Odpověď Greenpeace na dopis ministra Schwarzenberga

Jsme velmi potěšeni, že jsme se mohli seznámit s textem neoficiálního překladu předmětného dokumentu, ačkoliv nám není zřejmý důvod, proč jsme nemohli obdržet originální anglický text. Vámi poskytnutý dokument sice není úplný, neboť postrádá obě přílohy evidované v režimu vyhrazené, umožňuje však učinit významné závěry o charakteru a dosahu probíhajících jednání mezi Spojenými státy a Českou republikou. Na základě jeho studia musíme konstatovat, že obavy, jimiž byla vedena naše první žádost, se jeví jako do značné míry oprávněné.

Veřejnost byla dosud informována v tom smyslu, že Vláda České republiky přijala rozhodnutí zahájit jednání o základně, a že z něj neplynou žádné závazky. V textu nóty se však píše o „prozatímním rozhodnutí s výhradou vnitrostátních postupů“ umístit radar v ČR.

Článek 43 Ústavy České republiky uvádí, že vláda rozhoduje o pobytu cizích vojsk, pokud trvání tohoto pobytu nepřekročí 60 dnů. Jestliže naopak pobyt vojsk stanovenou lhůtu překročí, musí s ním vyslovit souhlas Parlament ČR. Výraz „prozatímní rozhodnutí“ se v celém textu ústavy nikde nevyskytuje a je podle všeho příležitostnou inovací. Podobně „kreativní“ přístup bohužel poznamenává rovněž zacházení současné americké administrativy s řadou významných mezinárodněprávních dokumentů – například Úmluvou o zákazu použití, skladování, výroby a přepravy protipěchotních min z roku 1997, Smlouvou o zásadách činnosti států při výzkumu o využívání kosmického prostoru z roku 1967 nebo Smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1970.

Obáváme se tedy, že jakékoliv „prozatímní“ rozhodnutí exekutivy přijaté „s výhradou vnitrostátních postupů“ hrozí překročením pravomocí vlády a obcházením Parlamentu České republiky metodou fait accompli.

Jsme dále přesvědčeni, že pokud by mezi dvěma rovnoprávnými zeměmi probíhalo standardní vyjednávání, nemohlo by proběhnout jinak než bez předběžných podmínek. Greenpeace velmi znepokojuje skutečnost, že text americké nóty obsahuje formulace typu „za účelem co možná nejrychlejšího uzavření dohody o radaru Spojených států“ a hovoří se v něm o platnosti dohod o spolupráci v oblasti obrany a o umístění radaru „prozatímně prováděných“ ode dne podpisu. Ze zpravodajských údajů, na něž se odvolávají informační materiály ministerstva obrany i Vašeho úřadu, nevyplývá existence bezprostřední hrozby útoku balistickými raketami na naše území; tím méně z nich plyne existence bezprostřední hrozby útoku mezikontinentální rakety na Spojené státy americké. Pokud hrozba není a ani v nejbližších letech nebude aktuální, neshledáváme sebemenší důvod k přijetí tak závažného rozhodnutí, jakým rozhodnutí o protiraketovém radaru jistě je, „co možná nejrychleji“ a způsobem, který bezprecedentně vychyluje ústavou rozdělené pravomoci ve prospěch exekutivy. Pozorujeme navíc, že některé evropské země, jako například Německo a Rakousko, jsou možností umístění protiraketového radaru v ČR bez spolupráce s EU a NATO silně zneklidněny.

Greenpeace je proto přesvědčeno, že celý komplex bezpečnostních otázek týkajících se národní obrany, energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí by Česká republika měla řešit uvážlivě a přednostně v evropském kontextu – nikoliv tedy formou exkluzivních dvoustranných jednání, jejichž výstupy podléhají utajení a u nichž existuje tlak na co nejrychlejší akceptování z naší strany. Vámi zaslaný text nóty implikuje riziko platnosti dohod o výstavbě radaru a exkluzivní spolupráci v oblasti obrany od okamžiku odeslání odpovědi. To je však ve zjevném rozporu s Vaším tvrzením obsaženým v doprovodném dopisu, že „Žádná rozhodnutí v uvedených oblastech nebyla přijata a vše bude v průběhu roku 2007 předmětem vyjednávání mezi oběma státy“. Uvedl jste, že „zveřejňování diplomatické korespondence je v mezinárodní politice vysoce nestandardní krok“. Nezbývá nám tedy než vyjádřit politování nad tím, že jednání o zahraničněpolitické otázce významem srovnatelné s naším vstupem do NATO a EU je realizováno právě formou neveřejných odpovědí na neveřejnou diplomatickou korespondenci. Tento nedostatek transparentnosti příkře kontrastuje s procesem vstupu ČR do obou výše uvedených mezinárodních organizací, jejichž základní podmínky a klíčové dokumenty byly publikovány s velkým předstihem a staly se též předmětem intenzivní veřejné diskuse.

Podle našeho názoru z ústavy jednoznačně vyplývá, že vláda sama má možnost rozhodnout pouze o takovém pobytu amerického radaru na území ČR, jehož trvání nepřekročí 60 dnů. S dočasností pobytu cizích vojsk však má tato země z dob nedávno minulých velmi negativní zkušenosti.

V naznačené souvislosti si Vám dovolujeme položit několik doplňujících otázek:

1) Zveřejňování diplomatické korespondence je podle Vás nestandardním krokem. Text americké nóty však předpokládá, že samotná odpověď na nótu by již mohla mít za následek „prozatímní“ práce na výstavbě radaru. Jak se tedy díváte na uzavírání mezinárodních závazků formou diplomatické korespondence? Považujete takový postup za standardní diplomatický úkon? Domníváte se, že odeslání odpovědní nóty za takových podmínek je v zájmu stability ústavního uspořádání České republiky?

