Drůbež

Chvíli mi trvalo, než jsem tuto reakci na článek a DISKUSI k článku Hysterie vyvražďování ptáků vesele pokračuje správně zařadil, totiž do kategorie “z politiky.” ONO TO TÉMA JINAM ANI NEPATŘÍ. Jeden z diskutujících žijící nedaleko Tisové doslova napsal: “Má větší cenu jeden dva pět nebo tisíc opeřenců, nebo člověk? Zemřel byste sám, aby opeřenci mohli žít?”

Považuji tento výrok za krystalický, naprosto čistý projev fašismu. A TEČKA! Pardon - vykřičník. A samozřejmě že se nám jakékoli vyvražďování vrátí zpět. Jako bumerang. Můžeme totiž být vyvražděni sami. A lecjak, nejen svým živočišným druhem.

Samozřejmě že lidé, kteří životy tisíců “opeřenců” považují za podřadné “člověku,” jsou ve skutečnosti časovanou bombou. Takový člověk totiž může časem dojít k dalším paralelám. Že “tito odlišní” lidé jsou oproti jiným bezcenní, že jedny je nutné obětovat (či zlikvidovat) pro dobro zdravého celku. etc…

Ale lokněme si z jiného soudku. Pokud byste byli panem Rumsfeldem a chtěli spojit 2 zájmy (vždy je nutné se ptát komu / čemu co prospívá): zvýšení zisku své “fabriky na léky” a “otestování” stavu mysli obyvatelstva, respektive jeho netečnosti, udělali byste přesně to, o čem ve svém článku pan Stwora psal. A že těch zájmů může být ještě víc…

Samozřejmě že strašit lidi krysami velkými jako koně by nezabralo, tak hloupí ještě nejsou (i když soudě dle kauzy Ondra / Anička / Barbora už je cíl v dohlednu), proto je nutné vyjít z něčeho pravděpodobného, z něčeho co “existuje.”

Vymítačem ďábla ve stylu redakce Literárek zisk z Tamiflu nezvýšíte a o lidech se také příliš nedozvíte, leda o duševním stavu konkrétního pacienta. A ďábel lidi přece až tolik nezajímá. Buď ho přijmou, nebo boha.

Taková drůbež je však určena k naší konzumaci, valný osobní vztah k ní nemáme (kromě papoušků - jeden můj kamarád si bere dovolenou, když jeho “australský přítel” marodí :-) ) a kdo ví, jestli si mnozí nemyslí, že jinak ji ani nelze jako potravinu získat, než zabalenou v naftě - pardon - igelitu. Koneckonců - jeden můj známý v dětství s oblibou střílel “slepice” vzduchovkou. Ještě že se ten vůl nedokázal strefit do “voka.”

Kam ale vlastně mířím. Když v Evropě v minulém století vítězil fašismus, předcházelo tomu opojení technikou, rychlostí, dynamikou vývoje, pokroku i dějů. (Fellini to krásně ukázal motocyklovým závodem, který projel noční perlou skvostného italského města a zase odezněl, pak střih a dusot těžkých bot). Umělecký směr, který se až tolik nechal ovládnout vášní rychlosti a technické vyspělosti, se tenkrát jmenoval (a jmenuje se stále) futurismus a zdůrazňuji, že Fellini tomu jen nastavil zrcadlo a nádherně trefné.

Futuristé nakonec překročili bájnou hranici a přestali si vážit života - teda - pouze některého. A jak víme, jsme zaseknuti ve smyčce a historie se hodlá opakovat - pokud budeme nadále neteční.

Jak nejlépe tedy poznat, zda jsme nazrálí, zda jsme opravdu už tím davem, co bude kopat a střílet do nevinných? Jak jinak než otestováním naší posranosti a krvelačnosti zároveň?

A drůbež je k tomuto účelu naprosto ideální. Vždyť i my sami jsme pak vlastně už jen drůbeží.

