Zadrzeni, zatceni, duvody vazby, zahajeni trestniho stihani v CR

Zatceni (srov. §69 trestniho radu - z. c. 141/1961 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu). Prikaz k zatceni vydava predseda soudniho senatu (v pripravnem rizeni soudce) vuci osobe, ktera je jiz stihana jako obvineny (srov. §160), pokud jsou dany duvody vazby (§67) a obvineneho nelze predvolat, predvest nebo zadrzet a zajistit tak jeho pritomnost u vyslechu. Zatceni provedou policejni organy... Policejni organ, ktery obvineneho zatkl, je povinen ho neodkladne, nejpozdeji do 24h dodat soudu... Nestane li se tak, musi ho propustit na svobodu. Soudce, jemuz byl obvineny dodan, musi obvineneho neprodlene vyslechnout, rozhodnout o vazbe a rozhodnuti do 24h oznamit obvinenemu... dale plati stejna ustanoveni jako u vzeti do vazby.

Zadrzeni. §75 - zadrzeni obvineneho policejnim organem - je duvod vazby (§67) a pro neodkladnost veci nelze rozhodnuti o vazbe predem opatrit, muze policejni organ obvfineneho zadrzet prozatim sam, je vsak povinen bezodkladne zadrzeni oznamit statnimu zastupci, predat mu opis protokolu, ktery sepsal pri zadrzeni, aby statni zastupce mohl popripade podat navrh na vzeti do vazby, obvineny musi byt nejpozdeji do 48h predan soudu, jinak musi byt propusten.

§76 - zadrzeni osoby podezrele - odst 1 - podezreleho muze v nalehavych pripadech zadrzet policejni organ, i kdyz jeste nebylo zahajeno trestni stihani (§160 odst 1), k tomu zapotrebi predchoziho souhlasu statniho zastupce, bez nej pouze v pripade, kdyz vec nesnese odkladu a souhlasu nelze predem dosahnout (pristizeni pri trestnem cinu, uteku...).

§76 odst2 - osobni svobodu osoby, ktera byla pristizena pri trestnem cinu nebo bezprostredne pote, muze omezit kdokoli... Je vsak povinen predat ji ihned policejnimu organu...

Odst 4 - Policejni organ, ktery provedl zadrzeni, nebo kteremu byla osoba predana zadrzenou osobu propusti, bude-li podezreni rozptyleno nebo duvody zadrzeni odpadnou, jinak preda statnimu zastupci protokol... (viz §75)

Odst 6 - Zadrzena osoba ma pravo zvolit si obhajce a radit se s nim jiz v prubehu zadrzeni (vyjimka: pouze neni-li obhajce dosazitelny ve lhute)

§77 - statni zastupce, neni-li osoba propustena, je povinen ji do 48h od zadrzeni odevzdat soudu s navrhem na vzeti do vazby, soudce zadrzeneho vyslechne a do 24h od doruceni navrhu rozhodne o vazbe nebo o propusteni.

Spolecna poznamka k zadrzeni a zatceni: povinnost seznamit zadrzeneho s duvody zadrzeni plyne za cl.8 Listiny zakladnich prav a svobod. Zde uvedeny vyraz zadrzeni lze chapat jako omezeni a zbaveni svobody na zaklade zakona a zpusobem v nem uvedenym, vztahuje se tedy na oba pripady.

Vazba (§67). Duvody vazby jsou taxativni, tzn. vyhradni, nelze uvadet zadne jine. Obvineny smi byt vzat do vazby jen tehdy, jestlize z jeho jednani nebo dalsich konkretnich skutecnosti vyplyva duverna obava, ze:

odst 1: tzv. vazba utekova - uprchne nebo se bude skryvat, aby se tak trestnimu stihani vyhnul, zejmena nelze-li jeho totoznost hned zjistit, nema-li stale bydliste anebo hrozi-li mu vysoky trest (slovo zejmena uvozuje tzv. demonstrativni, prikladmy vycet, tj. zakonodarce vyjadruje v zakone nektere typicke situace soudni praxe, mohou byt i jine),

odst 2: tzv. vazba koluzni - bude pusobit na dosud nevyslechnute svedky nebo spoluobvinene nebo jinak marit objasnovani skutecnosti zavaznych pro trestni stihani (pred novelou c. 265/2001 slo o "soudem nevyslechnute svedky", to je problem, policie vyslechne svedka, kdyz je obvineny ve vazbe, tim odpadne duvod vazby, obvineny si to pak jde se svedkem vyridit, a my se divime, ze pak u soudu vypovida jinak, na druhou stranu se tak vyslechpolicejnim organem jako ukon trestniho rizeni procesne zrovnopravnil, nemuseji se nektere veci opakovat),

odst 3: tzv vazba predstizna - bude opakovat trestnou cinnost, pro niz je stihan, dokona trestny cin, o ktery se pokusil, nebo vykona trestny cin, ktery pripravoval nebo kterym hrozil (priprava zvlast zavazneho trestneho cinu, pokus trestneho cinu jsou nektere z forem trestne cinnosti - tzv. vyvojova stadia).

