Ještě jednou k článku Na židy dojde až pak

Je nebezpečné generalizovat, avšak reakce na mou noticku, v niž jsem varovně poukázal na skutečnost, že podle (určitě do jisté míry nereprezentativního) průzkumu na stránkách iDnes, zda mají být podle českých občanů Romští žáci ve školách rasově segregování od bílých, odpovědělo kladně skoro 47 procent čtenářů (počty účastníků ankety rostou, poměr zůstává stejný), je alarmující. Do redakce BL přišlo asi pět mailů, jejichž čtenáři se všichni zasazují za rasovou segregaci! Autorem jednoho z nich byl dokonce lékař! (Jan Čulík na BL)

Vážený pane Čulíku

Dovolte prosím abych Vám napsal z opačné strany barikády k výše uvedeným textům (ke kterým se hlásíte jak jsem pochopil).

Vy jste přesvědčen o tom, že rasová segregace, proti Romské předsudky české společnosti a podobné názory jsou v principu špatné. Já osobně mám odlišný názor, který chci a jsem ochoten vyargumentovat. Otázkou je, zdali jste ochoten přijímat a nabízet argumenty anebo zda váš postoj k problému je stylem : „Já mám pravdu a kdo hájí rasistické a segregační názory s tím se nemá argumentovat ale je potřeba jej uvěznit podle příslušných paragrafů.“ Jste opravdu přesvědčen o tom, že všichni (včetně onoho lékaře) jsou banda pitomců a jenom Vy vidíte kde svítí světlo pravdy? Upozorňuji Vás, že přesně stejně byli o své pravdě přesvědčeni například konkvistadoři když po tisících vraždili původní americké obyvatelstvo a zcela nevyvratitelně byli přesvědčeni, že dělají bohulibou činnost.

Rasistické názory byly považovány za zcela samozřejmě pravdivé po tisíce let. Představa o rovnosti lidí všech ras je moderní záležitost posledních několika desetiletí. Já vím, že již v americké ústavě se píše „All men has been born equal“ nebo tak nějak. Problém je v tom, že tím se myslel rozdíl mezi šlechtou a plebsem, rozhodně nikoli mezi rasami! Otcové zakladatelé USA v 18tém století sami měli farmy s mnoha černými otroky a kdyby jste se jich tehdy zeptali, zda se výše uvedená vznešená věta vztahuje i na jejich otroky, patrně by si mysleli, že jste zešílel. Já osobně jsem přesvědčen, že idea o rovnosti lidí je pouze módní záležitost, která nepřežije střet s realitou a za pár generací si budou nad dnešními texty naši potomci (pokud tento šílený ideologický experiment přežijí) ťukat na čelo a uvažovat, jak jsme se mohli zbláznit že jsme považovali cikány a černochy za sobě rovné. Nicméně to je pouze můj názor se kterým nemusíte (a také patrně nebudete) souhlasit.

Takže přistupme k těm cikánům a rasové segregaci.

Předpokládám, že se mnou budete souhlasit, že pokud chcete řešit JAKÝKOLI problém, musíte postupovat v několika krocích.

1.) Nejdříve musíte zjistit co nejvíce informací o stávajícím problému

2.) Musíte definovat žádoucí stav, kterého chcete dosáhnout.

3.) Teprve teď musíte hledat cesty, jak onoho stavu dosáhnout s co nejmenšími náklady a v co nejkratším čase.

Zkusme toto základní univerzální schéma aplikovat na cikánský problém u nás.

1.) O cikánech nemáme ani základní informace, nesmí se zjišťovat. nevíme kolik jich je, (teď je konečně po desetiletích zpracována alespoň mapa tkzv. vyloučených lokalit). Nevíme nic o jejich kriminalitě, sociálním statusu, nic. Nemáme žádná statistická data. K Romské národnosti se jich při sčítání obyvatelstva přihlásilo pár, když jde ovšem o prebendy či dávky tak najednou jsou jich sta tisíce. Nedávno proběhl článek o problémech starostů, kteří by si mohli zažádat o evropské peníze pro řešení Romského problému, nicméně by museli prokázat, že Romů mají v obci alespoň 20% a oni nemají JAK to prokázat. Jak můžete hledat řešení když neznáte ani základní informace o problému a když je ani nesmíte zjišťovat? *

2.) Co je žádoucím stavem, kam chceme tuto komunitu dostat? Je to integrace, aby postupně splynuli s většinovou společností? Jenomže to nechtějí připustit ti, kteří chtějí ochraňovat „svébytnost“ této komunity. Jak chcete hledat řešení, když ani není konsensus co vlastně chceme aby v konečném důsledku bylo dosaženo?

