Rallye po českých vesnicích
14.11.2012 Přišlo emailem Témata: Česká republika, Sport 634 slov
V posledních dnech se média zabývají jednou, velmi smutnou nehodou, která se stala v Lopeníku na Uherskohradišťsku. Možná víc jak nehoda samotná mě nadzvedávají ze židle komentáře typu, že si zato mohou holky vlastně samy, že tam neměly co dělat a podobně. Cedulka zakazující vstup na pole, kterou televizní kamera zabrala, měla být asi důkazem, že se organizátor soutěže o vedení trasy řádně postaral.
Jako občan této země musím ale říct, že s takovýmto jednáním zásadně nesouhlasím. Silnice, a i většina cest po kterých se takovéto závody konají, jsou veřejnými cestami a vztahuje se na ně vyhláška o silničním provozu. Ve vyhlášce není nic o tom, že se na silnici smí závodit.
Pak tu jsou také práva a osobní svobody občanů dotčených obcí a i nás všech ostatních. Auto, jedoucí přes vesnici rychlostí 160km/h ohrožuje naprosto každého v té vesnici. Nějaký plůtek zahrádky nebo tenká zeď budovy nás občany neochrání! Při této rychlosti takové auto může projet přes mnoho pozemků a pozabíjet na nich mnoho lidí, kteří jsou doma, na svých pozemcích! Anebo snad má nějaký organizátor soutěže právo vyhlásit zákaz vycházení?
Po obci se mohu jako svobodný občan pohybovat jak chci, mohu navštěvovat své sousedy, jít na procházku nebo třeba do obce přijet. To vše je ale s takovými závody neslučitelné a omezující. Rovněž i pozemky mezi obcemi jsou zpravidla soukromé a jejich majitelé se po nich mohou pohybovat jak a kdy chtějí! Po lesích a lukách máme v naší zemi právo se volně pohybovat snad od pradávna a to bez ohledu na to, čí dané pozemky jsou. Krom toho jako návštěvník lesa ani nemusím tušit, že takové závody někde probíhají. Bude-li nějaký houbař sbírat houby a ujde při tom několik kilometrů, může se zcela náhle octnout na cestě, na které tou dobou někdo pořádá závody.
Zkrátka a dobře, neumím si v našich podmínkách vůbec představit, jak je možné, že někoho vůbec napadne takové šílené závody pořádat. Je prakticky nereálné, aby si pronajal všechny pozemky kolem trati a vykázal z nich lidi. Z jiných pozemků nemůže mít ani právo někoho vykazovat! Souhlas všech majitelů pozemků v okolí je tedy naprosto nezbytný. Rovněž by bylo nezbytné uzavřít celou oblast, aby do ní nikdo cizí nevstupoval, ale to je problém nejenom technický, ale i právní. Žádná soukromá osoba nebo firma či spolek nemá právo takové věci dělat a je to jedině dobře. Nejsem jako občan vůbec povinen měnit svoje plány návštěvy obce či míst mimo obec.
Trestně právní zodpovědnost za tuto „nehodu“ by tedy měli nést jak organizátoři, tak i závodník. Slovo nehoda jsem dal do uvozovek proto, že to v podstatě nehoda nebyla. Při této rychlosti se dá předpokládat, že se taková věc stane a závodníci se svým vozem na tuto eventualitu byli řádně (myšleno velmi nadstandardně) připraveni. Ostatně, jinak by ani nebyli schopni po nehodě nějakého výslechu. Z tohoto pohledu se tedy spíše jedná o obecné ohrožení.
Dle mého nelze pokládat za nehodu situaci, kdy člověk - řidič jede takovým způsobem, že naprosto zbytečně riskuje cizí životy. Do této množiny dle mého spadá i předjíždění přes horizont, kam řidič nemůže vidět, ale nepatří sem například smyk, byť je pro někoho třeba předpovídatelný. Přes horizont nevidí nikdo a jenom naprostý hajzl přes něj může předjíždět. Jízda obcí rychlostí 160km, jako v tomto závodě, sem patří také. Ostatně jsou země, kde překročení rychlosti o 50km/h znamená nejenom ztrátu řidičáku, ale i auta.
Závody tohoto typu, nechť si pořadatelé organizují ve vojenských újezdech nebo Severočeských uhelných dolech, tam nikoho ohrožovat nebudou, jenom sami sebe a možná diváky, kteří na takovouto akci jdou zcela vědomě.
Poznámka editora
Lopeník znám, mám tam rodinu. Jde o chráněnou krajinnou oblast Bílých Karpat s čistým vzduchem a dosud nezdevastovaným prostředím. Překvapuje mě, že kdosi (moc by mě zajímalo, kdo) udělil povolení pořádat v této oblasti takový závod.