Najde se 50 zodpovědných poslanců?

Otázka: Nedávno se konal summit NATO ve Varšavě a byli jste podepsaní pod ,,Pokynem" k němuž se připojilo více než 700 lidí. Dlouhodobě organizujete akce za mír a proti válce. V současné době připravujete petici s požadavky vládě tákající se činnosti Armády ČR. Co vás k tomu vede?

Václav Novotný: Petice odráží současnou situaci, reakci na summit NATO ve Varšavě 2016. Jednou z cest jak odmítnout zvyšování vojenského napětí v Evropě, nedělat z ní cvičiště americké armády, je využít referenda a naplnit tak tvrzení, že občané mají rozhodovat o své zemi i o její budoucnosti.

Otázka: Není na to málo času, vždyť další cvičení Ample Strike 2016 začíná na konci srpna?

V.N.: Ano, je na to málo času. Už jsme Armádu ČR upozornili na prapodivnost cvičení AVANGER CAS, které podle našeho názoru nemělo ústavní rámec a výmluva na cvičení AVANGER neobstojí, pokud se porovnají parametry obou cvičení. Bohužel nemáme kapacity na sledování všeho dění v NATO, Armádě ČR a na Ministerstvu obrany a poslanecké sněmovně ČR, musíme pracovat na řadě dalších, avšak souvisejících témat. Při korespondenci s vládou můžeme mluvit doslova o dobývání informací. Mandát poslance v tomto pohledu získává, řekněme nejasný obrys. Obecně lze říci, že občané jsou o akcích armády velmi málo informováni, ale především o nich prakticky neexistuje žádná veřejná debata jen militantní propaganda médií, která otázky zaznívající od občanů nekladou.

Otázka: Proč si myslíte, že je pro nás toto cvičení nebezpečné a čím?

V.N.: Nebezpečnost má dvě roviny, praktickou a politickou. Cvičení Ample Strike (česky Vydatný úder) je především zaměřeno na výcvik tzv. leteckých návodčích, což jsou jednotky, které operují na území protivníka a zasílají souřadnice cílů k leteckým útokům. Návodčí jsou z různých států a cíle jsou na území ČR, přičemž neexistuje záruka, že výběr simulovaně bombardovaných cílů bude jen uvnitř vojenských prostorů. Zveřejněná mapa z Ample Strike 2015 obsahuje mnoho desítek kilometrů široké koridory pro manévry, které daleko přesahují vojenské prostory. Letos nám budou navíc nad hlavami létat bombardéry B-1 A B 52. Do databází cizích armád se tak mohou dostat údaje strategických objektů na území ČR. Takový strategický bombardér může během 1 hodiny zaznamenat a zaútočit až na 10 cílů. Jak mohou fungovat chybně (nebo záměrně chybně) naváděné letecké útoky, se mohli opakovaně přesvědčit např. Lékaři bez hranic, jejichž nemocnice byla několikrát v Afghánistánu zasažena přesnými údery amerického letectva. Pokud víme, žádný člen NATO na svém území podobné cvičení nepořádá a svou suverenitu si chrání. Naši politici a armáda se však chovají vůči cizím armádám naprosto otevřeně, aniž by mysleli na bezpečnost státu. To, že zaznamenávaná data míst možných úderů na našem území jsou v reálném ukládána např. v Pentagonu, je velmi pravděpodobné. 

