Napster je definitivně mrtev - a s ním i naděje na konec totalitní nadvlády RIAA

Filtrace pracuje na principu zvukových otisků. Zvukový otisk je unikátní sekvence bitů vzniklá výpočtem z několika vteřinového vzorku skladby. Tento otisk je vždy pro určitou skladbu unikátní a nenapodobitelný - podobně jako otisky prstů u lidí. Samozřejmě tatáž skladba interpretována různými umělci má různý zvukový otisk

K ověření "legálnosti" hledané skladby pouze postačí vyhledat v databázi její zvukový otisk. Nezáleží na jménu skladby nebo interpreta. Skladba, která v databázi povolených skladeb není, je automaticky Napsterem odmítnuta. V praxi to pak znamená, že i skladby, na které RIAA nikdy nárok neměla, jako např. písničky Karla Kryla nebo kteréhokoliv jiného českého interpreta, jsou Napsterem odmítnuty. A nejen čeští autoři jsou nyní nedostupní. Týká se to také všech nezávislých umělců na celém světě, kteří dosud nespadali pod knutu RIAA. Byla tedy implementována metoda komunistické totality: co není vyloženě povoleno, je zakázáno.

Mluvčí Napsteru nicméně ujišťuje, že nová verze 10.3 (uvolněna před necelým týdnem) prý umožňuje výměnu skladeb tzv. nezávislých autorů. Zkoušel jsem to. Ať jsem zadal cokoliv, nenalezlo se vůbec nic. Z 252 skladeb na mém vlastním disku (70 procent původně českých autorů staršího data jako Petr Spálený, Novák, Gott, Hegerová, Zagorová, Suchý apod.), které nabízím pro sdílení, vybrala nová verze Napsteru 0 (slovy nula). Jinak řečeno RIAA si na tyto skladby činí nárok. Nová verze 10.3 nedělá to, co mluvčí Napsteru slíbil.

Počet vyměňovaných skladeb v systému Napster v každém jednotlivém okamžiku nyní poklesl z původních 220 v únoru na 1,5. Počet uživatelů poklesl z 1,57 miliónu v únoru na 320 tisíc. I těch 320 tisíc mi připadá hodně - co tam proboha hledají, když tam nic není.

Nejvíce šokující není to, kam až RIAA Napster dotlačila (to je koneckonců pochopitelné), ale to, jak lehce to dokázala a jak minimální odpor přišel z mnohamilionových řad fandů Napsteru a svobody na Internetu vůbec. Odpor totiž nebyl vůbec žádný. Nekonaly se výzvy k protestům ani na Internetu ani jinde. Davy demonstrantů neprotestovaly před ředitelstvími nahrávacích studií, nebyly výzvy k bojkotu prodejen se CD, samozřejmě ani samostatný bojkot, nebylo vůbec nic. Řečeno slovy Karla Kryla: "...a jaro karty míchá pro záda shrbená a přetěžko se dýchá a svítí červená...".