Zakonodarce dale dodava dalsi kumulativni podminky (museji nastat zaroven), ty se vsak v podstate kryji s duvody pro zahajeni trestniho stihani - viz dale.

§68 - vzit do vazby lze toliko osobu, proti niz bylo zahajeno trestni stihani (drive se to celkem logicky krylo se sdelenim obvineni, zasadni novela c. 265/2001 to trochu zkomplikovala). Rozhodnuti o vazbe musi byt oduvodneno tez skutkovymi okolnostmi (s prihlednutim ke konkretnimu stihani, pachateli...). O vzeti do vazby rozhoduje soud a v pripravnem rizeni (pred podanim obzaloby statnim zastupcem) soudce (vzit do vazby nelze v pripade stihani pro trestny cin s horni hranici do dvou let trestu odneti svobody nebo nedbalostni trestni cin do tri let odneti svobody, to se neuzije, pokud se obvineny skryval, nedostavoval se opakovane k soudu a v nekterych dalsich pripadech - viz §68 odst 3). Zakon dale upravuje trvani vazby, nahrazeni vazby zarukou (zname kauce) nebo slibem (pro prvni a treti duvod, koluzni vazba nahradit nelze), pripady, kdy tak nelze ucinit apod. (§71 - §74a).

Zahajeni trestniho stihani (§160). Dulezity meznik v trestnim rizeni, od tohoto okamziku je mozno provadet ukony trestniho rizeni s procesni hodnotou (mohou byt pouzity jako dukaz pred soudem, s vyjimkou tzv. neodkladnych a neopakovatelnych ukonu - §160, odst.4, ktere lze zajistovat s procesni hodnotou jeste pred zahajenim trestniho stihani).

§160 odst 1: Nasvedcuji-li proverene (§158)a oduvodnene skutecnosti tomu, ze byl spachan trestny cin, a je-li dostatecne oduvodnen zaver, ze jej spachala urcita osoba, rozhodne policejni organ neprodlene o zahajeni trestniho stihani teto osoby jako obvineneho, vyda o tom usneseni (typ procesniho ukonu, napr. rozsudek je take typem procesniho ukonu - procesni ukon je takovy, s nimz trestni rad spojuje vznik, zmenu nebo zanik procesniho vztahu, dotyka se tedy nejakym zpusobem prav a povinnosti ucastniku). Proti usneseni je pripustna stiznost (typ opravneho prostredku, jiste znate jiny - odvolani, tato stiznost vsak nema odkladny ucinek).V usneseni musi byt obsazen popis skutku, ze ktereho je osoba obvinena, aby nemohl byt zamenen s jinym, zakonne oznaceni trestneho cinu, ktery je ve skutku spatrovan, obvineny musi byt oznacen tak, aby nemohl byt zamenen s jinou osobou (§120 odst 2). Pozn. Prave duvody dovolujici zahajit trestni stihani jsou vicemene shodne uvedeny jako kumulativni podminka duvodu vazby (je to celkem zbytecne).

Problem je, ze drive bylo zahajeni trestniho stihani striktne spojeno se sdelenim obvineni, dnes odst 2 rika, ze opis usneseni o zahajeni trestniho stihani je treba dorucit obvinenemu nejpozdeji na pocatku prvniho vyslechu. Nutnost informovat bovineneho o tom, ze je obvineny, lze dovozovat z prava, aby jeho obhajce (pripadne on sam) byl ucasten na vysetrovacich ukonech po zahajeni trestniho stihani, ktere by mohly byt pouzity jako dukaz proti obvinenemu (§165 odst 1,2), obvineny ma pravo vyjadrovat se ke vsem skutecnostem, ktere jsou mu kladeny za vinu (§33).

Toto jsou ve stucnosti hlavni okolnosti tykajici se diskutovanych problemu. Snad alespon trochu prispely k rozliseni jednotlivych institutu trestniho rizeni.