Kyrgyzstán, Amerika a globální obchod s drogami, 2. část

Předchozí část

Post-tulipánová vláda Bakijeva – a drogy

Existuje zdá se málo pochyb, že ačkoliv vláda Akajeva byla zkorumpovaná, korupce se za nového post-tulipánového režimu Bakijeva ještě zvýšila. Slovy profesora Kolumbijské univerzity Alexandera Cooley, rodina Bakijeva „vedla zemi jako zločinecký syndikát“.⁽¹⁹⁾Bakijev a Rumsfeld

Konkrétněji, Bakijevova rodina, podle Petera Leonarda z Associated Press, převzala naprostou kontrolu nad pašováním drog procházejících touto zemí.

Úřady a analytici téměř nepochybují, že Bakijev a jeho příbuzní jsou srdcem obchodu s drogami.

„Celá Bakijevova rodina je zapletena do pašování drog,“ řekl Alexander Kňazev, respektovaný nezávislý politický analytik z Biškeku, kyrgyzského hlavního města.

„Když se Kurmanbek Bakijev dostal k moci, všichni drogoví baroni byli zabiti a (jeho starší bratr) Žanybek Bakijev konsolidoval většinu pašování drog do svých rukou.“

Vice-premiér a vrchní státní zástupce Azimbek Beknazarov také potvrzuje názor, že Bakijev a jeho rodina mají zájmy v obchodu s drogami, ačkoliv zatím na základě těchto tvrzení nezačalo žádné konkrétní vyšetřování.⁽²⁰⁾

V říjnu 2009 Bakijev zrušil kyrgyzskou Agenturu pro kontrolu drog, což vedlo nadaci Jamestown ke spekulaci, že Bakijev „centralizuje ilegální kontrolu nad drogovou ekonomikou a nemá zájem na mezinárodních iniciativách v oblasti kontroly narkotik“. Dodala, že:

Celkově kontroluje přepravu drog přes Kyrgyzstán zhruba pět neidentifikovatelných skupin. Ačkoliv jsou bezpečnostním strukturám známy, mají tyto skupiny vazbu na vládu, nebo občas vládu zastupují, a proto mohou volně provádět své aktivity beztrestně.⁽²¹⁾

V květnu 2010 bývalý kyrgyzský místopředseda Bezpečnostní rady Alik Orozov novinám v Biškeku řekl, že Agentura pro kontrolu drog byla uzavřena Janyšem Bakijevem, který si přál převzít naprostou kontrolu nad pašováním drog. Toto obvinění bylo potvrzeno bývalým zástupce šéfa bývalé Agentury pro kontrolu drog Vitalijem Orozalijevem, která dodal, že:

Problémy se začaly objevovat na úrovni amerického ministerstva zahraničí. Všechny iniciativy navýšit financování Agentury pro kontrolu drog byly uťaty přesně tam. Všichni předešlí američtí velvyslanci byli pravidelnými hosty Agentury pro kontrolu drog. Nicméně s příchodem (americké velvyslankyně v Kyrgyzstánu) Tatiany Gfoeller (v r. 2008) byly všechny kontakty zrušeny, jako by je odřízl nožem. Vykázala¨naprostou lhostejnost vůči agentuře, plně se distancovala od tohoto projektu a nepřijímala naše pozvání. Dokonce nechtěla poskytnout ubytování našim americkým kolegům (z DEA) – kteří chtěli založit něco jako svoji vlastní kancelář v Biškeku – na území amerického velvyslanectví. Co způsobilo tak ostrý obrat v americké diplomacii u problému boje s drogami souvisejících zločinů v Kyrgyzstánu můžeme jen tušit.⁽²²⁾

Kontra puč z dubna 2010

Zapojení Bakijeva do drog zdá se ve Washingtonu nevyvolalo žádné protesty. Ale v únoru 2009 kyrgyzský parlament odhlasoval v poměru 78-1 uzavření americké letecké základny v Manas, a stejný měsíc Bakijev v Moskvě oznámil, že Manas uzavře a přijme více než 2 miliardy dolarů nouzové pomoci a investic od Ruska. Nicméně:

Manas Transit CenterKyrgyzská vláda ukončila zradu Moskvy tím, že přijala prvních 300 milionů dolarů předtím, než začala znovu projednávat vyšší nájem se Spojenými státy za přejmenované „Transitní centrum Manas“. V důsledku toho vztahy mezi Moskvou a Biškekem ochladly na historické minimum, zatímco Bakijevova vláda radostně vyinkasovala nové šeky poskytnuté jak Moskvou, tak minoritními Uzbeky, kteří řekli, že na ně zaútočila kyrgyzská armáda a policie, a jejich svědectví byla podpořena nezávislými pozorovateli.⁽²³⁾

