Dozivotni vezeni (bez moznosti predcasneho propusteni)

Svycarskem zase po dlouhe dobe projela silna vlna emoci. O co vlastne slo? Slo o vysledky narodniho referenda ktere probehlo v nedeli osmeho unora, ve kterem lide odhlasovali 56% vetsinou navrh trestniho zakona podle ktereho by zvlast nebezpecni a nenapravitelni zlocinci meli automaticky dostat dozivoti bez jakekoli moznosti predcasneho propusteni.Tyka se to predevsim predevsim opakovanych, zakernych nebo sexualnich vrazd. Na prvni pohled ze muze zdat, ze zas tak moc o nic nejde nebot jak si mnozi mozna reknou dozivotni trest uz preci v trestnim zakoniku existuje. To je sice pravda ale az doposud tento trest vypadal v praxi tak, ze si vrah musel povine odsedet prvnich patnact let a pote mohl pozadat o podminecne propusteni. Pokud se dobre choval a expertiza ukazala ze uz neni nebezpecny tak byl z vezeni venku.Zakon odhlasovany v nedeli ale prinasi zasadni zmenu a to v tom ze v pripade ze je zlocinec shledan jako mimoradne nebezpecny a nenapravitelny tak mu soud musi ulozit dozivoti vskutku opravdove bez jakekoli moznosti predcasneho propusteni.Jinymi slovy vrah se proste uz nikdy nedostane ven.

Zakon byl navrzen, (diky svycarske ustave ktera zarucuje vyhlaseni celonarodniho referenda tykajici se zmeny, vytvoreni nebo zruseni urciteho zakona v pripade ze jednotlivec nebo skupina ktera ho navrhne ziska pro svuj navrh minimalni podporu sta tisice podpisu) associaci rodin pozustalych jejichz clenove se v minulych letech stali obetmi brutalnich vrazd.Jako priklad muzeme uvest aferu Zollikerberg z roku 1993 kdy Erich Hauert znasilnil a zavrazdil devatenactiletou studentku zdravotni skoly tesne pote co vysel z ordinace sveho psychiatra u ktereho si svou uchylku lecil.Nutno dodat, ze v teto dobe byl Hauert jiz odsouzen na dozivoti z roku 1985 za patnact pokusu znasilneni a dvou vrazd.V dobe sve treti a posledni vrazdy mel udelenu oficialni vychazku.Tento pripad ukazuje za vsechny jak dozivotni trest az doposud vypadal v praxi.Dalsi vrazi kteri dali podnet k iniciative byl Michel Peiry ktery zvlast sadistickym a tryznivym zpusobem zavrazdil v roce 1987 celkem pet lidi. Tri na uzemi Svycarska a dalsi dva v zahranici.Kruh uzavira zruda jmenem Werner Ferrari ktery spachal nekolit seriovych vrazd malych deti.Autori iniciativy ziskali celkem snadno dve ste tisic podpisu coz jim zajistilo vyhlaseni referenda jehoz vysledek se ukazal v jejich prospech.

Reakce politicky korektnich medii a ruznych pseudohumanistu na sebe nenechaly dlouho cekat.Narikali jak jsou zklamani timto barbarskym a nelidskym rozhodnutim ktere udajne nici lidska prava a lidskou dustojnost veznu kterych se to ma tykat.Napriklad podle vlastnich slov Catherine Martinove, reditelky veznice Bochuz - nejtvrdsiho vezenskeho zarizeni romanskeho svycarska (francousky mluvici casti) je tento zakon odsouzenihodny nebot upira zlocincum moznost osobniho vyvoje a zlepseni.Lide jako pani Martinova, vetsina vlady i poplatni novinari maji plnou hubu lidskych prav, dustojnosti, naroku na napravu atd. ktere pry jsou nyni timto hnusnym zakonem poslapany.

Lidska dustojnost: samozrejme, ale ci?

Ale kdyz uz o tom mluvime tak by jsme si meli polozit zasadni otazku: Lidska prava koho? Lidska dustojnost koho? Vraha? Te zrudy ktera brutalne zabijela nebo znasilnovala mnohdy i nekolikrat po sobe bez jakychkoli vycitku svedomi? Toho zakerneho zabijaka ktery znicil na vzdy zivoty nevinych lidi, kterym uprel nejzakladnejsi pravo ze vsech - pravo na zivot - a tim i moznost jakehokoli dalsiho vyvoje? Navic, a to neni o nic mene dulezite, vrah svym cinem odsoudil rodinu a vsechny pozustale k nesmirnemu psychickemu utrpeni ktere budou muset vice mene snaset az do konce sveho zivota.

