Jsem lakmusový papírek

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/naokraj/2009/02/3017-jsem-lakmusovy-papirek.htm

Vladimír Stwora

Jsem lakmusový papírek. V mé přítomnosti se příslušnici jisté nejmenované skupiny a jejich příznivci sami barví, padají jim předstírané tváře a postoje, ani nemusím nic říkat. Dokonce se jich ani nemusím ptát. Sami mi to prozrazují. Někdy je to sranda, někdy je to hloupé. Posuďte sami.

Napsal mi pan Ries, autor článku Mattoni už není. Cituji část z jeho dopisu: „Upozornění, že moje synopse je vyvěšena na Zvědavci mi přišlo z Kanady ...nepřeji si, aby tato má práce byla nadále na stránkách Zvědavce. … s vašimi názory na Židy a stát Izrael absolutně nesouhlasím...

Měl bych na pana Riese dotaz. Jak souvisí smutný osud lázní Kyselka s mým názorem na Izrael? Myslel jsem, že nám oběma (vám i mně) jde o to, aby se co nejvíce lidí dozvědělo, jak český stát po „revoluci“ nakládá s poklady naší země. Alespoň to byl důvod, pro který jsem článek uveřejnil. O co jde vám, pane Riesi?

Ale ano, respektuji vaše přání a článek stahuji. A děkuji za váš nesmlouvavý postoj.

Zbývá už jen doplnit, kdo že to upozornil pana Riese. No, není třeba ani pátrat. Tenhle ubožák se k tomu přiznal sám:

Stwora opet lze a krade

Autor: Mikin 02/20/2009 3:04am

Stwora pretiskl clanek o Mattoniho kyselce bez povoleni autora. Haji se tim, ze se autora Pavla Riese snazil kontaktovat, ale nedostal odpoved.

Zajimave, ja pana Riese na Ladikovo plagiatorstvi upozornil kratkym mailem a odpoved jsem dostal temer okamzite. Pavel Ries me velice dekuje a uz podnikl kroky k tomu, aby byl jeho clanek ze Zvedavce stazen.

Zda se, ze se Stwora ani po debaklech s lidmi jako Kotrba nebo Ulc nechce nechat poucit.

Pritom nepovolane pretiskovani clanku jinych -zvlaste kdyz se jedna o zisk- neni nic jineho nez plagiatorstvi a obycejna zlodejna.

Jak řekl Lec: „Nejlépe umějí podrážet nohy trpaslíci. Je to jejich zóna.“ :-)

Co se ratlíků z Nezvědavce týče, mě překvapuje, že za mých dob bonzáci a udavači udržovali nízký profil a neradi o své činnosti mluvili. Dnes jsou na to dokonce hrdí a vytrubují to veřejně.

Podivné mlčení pana Pazderky

Ovšem, že pan Ries není jediný. Stálí čtenáři si možná vzpomenou na karikaturistu Petra Pazderku. Ten člověk se mi ozval někdy v září minulého roku a nabídl mi, že bude pro Zvědavce kreslit. Poslal několik kreseb – výborných. Měl jsem z toho radost, protože pan Pazderka je bývalý profesionál, teď je v důchodě, ale kdysi kreslil do Dikobrazu a do mnoha dalších novin.

První dva týdny posílal pan Pazderka několik kreseb každý týden, ani jsem je nestačil uveřejňovat. Pak přišel interview V článku Pro Zvědavce bude dělat karikatury Petr Pazderka. Chtěl jsem čtenářům pana Pazderku představit.

O několik dnů později se pan Pazderka odmlčel. 6. prosince jsem mu poslal email:

Petře ahoj,

když ses poprvé ozval a nabídl, že budeš občas kreslit pro Zvědavce, měl jsem hroznou radost a velmi si toho považoval. Přibližně od poloviny listopadu ses odmlčel a přestal posílat obrázky. Možná jsem tě něčím urazil, pak bych byl rád, kdybys mi to napsal. Nejsem si ničeho vědom. Nebo sis všiml nějakého článku a uvědomil sis, že ideologicky stojí Zvědavec jinde, než si čekal. Nebo máš pocit, že jsem ti nezaplatil dostatečně. Nebo mě někdo pomluvil, popřípadě ti vyhrožoval. Nebylo by to poprvé. Zvědavec má hodně nepřátel a někteří jsou velmi nenávistní a udělají cokoliv, aby mě umlčeli.

Máš samozřejmě právo kdykoliv ukončit spolupráci, ale chtěl bych vědět, na čem jsem, a jestli s tebou ještě mohu počítat.

Děkuji

Vladimír

Žádná odpověď. 10. prosince jsem znovu napsal:

Petře,

prosím tě, stavíš mě do těžké role. Neozýváš se a já nevím, proč. Nebereš telefony. neodpovídáš na emaily, nereaguješ na Skype. Přece se nebudeme chovat jako puberťaci. Pokud chceš ukončit spolupráci, nemyslíš, že by bylo aspoň slušné mi to napsat?

Příští den jsem měl odpověď: „Milý Vladimíre, všechno je jinak, byl jsem v nemocnici...“ Zkrátka vysvětlili jsme si to. Pan Pazderka pak ještě poslal dvě kreslené anekdoty. A znovu se odmlčel. Znovu jsem psal. Druhého ledna mi přišla zprávička: „čekej! Nedá se nic jiného dělat. Já toho zatraceného Obamu neumím. Už se ho učím týden a přestává mě to bavit.“ A to bylo naposledy, kdy jsem o panu Pazderkovi slyšel. Od té doby mlčí. Asi se pořád ještě učí kreslit toho Obamu. :-)

Proč o tom tak obsáhle píší. Není pochyb o tom, že jsem v kladbě. Mám Kainovo znamení. Jejich tam-tamy vybubnovaly tu zprávu i do poslední vísky. Budiž, to by mi tak nevadilo. Mě na tom děsí něco jiného. Totiž ty nejasné kontury. Kromě tzv. oficiální linie médií, která je jasně kontrolovaná jistou skupinou, kromě mediálně známých lidí, kteří určují směr naší kultury a našich názorů, existuje ještě armáda víceméně tichých pěšáků, o kterých si nemyslíme nic podezřelého. Vystupují jako vlastenci, zajímají se o osud zdevastovaných českých památek, píší blogy, ve kterých se tváří jako Češi (to hojně), nebo umějí hezky malovat. Či zpívat. Či psát básničky. Či sochat. Působí nenápadně, oficiálně se nehlásí k ničemu, nevydělávají si práci pro nějaké velké médium. Ale jsou tady.

Diví se někdo, že pak přijde genocida v Gaze a na mediální scéně i v české blogosféře je poměrně ticho? Těch několik kritiků je označeno ošklivou nálepkou a stigmatem, ti ostatní mlčí.

Článek byl publikován 22.2.2009


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.