První reálné dopady členství v EU

Když Česká republika vstupovala loni v květnu slavnostně do EU, mnozí oslavovali a eurooptimisté ujišťovali, že neztrácíme ani píď ze své suverenity, ba ji naopak posilujeme v rámci EU. Svoboda rozhodovat o poměrech ve vlastní zemi nebude nikterak omezena, naopak budeme spolurozhodovat o evropských záležitostech. Tváří v tvář realitě vše však vypadá trochu jinak.

Výhody v členství v EE se začaly projevovat záhy, když české silnice a dálnice zaplavily zahraniční kamiony. Podle údajů ministerstva dopravy se v roce 2004 po vstupu do EU zvýšil tranzit kamionové dopravy o 50%, přičemž tato tendence byla stále stoupající, a to geometrickou řadou. V lednu 2005 se situace znovu zhoršila, podle údajů z ministerstva dopravy činil nárůst až dalších 20%.

Každý řidič, ať již jezdí v Praze na Jižní spojce nebo na některé z českých dálnic nebo silnic 1.třídy čelí každý den hrozivému nárůstu kamionové dopravy. Na nedávno opravených úsecích se tvoří hluboké koleje a na dálnici Praha – Brno obsazují kamiony běžně již oba jízdní pruhy.

A důvod? Směšně nízké poplatky a strategická poloha České republiky v Evropě. Jsme klíčový a zároveň nejlevnější dopravní uzel. Pro přepravce z EU (ale nejen z ní) neexistuje lepší kombinace.

Český ministr dopravy Milan Šimonovský se celkem třikrát pokusil na zasedání ministrů dopravy EU nesměle navrhnout zvýšení tranzitních poplatků pro kamiony, resp. zvýšení ceny jednodenní dálniční známky. Pokaždé dostal ale od bruselských vládců velkou ránu přes hlavu tlustou směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 1999/62/ES, o zpoplatnění těžkých silničních nákladních vozidel. Češi již totiž nejsou oprávněni rozhodovat, kolik kamionů bude jezdit po jejich silnicích a kolik za to budou platit. Máme totiž zaveden "volný trh zboží a služeb", na který dohlíží dozorci v Bruselu. A ti nepřipustí, aby byli jejich zisky nějak snižovány jakýmisi tranzitními poplatky.

Řešením by mohlo být urychlené zavedení elektronického mýtného, což potvrdil i ředitel odboru silniční dopravy Ministerstva dopravy ČR Jiří Nouza, když prohlásil, že "co nejrychlejší zavedení elektronického mýta je v současné době pro ministerstvo prioritou." Slovo "priorota" lze však zjevně vykládat různě, neboť ministr dopravy Milan Šimonovský předložil do vlády návrh, který počítá se zavedením ekonomického mýta do 1.1. 2007. Zvláštním také je, že se to stalo prioritou teprve při současné krizové dopravní situaci. Na ministerstvu dopravy se musely řešit asi jiné důležité věci, mj. nezákonné zadání veřejné zakázky na výstavbu dálnice D 47 izraelskému konsorciu Housing & Construction a poté její zrušení a vyplacení 20 milionů EUR poškozeným Izraelcům jako odškodnění.

Užitečným se pokusil být dokonce i neúspěšný a zrazený prezidentský kandidát a nyní odstrčený ministr bez portfeje Jaroslav Bureš a navrhl systém výkonových známek, které by si řidiči kamionů kupovali v závislosti na počtu ujetých kilometrů za rok. To označil ministr Šimonovský za "nerealizovatelné" a mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejdová přidala přívlastky "chaotický, nepřehledný a absurdní".

Při současném hrozivém nárůstu tranzitní kamionové dopravy lze předpokládat, že do konce roku 2006 se česká dálniční síť a komunikace 1.třídy změní v tankodrom. Navíc ani zavedení mýtného nezávisí jen na rozhodnutí české vlády, ale především na stanovisku Komise. Je také škoda, že se nevedou statistiky, kolik tragických nehod se smrtelnými následky zaviní právě kamiony. A tak místo regulace divoké kamionové dopravy pořádá radši policejní prezident Jiří Kolář pod originálními krycími názvy – v duchu svého absolutoria Vysoké školy SNB – hony na řidiče.

Vzpomeňme si na realitu českých silnic opět příště, až nás budou fanatičtí eurooptimisté znovu přesvědčovat o výhodách a přednostech EU.