Jan Korál: Mnohem závažnější je politická rovina tohoto cvičení. Cvičení nemá obranný charakter. Jedná se nacvičování útoku, návodčí pracují v utajení vždy na území státu, který má být napaden. Cvičení je projevem přípravy agrese vůči cizímu státu a cílem je v současné době samozřejmě Rusko. Současný stav armád NATO a armád Ruska nabízí pouze jedinou potenciálně úspěšnou variantu útoku na Rusko, která spočívá v kombinaci útoku raket s jadernými hlavicemi a leteckých úderů na strategické cíle na území Ruska. Cvičení Ample Strike 2016 do tohoto scénáře zapadá. Rusko v posledních letech velmi intenzivně modernizuje a buduje armádu na obranu vlastního území a také velmi posiluje vlastenecké cítění svých občanů, kteří velmi dobře chápou nutnost obrany své země. Nynější fáze modernizace ruské armády však ještě není dokončena a stratégové NATO si velmi dobře uvědomují, že jim zbývá relativně krátká doba k potenciálně úspěšnému útoku. Za dobu své existence NATO s oblibou používalo k rozpoutání konfliktu metodu útoku pod falešnou vlajkou (False flag) a i když Rusko zatím statečně odolává všem možným provokacím, tak ve skutečnosti je možné spustit jaderný konflikt velmi snadno a několika málo tiskovými agenturami zásobovaná média již doplní patřičnou historku, pokud to vůbec bude v jaderné válce potřeba. V této souvislosti je třeba myslet na to, že v listopadu budou v USA prezidentské volby a pokud zvítězí Donald Trump, tak se značně sníží příležitost vojenských jestřábů v Pentagonu k dosažení cíle, kterým je útok na Rusko. Krátí se jim tedy čas k vyvolání konfliktu a cvičení Ample Strike 2016 je k tomu ideální příležitostí. Také je znepokojující vyjádření nové britské premiérky, že je ochotna k řešení problémů použít jaderné zbraně s tím, že Rusko řadí mezi hrozby. Obávám se, že naši zvolení zástupci o téhle problematice mnoho nevědí a nejsou schopni si příslušná rizika uvědomit.

Otázka: Jak vůbec probíhá schvalování takovýchto cvičení a kdo je za to zodpovědný?

V.N.: Z naší komunikace s Armádou ČR, Úřadem vlády a poslanci vyplynulo, že se obecně politici snaží vyhnout jakékoliv odpovědnosti za konání armády ČR či cizích armád na našem území. A ani jedna z komor parlamentu jako celek dokonce ještě plán na vojenská cvičení v roce 2016 na našem území neprojednala, bylo to pouze ve výborech a to ještě se značným zpožděním. Ministr obrany Stropnický přinesl přehled plánovaných vojenských cvičení na jednání Vlády České republiky 21. prosince 2015. Tam byl tento plán schválen jako usnesení č. 1074 s tím, že dle Ústavy mají být předsedou vlády Sobotkou obě komory Parlamentu neprodleně informovány. Neprodleně v tomto pojetí znamená, že to poslanci dostali až 26. ledna 2016, jako sněmovní tisk 703/0. Předseda vlády tak porušil Ústavu, protože podle právní definice „neprodleně“ znamená do tří dnů. Lze se sice vymluvit na vánoční svátky, ale i tak je to pozdě. Výbor pro obranu PS to pak projednal až 31. března a v obranném výboru Senátu to bylo 18. března. Oba výbory doporučily komorám parlamentu tento plán „vzít na vědomí“. Doplněk k vojenským cvičením roku z 2016 schválený vládou 18. dubna 2016, sněmovní tisk 802/0, výbor obrany Sněmovny doposud neprojednal.

Co je však nejhorší, že ani jedna z komor Parlamentu doposud celkový plán vojenských cvičení na rok 2016 neprojednala a to už jsme za polovinou kalendářního roku, přičemž se koná mnoho cvičení během celého roku. Do programu schůzí PS to bylo již několikrát navrženo, ale vždy mělo přednost něco jiného. Jedná se nejen o schvalování vojenských cvičení, ale i průletů a průjezdů cizích armád, proti čemuž jsme také víckrát protestovali. Do dnešního dne Poslanecká sněmovna České republiky neprojednala sněmovní tisk 695/0, rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky. Prakticky tak dochází k tomu, že jsou poslanci a senátoři obejiti a vůbec nerozhodují o tom, co naše armáda dělá, nebo bude dělat. Je to praktický příklad toho, jak náš politický systém vůbec nefunguje a demokracie naprosto selhává. Plánovači NATO si tady mohou dělat úplně cokoliv a zvolení zástupci občanů o tom vůbec nemusí rozhodovat.