Jenom si rikam jestli vsichni ti lide kteri tak vehementne milituji za lidska prava techto grazlu se nekdy pokusili predstavit si a pochopit opravdove dusledky jejich cinu ve vsech realnych detailech.Pokusili se nekdy vubec alespon nakouknout na to co za sebou tito vrazi zanechavaji?Kdyby si na chvili sundali sve pseudohumanisticke klapky z oci tak by uvideli ze usmrtili, leckdy velmi pomalym a tryznivym zpusobem, uplne nevine lidi kteri neudelali nic jineho nez ze se jim jeden den nahodou dostali do cesty.A dozivotni utrpeni ktere svym cinem pripravili pozustalym je mozna jeste horsi nasledek nez vrazda sama.A jsou to prave jejich lidska prava a jejich dustojnost, prava obeti a jejich rodin, ktere by meli byt brany v uvahu v prvni rade a ne prava jejich vrahu!!!

Odpurci dozivotniho vezeni (a trestu smrti) rikaji, ze toto opatreni nici lidska prava a dustojnost odsouzeneho vraha.Co ale zapominaji je fakt, ze otazka dozivotniho trestu nebo trestu smrti vyvstava pouze a prave proto, ze vrah jiz nejzakladnejsi podstatu lidkych prav a lidske dustojnosti nezvratitelne znicil tim ze spachal svuj cin.Jak muze nekdo pozadovat aby mu tyto prava byly prirceny s tim ze on sam by mel moznost je libovolne porusovat?Jaka by to potom byla proboha spravedlnost?Znamena to, ze lidska dustojnost a lidska prava (vcetne prava nejzakladnejsiho - prava na zivot) vraha jsou dulezitejsi nez prava jeho obeti a obecne vzato prava vsech nevinych lidi kteri by se jednou jejich potencialnimi obetmi mohli stat?

Trest: na jake strane stojime?

Je jeste dalsi vec ktera stoji za zminku a ktera je uzce spjata s tim co uz bylo vyse receno.Je to ucel neboli duvod trestu (trestu obecne) ktery je ulozen soudem zlocinci pote co porusil zakon a co mu byla dokazana vina.Nekteri by rekli, ze ucel trestu je zabranit zlocinci aby svuj cin zopakoval, jini by namitli, ze jde spis o to odradit ostatni lidi od spachani neceho podobneho, popripade, ze jde o oba dva duvody dohromady.V atmosfere dnesni doby neni mozne nezaznamenat, ze je to spis ten prvni argument ktery dominuje a ktery vice mene i urcuje soucasny trestni zakonik.Ucelem trestu se zda byt, a to i v nejtezsich pripadech, zabranit anebo odradit zlocince od zopakovani sveho cinu a tudiz ho drzet v izolaci (od normalni spolecnosti) po dobu kdy je shledan jako nebezpecny.Podle tohoto nazoru je pak logicky mozne ci primo zadouci ho pustit na svobodu v momente kdy je usouzeno, ze uz pro spolecnost nebezpecny neni.

Uznavam, ze tento argument ma jistou logiku i urcitou platnost, ale v ramci celkove problematiky zlocinu je vsak velice nedostatecny.System spravedlnosti nemuze totiz byt postaven pouze a jenom na tomto argumentu nebot potom by byl jako system nespravedlivy.Byl by nespravedlivy z toho duvodu, ze by bral v uvahu jen jednu cast cele reality zlocinu.Pokud pojimame zlocin (a jeho trest) pouze podle otazky nebezpecnosti zlocince a nutnosti ho izolovat, tak se divame na celou vec jenom z uhlu pohledu tykajici se zlocince, ponechavajic uplne stranou perspektivu obeti a nasledku ktere na ne jeho zlocin zanechal.A to je zasadni problem a slabost naseho soucasneho pravniho systemu ktery je nastaven tak, ze mu jde daleko vic o prava a pohodli zlocincu nez o opravdove nasledky jejich cinu a osudy jejich obeti at uz skutecnych nebo potencialnich.Rekneme to nahlas, skutecne dobry a spravedlivy pravni system by mel pristupovat k problemum podle nasledku kriminalnich cinu a ne podle snahy zajistit zlocincum ruzna prava a vselijaka pohodli.

Problematika a dulezitost nasledku

Kazdy cin, at uz je dobry nebo spatny sebou nese urcite, vice mene presne nasledky.Neni cin ktery by existoval jen tak sam o sobe bez pricin ani nasledku.Da se rict, ze nasledky jsou vyustenim jakehokoli lidskeho chovani.Ale jak muzeme vedet nebo urcit zda je dany cin dobry nebo spatny? Urcit to muzeme tim, ze se podivame na jeho nasledky a do mensi miry take na jeho priciny (ci motivy).Spatne ciny prinaseji spatne nasledky coz se nejcasteji projevuje vznikem utrpeni, budto sebe sama anebo ostatnich lidi.Pokud tedy nekdo vykona svobodne a podle svych prani dany cin a jeho vysledek je utrpeni lidi kterych se to urcitym zpusobem tykalo, tak je velika pravdepodobnost, ze tento cin byl spatny (a pokud jedinymi motivy takoveho cinu je sobecke uspokojeni vlastnich prani bez jakehokoli ohledu na ostatni - takto jednaji psychopati - tak je ten cin o to vice odsouzenihodny).

