Terri Schiavová, vražda v přímém přenosu?

Samotný pojem eutanazie, jak praví český etymologický slovník, pochází z řeckých slov eu (dobrý, příznivý) a thánatos (smrt), značí tudíž dobrou smrt (v tom případě by to ovšem mohlo znamenat, že eutanazií prošli všichni lidé, kteří zemřeli náhle, např. ve spánku - pozn. autora). Jak známo, v medicínském, potažmo etickém kontextu se eutanazie rozlišuje na tzv. aktivní a pasivní. Aktivní znamená podání smrtící látky a pasívní eutanazií je označováno odpojení od přístrojů podporující životní funkce dotyčné osoby. V širokém povědomí je ale pojem eutanazie spojován spíše s aktem usmrcením z útrpnosti na žádost nemocného, než s etymologickým významem slova samotného. Již tento fakt by nás měl varovat, že směšování aktivní a pasivní formy ukončení života pod jeden a tentýž pojem, je přinejmenším zavádějící "hříčkou" s naší myslí.

Pokud někdo souhlasí s odpojením od přístrojů a vědomě toto nazývá eutanazií, je na poloviční cestě - postupem času - souhlasit i s tzv. aktivní eutanazií. Není mým záměrem v tomto příspěvku rozebírat důvody, zda je akceptovatelné, aby lékař aplikoval smrtící injekci či nikoliv, protože bych se dostal daleko od původního tématu, ale přesto si neodpustím dvě krátká konstatování. Prvním je samotné znění Hippokratovy přísahy, kde se mj. právě řeší problematika eutanazie, cituji: "Nehodlám se pohnouti od nikoho, ať je to kdokoliv, abych mu podal jedu nebo abych mu dal za podobným účelem radu." Druhým faktem, o kterém se téměř nehovoří, je přenesení odpovědnosti za smrt na druhou osobu, a to lékaře. Podotýkám, že jsem si dobře vědom existence argumentů, že někteří lidé se sami zabít nemohou, protože jsou postižení např. kvadruplegií... Ale to je opravdu téma na samostatný článek a já nechci zabřednout mimo mísu.

Pevně věřím, že většinu z nás tvrzení, že odpojení od přístrojů bychom eutanazii nazývat nemuseli, alespoň nepobuřuje. V tom případě mohu tento pojem opustit a pokračovat dále nezatížen předsudky. A proto je tu také čas na mé osobní přiznání, že proti odpojení člověka, který se nachází ve stavu prokazatelné mozkové smrti a žije pouze proto, že za něho dýchají přístroje, nemám ani to nejmenší. Takový člověk se prostě a jednoduše nechá přirozeně odejít. Nepotřebuje jíst, nepotřebuje pít, nepotřebuje zkrátka nic - on již mrtvý je, i když za něho stroje mohou dýchat třeba ještě půl století.

Už slyším, jak si právě někdo klepe na čelo a říká si: "O co mu teda, proboha, vlastně jde? Proč si tady cintá pentli? Vždyť Terri Schiavová má podle odborníků mozek v hajzlu, tak ji právě pouze odpojili!" Ano, musím souhlasit, pouze ji odpojili. Ale od čeho ji odpojili? Od přístroje, který za ni dýchal? Těžko, to by už dávno zemřela. Pokud vím, odpojili ji od "jídelního automatu". Ale pravda, nekomunikuje s námi, její život už nemá patřičnou kvalitu, tak ať nejí a nepije. Nejsme přece barbaři, nebudeme Terri bránit v přirozeném odchodu ze světa vezdejšího.

Dozajista je v našem okolí nemálo lidských bytostí, které přežívají v tzv. vegetativním stavu, má to snad znamenat, že jim proto nedáme najíst a napít? Aha, rozdíl je v tom, že oni (nebo ony) mohou sami polykat, kdežto Terri ne, ona potřebuje trubici s výživou. Takže vlastně rozhoduje pouze technika stravování - lžíce rovná se právo na život, trubice znamená rozsudek smrti. Slovo absurdní se mi v tomto případě jeví jako zcela nedostačující. V jednom diskuzním fóru jsem narazil na příspěvek, kde je citován údajný výrok jednoho českého neurochirurga, že "smrt dehydratací je strašlivá u člověka, který hyne žízní na poušti, ale pacient v kómatu není schopen zareagovat na dehydrataci ani psychicky, ani biologicky...".

Možná jsem úplně mimo, ale jaksi jsem nezaregistroval, že by Terri neměla, či spíše nemá biologické příznaky. Kdo, a na základě čích zkušeností může s naprostou jistotou tvrdit, že psychicky se jí to ale určitě ani netkne? Co vlastně víme o kómatu? Copak není známa již spousta případů, kdy se po "probuzení" z kómatu dotyční rozpomněli na vše, co se kdy v okolí jejich lůžka povídalo?

Nevím, ale nějak se nemohu zbavit dojmu, že případ Terri Schiavové je ukázkovým příkladem manipulace s lidskou myslí, která připravuje živnou půdu pro morální přijetí "humánního" zákona o eutanazii u větší masy lidské populace, než tomu bylo doposud... lidově řečeno, léčba šokem. Nechat někoho zemřít hladem a žízní je způsob natolik brutální, že aplikace letální injekce se proti tomu v našich myslím zákonitě jeví navýsost humánním aktem.

Ruku na srdce, pokud dosud někdo z nás pochyboval o etické legitimitě eutanazie není v současné době ve svém přesvědčení minimálně nalomen? Zbavme se vyřčených předsudků, ve kterých se neustále utvrzujeme, a zapátrejme v nejtemnějších hloubkách našich myšlenek. Kdo z nás alespoň na chviličku nezauvažoval, zda by v této zamotané (a především řádně zmedializované) situaci přece jen nebylo lepší Terriino utrpení ukončit rychle a bezbolestně? A o to přece jde, ne?

Na otázku, zda případ Terri Schiavové je vraždou v přímém přenosu, sám sobě odpovídám...ANO, sledujeme nefalšovanou vraždu!

Článek byl uveřejněn na serveru casopis.bloudil.cz a zřejmě se objeví i v BL, kam jej autor také zaslal.