3.) Jak je vidět, hledat řešení cikánského problému je jako stavět barák od komínu. Pokud někdo začne poukazovat na jakékoli problémy se soužitím s touto komunitou tak okamžitě se ozve hysterický řev že je chce někdo posílat do plynu. Jenomže ono to tak není, prostě všichni ti hledači řešení jenom melou prázdné fráze pořád dokola a nejsou ani schopni se vyjádřit co chtějí, natožpak jak to chtějí dosáhnout.

*Jakési statistiky existují, kolují na internetu ale jsou samozřejmě bez záruky.

- 3% populace v ČR tvoří Romové, žije jich zde cca 250-300.000.

- 25% z celkového počtu Romů žije v Severních Čechách.

- 21%z celkového počtu Romů žije na Severní Moravě.

- 47% bytů obývaných Romy není vybaveno ani splachovacím WC. 40 m2 bytové plochy obývá v průměru 6,9 Romů.

- Až 30% manželství v některých romských skupinách uzavírají příbuzní.

- 6% romských žen poprvé rodí mezi 14 a 16 lety.

- 19% romských žen poprvé rodí v 16 letech.

- Až 4 interupce v průměru připadají na jednu romskou ženu.

- 60% z dětí umístěných v dětských domovech je romské národnosti.

- Přes 50% romských dětí se učí ve zvláštních školách.

- 22% romských dětí propadá v 1. třídě.

- 25% romských dětí ve věku 6-7 let je v pásmu verbální debility.

- 56% Romů nemá ani základní vzdělání.

- 32,7% Romů má základní vzdělání.

- 8% Romů se vyučí v oboru.

- 2,5% Romů má středoškolské vzdělání.

- 0,8% Romů má vysokoškolské vzdělání.

- 75-85% Romů je nezaměstnaných.

- 60% Romů je nezaměstnaných déle než 3 roky.

- 30% dospělých Romů se živí nelegálním způsobem.

- 60% dospělých vězňů ve věznicích jsou osoby romské národnosti.

- 75% se Romové podílí na kriminalitě (přičemž v některých lokalitách se kapesních krádeží týká dosahuje až 95%)

- 30% pouličních prostitutek má romskou národnost.

- 25% pouličních romských prostitutek má za pasáka svého příbuzného.

Takže co se vlastně děje z hlediska tohoto problému? Fakta (kvalitativně, protože pro kvantifikaci prostě nejsou podklady) jsou asi následující:

• Po válce zbylo v Čechách pouze několik stovek původních českých cikánů, ostatní byli deportováni případně zahynuli během války.

• V prvních letech po válce byli importováni cikáni ze Slovenska do opuštěných příhraničních oblastí, bylo jim zakázáno kočování a byli násilně usazeni.

• Časem migrovali do měst, vznikala první ghetta v Praze (Žižkov, Karlín)

• Po revoluci došlo k ekonomickému tlaku na přesun cikánů na periferie. Dekrety v Praze byly cenným zbožím, cikáni je prodávali a stěhovali se do oblastí jako je Most, Louny, Chomutov a pod. Zde vznikají ghetta jako jsou dnes slavné causy sídliště Janov.

• Migrují k nám cikáni ze Slovenska (druhá vlna po změně sociálních dávek na Slovensku), z Rumunska, Bulharska atd.

• Naši cikáni utíkají za vyššími dávkami do Anglie a Kanady. Reakce Britských a Kanadských politiků jsou trochu schizofrenní, na jedné straně vykládají, jak jsou cikáni fajn lidi a jak by jsme měli být šťastni, že u nás žijí a jak by jsme se měli snažit aby se jim v Čechách žilo fajn a byli spokojení. Na druhé straně nepochopitelně :-) nemají radost z faktu, že tito skvělí lidé chtějí žít u nich v Kanadě a VB. :-) Jinými slovy Kanadští a Britští politici jsou na rozdíl od vás pane Čulíku sice pokrytci, ale velice dobře v realitě.

