Kladivo na rasisty

Dnes již žádné čarodějnice nestíháme, máme však jiné nebezpečné živly temnot. Jsou to ne již jenom ženy, nýbrž i muži. Vyznávají temné hodnoty a vzývají zlé démony; jsou to rasisti a nacisti. O temných výročích křepčí okolo sebe, vyrážejí ze sebe divné výkřiky a divoce mávají v jistých gestech rukama. Snaží se o znovunastolení temných sil a páchají násilí na ostatních. Jsou nebezpeční a zlí. Mají většinou velmi krátké nebo vůbec žádné vlasy, odívají se do příliš vysokých, těžkých bot a do khaki nebo černých bund. Ty horší však těžko od normálních lidí rozeznat, oblékají se slušně, i vlasy mají delší, o to však jsou nebezpečnější. Takové je třeba vyhledávat a před očima ostatních veřejně odsoudit. Měli bychom co nejdříve sepsat návod, jak je rozpoznat a jak s nimi následně naložit, aby žádný neunikl ruce spravedlnosti.

Vedeme kampaně proti nacismu a jakýmkoli projevům rasismu a je to správně. Na soudní procesy, ve kterých se vyskytuje jakýkoliv prvek, který souvisí s rasismem je upřena zvýšená pozornost médií. Hledáme všechno, co by s rasismem nějak souviselo od ozbrojených útoků, hlasité demonstrace po znaky, odznaky... Do jednoho pytle jsou ale házeni vojenští nadšenci spolu s násilníky. Pokusil se někdo vydat knihu jako Mein Kampf? Je to rasista - odsoudit! Četl ji někdo? Taky rasista - taky odsoudit! Vytváříme si nového nepřítele (před pár lety bychom ještě řekli "třídního nepřítele"). Nestáváme se zaslepeni ve svém boji proti rasistům? Jakmile se hovoří o soudním procesu, kde kdosi napadne někoho jiného s jinou barvou pleti - jde o rasový útok! Okamžitě odsuzujeme útočníka a čin kvalifikujeme jako rasistický.

Ale sami se tím dostáváme do osudné smyčky. Pokud dojde k vraždě Roma skinheady a my hovoříme jen a jen o rasové vraždě, zapomínáme na jeden fakt: nešlo o rasovou vraždu; šlo o normální hnusnou vraždu jiného člověka! Násilný čin, který skončil úmyslně vyvolanou smrtí, a to, že důvod je rasový, je skoro stejně hloupé, jako kdyby šlo o vraždu kvůli pár tisícům korun. Sami se tak odsuzujeme k rasovému pohledu - namísto toho, abychom odsoudili útok na člověka, odsuzujeme útok na člověka jiné rasy a zase si evokujeme myšlenku rozdílné rasy a rozdílného zacházení. Společnost se pak burcuje a začíná hledat všude okolo sebe rasisty - ty zlé - stejně jako byly vyhledávány a lynčovány čarodějnice. Sami ale zavíráme oči před otázkami, které třeba řešit je. Neptáme se po příčinách toho, že tolik občanů České republiky cítí jakýsi způsob nesnášenlivosti vůči minoritám, jen tento projev odsuzujeme.

Nesnažíme se řešit tento pocit a odstraňovat důvody takového smýšlení; jen stíháme následky. Rasismus je špatný, není ale jednoduché s ním bojovat. Svojí nenávistí vyvoláváme jen další nenávist - tím, že se perzekuují sdružení a shromáždění ultrapravicově smýšlejících, se jim jen dává jistý kult duchovna a tím i legitimity. Místo abychom se vysmáli, udeříme pěstí a pěst se vrací zpět. Honíme své vlastní čarodějnice a přestaneme rozlišovat. Jak pravil Arnaldus Amalrich, opat z Citeaux, těm, kdož se ho ptali, co si mají počít s obyvateli města Béziers, podezřelého z kacířství. Arnaldus jim řekl: "Zabte je všechny, Bůh pozná své věrné."

I Jana z Arku byla čarodějnice.