Z tohoto duvodu take byli v moderni spolecnosti vytvoreny zakony.Jednoduse receno zakony jsou pravidla, na kterych se lide na zaklade mnohaletych zkusenosti shodli, ktere urcitym zpusobem omezuji lidske chovani tak aby toto chovani nepusobilo utrpeni ostatnim.Timto zpusobem zakony prispivaji k udrzeni spolecenske stability a predchazeji chaosu.(Vim, ze toto je definice velmi idealniho stavu a ze dnes jsou mnohe zakony velice diskutabilni, ale preci jenom i dnes tato definice vyjadruje zakladni podstatu veci).Toto implikuje, ze pokud neci chovani prekroci ramec zakona tak nastava riziko, ze zpusobi urcitou miru utrpeni nejake jine osobe nebo osobam a proto je takove chovani povazovano jako zlocin a tudiz jako neprijatelne.

Je jasne, ze mira utrpeni zavisi na danem prestupku a ze urcita chovani zpusobuji vice utrpeni nez jine.Zavaznost zlocinu by tedy mela byt souzena podle miry zpusobeneho utrpeni a skod anebo podle jejich potencialni nebezpecnosti (tykajici se prestupku ktere nezpusobuji utrpeni automaticky, ale maji velmi zvysenou pravdepodobnost ze k tomu dojde, napr. rizeni v opilem stavu).

Skutecny ucel trestu

Ted kdyz jsme probrali nejpodstatnejsi problematiku zlocinu se muzeme vratit k nasi puvodni otazce - jaky je hlavni ucel trestu za spachany zlocin.Tim, ze nejdulezitejsi aspekt zlocinu je utrpeni ktere zpusobuje svym obetem by mel byt ucel trestu zlocince predevsim potrestat ho za to co udelal.Nejde tudiz ani tak o to ho izolovat aby nezacal znovu, ani o to odradit ostatni od stejneho cinu, ba nejde ani o to ho nejak prevychovat.Nejlogictejsi ucel je vystavit ho potrestani za skody a utrpeni ktere svym sobeckym a nezodpovednym chovanim zpusobil.Je samozrejme, ze ucinky jako izolace, odrazeni nebo prevychovani maji u mnoha prestupku (zvlast u tech lehcich) urcitou dulezitost a vahu a ze by meli byt behem vykonu trestu take brany v uvahu.Nicmene potrestani by mel byt duvod nejhlavnejsi.

Trest by mel take zahrnovat napraveni skod a pokud mozno snizeni utrpeni ktere zlocinec zpusobil.Pokud slo napriklad o kradez nebo o ublizeni na zdravi tak by mel mit povinost ve vezeni pracovat a cast jeho vydelku by sla na uhrazeni toho co ukradl nebo na pokryti lekarske pece.Pokud nekdo znicil nebo ponicil verejny majetek tak by navic k vezeni mel byt povinen se ucastnit opravnych nebo verejne prospesnych praci.

Je dulezite upresnit, ze tvrdost trestu by mela by primo umerna k zavaznosti provineni.Potrestani by nemelo byt tvrdsi, ale ani lehci nez zlocin sam.

Vetsina zlocinu jsou reversibilni v tom smyslu, ze jejich nasledky muzou byt do velke miry odcineni.Podstatne je to, ze tyto nasledky jsou casove omezeny a ze za urcitou dobu utichnou, i kdyz to muze trvat vice mene dlouho.Toto odcineni muze byt provedeno budto samotnym zlocincem (jak bylo uvedeno vyse) anebo pomoci a podporou jinych lidi.Spravedlivy trest by v techto pripadech mel spocivat v odneti svobody, vcetne napraveni skod, v delce trvani ktera by byla primo umerna zavaznosti nasledku (a motivu) daneho kriminalniho cinu.

Neodcinitelnost urcitych nasledku

Skutecnost je vsak bohuzel i takova, ze existuje urcite mnozstvi zlocinu, ktere nejenomze prinaseji obetem a jejich blizkym extreme devastujici nasledky ale navic, a toto je mnohem horsi, tyto nasledky jsou absolutne ireversibilni a neodcinitelne.

