Derivátová obluda: Navzdory reformám žije a má se k světu

Kdokoliv, kdo si myslí, že nový zákon o finanční reformě nás zachrání před příští finanční katastrofou, musí snít. Zde jsou fakta…

Fakt: Americké deriváty, které pomohly způsobit poslední dluhovou krizi, jsou pouze přehazovány dokola, jako křesla na palubě Titaniku.

Fakt: Naprosto nic se s derivátovou obludou nedělá v zahraničí, kde je více než dvakrát větší.

Fakt: A co je nejdůležitější, i přes měsíce trvající debatu a tisíce stránek legislativy dva největší kšeftaři s rizikem – ministerstvo financí a Fed – nebyli plácnuti přes prsty. Naopak dostali více pravomocí.

Téměř nic nebylo učiněno pro to, abychom se zabývali obrovskými riziky u derivátů, před kterými Vládní účetní úřad (GAO) varoval asi před 16 lety v mezní studii Finanční deriváty, potřebná opatření na ochranu finančního systému (pdf).

A nic se neudělalo, abychom se vypořádali s riziky, před kterými jsme kongres varovali asi před 15 měsíci v našem dokumentu Nebezpečné nezamýšlené důsledky (pdf).

Potřebujete důkaz? Tak čtěte…

Fakt číslo 1: Deriváty amerických bank budou přesunovány jako křesla na palubě Titaniku

V poslední aktualizaci Správa měny (OCC) oznámila, že hodnota národních derivátů držených americkými komerčními bankami je 216,5 bilionů dolarů, či téměř patnáctinásobek hrubého národního produktu.

A navíc místo snižování jejich růst pokračoval a vzrostly o dalších 3,6 bilionů dolarů – ekvivalent celého jednoho čtvrtletního GDP – a to jen za poslední tři měsíce.

Ano, reforma regulace podnikla jisté kroky správným směrem, jako dostat část této obludy z ulice pod střechu burz. Ale nakolik to ochrání investory, když tato příšera stále roste?

Navzdory novým reformám budou deriváty objemově nadále růst. A budou to nadále vysoce leveragované investice, které vystavují finanční investory, jejich obchodní partnery, individuální investory a celý finanční systému riziku.

Kongres ví – nebo by měl vědět – o jaká rizika jde; GAO před nimi výslovně varoval asi před 16 lety, dlouho předtím, než krize roku 2008 začala. Deriváty vytváří masivní expozici vůči:

(a) kreditnímu riziku, coby „možnosti ztráty plynoucí z neschopnosti protistrany dostát svým finančním závazkům“;

(b) tržnímu riziku, „nepříznivému pohybu u cen finančních aktiv nebo komodit“;

(c) právnímu riziku, „úkonu ze strany soudu nebo regulačního nebo legislativního orgánu, který by mohl zneplatnit finanční kontrakt“;

(d) operačnímu riziku, „neadekvátní kontrole, vadným procedurám, lidské chybě, selhání systému nebo podvodu; a

(e) systémovému riziku, řetězci reakcí u finančních selhání, které mohou ohrozit národní nebo globální bankovní systém.

Zabývala se těmito riziky finanční reforma? Pouze okrajově.

Ba co víc, GAO varoval, že za naprostou většinu obchodů s deriváty je zodpovědných pár velkých hráčů – což je nebezpečná koncentrace rizika.

Snížila se tato rizika od té doby? Ne, jsou dnes dokonce mnohem hlubší: Poslední výkaz OCC o největších 25 bankách (tabulka 1, pdf, strana 23) ukazuje, že

• Jen ČTYŘI největší komerční banky – JP Morgan Chase, Bank of America, Citibank a Goldman Sachs – kontrolují deriváty za 205,3 bilionů dolarů, či 94,9% celkového objemu drženého všemi americkými bankami.
• Jen 25 největších bank kontroluje deriváty za 216,1 bilionů dolarů, či 99,82% celkového objemu. Jinými slovy, na každých 100 dolarů v derivátech drží tyto banky 99,82 dolarů; zatímco všechny zbývající banky drží směšných 18 centů.

Vypořádává se nová reforma regulace s touto obrovskou koncentrací rizika? Těžko. V podstatě se bojím, že má přesně opačný účinek a mlčky nechává vládu oštemplovat souhlas s tímto nebezpečným oligopolem.

Fakt číslo 2: Derivátová obluda v zahraničí je dvakrát větší. Ale naprosto nic se ohledně jejího zkrocení nedělá.

Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) oznámila, že na konci roku 2009 činila celková nominální hodnota derivátů obchodovaných na OTC trhu globálně 614,7 bilionů dolarů (pdf).

Navíc celkový objem obchodovaný na organizovaných trzích činil 21,7 bilionů v kontraktech futures a dalších 51,4 bilionů v opcích (pdf).

Celkový součet globálně: 687,8 bilionů dolarů

Problém: V této souvislosti má s novou legislativou cokoliv společného výhradně část držená americkými bankami (oněch 216,5 bilionů dolarů vykázaných OCC). Zbývajících 471,3 bilionů – dvojnásobek – zůstává mimo sféru jakýchkoliv reforem.

Fakt číslo 3: Finanční reforma nečiní nic, aby se udrželi na uzdě dva největší kšeftaři s rizikem: ministerstvo financí a Fed

Zákon o finanční reformě zajišťuje jak americkému ministerstvu financí, tak Federálním rezervám nové pravomoci a povinnost kontrolovat a monitorovat braní na sebe rizika velkými finančními institucemi.

Nicméně ironické je, že jde přesně o ty entity, které vytvořily – a nadále vytváří – největší systémové riziko:

• Ministerstvo financí tím, že udržuje největší federální deficit všech dob a vystavuje dluhopisový trh USA stejnému riziku nákazy, která nyní zasáhla Řecko, Španělsko, Portugalsko a Maďarsko. A…
• Federální rezervy tím, že masivně zvyšují americkou peněžní základnu, což pomáhá vytvářet stejný druh spekulačních bublin, které dluhovou krizi způsobily.

Je jasné, že kongres provedl jen o málo více, než rychlé zadrátování – bojuje poslední válku, i když sedí na sudu s prachem války další.

Mé doporučení: zůstaňte v bezpečí. A pokud máte k dispozici spekulační fond, začněte nyní omezovat pozice, které nebudou v důsledku neschopnosti naší vlády jednat – zvýšit úrokové sazby a snížit ceny akcií – rozhodně ziskové.

Hodně štěstí a Bůh vám žehnej.