Budeme si pořizovat likvidátory RFID mikročipů?

Patrick Zandl píše:

Z většiny produktů nepůjdou časem RFID čipy odstranit fyzicky - například P&G testuje lahvičky na šampony, v nichž je čip zalitý. Obchodníci to požadují - nechtějí, aby se kradlo tak, že člověk sundá čip a dá na výrobek čip levnějšího zboží. Podobně se mají čipy zabudovat do oblečení, bot atd.

Zatímco u šamponu nebude velký problém, představte si čip v botech. Stačí přijít kamkoliv, kde mají čtečku a počítač schopný zpracovávat data - a už vědí, že jste tam. Možná nevědí vaše jméno, ale stačí, abyste podal platební kartu a obě data se mohou spojit. Už jen samostatná unikátní identifikace schopnému prosévači dat stačí ke štěstí - může z toho zjistit, jak často se do zmíněné lokace vracíte, o co v ní máte zájem (čtečky umějí spočítat trigonometricky vaši polohu u regálu se značnou přesností), a vůbec vás všelijak statisticky vyhodnocovat a zpracovávat.

...

Dalším podobným skandálem bylo vsouvání RFID do nejrůznějších platebních prostředků, například do mezinárodních zákaznických karet Payback, kterých bylo vydáno přes 22 milionů. Kamkoliv držitel takové karty přišel, měl ji při sobě a v místě byla RFID čtečka, už se obchodník dozvěděl, s kým má tu čest a jaké služby Payback tento člověk využívá.

Článek rovněž osvětluje záhadu kolem amerických bankovek a jejich schopnosti explodovat v mikrovlnné troubě - psal jsem o tom v článku Nedávejte dolary do mikrovlnné trouby - mohou explodovat. Údajně nešlo o RFID mikročip, ale o kovový proužek pro rozpoznání pravosti bankovky a její nominální hodnoty automaty a slepci. Ne že bych to zpochybňoval, ale docela by mě zajímalo, jak zatavený kovový proužek slepec rozezná. :-)

Hlavní pointa článku je v posledním odstavci, kde Patrick Zandl píše:

RFID představuje řadu možností, přináší ale také řadu potenciálních problémů s ochranou soukromí. Ačkoliv technologicky by vyřazení RFID čipu z provozu po opuštění obchodu nebylo nijak přehnaně obtížné, je zajímavé sledovat, jak se tomu jednotlivé firmy brání. Nebezpečí unikátní identifikace a možnosti "proscanovat" si člověka a podle toho, v čem je oblečen nebo co má s sebou (a jaké RFID čipy v tom), si jej zařadit do patřičné finanční kategorie a z toho také implikovat další kroky je příliš svůdné, příliš lákavé a také nutně příliš trnem v oku pro mnohé. Jenže jak to tak vypadá, RFID čipům se již nevyhneme.

Každá akce vyvolá protiakci. Zdá se, že by to časem mohlo dát vznik novému směru podnikání. Třeba se dočkáme podnikavců, kteří budou vyrábět osobní likvidátory RFID, popř. budou za nevelký poplatek tuto službu zákazníkům umožňovat na počkání. Představuji si to tak, že před supermarkety bude parkovat nenápadná dodávka, kde se zákazníci vycházející s nákupem zastaví a nechají si nákup za drobný poplatek "deaktivovat". A oblečení a boty budeme hned po koupí vkládat do mikrovlnné trouby. Mimo to se, doufám, časem objeví i stínící pouzdra kreditních a bankovních karet nebo zvláštní stínící peněženky, které zamezí nechtěné komunikaci RFID čipů na kartách.

Možná to vidím příliš optimisticky, ale po přečtení zmíněných dvou článků na Lupě mám do jisté míry pocit, že technologie RFID by mohla být udržitelná pod kontrolou, alespoň pro ty, kterým na soukromí záleží. RFID totiž lze vyřadit z provozu nebo odstínit. K těm lidským implantům RFID časem dojde, to je jisté. Problémem to začne být, budou-li vyráběny tak, aby se nedaly zvenčí zničit. Pak zřejmě budeme skutečně ve srabu.