Třináct lží české vlády ODS, TOP09, VV
18.4.2012 Přišlo emailem Témata: Česká republika 1069 slov
Lež první: Programové prohlášení koalice: Nezvýšíme daně, ani odvody na sociální pojištění.
Pravda: A co povodňová daň, zdanění stavebního spoření, vyšší daň z nemovitostí, a hlavně zvýšení DPH na 20%? Aktualizováno: nově na 20%, 14% a posléze jednotných 17,5%.
Lež druhá: „ODS v žádném případě nepřipravuje zavedení poplatků ve zdravotnictví“ (Nečas – 21. 5. 2006)
Pravda: Přichází leden 2008 a ODS zavádí regulační poplatky ve zdravotnictví.
Lež třetí: Vláda tvrdí, že už za 30 let se dosavadní důchodový systém zhroutí, protože na jednoho pracujícího bude připadat jeden důchodce.
Pravda: Se zohledněním postupně se prodlužující průměrné délky dožití (a posouvání věku odchodu do důchodu), která se v posledních 20 letech podle demografických studií plynule prodlužuje o tři měsíce za rok, by ale počet lidí v produktivním věku na jednoho člověka v důchodovém věku klesl v příštích šedesáti letech podle demografických propočtů jen nepatrně, a to z 2,9:1 na 2,8:1. Nikoli tedy na 1:1 jak lže vláda. Vyplývá to z expertních propočtů provedených na základě aktualizované prognózy předních českých demografů. (zdroj: Novinky.cz).
Lež čtvrtá: Na celkové pokrytí nákladů důchodové reformy budeme potřebovat až 300 mld. korun
Pravda: Podle finančních expertů by reforma stávajícího prvního (státního) pilíře a stávajících penzijních fondů přišla na sotva desetinu této částky. Přitom výsledky by byly úplně stejné.
Lež pátá: Bez sjednocení DPH na 20% není možné důchodovou reformu provést.
Pravda: DPH nemá s důchodovou reformou absolutně nic společného. Má pouze zajistit odliv peněz do soukromých kapes a největší tunel v novodobé historii. Potřebné náklady na reformu jsou 20 miliard ročně a to by zcela hravě pokryly příjmy ze zisků ČEZ (20 miliard). K dispozici by mohly být i výnosy ze zdanění hazardu (7 miliard), a zavedení progresivní daně (5 miliard). Navíc má vláda ještě v rukávu možnost čerpat z privatizací a hlavně ušetřit okamžitým zprůhledněním státních zakázek, při kterých mizí stále stovky miliard.
Doplněk: Jak se ukázalo, oněch 20% nebylo vůbec nutných a vláda od nich nakonec couvla.
Lež šestá: Dopady DPH zvýšené na 20% vyčíslila vláda na jednoho obyvatele 250 korunami měsíčně.
Pravda: Podle skutečně reálných propočtů však doplatí na reformu každý občan 1100 korun měsíčně.
Lež sedmá: Nečas: Tento stát má nejlepší prorodinnou politiku v Evropě!
Pravda: Ona prorodinná politika pochází téměř celá ještě z let socialistického státu. Novodobé vlády ji pouze mírně upravovaly. Podpora rodin s dětmi se v posledních letech naopak snižuje, neexistuje vůbec žádná podpora absolventů středních a vysokých škol při nástupu do zaměstnání.
Lež osmá: Zavedením dalšího pilíře do důchodového systému, tedy soukromých fondů, do nichž se bude dobrovolně spořit 3% z příjmu, se posílí důchodový systém a vyřeší problém s financováním důchodů v příštích letech.
Pravda: Stane se pravý opak. Průběžný důchodový systém přijde nejméně o 20 miliard korun a vedle nyní existujících penzijních fondů vzniknou další soukromé penzijní fondy, které budou dublovat jejich dosavadní funkci. Do jejich spuštění nalije stát miliardy, ale spořit do nich nikdo nebude. Propad v příjmech důchodového systému to v žádném případě nevyřeší. Naopak, jen jej zvýší.
Lež devátá: Miliardy vybrané na zvýšené DPH půjdou rovnou na penzijní účty.