V devadesátých letech se tu vybíjely celé stáje. Strašák se tenkrát jmenoval PCB. Barvami obsahujícími PCB bylo ve stájích natřeno vše. Také tím ale třeba bylo malované veškeré značení na silnicích a kdekdo tím měl natřený plot, nábytek atd… PCB prostě bylo všude.

I v podzemní vodě.

Nějací “chytráci,” zřejmě hygienici? však přišli na to, že je nutné stáje s vysokými hodnotami PCB u zvířat prostě vybít. Vytloukaly se celé kravíny a jatka se doslova nezastavila, dokud se ďáblík zla nenažral krve dosyta. To mléko přece pijí děti - jako bychom dětem nedávali třeba i vepřové. A nebo třeba - víte co vlastně obsahuje běžně dostupný DIFUSIL? Pokud ne, stříkněte si ho do intimních míst, nechte 10 minut působit a posléze až si přečtěte složení. :-) Nedej bože, abyste to stříkali dětem.

Lidé byli tenkrát ještě v eufórii z “revolučního” dění a prostě to vraždění přešli tichým kývnutím. Kolektivní lež. Spousta družstev a soukromníků pak navíc zkrachovala, o tom už se však příliš nepsalo. Stali jsme se tak vrahy, či ne? A stáváme se jimi dnes?

Budu pokračovat: pak přišla nemoc šílených krav, pak omezení a regulace zemědělské výroby ze strany Evropské Unie. Dnes ptačí chřipka. Výsledek? Zemědělství “na huntě” (kde jinde, když jsme transformaci začali vražděním a pokračujeme v něm) a brambory dražší než pomeranče. Také dovážené. Můj tchán si na zahrádku letos jako každý rok koupil sadbové brambory a jaké to překvapení: ZEMĚ PŮVODU - EGYPT. No - holt už jsme asi subtropičtí.

Šílenství totality nám stále čouhá z bot jako sláma a kdyby jen to, pořád se i motá kolem. Po závěrečném hvizdu klíčového fotbalového zápasu Sparty v boji o titul hajlovala polovina stadiónu, tak po Česku - Švejkovsky. To máte předpaženou paži a přitom stále hýbete prsty. Možná to má symbolizovat všestrannost, dynamiku a přizpůsobivost totalitních ideologií. Tu palec, tu prsteník, tu malík, tu ukazovák, tu prostředník …

Proto byl-li bych nyní panem Rumsfeldem, mnul bych si v každém případě ruce. Zisky z Tamiflu budou, radar možná bude, z Iráku a dalších konfliktů se nějak vylžeme a ještě nám to pěkně hajluje. Teda - aspoň v Česku. Ach - sorry - tak úplně jisté to není - Mistr - ještě jsou tu pořád lidé, kteří vědí, že život je cenný jako celek, vše je živé a vše je tu životem. Vlastně je živý i celý vesmír. Právě těm se ale často říká nacisté nebo komunisté a nebo pomatení sektáři, či dokonce teroristé (a že jimi mnozí nejsou, stejně jako mnozí američtí, izraelští nebo zelenočervení vojáci mají srdce, nejen krvelačný strach, také jsou vlastně jen oběťmi). Myslím, že od zabité krůty je k jejich likvidaci už jen pár kroků. A nebo ne? Jasně že ano, už se to děje.

Naštěstí ale ještě pořád máme na pomoc přírodu a vesmír. Ono se totiž nakonec může stát, že ten, kdo máchnutím ruky nechá vyvraždit tisíce “ptáků,” přijde o mnoho. Třeba i o funkce “toho svého.” A tak že přirozeně, od přírody - pardon - vesmíru. Prostě mu odejde a už se nenavrátí (:o) a ani mu nikdo nebude muset správně po fašisticku či bolševicku či kdovíjakjinak nakopat. Rostlinář jeden zahnojenej a plete se do živočišnictví, pohrozil by zajisté Mars. :-)

PS: Autor článku je původně rostlinářem, nikoli drůbeží a na fotbale už ho nikdy neuvidí. On je zásadní rozdíl mezi černou a bílou magií.

Článek vyšel 23.6. na blog.zvedavec.org.