Ale Bakijevova radost měla krátkého trvání. Jeho političtí odpůrci, vědomi si a vyděšeni jeho zištnými manipulacemi, se v dubnu 2010 sjednotili v úspěšné, Rusy podporované snaze ho svrhnout. Podle Christian Science Monitor:

Mnozí věří, že puč v Kyrgyzstánu byl zorganizován Rusy, kteří byli s předešlým vůdcem celkem nespokojeni. Kreml považoval pana Bakijeva za nedostatečně loajálního, protože se opakovaně zdráhal uzavřít americkou základnu v Manas, která hraje klíčovou roli v zásobování amerických jednotek v blízkém Afghánistánu.⁽²⁴⁾

Ruská nelibost ohledně Bakijeva byla také vysvětlena autorem z na PNAC napojené nadace Jamestown:

Medveděv byl při uplatňování ruské nadvlády v post-sovětském prostoru nekompromisní. Trval na tom, aby byla vláda kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva svržena v krvavé revoluci z minulého týdne, která po sobě zanechala více než 80 mrtvých a asi 1500 zraněných, v důsledku Bakijevovy nekonzistentnosti stavět se proti americké vojenské přítomnosti ve střední Asii. Podle Medveděva nejdříve Bakijev nařídil USA a jejich spojencům opustit leteckou základnu v Manas, poblíž hlavního kyrgyzského města Biškek. Pak Američanům umožnil pokračovat v používání Manas pro přepravu personálu a dodávek do Afghánistánu, přejmenoval ji na „tranzitní centrum“ a zvýšil platby za nájem. Nyní, žertoval Medveděv, mohou důsledky „takové nekonzistentní politiky“ vidět všichni (www.kremlin. Ru, 14. dubna).

Zpráva zaslaná elitě ve Washingtonu je jasná: držte se mimo sféry vlivu Moskvy. Medveděv trval na tom, že USA „nesmí Rusko poučovat, jak má žít“ (RIA Novosti, 14. dubna).⁽²⁵⁾

Hluboké síly a kyrgyzská krize v červnu 2010

Je také příliš brzy na to, aby bylo možné s důvěrou mluvit o tom, kdo byl za velké etnické násilí v červnu 2010, kde bylo prolito více krve, než v předešlé epizodě v r. 1990, zodpovědný. Zdá se, že však není důvod pochybovat o zjištění pozorovatelů OSN, a to, že boje nebyly spontánní, ale „organizované, cílené a dobře naplánované“ – započaté organizovanými skupinami střelců v lyžařských kuklách.⁽²⁶⁾

Po červnových událostech nový kyrgyzský režim vyřkl obvinění, že násilnosti byly podněcovány Bakijevovou rodinou, ve spolupráci nejméně s jedním drogovým králem a představiteli džihádistického Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU):

Šéf kyrgyzské státní bezpečnostní služby Kenešbek Dušebajev tvrdí, že příbuzní bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva konspirovali s islámskými militanty s cílem destabilizovat jižní Kyrgyzstán.

Podle Dušebajeva se Maxim Bakijev, syn svrženého prezidenta Bakijeva, setkal s představiteli Islámského hnutí Uzbekistánu (IMU) v Dubaji, zatímco bratr bývalého prezidenta Janyš vyjednal obchody s afghánským Talibanem a tádžickými bojovníky. „Převoz válečníků na jih republiky proběhl v předvečer červnových událostí, a to z afghánské provincie Badachšan, přes tádžické okresy Chorog a Murghab. Spolupráce na převozu (bojovníků) byla zajištěna bývalým tádžickým velitelem opozice a drogovým baronem, jehož kontaktem byl Janyš Bakijev,“ řekl Dušebajev.

Bojovníkům Talibanu, Tádžikům, IMU a Islámské unii džihádu (IJU) bylo nabídnuto 30 milionů dolarů, dodal… Dušebajev varoval, že islámští militanti se snaží nepokojů v jižním Kyrgyzstánu využít. „Nedávno vůdci IMU a váleční náčelníci uspořádali setkání v jižním Waziristánu v Pákistánu. Účastníci setkání došli k závěru, že současná situace v provinciích Oš a Jalal-abad je příznivá pro vyvolání destruktivních aktivit v celém regionu,“ řekl.⁽²⁷⁾

Times (Londýn) o těchto obviněních informoval a dodal:

Dočasná prezidentka, Roza Otunbajeva, řekla, že „mnoho podněcovatelů bylo zatčeno a poskytují důkazy o Bakijevově zapojení do těchto událostí“. Zástupce šéfa bezpečnosti Kyrgyzstánu, Kubat Bajbalov, tvrdil, že vycvičené skupiny mužů ze sousedního Tádžikistánu střílely minulý týden bez rozlišování do Uzbeků a Kyrgyzů z auta s tmavými skly, aby vyprovokovaly konflikt.⁽²⁸⁾

Podle mnoha zdrojů je IMU sítí uskupení etnických Uzbeků z Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, a silně se u financování svých protivládních aktivit spoléhá na narkotika.⁽²⁹⁾

Nicméně obvinění nové vlády proti Bakijevovi a IMU mohla být vypočítavostí. Je stále jasnějším, že oběťmi masakru byli „většinou menšinoví Uzbeci, kteří říkají, že na ně zaútočila kyrgyzská armáda a policie, a jejich svědectví byla podpořena nezávislými pozorovateli“.⁽³⁰⁾ Uzbecké čtvrti skončily v troskách, zatímco kyrgyzské oblasti byly z velké části nedotčeny.⁽³¹⁾ Může se zjistit, že násilnosti měli původ v předešlém konfliktu v květnu, do kterého byli zapojeni vůdci mafie, v předvečer puče z dubna 2010.⁽³²⁾ To vedlo koncem května k násilným nepokojům, z jejichž zorganizování byl podezřelý bývalý prezident Bakijev.⁽³³⁾

Tato situace si říká o nestranné mezinárodní vyšetřování. Pokud stávající konflikt nebude zcela vyřešen, je pravděpodobné, že do něj budou zataženi jak islámští extremisté, tak místní pašeráci drog.⁽³⁴⁾