Otázka: Máte nějaký návrh, co s touto prekérní situací dělat, když jsou poslanci na dovolené?

V.N.: Rozhodli jsme se je z té dovolené vyrušit. 4. srpna jsme rozeslali poslancům výzvu ke svolání mimořádné schůze, kde by se projednávalo nadcházející cvičení Ample Strike a všechny sněmovní tisky související s vojenskými aktivitami.

Ke svolání mimořádné schůze je zapotřebí 50 poslanců.

Lenka Procházková: Věřím, že se těch padesát zodpovědných najde.

J.K.: To se právě uvidí, zdali se najdou. Je to test jejich reakce. Ministr Babiš oznámil, že chce svolat mimořádnou schůzi kvůli migrantům, což by svolání mimořádné schůze zjednodušilo a mohl by se tam projednat i náš návrh.

V.N.: Obecně musí dojít k tomu, že nějaký poslanec nebo poslanecký klub shromáždí 50 podpisů, se kterými osloví předsedu poslanecké sněmovny Hamáčka, jenž je pak povinen schůzi do 10 dnů svolat. Na začátku musí sněmovna odhlasovat, že bude o navrženém bodu vůbec jednat. Může dojít i k tomu, že nadpoloviční většina přítomných poslanců projednávání navrženého bodu zamítne. Schůze skončí a poslanci pojedou zpět na dovolenou.

L.P.: V optimálním případě však projednávání bude schváleno. 

V.N.: Schůze bude pokračovat rozpravou, kde by měly zaznít argumenty pro nepovolení cvičení Ample Strike.

L.P.: V optimálním případě některý z poslanců navrhne hlasovat o zrušení tohoto cvičení, protože nese všechny znaky přípravy útočné války a může být provokací, která je při stavu současných mezinárodních vztahů nežádoucí.

J.K..: Takovéto hlasování však s největší pravděpodobností dopadne tak, že žádné cvičení zrušeno nebude. Ale kdyby se nějakým zázrakem stalo, že se naši poslanci vzpomenou, že mají dle Ústavy chránit zájmy České republiky a cvičení Ample Strike zakážou, tak se nesmazatelně zapíšou do historie jako mírotvorci, což je role, kterou naší zemi ze srdce přejeme. Nic takového se zřejmě v historii NATO nestalo a mělo by to výrazný pozitivní vliv na celou mezinárodní situaci. Takový čin by donutil všechny politicky vnímavé obyvatele zemí NATO přemýšlet nad jednáním politiků a představitelů ozbrojených sil a jejich důsledcích, kterými je již dnes fakticky probíhající studená válka.

L.P.: Ministr Stropnický si zřejmě vůbec neuvědomuje, že role ministra obrany je v této situaci stěžejní. A když on nechává volný průběh agresivním plánům Pentagonu, tak musí alespoň Poslanecká sněmovna proti těmto provokacím zasáhnout. Když v březnu 1939 Emil Hácha v Berlíně na nočním jednání pod nátlakem a pod vlivem drog musel podepsat souhlas s invazí německých armád na naše území, tak jej lze jako starého nemocného člověka pochopit. Ale Martin Stropnický není nemocný stařec, svou roli hraje dobrovolně, avšak nikoliv ku prospěchu občanů ČR. Jako spisovatelka pokládám tuto situaci za možný bod zvratu, pokud ji poslanci využijí. Ale jinak je to skluzavka do pekla války. 

Otázka: Dá se říci, že svými aktivity vlastně suplujete činnost vlády a poslanců. Pokud váš návrh se svoláním mimořádné schůze nevyjde, máte v této věci nějaký další plán?

L.P.: V antických tragédiích to řešil tzv. Deus Ex Machina a v takové roli je u nás pouze prezident, který jako vrchní velitel Armády může nakonec toto cvičení zakázat.

Otázka kladla: Eva Novotná – Ne základnám