2) Uvádíte dále: „připravovanou odpovědní nótu americké straně Vám nemohu poskytnout dříve, nežli s ní bude seznámena americká strana.“ My jsme však v žádosti ze 14. března nežádali o nevlídný akt vůči USA, ale pouze o zveřejnění základních podmínek odpovědní nóty. S tímto upřesněním tedy naši žádost opakujeme.

3) Jaký český ústavní dokument - nebo alespoň mezinárodní diplomatická usance – umožňuje hovořit o „prozatímním rozhodnutí“ v oblasti mezinárodních vztahů?

4) Které konkrétní státy se chovají vůči Evropské unii nebo ČR nepřátelsky, takže z jejich strany hrozí napadení balistickými raketami?

5) Považujete skutečnost, že členové zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ČR dosud – stejně jako my - neobdrželi jiný dokument než neoficiální překlad americké nóty bez obou příloh, za slučitelnou s Vaším tvrzením, že „Parlament ČR je průběhu vyjednávání mezi ČR a USA pravidelně informován a má v rámci Ústavy ČR dostatečnou řadu kontrolních mechanismů nad činností vlády a jednotlivých ministerstev“?

6) Jaký je Váš názor na vztah případné exkluzivní dvojstranné dohody s USA o radarové základně k následujícím pasážím klíčových bezpečnostních dokumentů?

Aliance má „Sloužit, v souladu s článkem 4 Severoatlantické smlouvy, jako základní transatlantické fórum pro konzultace spojenců o jakýchkoli problémech dotýkajících se jejich životních zájmů, včetně možného vývoje představujícího ohrožení bezpečnosti členských států, a pro odpovídající koordinaci jejich úsilí v oblastech společného zájmu“ (Strategická koncepce NATO, článek 10)

„Jakýkoli útok na území spojenců z jakéhokoli směru bude pokryt články 5 a 6 Severoatlantické smlouvy.“ (Strategická koncepce NATO, článek 23)

„Aliance se hlásí k širokému pojetí bezpečnosti, které vedle nepostradatelného obranného rozměru uznává důležitost politických, ekonomických, sociálních a ekologických faktorů.“ (Strategická koncepce NATO, článek 25)

„Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují zahraniční a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity. Členské státy spolupracují na rozšiřování a rozvoji své vzájemné politické solidarity. Zdrží se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení jako soudržné síly v mezinárodních vztazích.“ (Amsterodamská smlouva Evropské unie, článek J.1)

„Bezpečnostní politika se provádí pomocí zahraniční, obranné a hospodářské politiky a politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejné informovanosti, které jsou rovnocenné, soudržné a navzájem provázané. Při zajišťování bezpečnosti je důležité aktivní a preventivní působení v celém spektru bezpečnostní politiky. Především jde o prohlubování mezinárodní spolupráce a účast ČR ve spojeneckých svazcích, zapojování občanského sektoru do dílčích aktivit při zajišťování bezpečnosti, ale nutně také o vytváření podmínek pro uvědomělé konání občanů ČR.“ (Bezpečnostní strategie ČR, článek 6)

„Na základě členství v NATO se ČR těší bezpečnostním zárukám, jež jsou ukotveny v Severoatlantické smlouvě. ČR se zároveň aktivně zapojuje do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) EU a v jejím rámci do Evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP).“ (Bezpečnostní strategie ČR, článek 11)

„ČR vychází z předpokladu, že v dohledné budoucnosti lze vyloučit možnost rozsáhlého přímého vojenského útoku proti jejímu území i území jejích spojenců. Zároveň dochází k prohlubování integračních a demokratizačních procesů v euroatlantickém prostoru. Na straně druhé se však na globální úrovni, především mimo euroatlantický prostor, v posledních dvou letech zhoršilo bezpečnostní prostředí. Vzrostlo riziko realizace hrozeb asymetrického charakteru – zvláště v podobě teroristických útoků.“ (Bezpečnostní strategie ČR, článek 12)

„Životním zájmem je zajištění existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti; dále pak je životním zájmem obrana demokracie a právního státu a ochrana základních lidských práv a svobod obyvatel. Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů je základní povinností vlády ČR.“ (Bezpečnostní strategie ČR, článek 14)

Vážený pane ministře, vzhledem k Vašemu laskavému vyjádření, že „Ministerstvo zahraničních věcí je… připraveno v rámci možností daných zákony a diplomatickými zvyklostmi poskytovat české veřejnosti maximum informací“, doufáme v brzkou odpověď na výše položené otázky - zejména však v poskytnutí základních podmínek odpovědní nóty. Zároveň Vás s ohledem na utajování přílohy A americké nóty, v níž se hovoří o „prozatímním rozhodnutí“ ohledně radarové základny v ČR, vyzýváme, abyste v souladu s článkem 14 Bezpečnostní strategie ČR zabránil odeslání odpovědního dokumentu avízovanému na konec března 2007. Podle našeho názoru jste povinen odeslání pozdržet až do doby, kdy bude zcela jasné, že tento akt nezpůsobí vznik zahraničněpolitických závazků ČR bez příslušné legislativní procedury. Jako evropský politik jistě dokážete zvážit všechny důležité souvislosti případného souhlasu s takto formulovaným dokumentem.

Spoléháme na Vás,

Ing. Jiří Tutter

Výkonný ředitel Greenpeace ČR