Poznámky

• 19 “Despotism Doesn’t Equal Stability,” Newsweek, April 7, 2010.
• 20 Peter Leonard, “Heroin trade a backdrop to Kyrgyz violence,” San Francisco Chronicle, June 24, 2010.
• 21 “Kyrgyzstan Relaxes Control Over Drug Trafficking,”Jamestown Foundation, Eurasia Daily Monitor, 7:24, February 4, 2010.
• 22 “Kyrgyz ex-drug official says ousted leader's brother behind abolishing agency,” BBC Worldwide Monitoring, July 3, 2010; citing Delo [Bishkek], May 19, 2010, June 2, 2010.
• 23 Alexander Cooley“Manas Hysteria: Why the United States can't keep buying off Kyrgyz leaders to keep its vital air base open,” Foreign Policy, April 12, 2010.
• 24 Dmitry Sidorov, “To make progress on Afghanistan and Russia, Obama must get Kyrgyzstan right,” Christian Science Monitor, June 24, 2010.
• 25 Pavel Felgenhauer, “Moscow Opens the Prospect of an Iranian Arms Embargo,” Jamestown Foundation, Eurasia Daily Monitor, 7:73, April 15, 2010.
• 26 'Violence in Kyrgyzstan orchestrated and well-planned,”Ummid.com, June 16, 2010: „Prohlášení OSN, že boje byly „zinscenované, cílené a dobře naplánované“ – započaté organizovanými skupinami střelců v lyžařských kuklách – posiluje tvrzení vlády, že najatí útočníci prováděli nájezdy v celém Oš, a stříleli jak Kyrgyze, tak Uzbeky, aby zažehli staré napětí. Rupert Colville, mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva, řek: „Může být chybou považovat to, aspoň původně, za mezietnický konflikt. Zdá se, že na počátku to řídila jiná agenda.“
• 27 Deirdre TynanKyrgyz Provisional Government Alleges Bakiyev-Islamic Militant Link,” EurasiaNet, June 24, 2010. Generál Abdullo Nazarov, šéf národně-bezpečnostního úřadu ministerstva v tádžické oblasti Badachšanu, později popřel „zprávy některých médií, že se Nazarov setkal v Tádžikistánu s Janyšem Bakijevem, bratrem bývalého kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, předtím, než v Kyrgyzstánu propuklo násilí.“ „Z etnických střetů vinil některé „velmoci“, které podle něj chtěly Kyrgyzstán „zapálit“, aby se mohly zaplést do záležitostí tohoto regionu. (Tádžický generál popírá zapletení do kyrgyzských násilností, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, 1. července 2010).
• 28 Tony Halpin, “Snipers and dread linger in aftermath of pogrom,” Times (London), June 16, 2010.
• 29 Např. „Zapojení ruských organizovaných zločinných syndikátů, prvků ruské armády a regionálních teroristických skupin do pašování drog ve střední Asii, na Kavkaze a v Čečensku“, Federální výzkumná divize, kongresová knihovna, říjen 2002, 1: „O Islámském hnutí Uzbekistánu (IMU) je známo, že se silně spoléhá na pašování drog přes řadu tras ve střední Asii, aby podporovalo vojenské, politické a propagandistické aktivity. Toto pašování je založeno na převozu heroinu z Afghánistánu přes Tádžikistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán do Ruska, a pak do západní Evropy.“
• 30 Andrew E. Kramer, “After Kyrgyz Unrest, a Question Lingers: Why?” New York Times, June 27, 2010.  
• 31 Andrew E. Kramer, “Investigation by Kyrgyz police said to be corrupted; Uzbeks are being blamed for violence that targeted them, rights groups say,” International Herald Tribune, July 2, 2010.
• 32 Sanobar ShermatovaKyrgyz South and Uzbek issue,” Ferghana.ru, June 9, 2010. Článek mafiánské vůdce neidentifikoval. 21. dubna rádio Svobodná Evropa oznámilo, že dočasná kyrgyzská vláda se snaží zatknout naturalizovaného amerického občana Jevgenije Gureviče za zpronevěru státních peněz, společně se synem Kurmanbeka Bakijeva Maksimem. O měsíc později italské úřady oznámily, že Gurevič je hledán v Římě za zpronevěru asi 2,7 miliard dolarů z divizí Telecom Italia a telefonní společnosti Fastweb ((“Kyrgyzstan Wants Business Partner Of Ex-President's Son Arrested,” Radio Free Europe/Radio Liberty, April 21, 2010; cf. “Business Associate Of Kyrgyz President's Son Wanted By Italy,” Radio Free Europe/Radio Liberty, March 10, 2010). Rosa Otunbajeva, tehdy v opozici, označila Gureviče za „účetního italské mafie“ (“Kyrgyz Opposition Party Demands President And His Son Resign,” Radio Free Europe/Radio Liberty, March 12, 2010). Cf. John Daly, OilPrice.com, July 2, 2010: „9. března italská média informovala, že soudce Aldo Mordzhini v Římě vydal na Gureviče zatykač na základě obvinění ze zpronevěry 2,7 miliard dolarů italským telekomunikačním společnostem, z praní peněz a vazeb na mafii.“
• 33 Aleksandr Shustov South Kyrgyzstan: An Epicenter of Coming Conflicts?” Strategic Cultural Foundation, May 25, 2101. Šustov bystrozrace předpověděl červnový masakr a varoval, že „napětí pravděpodobně přeroste do konfliktu charakterem podobnému občanské válce. Cf. Kramer, New York Times, June 27, 2010: „Bývalí vládní představitelé říkají, že noví vůdci ve své vládě brzy zaškobrtli a nepodařilo se jim zvítězit nad policií nebo vyhodit velitele jmenované bývalým prezidentem. Bolot E. Šernijazov, ministr vnitra, problémy s převzetím velení nad policí uznal, ale v sobotním rozhovoru řekl, že ji má nyní z velké části pod kontrolou. „Velím 80% ministerstva vnitra,“ řekl. „Zbývajících 20% stále váhá.“ Problémy se poprvé objevily již 13. května, v málo postřehnuté, ale při zpětném pohledu kritické konfrontaci poté, co stoupenci pana Bakijeva obsadili provinční vládní budovu v Jalal-abadu, městě na jihu. Čelíc regionální revoltě a neschopni obrátit se na policii požádali členové vlády vůdce uzbecké menšiny na jihu Kadyržana Batyrova, podnikatele a univerzitního profesora, aby jim pomohl znovu získat kontrolu pomocí dobrovolných ozbrojenců, což udělal. V horké atmosféře etnické nedůvěry na jihu se toto rozhodnutí ukázalo být osudným omylem, podle Alikbeka Ješčenkulova, bývalého ministra zahraničí, a obnovilo to konflikt na etnickém základě. „Dostali Uzbeky do řešení kyrgyzských věcí,“ řekl pan Ješčenkulov. Druhý den se shromáždil dav tisíců Kyrgyzů, kteří požadovali, aby dočasná vláda zatkla pana Batyrova. „Místo aby se tomuto davu postavili, zahájili trestní vyšetřování proti Batyrovovi“, ačkoliv zareagoval na prosbu vlády o pomoc, řekl Edil Bajsalov, který působil jako náčelník štábu paní Otunbajeva, než tento měsíc rezignoval.“

Pokračování...