Do jaké míry je americký systém protiraketové obrany systémem obranným?

Jedině tak, že budoucí vítěz takovéhoto konfliktu přesune potenciální bojiště takové války daleko od svého území a tam jej efektivně udrží!

Základním (ač to zní paradoxně) stabilizačním prvkem jaderné hrozby jaderných mocností byla vždy v minulosti jakási "nevyhratelnost" takového konfliktu: Útočník (pokud jeho útok nebyl natolik drtivý, že poslední) se vystavoval riziku odvetného útoku. Žádná ze zemí, vlastnících jaderné zbraně tedy v minulosti nemohla ani uvažovat, že by mohla jadernou zbraň použít prakticky a spokojila se prozatím s odstrašující úlohou svého jaderného potenciálu (v tom tkví i logický původ tužeb "nejaderných" zemí získat svůj jaderný arsenál).

Vlastnictví účinného protiraketového systému však tuto dosavadní stabilizační úlohu jaderných zbraní přesouvá do zcela jiné roviny! Jedinou možnou strategií účinného (tzn. vítězného) užití jaderných zbraní je totiž pouze případ, kdy útočník (či obránce) disponuje dostatečně účinným obranným systémem ničení balistických jaderných střel protivníka.

Z tohoto titulu je směšné, ba dokonce nebezpečné (a nebojím se říci v případě české politické reprezentace dokonce vlastizrádné) považovat systém Americké protiraketové obrany jako "pouhou obrannou" iniciativu! Jde totiž o jediný systém umožňující potenciální jaderný útok...

Pokud zůstaneme u logiky historické zkušenosti posledních více než 50 let, pak musíme kriticky připustit, že drtivá většina mezinárodních konfliktů ve Světě ve zmiňovaném období jde na vrub USA. Pokud konflikt přímo nerozpoutaly (vietnamská válka, korejská válka, panamská válka, válka v Iráku), pak byly zpravidla jejich přímými původci, či konflikt jakkoliv jinak vyprovokovaly činností tajných služeb (namátkou vzpomeňme aféru Iran-Contras, nebo vyprovokování afghánsko-sovětského konfliktu vyzbrojováním a výcvikem afghánských Mudžahedínů, se slavným Bin Ládinem včetně a později v čele), nebo kombinací obého (operace Pouštní bouře, bombardování Srbska v kosovském konfliktu). Dokonce lze polemizovat, nakolik byly USA původcem dosavadního největšího světového válečného konfliktu historie - WWII, kdy svou přímou ekonomickou a politickou pod porpou Adolfa Hitlera (např. prostřednictvím iniciativ Union Bank Corp of New York ovládané mimo jiné jakýmsi Prescotem Bushem, dědem současného amerického presidenta) to nebyly opět Spojené státy, kdo napomohl nacistickému Německu i přes drtivé sankce válečných reparací (obzvláště ze strany Velké Británie) k rozpoutání 2. světové války. Pokuta 1,5 miliónu (tehdejších) dolarů, kteroužto zmíněný Bushův předek dostal za spoluzodpovědnost za 52 miliónů obětí nejkrvavější světové války mi připadne docela směšná... :)

Tímto malým ohlédnutím zcela logicky zjišťujeme, že minimálně od poloviny 20. století se USA staly naprosto majoritním - takřka monopolním - mezinárodním útočníkem! V případě, že dobudují a zprovozní svůj systém Americké protiraketové obrany, stávají se potenciálním monopolním světovým útočníkem jaderným.

Nelze se proto divit oné hysterické reakci Ruska na tuto iniciativu, jež Rusko chápe jako hrozbu vlastní bezpečnosti! My bychom si pak měli uvědomit, že z titulu jasné útočné role zmíněného "obranného" protiraketového systému a dle faktu, že se jedná o první součást tohoto systému mimo území USA (jak sliboval svým voličům G. W. Bush, že posune systém americké protiraketové obrany dále od hranic USA), se stáváme spolu s Polskem prvními světovými kolaboranty budoucího jaderného útočníka v diskutovaném případě umístění "součástky" budoucího jaderného útoku na svém území!

Politická reprezentace ČR by se (z mého pohledu) neměla tedy snažit v zájmu světové stability o vazalství s potenciálním budoucím světovládcem, ale měla vy vyvíjet snahy k napomáhání eliminace jakéhokoliv budoucího světovládného monopolu, o nějž vždy v minulosti usilovaly USA minimálně stejně, jako sovětské Rusko či nacistické Německo! V opačném případě se může stát, že se objeví ve světě systémy obrany - odstrašování - založené na podobném principu, jako jsme to mohli vidět ve slavném filmovém díle Stanleye Kubricka: "Doktor Divnoláska", kdy Sovětská obrana proti jadernému útoku je založena na hrozbě totálního zničení Planety v případě iniciace jaderného výbuchu na území Sovětského svazu. U Kubricka to byla fikce - budoucnost ukáže, nakolik by se mohla stát realitou v případě dobudování "obranného" systému USA...

Autor poslal tento článek také do Britksých listů a myslím, že tam rovněž vyšel.