Další šmírovací systém na cestě

Vladimír Stwora

4.7.2003 Počítače, komunikace Témata: Nezařazeno 893 slov

Chytré hlavy v Pentagonu napadla další varianta rozšíření kamerového šmírovacího systému. Systém se jmenuje CTS (Combat Zones That See) a má být určen pro ochranu armády v cizím městě. Za použití tisíců miniaturních kamer propojených bezdrátově s počítačem hodlají vyhodnocovat každé projíždějící vozidlo v každé ulici a skládat mozaiku jeho pohybu ve městě.

Srdcem projektu CTS je nová verze software, které může registrovat nejen barvu, typ, velikost a tvar vozidla, ale také jeho poznávací značku a tváře uvnitř. Systém je vyvíjen pro použití v zámoří na územích "osvobozených" Američany a má prý zamezit útokům vděčných občanů na jejich posádky.

Při vývoji systému byl kladen důraz na použití běžných prvků. Jednotlivé kamery lze běžně koupit, mívají cenu kolem 400 dolarů a jsou stavěny tak, aby je bylo možno lehce upevnit (např. přilepením) kamkoliv. Bude možno umístit jich několik v každé ulici. Jako počítač prý stačí obyčejné PC v ceně tisíce dolaru.

Počítačové programy na rozeznávání tváří už nějakou dobu existují, zatím prý [Ilustrační foto]nemají velkou úspěšnost, nicméně na jejich zlepšení se pracuje a vládě Spojených států není líto investovat do těchto projektů miliardy. Po 11. září zažívá špionážní, odposlouchávací a šmírovací průmysl nebývalý rozkvět. Tisíce a tisíce propuštěných počítačových odborníků zde nachází uplatnění a lze právem očekávat, že taková koncentrace sil a peněz přinese brzy pozoruhodné výsledky.

Projekt vyvíjí nechvalně známá agentura DARPA. Na rozdíl od předchozích podobných systému tento nový software bude unikátní v tom, že bude kromě identifikace automobilů (což je, mimochodem pro počítač snazší, než identifikovat lidské tváře) sledovat jejich přesný pohyb ve městě, místo výjezdu a cíl. Data budou vstupovat ze stovek a tisíců miniaturních kamer. Software bude schopno propojovat data z různých kamer k rekonstrukci cesty každého automobilu z místa A do místa B přes místo C. Ani množství aut, ani světelné či meteorologické podmínky, ani dopravní špičky nejsou žádné překážky.

Software dokáže okamžitě rozpoznat auto, po kterém bylo vyhlášeno pátrání, a upozornit na to příslušné orgány.

Ochránci lidských práv nesměle namítají, že tento systém lze použít i proti vlastním občanům, ale takové námitky byly odmítnuty jako neopodstatněné. Prý k tomu není systém designován a bylo by velmi drahé jej předělat.

Myslím, že pro nikoho není těžké si představit tlaky na místní policejní sbory, aby podobné systémy instalovali např. v místech z vysokou kriminalitou. Jakmile DARPA vyvine použitelný systém a prokáže, že to jde, brzy se objeví soukromé firmy, které vyvinou podobné systémy a budou je nabízet za peníze městským policiím.

Do konce září hodlá DARPA na tomto systému proinvestovat 3 miliony dolarů. Prvních třicet kamer má být zkušebně umístěno v okolí amerických posádek v nejmenovaném městě nejmenované země do konce roku. Ve druhé fázi bude v průběhu dvanácti hodin rozmístěna ve víceméně nepřátelském a neznámém prostředí nejméně další stovka kamer. Jde o to, dokázat, že instalace kamer je snadnou záležitostí a nevyžaduje žádnou montáž či použití nářadí.

Darpa pracuje na dalších systémech podobného typu. Jiným jejím projektem je vývoj software, který prochází každodenní transakce a osobní záznamy všech lidí bez ohledu na to, ve které zemi žijí, a snaží se zapamatovat si pravidelnosti a upozorňovat na nepravidelnosti v chování, kteréžto podle pentagonských "odborníků" můžou vést k odhalení teroristů.

Americká vláda bude brzy disponovat údaji, které jí umožní dostatečně přesně říct, kde se právě nachází kterýkoliv člověk na zemi.

"Je jasné," říká Joseph Onek z Institutu Open Society, "že jakmile člověk vyjde na ulici, musí počítat s tím, že v každém okamžiku je někým viděn. Ale na druhé straně, něco jiného je zaznamenávat někam celý lidský život, takže bude možné přesně říct, kde byl kdo před deseti lety, a co tam dělal."