Co se týče té rasové segregace. Já jsem pane Čulíku vyrůstal na Slovensku a vím velice dobře co to znamená mít ve třídě 2-3 cikány. Vůbec si nedovedu představit, že by ve třídě bylo cikánů 50%. Do takové třídy bych své dítě v životě nepustil.

Ghetta já považuji za jediné rozumné řešení (a to ještě dočasně). Jak by jste to chtěl změnit? Rozkazem přidělit každému paneláku v ČR několik nepřizpůsobivých rodin? Věřte mi, že jediná taková rodina dokáže zničit životní komfort desítkám sousedů. Proč? Kvůli vaši ideologii? A jde také o peníze. Třípokojový byt v paneláku v Praze může mít cenu třeba 2,5 mil Kč. Jenomže pokud bydlí v sousedství cikán tak cena tohoto bytu okamžitě klesne k jednomu milionu. To se může týkat tak 30 bytů v okolí. Jinými slovy jestliže na základě své ideologie o rozpuštění ghett vnutíte jedinou rodinu „normálnímu“ velkému paneláku připravil jste ty lidi kteří tam bydlí o nějakých 50 milionů. Těch lidí vám nepřijde líto? Oni ztratí šanci se z tohoto sousedství odstěhovat protože jejich byt má najednou o milón menší cenu než srovnatelný byt ve „slušném“ sousedství a oni ten milion nemají. To je například problém starousedlíků v tom sídlišti Janov. Jak by oni rádi utekli před cikány někam jinam. Jenomže kdo dneska ten jejich byt na tak strašném místě koupí a za kolik? I na mne osobně to mělo finanční dopad. Desetiletí jsem bydlel v paneláku na Jižním Městě Pražském a byl jsem šťastný. Pak se nám tam nastěhovala cikánská rodina. Neplatili elektřinu a proto jim ji vypnuli. No a v opilosti usnuli a nechali zapálenou svíčku. Nepřeji Vám ten zážitek, který jsem měl když jsem polooblečený s ročním dítětem v náručí prchal požárním východem. Naštěstí hasiči zasáhli včas a jenom nám byt smrděl od kouře pár dnů. Potom se nastěhovala vietnamská podnikatelská rodina. Do týdne měli prostřílené okno. Vyřešil jsem to tak, že jsem nějakou dobu pracoval jako expert v USA, prodal jsem nějaké nemovitosti po rodičích a zadlužil se a postavili jsme domek ve čtvrti, která je snad dost drahá aby tam cikáni a Vietnamci nepronikli. Takže i základní škola snad bude gipsy free. Jenomže toto si mohu dovolit já, když patřím ke 2% české populace s nejvyššími platy. Ale kolik normálních českých rodin dokáže svou situaci řešit takovýmto způsobem? A navíc Parobkovi levičáci mne chtějí teď extrémně zdanit aby měli na dávky a podporu bydlení právě pro ty cikány. Divíte se mi, že hledám protiopatření a více budu hledět na jejich účinnost než na lidská práva těch, na které dopadnou?

Podívejte se na Holandsko – původní obyvatelé tam již nemohou žít a snaží se najít nějakou zemi, kam by mohli emigrovat. prchají do Kanady (zajímavé je, že Kanada s nimi na rozdíl od Českých cikánů kupodivu žádný problém nemá) ale i k nám, na Lipnu už pomalu začínají žít trvale. Zde mohu říci jenom tolik, že jsou zde jenom krátce ale jsou vítáni. Na rozdíl od cikánů, kteří žijí v regionu po staletí a po staletí vítáni nejsou a zřejmě ani nebudou.

Pokud hledám objektivní kriterium toho, zda předsudky proti cikánům jsou špatné či dobré (a pokud nevycházím apriori z předpokladu že jakékoli předsudky jsou špatné) tak za logické mi připadá, že špatné předsudky jsou ty, které jsou tím menší čím více má dotyčný zkušenost s tou kterou komunitou, které se předsudek týká a racionální předsudky jsou ty, které jsou tím vyhraněnější, čím blíže jim ten, kdo ten předsudek má, je. No a nejtvrdší kolektivní odsouzení cikánské komunity pochází od těch, kteří ji znají nejlépe a bydlí k nim nejblíže a největší advokáti cikánů jsou ti, kteří z touto komunitou mají nejmenší vlastní zkušenosti a věří svým iracionálním ideálům (jako jste s prominutím dle mého názoru Vy) anebo ti, kteří mají z obhajoby tohoto etnika přímý prospěch.