To ze jeich nasledky jsou nesmirne tezke, pusobici maximalni mozne utrpeni je uz samo o sobe nesmirne vazne ale skutecnost, ze jsou navic nezvratitelne cini dany zlocin jeste tisickrat horsi.Tyto zlociny jsou vrazda a do velke miry take znasilneni (nebot znasilneni casto dozivotne znici obet na psychicke urovni).Neexistuje zadna moznost je nejak odcinit nebo odlehcit.Jsou zcela permanentni.Jejich obeti jsou uz navzdy mrtvi a nemaji zadnou druhou sanci a jejich pozustali take ne.Absurdni na tom je, ze nic neudelali, ze byli naprosto nevini a presto jim byla zasazena nejhorsi mozna rana, bestialne, zdarma a pro nic.Jejich rodiny a blizci tuto zratu ani nehledali ani nevyprovokovali ale pritom musi trpet a prozivat maximalni krutost toho nejhorsiho druhu.Az do konce zivota.

Podle vyse zmineneho principu, ze nejdulezitejsi aspekt zlocinu jsou jeho nasledky a ze trest by mel byt primo umerny provineni je lehke urcit jaky trest by mel byt vrahovi ulozen aby byl logicky a spravedlivy.Zlocin jako vrazda, ktery implikuje zniceni zivota (nezvratitelne) a dozivotni maximalni utrpeni (rovnez nezvratitelne) nezaslouzi nic jineho nez trest smrti nebo alespon dozivotni vezeni bez jakekoli moznosti predcasneho propusteni.Nebot jedine tyto dva tresty jsou umerne zavaznosti zlocinu a tezkosti a nezvratitelnosti jeho nasledku.Z tohoto vyplyva, ze je uplne jedno jestli je vrah jeste nebezpecny nebo ne, jestli se dobre chova nebo ne, jestli lituje sveho cinu nebo ne, jestli se k cinu sam priznal nebo ne (samozrejme pokud mu byl zlocin radne soudem dokazan) nebo kolik let uz stravil ve vezeni.Vsechny tyto veci jsou naprosto vedlejsi nebot absolutne nic nemeni na neodcinitelnosti zlocinu jehoz nasledky budou permanentne trvat dal, nezavisle na tom co si vrah nebo kdokoli jiny mysli, rika nebo udela.

Je pravda, ze ani trest smrti ani dozivoti nemuzou tyto nasledky napravit nebo odlehcit, ale toto je take uplne vedlejsi nebot zlocin musi byt nejprve potrestan a teprve potom, pokud je to mozne, napraven.Pokud je naprava nemozna tak zbyva jen trest a ten by mel byt primo umerny zlocinu - tudiz take permanentni a ireversibilni.

Nyni je snadne pochopit, ze v tomto contextu je dovolavani se lidskych prav a lidske dustojnosti vrahu zcela bezpredmetne nebot vrah sam jejich podstatu uz davno znicil tim, ze spachal svuj zlocin.Krute tyto zakladni prava uprel nevinym lidem a tudiz nema zadne pravo se jich dovolavat pro sebe.To by totiz znamenalo, ze jeho prava a jeho dustojnost jsou dulezitejsi nez prava a dustojnost jeho obeti a obecne vsech nevinych lidi.Coz je samozrejme absurdita nejvyssiho stupne.

A jeste jeden posledni bod. Po zhodnoceni nasledku trestneho cinu by soud take mel pozorne zhodnotit jeho motivy (coz rovnez zahrnuje nesmirne dulezitou otazku umyslnosti takoveho cinu).Nebot jsou to prave motivy ktere by meli byt brany v uvahu pri rozhodovani se o polehcujicich nebo naopak pritezujicich okolnostech.Pokud je vrazda umyslna a jeji motivy jsou sobecke uspokojeni svych vlastnich prani (at uz sexualnich nebo nejakych jinych) bez zadneho ohledu na obet ci jeji okoli tak to cini cely zlocin jeste vice odporny a zavrzenihodny.V takovemto pripade jediny trest ktery by byl umerny zrudnosti provineni je smrt.Michel Peiry, Werner Ferrari a jim podobni (vcetne najemnich vrahu) nezaslouzi nic jineho nez provaz.Ale neexistence trestu smrti ve Svycarsku dela z nezvratitelneho dozivoti druhou nejlepsi volbu.Nebot vskutku civilizovana spolecnost soudi sve zlocince podle nasledku a motivu jejich cinu a ne podle snahy jim zajistit pohodli a ruzne ochrany a prava ktere sami ani v nejmensim nerespektuji.

V zadnem jine pripade neni nasledujici vyrok Adama Smithe vice pravdivy nez prave v techto pripadech:

"Milost vuci zlocinci je krutost vuci nevinemu"