Obhajoba charitativních organizací
Polemika k Modráčkově článku Rozpaky nad humanitární pomoci.
3.1.2005 Přišlo emailem Témata: Nezařazeno 456 slov
Tak tedy ano, obhajobu humanitárních sbírek napíšu já, přestože nejsem jejich výhradním zastáncem.
Mám jisté výhrady proti působení většiny z nich. Ale jsou některé, jejichž činnosti si vážím. Jako příklad uvádím organizaci "Člověk v tísni" a humanitární činnost pana Štětiny, který působí i v málo mediálně atraktivních oblastech, jako je Čečensko a africké země.
Příspěvek tedy nebude chválou charitativních organizací, jakou by měl být. Ale pokusím se najít to nejpozitivnější na daném tématu a vytvořit protiváhu k publikovaným názorům na této stránce.
Pozitiva působení klasické organizace, která se zabývá pomocí lidem ve svízelných situacích.
1) Vyvolávají v lidech tolik potřebné pocity lidské sounáležitosti a probouzí empatii i u jinak přízemních, tupých a sobeckých individuí. A jestliže jsou jednou tyto pocity probuzeny, je možné, že se to individuum lidsky projeví i vůči svým blízkým v budoucnu.
2) Činnost těchto organizací supluje církevní institut odpustků a rozhřešení. Dnešní moderní člověk zatížen každodenním hříchem si jednoduše může koupit klid na duši. Je to docela pozitivní jev. Alespoň se udržuje minimální schopnost člověka účasti ve společnosti, když už není ochoten být slušný ke svému okolí. Po zaplacení si domů odnáší hřejivý pocit, že je dobrým člověkem. Je to důležité pro duševní zdraví každého civilizovaného člověka s alespoň minimálními zbytky svědomí.
3) Lidé utrácejí za věci, které by teoreticky měly sloužit dobré věci. V tomto bodě je důležité, že peníze jsou utraceny za lepší věci než například alkohol, drogy, oblečení, které naše partnerky stejně nosit nebudou atp. :)
4) Z daného pohledu není důležité, že z charitativního byznysu profitují zpravidla samy charitativní organizace, a ti, kteří si ji v dané oblasti nejméně zaslouží. Důležitou věcí je to, že se přece jen malá část dostane cílové skupině potřebných. A kdyby byl zachráněn jen jediný život nebo zmírněno utrpení prostřednictvím charity, tak to má svůj smysl!
Také bych chtěl připojit několik rad těm, kterým odpustkový systém charity vyhovuje. Jestli nechcete odpustek jen zaplatit a jste schopni vyvinout alespoň minimální iniciativu k tomu, aby váš odpustek byl realizován, dělejte následující:
1) Nepodléhejte výzvám nových a neznámých organizací o kterých nic nevíte. Náhlé akce (např.SMS) s neprůhledným systémem rozdělením peněz a nejasnou distribucí finanční pomoci vyřaďte ze svého repertoáru.
2) Někdy se můžete orientovat podle osobností, které danou činnost zaštiťují. Na druhou stranu pozor. Protože například některé modelky a politici si charitu berou jako formu zviditelnění.
3) Zajímejte se o výsledky činnosti dané organizace ať už v minulosti nebo za dobu vašeho přispívání.
Některé charitativní organizace jsou ochotné publikovat výsledky své činnosti na netu. A to je dobré vodítko.
A to by bylo všechno. Slunce v duši. :)