich jurisdikci. Tou dobou už měl Snowden na palubě letadla Aeroflotu, let číslo SU213 do Moskvy, v sobě druhé podávané jídlo. :)
Kdo je Edward Snowden?
- Narodil se v Severní Karolíně, je mu 30
- V roce 2004 se stal armádním rezervistou, propuštěn po čtyřech měsících
- V NSA začal pracovat jako strážce
- V CIA pracoval v oddělení IT Security
- Ze CIA odešel v roce 2009, pak pracoval jako kontraktor pro NSA a další firmy včetně Booz Allen
- Přezdívá sám sebe Verax – z latinského „vždy mluví pravdu“
Prý si to americká strana zavinila sama. Než vyřídila příslušné papíry k žádosti o vydání Snowdena, bylo pozdě. „Čína neměla jinou možnost, než umožnit legálně Snowdenovi vycestovat, nic proti němu neměla,“ prohlásily čínské zdroje, což vyvolalo úlevu mezi obyčejnými lidmi v Hong Kongu i v Číně samotné. Není pochyb o tom, že by se Čína dostala do delikátní situace, být americkou stranou požádaná včas – tj. ještě před vycestováním Snowdena. Na jedné straně je tady snaha nepoškodit čínsko-americké vztahy a příliš nedráždit svého největšího dlužníka, na druhé straně jedno z mnoha Snowdenových odhalení se týkalo Číny: NSA věnovala Číně velkou pozornost a intenzivně šmírovala v jejich digitálních vodách. Takže se hodilo, že Snowden stačil odletět dříve, než byla oficiální žádost o vydání podána.
Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo podivení, jak je možné, že Snowden odletěl s neplatným pasem. Stačilo už totiž pas zneplatnit. Mluvčí ministerstva, Jen Psaki, prohlásila, že to je v podobných případech běžná praxe. „Osoba obviněná ze zločinu, jako pan Snowden, by neměla mít možnost cestovat volně ze země do země, jedinou vyjímkou je její vrácení tam, odkud prchá,“ řekla.
Únik byl připravován za pomoci ředitele právního týmu Wikilekas, bývalého španělského soudce Baltasara Garzóna, který je také známý tím, že vydal zatykač na bývalého chilského prezidenta Augusta Pinocheta.
Ve Washingtonu mnohým poklesla čelist, když se dozvěděli, že Snowden uprchl; byli přesvědčeni, že jim ho Hong Kong vydá, protože má tradičně dobré vztahy s USA, a jak Čína tak Hong Kong by se je neodvážily ohrozit.
A když prosáklo, že Snowden nehodlá v Rusku zůstat, ale bude chtít požádat o azyl v Ekvádoru, Venezuele nebo na Kubě, zavládlo zděšení. „Každá z těchto zemí je Americe nepřátelská,“ vztekle funěl Mike Rogers, vedoucí parlamentní komise pro zpravodajskou službu. Senátor Charles Schumer prohlásil, že to vypadá tak, jako by Putin nikdy nepromarnil příležitost píchnout Američany do očí, pokud může, ať už jde o Snowdena nebo o Sýrii či Írán. Ředitel NSA, generál Keith Alexander, se dal slyšet, že Snowden je zjevně člověk, který zradil důvěru do něj vloženou. „Je to někdo, který zjevně nejedná s čestnými úmysly,“ prohlásil.
Po příletu do Ruska Snowden neprošel běžným odbavením, ale strávil noc na letišti v hotelovém pokoji u terminálu E, protože nemá vstupní visa. Na letišti ho očekávali novináři a diplomaté z Venezuely a Ekvádoru, dokonce se objevil i ekvádorský velvyslanec Patricio Chávez. Marně. Se Snowdenem se jim mluvit nepodařilo. Ekvádorský ministr zahraničí Ricardo Patiño v tweetu potvrdil, že Snowden požádal v Ekvádoru o politický azyl.
Čert ví, jak to doopravdy se Snowdenem je. Měli jsme tady článek, který naznačoval, že Snowden hraje dvojí roli, že byl ve skutečnosti vybrán NSA a tajemství, která zveřejnil, byla americkou stranou ke zveřejnění připravena. Je to možné, i když ve světle posledního vývoje spíše méně pravděpodobné. Jisté je jen to, že se pravdu nedovíme. Tak, jako v případe Julia Assangeho, zakladatele Wikileaks.
Článek byl publikován 24.6.2013
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.