Karadžič říká, že by měl být odměněn, místo obviňován

Bývalý bosensko-srbský prezident Radovan Karadžič zahájil v úterý svoji obhajobu u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), kdy spolu s tím začal poslední soud s Goranem Hadžičem, bývalým prezidentem samozvané Republiky Srbská krajina.

67letý Karadžič se hájí sám a začal číst svoji úvodní řeč, oblečen v modrém obleku a kravatě s bílými pruhy.

„Dobré ráno, jsem psychiatr, vzdělaný člověk. Místo abych byl obviňován, měl bych být za dobré věci, které jsem udělal, odměněn,“ řekl Karadžič.

„Naši armádu jsem mnohokrát zastavil, i když jsme byli blízko vítězství, a usiloval jsem o mír,“ dodal Karadžič. „Akceptoval jsem čtyři z pěti mírových návrhů. Navíc jsem osobně dohlížel na humanitární pomoc.“

Karadžič byl zatčen v srbském hlavním městě Bělehradě a v polovině roku 2008 převezen do Haagu, poté, co strávil více než 13 let vyhýbáním se zatčení.

Jeho soud u tribunálu začal před třemi lety. Tento bosensko-srbský politický vůdce je obviněn z toho, že byl jedním z osnovatelů etnických čistek během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Je obviněn z genocidy, zločinů proti lidstvu a z porušení zákonů či zvyklostí války.

„Všichni, kdo mne znají, vědí, že nejsem autokrat, nejsem agresivní, nejsem netolerantní,“ řekl soudcům. „Naopak, jsem mírný člověk, tolerantní člověk s velkou schopností rozumět ostatním.“

Karadžič se bránil, že byl proti rozdělení Bosny a Hercegoviny a že byl „zatlačen do kouta“ ostatními stranami. „Neustále jsme se bránili,“ řekl. „Měli jsme kontrolu nad více než 60% Bosny. Věděl jsem, že by bylo šílené získat víc.“

„Věřil jsem mezinárodnímu společenství a často jsem napadal naše důstojníky,“ řekl Karadžič ohledně údajných zločinů bosensko-srbské armády.

„Měl jsem tendenci věřit zvěstem, lžím a propagandě, ačkoliv jsem věděl, že jejich rodiny byly zabity. Měl jsem tendenci je obviňovat, většinou neoprávněně.“

„Pravda je na naší straně,“ uzavřel svoji řeč asi o hodinu a půl později. Pak začal předvolávat své první svědky, počínaje plukovníkem Andrejem Demurenko, ruského náčelníka štábu OSN v Sarajevu od ledna do prosince 1995.

Demurenko obhajoval své tvrzení, že útoky na sarajevské Markale, při kterých bylo zabito přes 100 lidí, byly zorganizovány muslimy a nemohly být provedeny bosenskými Srby.

Karadžičovi bylo poskytnuto na předložení své obhajoby 300 hodin. Řekl, že povolá 300 svědků, aby vypovídali v jeho prospěch. Po svém půlhodinovém souhrnném představování Demurenka byl přerušen předsedajícím soudcem O-Gon Kwonem, který tvrdil, že jeho řeč je příliš dlouhá.

Mezitím začal v jiné místnosti ICTY proces s Hadžičem. Tento bývalý prezident samozvané Republiky Srbská krajina byl obviněn z řady zločinů, spáchaných ve východní Slavonii v Chorvatsku od srpna 1991 do června 1992, během války v bývalé Jugoslávii, a to včetně pronásledování, vražd, uvězňování, mučení, nelidských činů, krutého zacházení, deportace a bezohledného ničení.

Tento válečný srbochorvatský politik byl z celkových 161 lidí obviněných tribunálem OSN pro válečné zločiny poslední, který byl na útěku. Unikal od července 2004 a byl zatčen srbskými úřady 20. července 2011.