Skupina Bilderberg konspiruje v latinské Americe

Multimilionář a zednář David Rockefeller, jeden ze zakladatelů skupiny Bilderberg, vždy pozorně sledoval „Sovětským svazem inspirované“ revoluční procesy v latinské Americe. Svému okruhu blízkých se přiznal, že se přeci jen „dopustil závažné chyby“, když podcenil „hrozbu“ ze strany Fidela Castra a jeho „komunistických pomahačů“.

V jejím důsledku byl Batista nucen z ostrova utéct. Do konce svého života tento bývalý diktátor obviňoval ze své porážky Spojené státy, protože mu neposkytly dodatečné dodávky zbraní, finance a propagandistickou podporu. Rockefeller, stejně jako mnohé vlivné postavy v USA, se domníval, že Castro se od dřívějších kubánských politiků a demagogů nijak neliší: že se s ním bude možné „domluvit“.

Společně s bratrem Nelsonem, který byl také „Bilderbergerem“ a uznávaným expertem na latinskou Ameriku, se David velmi snažil, aby osudnou chybu napravil. Na samém vrcholu „studené války“ využívali všemožné metody – od ozbrojených provokací, po organizaci ekonomické blokády „Castrova režimu“. Často během každoročních tajných konferencí skupiny Bilderberg byly posuzovány aktuální problémy tržně-ekonomického zardoušení Kuby, likvidace socialismu a organizace zastrašovacího soudního procesu s hlavními činovníky kubánské vlády.

Od prvních rezolucí, které směrovaly členy tajné světové vlády do boje a konečného vítězství nad „rudou Havanou“, uběhlo již téměř půl století. Tuto nesmlouvavou politiku provádí skupina Bilderberg dodnes. V důsledku toho neexistuje v americko-kubánských vztazích sebemenší náznak nějakého „urovnání“, a to díky Washingtonu, který nepřestává s předkládáním ultimativních požadavků. V čem je problém? Vždyť přeci od Obamy se u tohoto kurzu v latinské Americe, kterého se pevně držel George Bush ml., očekávaly změny.

Vysvětlení je nabíledni: Obamova vláda byla vytvořena kádrovými rezervami Bilderbergerů. Především oni museli zabezpečit kontinuitu geostrategického kurzu, nastoleného v letech vlády neokonzervativců. Šéfem úřadu Bílého domu se stal Rahm Emanuel, kterého v Izraeli vždy přijímali jako člověka, který je nelíčeným tvrdým sionistou a spolehlivým spojencem Tel Avivu v rámci politické elity USA. K Bilderbergerům přísluší i ministryně zahraničí Hillary Clinton, vice-prezident Joseph Biden, ministr obrany Robert Gates, ministr financí Timothy Geithner, ministr obchodu Bill Richardson, ministr zdravotnictví Tom Daschle a další. Vládnoucí struktury USA přetékají kádry, pro které je pomoc historické vlasti – Izraeli tím či oním způsobem mnohem nadřazenější, než jejich přísaha věrnosti Spojeným státům. Lidí s židovskými kořeny je obzvláště mnoho v CIA, NSA, DEA a v řadě dalších severoamerických zvláštních služeb. „Přeměnili jsme se na operativní přívěšek Mossadu,“ mnohdy (s opatrností) bědují běžní pracovníci CIA čistě anglo-saského původu.

Sionistický faktor má závažný vliv na utváření a zpřísňování politiky Washingtonu ve vztahu k „populistickým vládám“ v latinské Americe. Prezidenti Hugo Chavez, Evo Morales, Rafael Korrea a Daniel Ortega rozhodně odsuzují izraelskou genocidu Palestinců, používání ozbrojených jednotek proti Libanonu, a rovněž plány na izraelsko-americkou „preventivní operaci“ proti Iránu. V kuloárech skupiny Bilderberg se nejednou probíraly varianty „neutralizace“ Chaveze, jako jednoho z nejnebezpečnějších politiků rozvojového světa, který se staví proti plánům na vytvoření „nového světového řádu“.

Protiútok proti Bolívarské republice Venezuela je organizován na široké frontě. V Mexiku, Panamě, Kostarice, Peru a Chile se k moci dostali politici pravicového smýšlení. „Socialisté“ v Salvadoru, Paraguaji a Uruguaji se pod tlakem Washingtonu viditelně od „populistů“ distancují. První kolo prezidentských voleb v Kolumbii ukázalo, že umírněný kandidát Antanas Mokus může v druhém kole (v červnu) prohrát a k moci se dostane ultrapravicový politik, bývalý ministr obrany Manuel Santos, kterého si vychovaly a na kterého si vsadily reakční síly v USA a Izraeli.

Právě Santos vypadá jako ona postava „účinného“ odporu vůči Chavezovi, která bude použita pro destabilizaci a svržení „režimu“ ve Venezuele, včetně ozbrojenou cestou. Santos prohlásil, že „nelituje“ toho, že dal rozkaz k útoku na tábory partyzánů na území Ekvádoru a že „za jistých okolností“ nebude váhat, bude-li na něm vyžadováno učinit stejné rozhodnutí. Tato narážka je jasná: Washington a Bogota mnohokrát obviňovaly Venezuelu z toho, že „poskytuje útočiště“ partyzánům FARC a ELN. Chavez okomentoval Santosova slova takto: „V případě, že bude zvolen, se možnost války na kontinentu přiblíží.“

Obama bude příkazy skupiny Bilderberg plnit poslušně. Na nedávném setkání s prezidentem Mexika Felipe Calderonem Obama prohlásil: „Nejsme naší společnou hranicí rozděleni.“ Tato fráze byla „zasvěcenými“ přijata jako připomínka hlavního geopolitického úkolu, který zadala skupina Bilderberg zemím západní polokoule: likvidace národních hranic a založení Americké unie, do které mají v první etapě vstoupit USA, Kanada a Mexiko. V dalších fázích má dojít k postupnému začlenění zemí střední Ameriky a Kolumbie, které plánovači Bilderbergerů přidělili roli trojského koně, který má do jihoamerického projektu integrace vnést konflikty a sváry.

