Demonstrace v Brazilii

Na začátku je Národní knihovna, ve které zatím moc knih není, protože Sâo Paulo se nemíní své knihovny vzdát. Hned vedle je muzeum a za ním proslulá katedrála.

Sraz demonstrantů bývá zpravidla u katedrály. Pak se jde podél ministerstev k cíli. Tentokrát, kromě obligatorní  vojenské policie motorizované a pěší byli demonstrující sledováni i policií jízdní.

První zastávka byla před ministerstvem práce, kterému bylo sděleno, že Brazilci nemíní platit podpory miliardářům a zachraňovat banky. Především ne zahraniční. Důslednější demonstranti odmítli kapitalismus jako takový.

Poté se pokračovalo k Nejvyššímu soudu  na Praça dos Três Poderes - Náměstí tří Mocí, kde se požadoval  proces s viníky krize.

Na druhém konci  náměstí je Presidentský úřad  Palaco Planalto, nevelká prosklená budova.

President Liz Inácio da Silva, řečený i oficiálně Lula, je  v Evropě na jednání s těmi, proti kterým se demonstrovalo. Budova byla prázdná, před vchodem stál jeden jediný vojáček. Čestná stráž, dvojice v uniformách z 19.století, tam tedy v nepřítomnosti presidenta nebyla. Na chodníku se vyhříval nevládní psík, který byl vstupem demonstrantů na své teritorium značně otráven.

Jízdní policie se ani nenamáhala  demonstranty následovat, šlo nakonec vlastně jen o menší část demonstrantů.  Skandovaná hesla nebyla nijak umírněná, ale demonstranti i policie se vyhnuli všemu, co by mohlo vést ke střetům. 

Hlavními organizátory byla nejvýznamnější odborová federace  CUT – Central Única dos Trabalhadores, blízká nyní ,,vládnoucí,, straně PT-Partido dos Trabalhadores, MST-  Movimento dos Trabalhadores Rurais Sem Terra, neboli Hnutí bezzemků, které je největším sociálním hnutím Latinské Ameriky, odborová organizace CONLUTAS- Coordenação Nacional de Luta ( Národní koordinace boje) blízká důsledně levicovým stranám PSTU- Partido Socialista dos Trabalhadores Unificado a P-SOL Partido Socialismo e Liberdade- a odborová konfederace CNI-Confederação Nacional da Indústria.