27. března proběhla informační schůzka mezi agenturou Darpa a jejími potencionálními kontraktory. Mezi firmami byly např. Lockheed Martin, Raytheon a univerzita Johnse Hopkinse. Při této schůzce zástupci Darpa rozvinuli před kontraktory hypotetické scénáře, jak tento systém může pomoci policii i armádě - a to navzdory předchozím oficiálním ujištěním, že projekt není určen k policejnímu sledování občanů, ale pouze k ochraně amerických vojenských jednotek v zámoří. Darpa popsala dva scénáře. V prvním došlo k hypotetickému útoku teroristů na autobusové zastávce, v druhém k výbuchu bomby na diskotéce v Sarajevu. CTS je schopno sestavit cesty všech automobilů, které se vyskytovaly kolem místa činu posledních 24 hodin. "I kdyby tam bylo 2000 aut," pravil přednášející, "a žádné z nich by se neobjevilo na místě dvakrát, naše software bude schopno porovnat jejich cesty a najít auta se společným začátkem i koncem cest, včetně míst, kde se zastavila."

V současnosti je ve světě rozmístěno asi 40 milionů kamer s uzavřeným okruhem, do roku 2005 jich má být 300 milionů. Jen v samotné Velké Británii sleduje občany na dva a půl milionu kamer. Odhaduje se, že průměrný obyvatel Londýna je fotografován asi 300 krát za den, přičemž většinou o tom neví. Pro policii, která musí tyto záznamy sledovat, je to nudná rutina, často při ní dochází ke snížení pozornosti. Darpa svým projektem automatického sledování a vyhodnocování aut opět posunula hranici soukromí v neprospěch občanů. Do problematiky sledování vnáší její poslední projekt nový, čerstvý a pro Pentagon jistě vítaný dech.

Zpracováno volně podle článku U.S. Develops Urban Surveillance System.

Známka 2.3 (hodnotilo 3)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Gesto pro nezávislost

44

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc červen přispělo 75 čtenářů částkou 15 267 korun, což je 44 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Loď Morning Midas, převážející bateriová auta, se po 14 denním požáru potopila25.06.25 07:21 Neurčeno 0

Slovensko je připraveno podpořit nové sankce proti Rusku za 20 miliard eur24.06.25 21:02 Slovensko 1

Írán slaví vítězství nad Izraelem: tisíce lidí vyšly na náměstí Revoluce24.06.25 20:56 Írán 1

Trump odmítá jakékoli plány na svržení moci v Íránu24.06.25 20:30 USA 0

Putin: Rusko zahájilo sériovou výrobu hypersonické rakety „Orešnik“24.06.25 20:20 Rusko 0

„Buď nám vládnou úplní idioti, nebo zloději (spíše to druhé)24.06.25 15:47 Česká republika 0

Čísla, která vás praští do očí. Ševčík spočítal, kolik dostávají Ukrajinci24.06.25 14:30 Česká republika 0

Pavel podepsal změny pro celníky i snížení důchodů komunistickým aparátčíkům24.06.25 14:24 Česká republika 0

Trump oznámil příměří mezi Izraelem a Íránem. Konflikt označil za „dvanáctidenní válku“24.06.25 05:57 USA 1

Nadměrnou úmrtnost během „pandemie“ covidu poháněla medicínská tyranie, ne virus23.06.25 20:51 Neurčeno 2

Před 84 lety mezinárodní koalice přepadla Sovětský Svaz23.06.25 20:40 Neurčeno 2

Umělá inteligence rozjela zlatou éru kyberzločinu23.06.25 20:27 Neurčeno 0

Paní Decroix by měla podat demisi23.06.25 11:57 Česká republika 0

Iščenko: Bombardování Íránu Američany cíle nedosáhlo: USA a Izrael budou nuceny nasadit speciální jednotky23.06.25 09:52 Írán 0

Země NATO odsouhlasily prohlášení navyšující obranné výdaje na 5 procent23.06.25 05:38 Neurčeno 4

Scott Ritter: Bombardování jaderných zařízení v Íránu byl velkolepý divadelní akt ze strany USA (video, česky, 05:29)22.06.25 20:36 USA 3

Německo vyzývá Írán, aby „okamžitě“ zahájil jednání se Spojenými státy22.06.25 20:07 Německo 0

Íránský parlamnt odhlasoval uzavření Hormuzského průlivu, rozhodnout musí Chameneí22.06.25 18:12 Írán 3

Husíové hrozí oficiálním vstupem do války. A Írán má jasno, kam by měla dopadnout odveta proti USA22.06.25 16:58 Írán 0

Američané zaútočili na Írán a shodili 6 bomb na ničení bunkrů na jaderná zařízení22.06.25 09:48 Írán 7

Měnové kurzy

USD
21,32 Kč
Euro
24,78 Kč
Libra
29,06 Kč
Kanadský dolar
15,53 Kč
Australský dolar
13,87 Kč
Švýcarský frank
26,50 Kč
100 japonských jenů
14,73 Kč
Čínský juan
2,97 Kč
Polský zloty
5,83 Kč
100 maď. forintů
6,17 Kč
Ukrajinská hřivna
0,51 Kč
100 rublů
27,20 Kč
1 unce (31,1g) zlata
70 717,60 Kč
1 unce stříbra
764,57 Kč
Bitcoin
2 251 179,47 Kč

Poslední aktualizace: 24.6.2025 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 24 337