Podobný úkol mají na jihu kontinentu, podle plánů Bilderbergerů z USA, plnit chilští oligarchové. Právě z tohoto důvodu David Rockefeller, nedbaje na svůj pokročilý věk, navštívil Edwardovce, jednu z nejvlivnějších rodin v Chile (s anglo-saskými kořeny a stoletou historií spolehlivé spolupráce s Anglií a Spojenými státy) na jejich panství na ostrově Ranco. „Skupina Bilderberg zakládá svoji pobočku v Chile“ – tak okomentovali cíl této návštěvy Rockfellera v hlavní zednářské lóži v zemi.

K chilským oligarchům patří členové rodiny zemřelého Andronico Luksice, klan Iris Fontbona, rodina Heliodoro Matte a další. Za „majitele Chile“ označil časopis „Que Pasa“ 100 nejvlivnějších a nejbohatších Chilanů. Téměř všichni si nadělali majetek v období diktatury Pinocheta. Patří k nim i současný prezident a miliardář Sebastian Piňera. Kvůli jeho dravému postupu v podnikání a politice ho často nazývají „piraňa“, a tato charakteristika je jeho ideologickým oponentům v latinské Americe velmi dobře známa. „Piraňa“ vytrvale vyhledává konflikty s populistickými vůdci, a plní tak úkol od skupiny Bilderberg a spolupracuje s proamerickými elitami v tomto regionu.

Pravičáci na kontinentu mají ještě jeden cíl – „indiánskou vládu“ v Bolívii. Evo Morales, podle teoretických definic Bilderbergerů, nemá na moc naprosto „žádné právo“, protože je představitelem historicky „odsouzených národů“, podléhajících „redukci“, s cílem vyčistit životní prostor pro „zlatou miliardu“. S Indiány není počítáno ani jako s národy sluhů. Tuto roli Bilderbergerové přisuzují „ovladatelným“ Asiatům – Japoncům a Číňanům, ale v probraném množství, čítajícím ne více než 500 milionů.

Již nyní je zjevné, že skupina Bilderberg přistoupila k realizaci „projektu Bolívie“, kdy používá separatistů těch oblastí, kde převažuje bílé „civilizované“ obyvatelstvo. Bilderbergerové považují za účelné praktické použití radikálního malthusiánství, aby snížili počet „darmožroutů“ na planetě, a domorodé národy v Bolívii – Ajmarové a Kečuové – podle stínové „světové vlády“ do této kategorie patří.

Experti, zabývající se tématikou Bilderbergerů, poukazují na to, že zdaleka ne všechny úkoly a pořadí etap při nastolování přímé globální kontroly nad planetou se k účastníkům každoročních konferencí dostanou. Strategie uchopení moci přísluší výlučně vyšší vládnoucí struktuře skupiny Bilderberg. Počet „zasvěcených“ nepřevyšuje 30 lidí, k nimž přináleží zednářští vůdci, bankéři, šéfové různých sektorů vojensko-průmyslového komplexu, několik generálů, bývalí a současní ředitelé tajných služeb a majitelé televizních stanic. V tomto úzkém okruhu lze mluvit otevřeně i o nanejvýš „nemyslitelném“. K probíraným tématům patří příprava jaderných raketových útoků na „neposlušné“ země a rozdělení zemí, které brání realizaci globalistických projektů, včetně zabrání ložisek ropy a plynu. Nejednou se probíraly varianty účelového použití hladomoru a pečlivě naplánovaných pandemií v boji s „přelidněním“, fyzické likvidace prezidentů „populistů“, a realizace programů „řízeného chaosu a teroru“, aby se „umravnily“ masy na dotyčných územích, včetně Evropy a Spojených států.

Řídící složky skupiny Bilderberg nespouští z očí íránský uzel problémů a maximální pozornost věnují cíli „nastolení pořádku“ v latinské Americe. Byla ustavena široká síť pozemních a námořních základen USA v regionu. Pravidelně se provádí cvičení za podmínek blízkých bojovým. Vyvrcholilo informačně-propagandistické zpracovávání Jihoameričanů, které zastrašují „diktaturou Chaveze“ a údajnými plány na rozšíření jeho „režimu“. Stále častěji se přemílá teze, že Chavez chce své problémy s Kolumbií řešit vojensky. A dále se šíří další teze: v takovém případě Spojené státy svému strategickému spojenci určitě pomohou.

Nedávno dobře informovaný venezuelský novinář Jose Vicente Rangel, Chavezův bývalý vice-prezident, varoval: nepřátelé Venezuely připravují provokaci – ozbrojené přepadení velvyslanectví USA v Caracasu, aby z něj mohli obvinit bolívarskou vládu. Jakákoliv akce podobného druhu dá záminku pro přímé zasahování USA do záležitostí Venezuely. Ale kdy k tomu dojde nebudou rozhodovat v Bílém domě, na ministerstvu zahraničí nebo v Pentagonu. Poslední slovo má vždy skupina Bilderberg.