Pro Vaši informaci – jsem sice částečný skinhead (mám bříško a pleš) ale také mám několik titulů a jezdím jako mezinárodní expert po projektech po světě – opravdu těžko mne prodáte jako nemyslícího hajlujícího člena DS nad kterým se můžete cítit intelektuálně navrch.

Takže, abych nebyl negativní ale také pozitivní, předkládám můj návrh na řešení:

Odhaduje se, že počet Romů v Evropě je dnes zhruba 8 - 10 milionů. Jedná se o komunitu společného původu v Indii, kteří se přistěhovali do Evropského prostoru před zhruba 1000 lety, v Čechách jsou zhruba 600 let. Tito lidé žijí ve všech Evropských státech. Domnívám se, že není žádných pochybností o tom, že se jedná o svébytný národ, který měl to neštěstí, že v průběhu dějin přišel o své historické území. Toto není žádný unikát. Podobným národem, který byl shodou historických okolností nucen žít v Evropě až do druhé světové války byli židé. Po druhé světové válce byl židovský problém řešen a z mandátu OSN vznikl na historickém židovském území stát Izrael. Toto řešení je ovšem spojeno s jinými specifickými problémy a s nevolí původního obyvatelstva, které tam žilo a v této době ještě pořád žije. Nicméně jedná se o historický precedens. Z historie Evropy známe i emancipaci jiných národů, ať se jedná o Slováky před několika málo lety, nebo národy Rakousko – Uherské monarchie v roce 1918. Ve všech těchto případech se však jednalo a jedná o národy, které žijí na svém historickém území a pouze toto území je okupováno jiným národem, státem či říší. Některé evropské či mimoevropské národy jsou doposud nesvobodné, můžeme jmenovat například Basky či Kurdy.

Domnívám se, že Romové jsou jednoznačně národem a jako k národu by se k nim mělo přistupovat. Řešení Romů jako takových nemůže být prostá skládačka řešení Českých Romů českou vládou, Slovenských Romů slovenskou vládou, Francouzských či Španělských Romů jejich vládami. Romové by měli být uznáni za svébytný národ a koncepce řešení by měla být připravována Evropskou komisí ve spolupráci s nadnárodními Romskými elitami, případně obdobně jako u židů přímo na půdě OSN (protože mnoho Romů žije mimo Evropský prostor). Výše zmiňované Romské elity prozatím bohužel neexistují. Proto by právě Evropské či světové struktury měli přičinit o emancipaci tohoto národa a podílet se na vybudování jejich intelektuální, ekonomické a politické elity. Řešení Romů jako minority na územích jednotlivých států by se mělo odvíjet přímo od takovéto koncepce.

Závěr: Na území Evropy a částečně i mimo ní existuje svébytný národ o počtu příslušníků 8 – 10 milionů. Tento národ nemá žádné historické ani stávající území, nemá prozatím žádnou politickou, ekonomickou ani intelektuální reprezentaci. Romský problém se snaží řešit jednotlivé státy bez vzájemné koordinace a bezkoncepčně. Evropské struktury prozatím předstírají, že tento problém nevidí, pokud jej vůbec zaregistrují tak prostřednictvím kritiky řešení jednotlivých národních států a obviňováním vlád, samospráv a obyvatel z rasizmu a xenofobie. Přitom právě nadnárodní struktury by měli být kompetentní pro hledání komplexního řešení. Toto řešení nemusí být pouze v identifikaci území, kde by bylo možno založit emancipovaný Romský národní stát, může se jednat například i o koncepci návratu Romů ke kočovnému životu v rámci Evropského prostoru či i mimo něj, otázky specifického přechodu hranic pro kočovníky a podobně. V každém případě by tato koncepce měla být řešena na nejvyšší Evropské a světové úrovni, protože na úrovni národních států prostě vyřešena být nemůže.

Autor se podepsal, ale zapomněl napsat, zda souhlasí se zveřejněním svého jména. Proto to zatím nechávám bez autora. Pokud se ozve a bude s tím souhlasit, doplním.