Pravda: To je v podstatě fyzicky nemožné, protože nelze rozeznat, kolik se vybralo DPH právě za zboží, které bylo dosud ve snížené sazbě. Leda, že by každá takto vybraná koruna navíc dostala speciální nálepku, nebo razítko. A to je blbost.
Lež desátá: Po zvýšení DPH na 20% už vláda žádné další zvyšování daní a odvodů nechystá.
Pravda: Pro kompenzaci snížených odvodů firem o 2 % počítá vláda se zvýšením odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců. Při platu 20 000Kč měsíčně by zaměstnanec odváděl o 400 Kč více na daních za měsíc. Ještě hůře by dopadly nízkopříjmové skupiny obyvatel s platem do 11 000 korun.
Lež jedenáctá. Katastrofální zadluženost ČR, která nás žene na úroveň Řecka (Nečas), jinak slavná řecká lež.
Pravda: Při srovnání skutečné míry zadluženosti v evropském kontextu je na tom ČR nadmíru dobře: ČR 35,6 % HDP, Slovensko 35,7 %, Španělsko 53,2 %, Británie 68,1 %, Portugalsko 76,8 %, Francie 77,6 % Německo 73,2 %, Belgie 96,7 % a ono stále omílané Řecko 115,1 %.
Lež dvanáctá: Neustálé tvrzení vládní koalice, že tento stát zadlužily vlády ČSSD
Pravda: V roce 2007 byl schodek veřejných rozpočtů pouhých 0,6% HDP. K náhlému nárůstu zadlužení došlo díky soustavné likvidaci ekonomiky pravicovými vládami, počínaje tou M. Topolánka. Podívejte se, jak narůstalo zadlužení za vlády pravice. Čísla hovoří za vše:
(zdroj: iDNES)
2008
– Zavedení rovné daně – výpadek příjmů státního rozpočtu 20 mld.
– Snížení daně z příjmu právnických osob z 24% na 21% - výpadek 24 mld.
– Zaveden strop odvodů zdravotního a sociálního pojištění – výpadek 17 mld.
2009
– Snížení daně z příjmu právnických osob z 21% na 20% - výpadek 8 mld.
– Snížení sociálního pojištění zaměstnancům z 8% na 6,5% - výpadek 27 mld.
– Snížení sociálního pojištění zaměstnavatelům z 26% na 25% - výpadek 18 mld.
– Zvýšení slev na sociálním pojištění – výpadek - 18 mld.
2010
– Snížení sociálního pojištění a zvýšení paušálních odpočtů pro živnostníky
– výpadek 22 mld. korun.
To vše mělo snížit cenu práce, nastartovat rychlejší ekonomický rozvoj země a snížit nezaměstnanost. Nestalo se. Právě naopak, státní kasa zchudla o celých 154 miliard korun.
Lež třináctá: Jsme vládou rozpočtové odpovědnosti a nedovolíme další zadlužování tohoto státu (Nečas)
Pravda: Vládě se jen za první dva měsíce letošního roku povedlo docílit doslova historického schodku ve státním rozpočtu. Zatímco loni byl za stejné období (leden-únor) 10.9 mld., letos vyletěl na více než dvojnásobek, tedy na 22.8 mld. To se v historii ještě nikomu nepodařilo, pouze vládě rozpočtové odpovědnosti! (zdroj: Ministerstvo financí)
Staré české přísloví říká: kdo lže, ten krade. Proč by to nemělo platit právě u Nečasovy vlády? Korupci a rozkrádání vidíme přes veškeré sliby na každém kroku. Ministerstva nemají na výdaje, ale všechna rozhazují plnými hrstmi stotisícové odměny kamarádíčkům, kterým páni ministři zajistili na svých úřadech teplá křesílka. Nemocnice nemají na základní zdravotnické pomůcky, ale jejich ředitelé si pořizují paláce za desítky milionů. Školství nemá peníze vůbec na nic, ale zavádí povinné státní maturity za stovky milionů. A tak bychom mohli počítat dál. Není opravdu cosi shnilého ve státě českém?
Zdroj: veřejný internet …. Zapsal Karel ŠLAPOTA, Ostrava – 19.2.2012.